Zdeněk Bárta

67! U těch nejmladších by toto číslo vyvolalo nadšení. Six seven! Ti ještě na důchod myslet nemusí. 65! Tohle číslo zase vyvolává nadšení u části starší generace. U té sobecké a bezohledné části.

Podle posledního průzkumu má největší podporu prezident Pavel. Důvěřuju mu 62 procent občanů. Statistika je věda a poskytla nám tento údaj. Pak následuje klasická diskuze. Nevěříme! Je to podvod!

Premiér Babiš nevypadá vůbec dobře. Chápu ho. V důchodu by chtěl už mít klid. Je to pro něho únavné a otravné. Vyřešil by situaci zákaz sociálních sítí? O kom to mluví? O svých pubertálních dětech?

Proč drží Popelka v ruce velkou sekyru? Kdo bude další mrtvola? Proč je filmová česká Popelka tak jiná a proto oblíbená? Kdo je autorem úspěšného příběhu? Jeho jméno v titulcích neuvidíte. Zakázáno!

Nebo smrt jeho matky? Lidé jsou různí, některým vyprávění těžce zraněného chlapce vhání slzy do očí. Někdo hodnotí jeho příběh rozesmátým smajlíkem. Opravdu je někomu utrpení dítěte k smíchu?

Jsou různé způsoby, jak se stát bezdomovcem a zimu zažít ve stanu. Pan Zdeněk (67) si k tomu vybral jednoduchou cestu. Vzal si půjčky a splácení neřešil. Následovala exekuce ukončená prodejem jeho domu.

K případu pornoherce Jindry se vyjadřuje kde kdo a je to zajímavý případ. Nebo je to nuda? Nudný konec, který předpověděl renomovaný právník Sokol. Nic trestného se nestalo, a tak není co řešit.

Morální maják Rajchl podal trestní oznámení. Na spolupracovníka youtubera, který zveřejnil jeho pornografický problém. Nejlepší obrana je útok a krycí kouřová clona. Pochopitelně vše vylhané a marné.

Mirek Dušín znechuceně vypnul televizi. Na povolební komedii vítězného Bratrstva kočičí pracky už neměl žaludek. Kde udělal chybu? Proč nezaujal voliče? Je přece vzorem slušnosti a pravdomluvnosti.

Pražské číslo, kdo to zase obtěžuje? V duchu si připravuji krátké, slušné, ale důrazné odmítnutí. V telefonu se mi představí STEM/MARK. To mě zajímá, jsem vyvolený! Škoda, že nevolají někomu jinému.

Je to naše první prázdninová pánská jízda. Vše je zabaleno. Cesta malého objevitele světa za zážitky a dobrodružstvím může začít. Začíná i moje cesta nosiče a vychovatele. Plná otázek, obav a stresu.

První postkomunistický stát dal svým občanům možnost dobrovolně ukončit život s pomocí lékaře. Tato informace moc prostoru nedostala a to přesto, že jde o rozhodnutí, které by mohlo ovlivnit i nás.

Tohle není volební agitka na stranu, která se k tomu v Česku první odhodlala. Bude to konečně znamenat, že nejen nemocné stařenky dostanou důstojnější možnost k odchodu ze života, než je skok z okna?

Zcela bez povšimnutí zůstalo jedno kulaté významné celospolečenské jubileum. Dnešní prázdniny, v termínu a délce tak jak je známe dnes, oslavují. Takto byly ustanoveny v roce 1925. Jak to bylo dřív?

Ruská federace projevila starost o sochu maršála Koněva a zaslala České republice diplomatickou cestou žádost o pomoc. Ruský velvyslanec neumí pracovat s internetem? Nebo jen hloupě provokuje?

Do titulku jsem si vypůjčil část textu. Jak je to dlouho? Už je to skoro padesát let, kdy Petra Janů a Věra Špinarová v klipu kde představují dvě remcající a stěžující si babky, zpívají tato slova.

V současné době a situaci lze najít mnoho historických analogií. Nabízí i různé otázky. Kdo je válečný štváč? I ten, kdo burcuje k vyzbrojení a zabezpečení vlasti? Byl válečným štváčem i Karel Čapek?

Tak nějak by to řekl Švejk? Pochopitelně jde o celní válku rozpoutanou proti nám Trumpem. Válku nesmyslnou, ve které budou umírat pracovní místa. Inflace a zdražení zboží požere znovu naše úspory.

Známé přísloví říká, pes je nejlepší přítel člověka. Proč by měl člověk přivazovat svého přítele dlouhodobě na řetěz a trápit ho? To může udělat jenom primitiv. Nebo je to jinak? Kde je problém?

Šílenství? Zatím je to jen nápad a nenapadl levicové rozsévače dobra u nás. Injekce by potřební vykrmení ze sociálních dávek dostávali pochopitelně „zdarma“. Dost lidí ale nechápe, že nic není zdarma.

Státní symboly, mezi které patří i státní hymna, je často již to jediné, co spojuje rozdělenou společnost. Na Slovensku už to neplatí. Skupina politiků, která se dostala k moci, rozdělila lidi ještě víc.

Malý čekatel na Ježíška a hlavně jeho dárky to nemá někdy jednoduché. Při společném zdobení vánočního stromečku to vymyslel. „Ježíšek je kluk. Stromeček musí být klučičí, aby se mu líbil. Logika.“

Protože byl autor scénáře hlupák s nulovou empatii nebo to každému připadá normální. Nabízím dvě odpovědi na svou otázku v nadpisu, kde je i malá nápověda. Už víte, o jakou pohádku a scény v ní jde?

Jsou pouze dva druhy Vánoc. Ty opravdové, vykouzlené čistou dětskou vírou v Ježíška a jeho zázraky. A pak ty druhé. Jenom prázdný konzum a často už jen křečovitá snaha o povinnou radost a štěstí.

Souhlasí bez pochybností. Nejdříve se musíme podívat na vrcholek ledovce. Víra v placatou zemi je jen nejvyšším vrcholkem šířených konspirací a hlouposti. Je tolik lidí tak hloupých? Co se to děje?

Bažanti. Kdo z nás starších by nepamatoval bláznivé bažantí komedie. Byla to tehdy populární rychlokvaška. Za pouhé čtyři toky natočila skupina Les Charlots (Šašci) sedm divácky úspěšných filmů.

To už je taková česká klasika. Všude okolo něco funguje a pro určitou skupinu lidí v Česku je to pouze příležitost vymýšlet důvody, proč zrovna u nás to bude problém. A je celkem jedno, o co jde.

Zločincem v očích své snachy a svého moderně vychovávaného vnoučka už jím je. Zpátečnický děda pořád nic nechápe a dopustil se nepřijatelného chování. Matka dítěte je hysterická a v šoku.

Miloš Zeman už je minulostí. Nyní doznívají už jen soudní spory, které vede. Co je na sporu s MUDr. Stehlíkovou zajímavého? Exprezident stále tají, proč byl jeho život ohrožen. Informace pořád chybí.

To je splněný sen každého podnikatele. Získat lukrativní, vysokým výdělkem prověřenou akci. Peníze se jenom hrnou. A co víc, stačí si zahrát na prodělávajícího chudáka a ještě shrábnout tučnou dotaci.

Katolickým exorcistům, vymítačům ďábla, šéfuje český kněz Karel Orlita. Jde o novou celosvětovou organizaci. Kde je poptávka, tam musí být nabídka. To chápou ve Vatikánu dobře. Poptávka je veliká.

Celý národ to chce. Medaile z hokejového MS není důležitá. Ve Stockholmu roku 1969 se na ledě bude bojovat. Národ poražený a ponížený ruskou okupací, chce symbolickou pomstu. Porazit okupanty, Rusáky!

Starostlivá maminka básníka Štěpánka si roli skutečné maminky neprožila. Samotářská Míla Myslíková žila většinu života sama, děti mít nemohla. Svou lásku a naplněné dětské sny našla ve Finsku.

1940. Hlavní hrdinka filmu Madla zpívá Evropě, Zdena Sulanová je na vrcholu slávy. Národ ji znal a miloval i jako sirotka Lízu z filmů Lízin let do nebe (1937) a Lízino štěstí (1939).

To je bizár. Jako by nestačil miliardář Babiš promlouvající na demonstraci odborářů. Jeho kolega, „jen“ milionář Jandejsek bude bojovat za komunistické ideály rovnou na rudé kandidátce soudruhů.

Je leden 1945. Německo válku jasně prohrává, ale až do konce je nacistická byrokracie důsledná. Oldřich Nový sedí spolu s dalšími vězni v dobytčáku a cíl je jasný. Koncentrační tábor Osterode.

Fašistická Vlajka je nejznámější českou kolaborantskou stranou. Působila převážně v Čechách. A Morava? Nyní si pojďme představit i moravské fašisty, jejich už zapomenuté strany a spolky.

Na konci roku 1920 se vrátil Jaroslav Hašek z Ruska domů. Nikoliv z vlastní vůle a ne sám. Přivezl si z bolševického Ruska stranický úkol a ruskou mladou manželku. Šuře, jak jí říkal, bylo 23 let.

Zastánci eutanazie mají novou naději v podobě iniciativy senátorky MUDr. Věry Procházkové. Senát se začne zabývat možností uzákonění eutanazie. Voliči mají jasno.

Statistická data, různé průzkumy a sociologické měření ukazují, že to s námi není tak špatné, jak je často prezentováno. Stačí se podívat kolem sebe. Žádnou zničenou zem a zbídačené lidi neuvidíte.

To už nás nezachrání? Plán evakuace je přece hotový. Má snad Aštar Šeran a Ptaah něco důležitějšího na práci? Ptají se tak ještě dnes příznivci už legendární sekty. Kde jsou Vesmírní lidé?

Časopis Správný kluk vydávali čeští kolaboranti pro chlapce od 10 do 14 let. Pronacistická organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ( KVMČV) působila na mládež od roku 1942.

Zdeněk Dítě se nejvíce proslavil už ve své první roli. Zahrál si ji ve známém filmu Prstýnek (1944), kde hrál mladého knížete. O slávu a zástupy fanynek měl ve svých 24 letech postaráno.

I eutanázie může být romantická. Nizozemsko nabídlo stařičkým manželům dobrovolnou důstojnou smrt. Česko podobnému páru nabízí jen zoufalství v podobě zločinu vraždy ubodáním a oprátku pro sebevraha.

Jak vůbec a kde žil po komunistickém puči, tehdy odsouzený kolaborant Vlasta Burian? Ten byl odsouzen za kolaboraci 7. 5. 1947. Ke třem měsícům a peněžní pokutě 500 000. Trest už si odseděl ve vazbě.

Opravdu mu život zničili komunisté? Jediného Oskara za herecký výkon pro české herce získal tehdy 12letý Ivan Jandl za svou dětskou roli ve filmu Poznamenání v roce 1949.

Další mediální příběh údajně zoufalých seniorů. Nájem zvýšen o 400 %! Tragédie! Chudáci. To snad budou o hladu? Obec si ve svých bytech zvýšila nájem. Za 815 korun dnes nikdo opravdu bydlet nemůže.

Jindřich Plachta byl nejen velký herec, ale i velký a především naivní komunista. Jeho velké role není třeba představovat. I v té nejmenší dokázal vyniknout. Často hrál nesmělé a naivní postavy.

Zima je tady a s ní i školní lyžařský výcvik. Pro některé rodiny finančně náročná a i pochybná investice. Musí to opravdu být? K čemu to dětem bude? Opravdu se musíme všichni snažit naučit lyžovat?