Zuzana Růžičková

Po fiasku s dotazníkem ČŠI nemizí otázka, zda testovat. Stát chce víc dat a sociologové i politici to hájí. A tak tu máme hned několik nápadů: čtyři průběžné testy od 1. do 9. třídy, supertest v devítce nebo spojení přijímaček s testem pro všechny.

Dítě se stalo projektem rodičů, jejich investicí i vizitkou. Jeho úspěch je často úspěchem rodiny. Jenže čím víc ho chráníme před selháním, kritikou a nepohodlím, tím víc mu bereme schopnost obstát. Kde končí péče a začíná nezdravá kontrola?

Mají děti odcházet na víceletá gymnázia a střední školy už v 10 (v Německu) nebo 12 letech (u nás), nebo je lepší rozdělit výuku podle úrovně přímo na základních školách? Můj text hledá alternativu k elitářskému třídění dětí a trhání kolektivů tříd.

Hysterické výkřiky, panika. České děti byly školní inspekcí dotazované na vlastní pocity a někteří to vzali jako nemístné šmírování. Následoval útok na školní inspekci a ukončení testování. Data pro podporu dětí a škol jsou ale potřeba. Co s tím?

Ministerstvo školství chce dostat příplatek za třídnictví přímo do zákona. Minimální hranice? 1500 korun měsíčně. Kdo vykonává denně práci, za kterou dostane tak směšnou částku? A tento příplatek je navíc 5 let zmražený. Proč není procentem z platu?

Praha má pro deváťáky ještě volná místa, ale často za cenu, kterou si mnoho rodin nemůže dovolit. Druhé kolo přijímaček tak nebude jen o šanci na školu, ale i o peněženkách rodičů. Některé rodiny dětí teď čeká pár dnů těžkého rozhodování.

Nástup dětí do škol, které by dříve dostávaly odklad, se blíží. Na dohled je ale i rušení přípravných tříd, kde se některé děti učí základním návykům. Obavy jsou na místě. Riziko, že novinka bude stejně negativně přijata jako inkluze, tu určitě je.

Velká část rodičů chybuje při podávání přihlášek. Z právě zveřejněného průzkumu vyplývá, že neznají algoritmus rozřazování na SŠ a netuší, kolik zhruba bodů na vybranou školu jejich dítě potřebuje. Děti mohou touto neznalostí poškodit. Co s tím?

Představte si, že stát má o vašem dítěti data od první třídy až po maturitu. Ví, kam chodilo do školy, jaké speciální potřeby má, kolik zameškalo hodin, jaké výsledky mělo u přijímaček. A přesto vy sami jen těžko zjistíte, jak si vede škola za rohem.

Přituhuje. Ministr Klempíř mává návrhem (spíš paskvilem), který má veřejnoprávní média srovnat do latě a do toho v Nedělní debatě poslanec Vondráček upozorňuje moderátora, aby si dal pozor. Tuším, že se schyluje k otevřenému boji.

Stále mi to nedá a hledám důvod, proč Cermat vyděsil děti s Přijímačkami nanečisto z matiky. Obzvlášť teď po ostrých testech, které byly celkem férové. Trochu jasno mi v tom udělal rozhovor v ČRo s Miroslavem Krejčím. Takové vysvětlení jsem nečekala.

Buď Cermat správně vyhodnotil kritiku loňských testů, kde mnoho dětí pohořelo, anebo se mu prostě po nějaké době náhodou povedly oba matematické testy JPZ. Ať je to tak nebo tak, nebyly tu žádné chytáky a testy byly přiměřeně těžké. Jsem za to ráda.

Letošní první přijímačkový test na SŠ z matematiky měl středně těžkou obtížnost a oproti testu nanečisto byl lehčí. Děti podle mého odhadu potrápila zřejmě cyklostezka, běžci Adam s Bárou a tradičně poslední cvičení 16, tentokrát s automaty.

Anonymní web se tváří jako hodnocení učitelů. Ve skutečnosti je to prostor pro urážky, ponižování a kyberšikanu. Provozovatel webu o známkování učitelů zůstává skrytý, zatímco konkrétní pedagogové čelí veřejnému zesměšňování bez možnosti obrany.

Délka prázdnin se u nás diskutuje každý rok. Plaga ale teď udělal jen to, co už dávno před ním spousta ředitelů škol. Dal volno na pondělí a úterý 29. a 30. 6. A zvedla se vlna nevole i přesto, že u nás máme velmi podprůměrný počet prázdninových dní.

Příprava na přijímačky vrcholí, máme tu před sebou poslední týden. Slíbila jsem v jednom z blogů rady zkušené lektorky přípravy na přijímačky, tak tady je souhrn 20 lety prověřených rad. Budu ráda, když pomohou. Moje školní děti už je třímají v ruce.

Filmovou platformu dobývá nový film inspirovaný velkým paralympijským basketbalovým podvodem. Ve skutečnosti k odkrytí pomohl infiltrovaný investigativní novinář a čtenáři deníku. Hlavní strůjce podvodu však začal v roce 2021 tvrdit, že je nevinný.

Tohle není selhání jednotlivců, ale rozpad pravidel. Jeden politik před dětmi relativizuje symboliku nacismu – a neletí z veřejného prostoru. A náměstek z ministerstva školství vědomě šíří fejkovou fotku, která by u jiného znamenala profesní konec.

Robert Plaga má už je jeden pokus. Proces revize byl nedávno odložen a pokud by se výsledek i podruhé minul, může ministr na celou revizi zapomenout. Skončí na papíře. Když se podívám na mediální výstupy různých ředitelů škol, moc růžově to nevypadá.

Na přijímačky připravuji 20 let. Za tu dobu jsem se utvrdila v tom, že půlka úspěchu je v nastavení myšlení dítěte a zbytek ve zvolení dobré strategie. O testování si můžeme myslet co chceme, ale je to realita. Takže se s ní pojďme poprat.

Nové sci-fi Spasitel s Ryanem Goslingem v hlavní roli je emoční záležitost. Skvělé efekty berete už jen jako samozřejmou a výbornou kulisu k tomu, co hlavního se odehrává na plátně. A to je dojemný příběh o přátelství dvou naprosto odlišných entit.

V Rokycanech přišli dva studenti gymnázia o Halloweenu na maškarní párty převlečení za členy Ku-klux-klanu (KKK). Ředitel školy podal na studenty trestní oznámení, které se teď řeší. Kdy jde o recesi, a kdy už o nepřípustnou propagaci extremismu?

Naše přijímačky rozhodně nejsou ideální a patří k velmi stresujícím. Jednotné testy však za to nemohou, problémy tkví v úplně něčem jiném. Jak celý proces udělat přívětivější k dětem? Jaké jsou přijímačky v zahraničí a co vše ovlivňuje přijetí na SŠ?

Ředitel zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena má v těchto dnech asi těžké spaní. Václav Moravec mu (i když dlouho naznačoval svůj odchod) udělal tlustou čáru přes rozpočet a on teď musí na jeho místo dosadit silného moderátora. Kdo se nabízí?

Celostátní výsledky akce s názvem Přijímačky nanečisto 2026 jsou venku a výsledek? Matematika byla pro děti velmi těžká, zatímco čeština (i angličtina) o dost snazší. Jak je možné, že Cermat vytváří tak moc rozdílně obtížné testy?

Staronový ministr školství chce přijímačky přesunout na základní školy, odsunout reformu vzdělávání a také revizi inkluze. Všechny kroky jsou z mého pohledu docela vpořádku, ale určitě tam najdeme spoustu ALE. Kde může tedy nastat problém?

Výsledky přijímaček nanečisto by žádného z deváťáků neměly odradit, spíš nakopnout k činnosti. Je z nich však už patrné, že letošní matematiku musíme opět čekat těžší a na některé úlohy se lépe připravit. Jaké to budou? Vyjde mi předpověď jako vloni?

Přiblížila se u nás konečně doba, kdy začneme chránit děti před toxickými algoritmy sociálních sítí? Zákaz pro děti pod 15 let se stává reálnější. Postaral se o to premiér svým novým prohlášením. Byly bychom tak dalším státem, který dá sítím stopku.

Česká televize pravděpodobně přijde o koncesionářské poplatky, a tak je klidně možné, že se dočkáme seškrtání některých finančně náročných pořadů. Mezi ty nejdražší patří sportovní přenosy, seriály, tvorba pro děti, dokumenty nebo StarDance.

V Česku se začíná opět debatovat o kariérním řádu pro učitele. A zrak některých aktérů ve vzdělávání (i můj) směřuje k Estonsku. Proč? Protože Estonsko je nový tygr ve vzdělávání a za pár týdnů (1. března) tam odstartuje nový kariérní řád učitelů.

Advokátka Adéla Hořejší, která je v kontaktu s některými sboristkami z Bambini di Praga, tvrdí, že film Sbormistr, jež je mezi favority Českých lvů, byl natočen proti vůli skutečné Karolíny. Tvůrcům byla podle jejích slov zaslána předžalobní výzva.

Známka nikdy nemůže znamenat víc než dítě – a jednička nikdy pro rodinu nesmí znamenat, že je dítě nejlepší a pětka že je k ničemu. Pokud tomu tak je, dospělí by měli vyhledat psychologa. Známka je jen číslo – a sumativní hodnocení se používá běžně.

V kauze školy v Hnojníku známé hlasitým dětským protestem před ředitelnou, byly zveřejněny nahrávky, jež dokazují nátlak na vítěze konkurzu. Kauza však hlavně ukazuje v koncentrované podobě hned několik chyb v systému ředitelských konkurzů u nás.

Ryby, luštěniny, pseudoobiloviny, neslazené nápoje, méně masa a brambor, více cereálních těstovin. Tak má vypadat jídelníček českých dětí ve školních jídelnách od září 2026. Jak se zdá, jídelníček ale narazil na to nejpodstatnější. Na své strávníky.

Nerovnosti v přístupu ke středním školám to asi nevyřeší, ale rodiče i děti budou moci brzy aspoň lépe strategizovat. Ve vládním prohlášení nové vlády je totiž zabudované nové opatření. Děti budou nejdřív psát testy a až pak si budou vybírat školu.

Nový ministr školství chce oprášit téma kariérního řádu. No budiž. Jen doufám, že návrh opět nebude znamenat jen honbu za školeními a bude pro učitele představovat vedle práce navíc i pořádný finanční posun. Jinak skončí fiaskem jako v roce 2017.

Za nedávný projev pana Okamury jsem opravdu upřímně ráda. Ne proto, že bych s jeho slovy souhlasila. Ale proto, že velmi brzy odkryl své karty i těm, kteří ho doteď příliš nesledovali. A tak už všichni v ČR teď tuší, s čím bude Tomio Okamura hrát.

Nejdůležitější změny se týkají zřizovatelů škol, kteří začnou nově platit kuchařky či uklízečky. Dále budoucích prvňáčků, kterým ruší odklady, ale také ředitelů škol. Ti musí nově sehnat pro svoji školu psychologa. Novinky čekají i velmi malé školy.

Málokterý obyvatel Česka asi tuší, že máme v podzemí přímo pod Václavákem kousek od Národního muzea v Praze protiatomový kryt. A v něm pod hotelem Jalta Muzeum studené války. Nejčastějším návštěvníkem tu totiž není Čech, ale Američan nebo Angličan.

Film Otec, který se právě objevil na Netflixu, nám představí asi nejhorší noční můru, která může potkat jakéhokoliv rodiče. Film vychází ze skutečného příběhu, který se stal před 10 lety na Slovensku. Připravte se na emocionálně náročných sto minut.

Film Máma je smutný a zároveň krásný. A přinesl nám tři herecké hvězdy. Jednu dospělou a dvě dívčí. Elizavetu Maximovou, Sophii Šporclovou a  Valentýnu Bečkovou. Scénář o postižené matce a její dceři má základ ve skutečném, 10 let starém příběhu.

Záškoláctví je na vzestupu a začalo to covidem. S bojem proti němu se tedy nějak začít musí . A začne se sběrem dat. Pravidelně a o každém žákovi. Následovat pak ale musí diskuse o postihu nezodpovědných rodičů. V zahraničí se chodí i za mříže.

Revize vzdělávacích programů sice proběhla, obsah byl schválen a teď probíhá jeho ověřování, ale jak tento týden řekl budoucí šéf školství, podle jeho informací je podpora k zavedení změn nedostatečná. A přemýšlí i o odložení nebo zrušení této změny.

Městečko Hnojník žije kauzou spojenou s konkurzem na ředitele školy. Do funkce tu byl instalován člověk, který v konkurzu skončil až druhý a starostka tak nesplnila svůj slib. Rodiče se proto bouří a děti svoji nespokojenost vyjadřují u ředitelny.

Učebnice a školení má platit stát a ne zřizovatelé. Inkluzi bude nutné zrevidovat, aby podstatné slovo měly i školy a ne jen rodiče. A na financování kuchařek a školníků je třeba se zaměřit už po prvním čtvrtletí 26. Plaga se představil prezidentovi.

Civilizovaný svět zakazuje mobily ve školách a brzy se tak stane i u nás. Budoucí ministr školství se k zákazu před pár dny přihlásil. Stále tu jsou ale dinosauři, kteří to nechápou. Nejde tu přece o zákaz používání technologií. Ale o ochranu dětí.

Na základní školu v Brně, která zakázala nošení tepláků a crop topů, dorazila inspekce. Jednomu z rodičů se zákaz nelíbil natolik, že ji na školu poslal. A ČŠI konstatovala, že zákazy tohoto typu škola nesmí vymáhat. Co tedy škola může?

Mediálním prostorem se jako smršť momentálně prohání kauza poslance Rajchla. A přináší s sebou zajímavou otázku, nad kterou jsme se u nás dosud nemuseli zamýšlet, ať už je minulost zrovna tohoto poslance jakákoliv. Může být pornoherec poslancem?

Revize RVP, čili toho, co se naše děti budou učit, pokračuje. Před pár dny jsem byla s lidmi z MŠMT, NPI, jedním exministrem a 120 řediteli na konferenci. Moje mise? Přinést pohled z terénu – učitelský, z první linie, bez ministerských filtrů.

Starosta města řeší dvě děti odcházející do domácího vzdělávání a údajnou indoktrinaci dětí přes LGBT propagandu. Proč tomuto dílu opět nevěřím. A proč nám autoři neposkytli konkrétní ukázky výuky?

Schopnost rozlišit fakta a manipulaci je opravdu hodně důležitá. Jen nevím, jestli se ten důležitý vzkaz úplně povedl autorům v dalším díle Ratolestí zabalit a doručit divákům. Třetí díl byl ale i tak pro mne zatím nejzajímavější a předestřel otázky.

Ratolesti si to se svým 2. dílem u mne trochu polepšily. I když autoři seriálu opět podle mne v pár věcech přestřelili a dostali hrdiny do situací, kterým jsem zas nevěřila. A nevěnovali se znovu pořádně danému tématu.

Česká televize slibovala pokračování Ochránce. Místo toho tu po prvním díle máme plytký kriminální seriál. Díl Mravenci mě nudil už po půl hodině a některým situacím jsem vůbec nevěřila.

Zásadní NE říkají Češi společnému vzdělávání mentálně postižených a ostatních dětí ve třídě, nechtějí rušit devítky a také nechtějí prodloužit povinnou školní docházku na 10 let (systém 8+2). Pojďme se podívat na zajímavá čísla z nového průzkumu.

Víceletá gymnázia máme zřízena proto, aby se kolem 5 procent nejnadanějších mohlo intenzivněji vzdělávat. Jak do toho ale zapadají žáci, kteří jsou přijati s 9 body z 50 z testu z matematiky? Nebo s 21 body ze 100 možných? Není na čase se probrat?

Mýlila jsem se. Brněnská škola není výjimkou. Mám tu další, které se snaží o kultivaci žáků. Na upozornění čtenářů jsem našla školní řády, které zakazují hluboké výstřihy, vulgární nápisy na triku, gelové nehty, tepláky, ale také líčení či piercing.

Jedna základka v Brně se rozhodla, že bude umravňovat své žáky a žákyně a dala si do svého školního řádu nově jakýsi dress code. Zakázala nosit dětem do školy krátké topy sahající nad pupík, velké výstřihy, tepláky a další oblečení.

Česká republika čelí obzvlášť v některých regionech nedostatku kvalifikovaných učitelů v přírodovědných a technických předmětech. Matematika, fyzika, ale také informatika jsou čím dál častěji učené neaprobovaně. Jedním z řešení jsou finanční bonusy.

Mám tu podzimní tip na dámskou, rodinnou, ale i pánskou jízdu na víkend a pokračování své série Objevuji Polsko. Wroclaw vás určitě nezklame. Našla jsem tu na celkem malé ploše v centru krásného města všechna možná potěšení. Pojďte se podívat.

Školy jsou nanic, zaspaly dobu a jsou jen imitací skutečnosti. České děti jsou digitálně negramotné, učí se jen trapná fakta a dokonce stále ještě vyjmenovaná slova. Svět už je dávno jinde a školy neumí vychovat odolné jedince, kteří se umí prosadit.