Akcent

Vztyčování, ničení a znovuobnovování pomníků, soch a monumentů ve veřejném prostoru provází téměř vždy vyhraněné emoce a debaty. U příležitosti oslav vzniku samostatného československého státu nabízí David Hamr v Akcentu dva příběhy monumentů z oblasti bývalých Sudet, z Jablonecka, kde se vznik nového státního útvaru příliš neoslavoval. Jak dovedeme nakládat s historií česko-německého soužití a co dnes prozrazují pomníky o nás samotných?

Izraelská dramatička, scénáristka a herečka Hadar Galron se u nás proslavila hned svou prvotinou Mikve, následovaly inscenace Tajemství a Pískej. Nejnověji je k vidění v Divadel F. X. Šaldy její hra Moje první židovské Vánoce napsaná přímo pro tuto scénu. Jak se píše zahraniční autorce drama zasazené do českého prostředí? A jak se prolíná česká a židovská identita? Na otázky Jakuba Čermáka odpovídají Hadar Galron a režisér Petr Svojtka.

Sociální drama, které líčí napětí mezi jedincem a společností. Opera Národního divadla Brno zahájila sezónu novou inscenací díla Benjamina Brittena Peter Grimes, kterou režijně připravil David Radok v osvědčeném tandemu s dirigentem Marko Ivanovićem. V titulní roli debutoval švédský tenorista Joachim Bäckström. Inscenaci představují v Akcentu její tvůrci a sólisté, hodnotí publicista Josef Herman.

Jméno Milana Kundery vyvolává i po završení jeho literárního díla v kulturních kruzích vášnivé debaty. V loňském roce vyšly hned dvě jeho biografie na vyhrocených pólech mezi adorací a odsudkem. Proč se část čtenářů nechce spokojit s dílem a láká je pátrat i v záhadě života? Čím a jak se liší pohled Čechů a Francouzů na Kunderovu tvorbu? Na otázky Šárky Jančíkové odpovídá francouzská novinářka Ariane Chemin i v Praze narozený francouzský politolog a historik Jacques Rupnik.

V prostorách Moravské galerie v Brně, v Pražákově paláci, právě probíhá výstava laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro rok 2021. Nejprestižnější domácí umělecká cena se letos koná podle nových pravidel, kdy se laureáty stává celá pětice finalistů. Jaké je nejlepší současné české umění? A projevila se ve výstavě změna soutěžních pravidel? ptá se v dnešním Akcentu Tomáš Klička, kurátorky a kritičky umění Mariky Kupkové a kritičky umění Anežky Bartlové.

Na českých hradech a zámcích není o kulturu nouze, často se ale jedná spíš o komerční nebo historicky zaměřené akce. Sluší památkám současné umění, a proč se tam s ním setkáváme tak zřídka? Ptá se Jakub Čermák v Akcentu Jiřího Vydry, kastelána Valdštejnské lodžie a zároveň režiséra a kulturního organizátora. Druhým hostem je umělkyně Ewa Žurakowská, která působí jako dramaturgyně polského renesančního zámku Gorzanów.

Na konci září se už posedmé předávala Cena Věry Jirousové. Jedná se o ocenění za uměleckou kritiku, která se uděluje ve dvou kategoriích, a to jak začínajícím kritičkám a kritikům umění, tak těm etablovaným. V letošním roce v první kategorii zvítězila Tina Poliačková, v druhé Milena Bartlová. Společně s moderátorkou Terezou Špinkovou rozebíraly, co to znamená, dostat ocenění tohoto druhu, jaké kondici je současná umělecká kritika a na jaká témata se zaměřuje.

V rámci Divadelního festivalu Kutná Hora se setkali pořadatelé festivalů současného divadla z různých koutů světa i České republiky, aby diskutovali o funkčních modelech spolupráce mezi festivalovými producenty a místními samosprávami. Jak ovlivňují festivaly dění ve městě? A znají pořadatelé dobře své diváky? Příkladem mohou být festivaly Kult v Ústí nad Labem a Luhovaný Vincent v Luhačovicích. V Akcentu za ně promluví jejich ředitelé Honza Kvasnička a Magda Petráková.

V Národním divadle v Praze měla 7. a 10. října premiéry dlouho očekávaná inscenace oblíbené opery Gioacchino Rossiniho Lazebník sevillský. Nové nastudování vsází především na klasické režijní pojetí a na domácí obsazení hlavních pěveckých rolí v čele s Adamem Plachetkou a Petrem Nekorancem. Jak v kontextu současné postcovidové divadelní nadprodukce nová inscenace zarezonovala? A má šanci stát se opravdovým kasovním trhákem? ptá se v dnešním Akcentu svých hostů Daniel Jäger.

Vyšlo první odborné zpracování trampingu od jeho vzniku až do roku 1989. Autoři knihy Putování za obzor Jan Randák, Jan Krško, Jan Mareš, Jan Pohunek a Jan Špringl zkoumají, jak se vyvíjel vztah trampů, majoritní společnosti a státu. Jak na knihu reagují sami trampové a je tramping skutečně ojedinělým českým fenoménem, za jaký bývá často označován? Na otázky Petry Kultové odpovídají Jan Randák a historik a antropolog Karel Šíma.

Titul Nejkrásnější kniha roku 2020 v kategorii Odborná literatura i Cena Unie grafických designerů. Tisícistránková publikace Výstava jako médiu vůbec poprvé shrnuje dějiny výstav v Česku. Jak se měnil přístup k tvorbě výstav? A kde můžeme hledat počátek dnešního kultu kurátora? Hosty Akcentu s Tomášem Kličkou jsou historička umění a jedna z autorek knihy Terezie Nekvindová z Vědecko-výzkumného pracoviště AVU a kurátor a teoretik Karel Císař z Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Literatura pro děti a mládež je jejich nenahraditelným společníkem na cestě k poznávání světa, jinakosti i sebe sama. Jak vzbudit u dětí chuť nořit se do literárních světů? A čeho si všímají na knihách děti, které píší literární minirecenze v rámci projektu Nezletilí kritici? Ptá se Petra Kultová kritiček Sophie van der Linden a Kateřiny Čopjakové, které se dětské literatuře profesně dlouhodobě věnují.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha nabídl na svém 14. ročníku 25 koncertů včetně vystoupení předních světových orchestrů. Jak festival rezonoval v nebývalé konkurenci kulturních projektů a naplnil svou dramaturgií i kvalitou výkonů očekávání? Na otázky Daniel Jägera odpovídají ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon a hudební publicista Petr Veber.

Západní muzea čelí požadavkům, aby navrátily předměty ze svých sbírek, které pochází z bývalých kolonií a byly získány násilím. Jde o problém, který Francie a Německo řeší na nejvyšší vládní úrovni. Mají se artefakty vracet, a je vůbec kam? Jak tento problém řeší nově otevřené berlínské Humboldtovo fórum? A týká se to také českých sbírek? Hosty jsou Anna Remešová, šéfredaktorku serveru artalk.cz, a Ondřej Crhák z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Tvorba Milana Kundery se postupně a s dlouhými přestávkami vrací do Česka. Na rozdíl od próz ale zůstávají jeho dramatická díla stále trochu ve stínu. Čím jeho hry oslovují dnešní publikum, jak je inscenovat, když je tradice jejich uvádění přerušená a jaká je budoucnost jeho textů na českých jevištích? Hosty Akcentu s Jakubem Čermákem jsou režisér a ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser a divadelní a filmový režisér Vladimír Morávek.

Dnes, 24. září 2021, si připomínáme 120 od narození jednoho z celosvětově nejvlivnějších filmařů 20. století, francouzského režiséra Roberta Bressona. Proč je Bressonův styl tak jedinečný a čím tolik ovlivnil evropské, americké i asijské indické nezávislé tvůrce? Hosty jsou proděkan FAMU a odborník na francouzskou kinematografii David Čeněk, režisér Václav Kadrnka, filmový publicista Jan Křipač a režisérka Viktoria Rampal Dzurenko.

Každý týden vychrlí knižní trh desítky nových titulů, z nichž nemalé procento tvoří knihy různých žánrů spjaté s regionem. Jaká je podstata regionální literatury? David Hamr se vydává do libereckého kraje, jehož zapadlou historii a genius loci odhalili ve svých dílech Miloslav Nevrlý, Jaroslav Rudiš nebo Miroslav Sluchlý v nové knize Waldvilla. Hosty jsou knihkupec Martin Fryč a literární historička, vydavatelka Eva Koudelková a spisovatel Miroslav Stuchlý.

Ojedinělá publikace a důležitý základ dalšího bádání. Autoři knihy Putování za obzor Jan Randák, Jan Krško, Jan Mareš, Jan Pohunek a Jan Špringl zkoumají, jak se vyvíjel vztah trampů, majoritní společnosti a státu na základě archivních pramenů i dobového tisku. Jsou trampové subkultura? Jaké mýty a stereotypy si vyprávíme o trampingu a jaké další cesty výzkumu kniha otevírá? Na otázky Petry Kultové odpovídají Jan Randák a historik a antropolog Karel Šíma.

Téměř všichni už nějakou dobu nosíme po kapsách skoro dokonalé fotografické aparáty, kterými pořizujeme tzv. postdigitální fotografie. Co tyto snímky způsobují, jak je máme chápat a co o nás prozrazuje digitální kultura? Na otázky Terezy Špinkové odpovídají teoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka Andrea Průchová Hrůzová a hudební publicista Pavel Turek. Posloucháte reprízu z 22. června.