Zuzana Růžičková

Městečko Hnojník žije kauzou spojenou s konkurzem na ředitele školy. Do funkce tu byl instalován člověk, který v konkurzu skončil až druhý a starostka tak nesplnila svůj slib. Rodiče se proto bouří a děti svoji nespokojenost vyjadřují u ředitelny.

Učebnice a školení má platit stát a ne zřizovatelé. Inkluzi bude nutné zrevidovat, aby podstatné slovo měly i školy a ne jen rodiče. A na financování kuchařek a školníků je třeba se zaměřit už po prvním čtvrtletí 26. Plaga se představil prezidentovi.

Civilizovaný svět zakazuje mobily ve školách a brzy se tak stane i u nás. Budoucí ministr školství se k zákazu před pár dny přihlásil. Stále tu jsou ale dinosauři, kteří to nechápou. Nejde tu přece o zákaz používání technologií. Ale o ochranu dětí.

Na základní školu v Brně, která zakázala nošení tepláků a crop topů, dorazila inspekce. Jednomu z rodičů se zákaz nelíbil natolik, že ji na školu poslal. A ČŠI konstatovala, že zákazy tohoto typu škola nesmí vymáhat. Co tedy škola může?

Mediálním prostorem se jako smršť momentálně prohání kauza poslance Rajchla. A přináší s sebou zajímavou otázku, nad kterou jsme se u nás dosud nemuseli zamýšlet, ať už je minulost zrovna tohoto poslance jakákoliv. Může být pornoherec poslancem?

Revize RVP, čili toho, co se naše děti budou učit, pokračuje. Před pár dny jsem byla s lidmi z MŠMT, NPI, jedním exministrem a 120 řediteli na konferenci. Moje mise? Přinést pohled z terénu – učitelský, z první linie, bez ministerských filtrů.

Starosta města řeší dvě děti odcházející do domácího vzdělávání a údajnou indoktrinaci dětí přes LGBT propagandu. Proč tomuto dílu opět nevěřím. A proč nám autoři neposkytli konkrétní ukázky výuky?

Schopnost rozlišit fakta a manipulaci je opravdu hodně důležitá. Jen nevím, jestli se ten důležitý vzkaz úplně povedl autorům v dalším díle Ratolestí zabalit a doručit divákům. Třetí díl byl ale i tak pro mne zatím nejzajímavější a předestřel otázky.

Ratolesti si to se svým 2. dílem u mne trochu polepšily. I když autoři seriálu opět podle mne v pár věcech přestřelili a dostali hrdiny do situací, kterým jsem zas nevěřila. A nevěnovali se znovu pořádně danému tématu.

Česká televize slibovala pokračování Ochránce. Místo toho tu po prvním díle máme plytký kriminální seriál. Díl Mravenci mě nudil už po půl hodině a některým situacím jsem vůbec nevěřila.

Zásadní NE říkají Češi společnému vzdělávání mentálně postižených a ostatních dětí ve třídě, nechtějí rušit devítky a také nechtějí prodloužit povinnou školní docházku na 10 let (systém 8+2). Pojďme se podívat na zajímavá čísla z nového průzkumu.

Víceletá gymnázia máme zřízena proto, aby se kolem 5 procent nejnadanějších mohlo intenzivněji vzdělávat. Jak do toho ale zapadají žáci, kteří jsou přijati s 9 body z 50 z testu z matematiky? Nebo s 21 body ze 100 možných? Není na čase se probrat?

Mýlila jsem se. Brněnská škola není výjimkou. Mám tu další, které se snaží o kultivaci žáků. Na upozornění čtenářů jsem našla školní řády, které zakazují hluboké výstřihy, vulgární nápisy na triku, gelové nehty, tepláky, ale také líčení či piercing.

Jedna základka v Brně se rozhodla, že bude umravňovat své žáky a žákyně a dala si do svého školního řádu nově jakýsi dress code. Zakázala nosit dětem do školy krátké topy sahající nad pupík, velké výstřihy, tepláky a další oblečení.

Česká republika čelí obzvlášť v některých regionech nedostatku kvalifikovaných učitelů v přírodovědných a technických předmětech. Matematika, fyzika, ale také informatika jsou čím dál častěji učené neaprobovaně. Jedním z řešení jsou finanční bonusy.

Mám tu podzimní tip na dámskou, rodinnou, ale i pánskou jízdu na víkend a pokračování své série Objevuji Polsko. Wroclaw vás určitě nezklame. Našla jsem tu na celkem malé ploše v centru krásného města všechna možná potěšení. Pojďte se podívat.

Školy jsou nanic, zaspaly dobu a jsou jen imitací skutečnosti. České děti jsou digitálně negramotné, učí se jen trapná fakta a dokonce stále ještě vyjmenovaná slova. Svět už je dávno jinde a školy neumí vychovat odolné jedince, kteří se umí prosadit.

Máte rádi předvolební bitvu? Já jo. Dobře se u ní bavím. A protože nám začala horká fáze kampaně, v diskusích o školství nesmí chybět téma inkluze. No a padají nám tu opravdu hodně různé návrhy. Jak od neznámých figur, tak od politických matadorů.

Důchodce má hnutí ANO už v podstatě zmáknuté a ví, že zde dolovilo. Teď hodlá do svých voličských řad nalákat nespokojené státní zaměstnance. Myslím, že se mu to u části z nich i povede. Učitelům Andrej Babiš slibuje 75 tisíc korun na konci vládnutí.

Všichni řeší vyhazov pana Klempíře z J.A.R. Však je taky okurková sezóna a my tu máme parádní předvolebně hudební cirkus. Mně ale na celé taškařici nebaví jen ten kopanec. Ale taky pěkně gratis využitá česká CNN a  hrouda másla na hlavách muzikantů.

Odměňování učitelů je věčná otázka. Za co má vlastně pedagog dostat odměnu navíc? Za kroužky? Za svůj výkon ve třídě? Za posun žáků? Pojďme se podívat na jeden návrh, který padl u našich sousedů.

Každá pátá maminka po rodičovské je okamžitě „odejita“ z práce, každá čtvrtá to zažije do roka. Můžeme tu mít sebelepší zákony, ale pokud v české společnosti není obecné povědomí o ochraně mladých matek, můžeme se těšit na pomalé vymírání.

Šéf politické strany STAN, která měla na starosti toto volební období školství, dal sám resortu známku dvě až tři. Pojďme se tedy podívat, co nám vláda ve školství naslibovala ve svém prohlášení. A co vůbec splnila. Je čas vystavit vysvědčení.

Na západě máme takový svůj malý Yellowstone. Malé mofety čili výrony oxidu uhličitého tu tvoří jakési krátery, kde plyn probublává bahnem a nebo jsou k vidění jako malá vodní oka připomínající jakousi přírodní vířivku. Pojďme se na ně tedy podívat.

Na našich školách působí armáda 37 tisíc asistentů. Je to nejrychleji rostoucí skupina zaměstnanců. Ne všichni učitelé jsou však dle průzkumu přesvědčení o jejich přínosu. Čím to je? Kde je chyba? A proč si školy neurčují samy, kolik jich potřebují?

Vlčí doupě leží na severu Polska. Procházka mezi rozvalinami bunkrů Vůdce, Göringa a dalších pohlavárů, vyvolává nepříjemný pocit i dnes. Hlavní emoce vtisknutá do budov, kterou jsem tu cítila, byl smrtelný strach. Strach zadavatele této stavby.

Nemám ráda vedra, takže loňské horko mě vedlo k rozhodnutí začít objevovat chladnější sever. Na Mazurská jezera jsem dostala tip. Jedete sice téměř až k hranici s Litvou, ale kdo chce aktivní dovolenou, najde si tu rozhodně to své na suchu i na vodě.

Volby se blíží a s nimi recepty na zpackanou inkluzi. Obě hlavní tváře rivalů SPOLU a ANO chtějí shodně provést její revizi. Návrhů je mnoho: vytvoření studijních skupin, rozšíření speciálních tříd nebo odeslání dítěte na online výuku mimo školu.

Učitelů celkově ubývá, stárnou a zmenšuje se také jejich celková kvalifikovanost. Ukázalo to nové šetření ministerstva školství. Kromě toho představuje v plné nahotě průšvih v aprobovanosti některých předmětů. Nejhůř je na tom informatika a fyzika.

Velké omezení odkladů v 1. třídě. Známkování nezralých dětí. Propadání prvňáčků. Učitelky prvních tříd, které budou na všechno samy bez asistentů. Malá novela školského zákona přišla do Senátu a je kolem ní pěkný humbuk.

Děti ze ZŠ Ohrada ze Vsetína se rozhodly zorganizovat recesi. Chtěly jít do školy v oblečení druhého pohlaví. Prostě škola hrou. Starosta Čunek jim to ale stopnul. Někteří místní rodiče se totiž bojí transgenderu. Jan Ámos se musí v hrobě obracet!

Už ve středu se rozhodne o tom, jestli projde novela tolik diskutovaného školského zákona. A v něm bude kromě mnoha pozitivních změn také jeden úplný nesmysl. O penězích na školní pomůcky nebo na školení pro učitele (ONIV) budou nově rozhodovat obce.

Může za úprk na víceleté gymply inkluze na základkách, nebo elitářství rodičů? Jak vyplývá z rozsáhlých dat, děti se na víceletých gymnáziích ve výsledcích studia takřka neliší od dětí přijatých později. Nezabírají tedy zbytečně lavice deváťákům?

Financování českých kuchařek, úklidu a dalších zaměstnanců škol je horké téma. Pokud ale vystrčíme nos za hranice, zjistíme, že styl jejich placení je ojedinělý a ekonomicky nesmyslný. A platí ho i učitelé. Jak to je v zahraničí? A kdy se to změní?

Podle „experta“ se nemá „podporovat taková bažina“ a „Cermat by zapálil“. Proč ale televize veřejné služby zve k odbornému tématu, jako jsou testy, člověka, který o tom neví zhola nic? A kolik lze říci nesmyslů, mýtů a bludů během 10 minut?

Předvolební ring volný! Ministři Plaga a Bek se utkají v několika kolech. Které vyhraje fighter v barvách ANO a které pro sebe uhájí bojovník z vlády? Zápas proběhne o platy, počty placených hodin, revizi RVP nebo malé Ukrajince. Pojďme na to.

Po měsíci čekání se konečně deváťáci 15. května dozvědí, na jakou školu byli přijati. A jestli vůbec. Pokusím se vydedukovat z loňských a letošních dat pár předpovědí o procentu přijatých po 1. kole a opět si po čase zahraji na Sibylu.

„Ze škol jdou lidé, které firmy nepotřebují. Podnikatelé to chtějí změnit.“ Tak zněl titulek na zpravodajském webu Seznam Zprávy. Je mi líto, ale myslím, že tu došlo k zásadní chybě v úsudku podnikatelů. Dítě se neučí pro firmu. Dítě se učí pro sebe.

Pan generální ředitel Souček byl odstaven. Česká televize si podle mne takového šéfa nezasloužila a my, diváci, také ne. Kdo bude jeho nástupce, bude velmi důležité. Je totiž možné, že bude muset bojovat o veřejnoprávnost a nezávislost tohoto média.

Pod šéfem České televize se kývá židle a já si říkám, už aby byl pryč. Jako koncesionáři se mi jeho počínání už od začátku nelíbí. Ruší pořady, vyhání investigativce a dělá nesmyslné kroky. Teď ho kárá Rada ČT a staví se proti němu známé osobnosti.

Poslanci schválili novelu, podle které se od roku 2027 zruší známkování v první a druhé třídě. Podle mne to není špatný nápad, protože prvňáček se čtyřkou nebo pětkou v žákovské je podle mne totální úlet. Dál bych ale v rušení známek už nešla.

Ať otevřete jakýkoliv zpravodajský web či sociální sítě, vyskočí na vás fotografie tachometru auta europoslance Turka. Máme tu další politický fotobizár. Pan Motorista už měl ale i předtím zdatné předjezdce, i když ne tak chlapácky drsné a rychlé.

Moje předpověď, co bude v druhém přijímačkovém testu z matiky, mi celkem vyšla. Pythagorova věta, soustava rovnic, úměrnost, slovní úloha na rovnice. To vše tam bylo. Daleko důležitější ale je, jak můžeme takové testování zlepšit. Návrhů je několik.

Páteční test se nijak zvlášť nelišil od testů Cermat z běžných let. Pokud se někdo nechal namlsat testem z loňska, měl se probudit při testování nanečisto. Co tedy děti bude pravděpodobně čekat v pondělí a co zatím autoři testů u dětí neotestovali?

Nedávný soud kvůli sebevraždě policisty z Výměny manželek otevřel znovu mokvající ránu české televizní zábavy. Jak dlouho budou ještě diváci dobrovolně zírat na ponižování rodin a bavit se na úkor sociálně slabších nebo jinak znevýhodněných lidí?

Záludné přijímačky. To jsme se neučili. Paralelní škola. Tato označení se opět před přijímačkami vyrojila v médiích. Přijímačky se blíží. Mám pro stěžovatele vzkaz. Testování vychází přesně z témat vzdělávacího programu. Chceš uspět? Musíš se učit.

Je to přesně rok, co se v Blovicích odehrával boj mezi školou a některými rodiči. Případ údajné šikany se sexuálními prvky tehdy doslova hýbal malým městečkem na Plzeňsku. Po roce vyšetřování se ale ukázalo, že si dívka nechutné praktiky vymyslela.

Základky dostanou díky revizi naprosto volné ruce. Začnou si samy určovat, kolik času děti stráví různými předměty. Pokud ale hodiny uberou v hlavních předmětech, rozdílem mohou být stovky hodin výuky. Obavy z přijímaček tak budou naprosto oprávněné.

Nad profesí učitele se stahují mračna. Lidí obzvlášť s přírodovědným vzděláním ochotných učit je čím dál míň a jak ukazuje nový výzkum, brzy budou kriticky nedostatkovým zbožím. Do 10 let se bude přes 40 % kantorů rekrutovat z neaprobovaných amatérů.

Méně hodin matematiky, naopak angličtiny víc než mateřského jazyka, osekané přírodní vědy na dřeň a víc hodin měkkých dovedností. Takto nám Národní pedagogický institut před pár dny předvedl, jak by podle něj vypadal vzorový plán vzdělávání dětí.

Je to jen pár dní, co se v médiích objevila zmínka o dnes již virálním videu, kde se dívka brání útokům, tahání, kopání a plivancům a skupina dětí si vše natáčí. O útoku samotném psát ale nechci. Spíš mě zaujal extrémně rychlý odsudek její školy.

Máme tu dobu lyžařskou, a tak sleduji s lehkým pousmáním souboj lyžařů s nelyžaři a tradičně kontroverzní téma: Lyžák ano, nebo ne? Samozřejmě, že lze otázku odbýt tvrzením, že výcvik je nepovinný, takže když na to někdo nemá, ať tam dítě neposílá.

Už příští úterý si čeští deváťáci vyzkouší přijímací testy. Nanečisto je pro ně přichystal Cermat a já se pokusím dát pár dobře míněných rad zkušené učitelky, jak testy v konkurenci ostatních zvládnout co nejlépe. Deváťáků je letos opět na 100 tisíc.

Smráká se nad přírodními vědami v České republice? Na nové vzdělávací programy nelibě reagují už i průmyslníci a akademici. Otevřený dopis proti budoucí podobě chemie ukazuje, že komunikace nad tím, co se děti v budoucnu mají učit, neproběhla dobře.

Školy dostaly velkou míru svobody. Samy si určí, co a v jaké míře budou učit. Kolik hodin věnují přírodním vědám, kolik dějepisu nebo kolik hodin se děti budou učit mateřskému jazyku. Zvládnou fungovat bez mantinelů? A co to bude znamenat pro rodiče?

Revoluce ve vzdělávání podle čtvrtiny dotázaných nic nepřinese a škrtání učiva je podle poloviny učitelů a rodičů přehnané. Co si o překopání toho, co se české děti mají učit, myslí rodiče, učitelé a experti? A proč došlo na poslední chvíli ke změně?

Případ otce policisty, který nahrávacím perem v penále svého syna monitoroval výuku ve škole kvůli úkolům, probudil zajímavý diskurz. Čeká nás doba kamer a mikrofonů ve třídách? A jak je to vlastně s monitorováním žáků, studentů a učitelů ve světě?

Otec nahrával tajně vyučování svého syna pomocí speciálního pera v penále. Jak takové špehování dětí a učitelů může narušit vztahy učitelů se žáky? Co je na takovém jednání nejškodlivější? Proč někteří rodiče překračují etické červené linie?

Čeká nás protest učitelů naukových předmětů proti revoluci ve výuce? Jako první se začínají bouřit ti, co jsou revizi nejblíž. Jak potom přijmou změny ti ostatní? Není na čase říci stop násilnému překopávání všeho? A nebo jen učitelé změně nerozumí?

Že budou přijímačky 2025 (obzvlášť z matiky) těžší, je téměř jistota. Loňské testy byly totiž jedny z nejjednodušších, což potvrdil i CERMAT. Je tu ale i pozitivní zpráva pro rodiče. Díky datům mohou lépe zjistit šance na přijetí a zvolit strategii.