Alarm

Teplomet je pro všechny. Třeba pro rodiče kvír dětí, co se chtějí vyznat. Pro lidi, co se hledají, co si potřebují něco ujasnit, co hledají oporu a pochopení, bezpečné místo, ve kterém můžeme každx být samx sebou. Teplomet existuje už přes dva roky a našel si širokou posluchačskou základnu, ale teď se s ním budete pravidelně potkávat na Alarmu. Podcastem vás provedou Nika (kvír fracek, co se nebojí věci říkat na plnou hubu), Pavel (boomer, který hodně věcí neví, takže se hodně ptá) a Bára (organizátorstvo v kvír kolektivu Plusko+ s psychologickým vzděláním). Nika, Pavel a Bára tak propojují žitou zkušenost s akademickým základem tak, aby byla témata kvír lidí srozumitelná a přístupná všem. Podcast a moderátorstvo není potřeba nijak zvlášť představovat. V prvním dílu pod hlavičkou Alarmu se vám totiž představí sami. Kromě toho se věnuje tomu, kdy Teplomet vznikl, co autorstvo už vytvořilo a co nás čeká v blízké budoucnosti. Těšit se můžete na témata jako trans* historie, kvír duševní zdraví nebo hranice genderové binarity. Na streamovacích platformách najdete také šestnáct starších epizod, které tým Teplometu vytvořil ještě před spoluprací s Alarmem. Pokud se vám bude dnešní díl líbit, můžete se zanořit do archivu.

Co důležitého o naší současnosti říká kniha Dvojnice od Naomi Klein? Záznam debaty s překladatelkou Terezou Stejskalovou, digitální antropoložkou Marií Heřmanovou a podcasterkou Zuzanou Kašparovou. Podpořte vznik dalších podcastů https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Smrt Charlieho Kirka ukázala, jak moc naší veřejnou debatou prostupuje americký ultrakonzervativní obsah. Evropa přichází o autonomii a svébytnost. Audioverze textu Jana Bělíčeka. https://denikalarm.cz/2025/09/zastavme-amerikanizaci-evropy-driv-nez-bude-pozde/ Podpořte vznik textů a podcastů Alarmu. Přidejte se ke komunitě podporovatelů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Babišovo ANO ve svém programu kombinuje skandinávský sociální stát s orbánovským autoritářstvím. Vedle dobře zpracovaného školství leží zdevastovaná ochrana přírody. Ekonomickou část nahrazuje víra v Babiše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

K výročí srpnové okupace Československa jsme natočili živé vydání literárního podcastu TL;DR. Vybrali jsme si proto dvě dobové knihy, které se vztahují k pražskému jaru: Sekyru Ludvíka Vaculíka a Vabank Alexeje Pludka. Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

V nejnovějším dílu literárního podcastu TL;DR, který se odehrál živě na brněnském festivalu Obrfest, se věnujeme novele Constance Debré Love Me Tender. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Z české politiky zmizel zájem o klima dříve než se v něm vůbec objevil. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Děkan Fakulty sociální studií Stanislav Balík potopil v Senátu asistenty pro děti v prvních třídách i zrušení známkování. Místo sociálních věd si vystačil s ideologickými poučkami. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V novém dílu Hysterie rozebíráme, kdo všechno prodává naše data, jak se rozejít s telefonem i jestli je podle nás dobrý nápad pořídit si AI holku. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Hudební podcast Soundsystém si všímá umlčování hudebníků za názory týkající se genocidy v Gaze i používání symbolů odporu. Došlo i na nové nahrávky Adrianne Lenker, Kali Uchis nebo Smerz. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Česká veřejnoprávní média relativizují válečné zločiny v Gaze. Příkladem je David Borek v ČT a Jan Fingerland v České rozhlase. Ten považuje desítky tisíc zabitých za jakési obrazy a narativy, které prý zbytečně komplikují debatu. Podpořte vznik nových dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Konzervativci se sjeli, aby hledali společnou řeč. Našli ji v nenávisti vůči všemu a všem, koho označují jako progresivní či woke. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Soundsystém: Hudba, která voní. Jenny Hval zpívá na nové desce o parfémech jako transportérech vzpomínek by Alarm

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou.

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:50- 20:10 🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka 🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970 🐎 Čingischán 📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War 📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth Century Hlavní téma 32:40 - 1:21:35 🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století 💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick 1:21:50 - 1:46:20 Co si přečíst k tématu? Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American Dream James Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O rozmanitosti většinou mluvíme v souvislosti s naším jídelníčkem. Proč je ale diverzita důležitá i v produkci potravin? Jsou Češi opravdu výborní houbaři? Co je to radikalizace chuti a jak se naše chutě standardizují? Budeme v budoucnu jíst brouky, anebo pěstovat maso mimo zvířecí tělo? Nebo nás čekají jen halucinace z podvýživy? O budoucnosti produkce potravin hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí antropologové Varvara Borisova Lukáš Senft. Varvara Borisova a Lukáš Senft pracují na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)“ v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Lukáš Senft v rozhovoru zmiňuje také svůj výzkumný projekt „Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku“ podpořený Programem podpory perspektivních lidských zdrojů – postdoktorandů (AV ČR). Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Chce trojice poslanců SPOLU poslat Hysterii do vězení? V novém díle Karolína s Magdalenou řeší, odkud pramení touha zakazovat komunismus a jaká je současná politická situace v zemi. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před pár měsíci patřil Babiš k největším fanouškům autokrata Donalda Trumpa. Tvrdil, že mají stejný program a stejné cíle. Během eskalace celní války se na svá slova pokusil zapomenout. Z obdivu zbyla jen červená čepice. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ve Studiu Alarm se sešli Jan Bělíček, David Scharf a Stanislav Biler, aby se spolu pokusili přijít na to, co Donald Trump sleduje svými cly, jaká je za nimi logika a jaké mohou mít důsledky pro Spojené státy i pro svět. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

To, co Sabinu Vassilevu napadne jako první, když si vzpomene na práci pro Herkula je permanentní pocit uspěchanosti. Nejen na to v třetí epizodě podcastu Platformy na hraně se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarellou přišla řeč. V čem je jiné být kurýrka než kurýr a jak se asi tak může člověk cítít, když zaměstnavatel, konkrétněji tedy algoritmus nepočítá s tím, že není robot? Je to práce osamělá nebo naopak jste stále s někým kontaktu? Kulturní antropoložka Sabina Vassilevou, která se v rámci svého etnografického výzkumu nechala zaměstnat jako kurýrka, nám představila základní parametry své práce již v minulé epizodě. Tentokrát půjde hlouběji, dozvíte se, v čem platformy mystifikují a jak to tedy doopravdy je s tou kýženou flexibilitou a možností pracovat, kdy se Vám zachce. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Lady Gaga na nové desce Mayhem smiřuje všechny své identity by Alarm

Posádka Podcastu Soundsystém startuje vedle toho klasického ještě nový formát, do nějž si bude zvát na rozhovory hudebnictvo, které má co říct. Úplně první hostkou byla rapperka Arleta, jež na konci ledna vydala své debutové album Toxic Rodeo a tak se otázky točily hlavně kolem něho. Naše oblíbené kočky tedy nahradily koně a rapový lifestyle zase dostihy a rodeo, i když všechno zmíněné k sobě zase nemá tak úplně daleko. Arleta na desce představuje unikátní country-rapovou fúzi, ještě o něco zajímavější ale jsou témata, o kterých mluví ve svých písních. "Přijde mi, že ta nejvíc feministická věc, kterou můžu udělat, je mluvit o všem otevřeně, tak jako to dělala Samantha Jones," říká Arleta s odkazem na seriál Sex ve městě. Dá se z Prahy vrátit ke klidnému životu na maloměsto? Kde jsou hranice feministických pouček a jak přežít, když se z života stane rodeo? To všechno se dozvíte v rozhovoru s Arletou. Arleta svoji desku pokřtí 19. února v pražském klubu Bike Jesus.

Po sérii dílů literárního podcastu TL;DR o českých prózách přišel čas na time-out a tedy non fikci. Sáhli jsme po novince německého novináře a autora veleúspěšné a šokující knihy o drogách ve třetí říši Totální rauš. Novinka Na tripu: Nacisté, CIA a úsvit psychedelického věku mapuje o něco známější historii LSD a také magických hub a psilocybinu. Ohler napsal opět velmi čtivou knihu, v níž popisuje souvislosti, které budou dost možná nové i pro zasvěcenější psychonauty. Kromě filmových a literárních tipů také zmiňujeme další případ pokusu o rozklad kulturní instituce na Slovensku. Tentokrát jde o Slovenské literární centrum a jeho nového ředitele Gustáva Murína, aktuálně jednu z tváří slovenské dezinfoscény, která se ocitla ve vedení kulturní instituce. DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku je pak jedna z jeho novějších knih, jíž se v podcastu podivujeme. Zatímco Murín je přesvědčen, že demokratické politiky uměle vyrábí americká zpravodajská služba CIA, Ohler pro změnu popisuje jednu z možných motivací atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho – a obecně tažení CIA proti psychedelikám a zároveň jejích pokusů o ovlivňování politické situace v některých zemích, a to kupodivu s pomocí LSD. V podcastu jsme se tak bezděčně dostali na hranici infa a dezinfa, což našim posluchačům s dobrou pamětí mohlo připomenout díl o Doppelgangerovi Naomi Klein. Právě Klein v této knize, jejíž překlad pod názvem Dvojnice zanedlouho vyjde v Alarmu, popisuje letitou praxi zatajování a překrucování informací ze strany oficiální politiky i byznysu jako určité know-how, které antisystémové struktury jen převzaly a rozvinuly – cynik by řekl do absurdní dokonalosti. https://donio.cz/podporte-ceske-vydani-knihy-naomi-klein

Míra obdivu a patolízalství místopředsedy ODS k řádění Donalda Trumpa nemá v českém veřejném prostoru konkurenci. Po takovém dně možná nechodí ani fanoušci Putina. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ignorování nerovnosti a tříd vrátilo do hry nacionalismus, a to nejen v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo Česku. Závěrečný díl série Dohánění Západu skončilo. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dalším dílu série Dohánění Západu skončilo se dozvíme, jak se v Polsku, Česku a Maďarsku změnily sociální politiky v reakci na ekonomickou krizi po roce 2008. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Mezi nadšené příznivce autoritáře Donalda Trumpa patří senátor ODS Hraba. Kdykoli se někde objeví návrh koketující s ultrapravicí, Hraba bude stát minimálně poblíž. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Climate models play a crucial role in the current understanding of ongoing climate change and thus influence policy decisions. Yet there is little public debate about climate models, how they work, or their history. We have discussed what the history of different global modelling models is and what different categories of modelling we might encounter or what limitations they have in climate issues with Beatrice Cointe. We look at climate models based on thermodynamics, biosphere models or models based on systems theory. It is the category of models based on systems theory, called 'integrated assessment models', that Beatrice Cointe focuses on. In the podcast, she summarizes their history, as well as the debates around problematic aspects of modeling. She also mentions how work on these models continued across the Iron Curtain even during the rigid Cold War. Beatrice Cointe also talks about where the 1.5°C target came from in the Paris Agreement and why the target of around 2°C has a slightly different history and how it relates to the fate of small island states. We also took a closer look at what emissions scenarios are, how many there are and what they all contain. This episode was recorded thanks to the support of Heinrich Böll Stiftung in Prague.

Média veřejné služby dlouhodobě selhávají při referování o dění v Izraeli a Palestině. Českou veřejnou debatu tak nekultivují, ale naopak přispívají k dehumanizaci Palestinců a normalizaci kolektivní viny. Audioverze textu Saši Uhlové.

Lídryně AfD Alice Weidel se v rozhovoru s Elonem Muskem na sociální síti X snažila udělat z Hitlera komunistu. Zakrývá tím silné vazby AfD na neonacismus a rámuje druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Audioverze textu Ondřeje Bělíčka. Chtěli byste poslouchat více audioverzí textů, které vychází na našem webu? Podpořte Alarm v právě probíhající kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti#informace

Čeští politici rádi mluví o slabé Evropě. Je to přitom jejich jediná politika. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Některé ženy v USA vyhlašují celibát. Je to funkční strategie? A co jiného dělat v době, kdy sledujeme masové omezování našich práv? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

For decades, the prevailing belief in Europe has been that, in relation to Russia, the promotion of reciprocal trade will lead to rapprochement and mutually beneficial cooperation. Geopolitical interests have given way to commercial calculations. Europe has opened itself up to dependence on Russian fossil fuels, while ignoring all its imperial forays. In the end, it financed the armament of its greatest enemy. How is it possible that Europe ignored the warning signs of an increasingly aggressive and imperialist Russian Federation for so long? What role does the fossil fuel business and political corruption play in this? And how do fossil fuels influence geopolitics and contribute to authoritarian rule and violence in politics? And also how do we get out of it today? In a new episode of the Heatwave podcast, Veli-Pekka Tynkkynen, an expert on Russian energy and environmental policy from the University of Helsinki, reveals how dependence on fossil fuels has become a key tool of Vladimir Putin's power. Tynkkynen, author of the acclaimed books The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change and the new How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, explains not only how the Kremlin is using oil and gas to advance its geopolitical goals, but also how it is systematically building a "carbon culture" for domestic audiences as well as spreading denial about the severity of climate change. Fossil fuels are thus becoming a key part of Russian state propaganda in building the image of a strong Russian empire.

Konec roku se v literárním podcastu TL;DR nesl ve znamení zkoumání českého kulturního mainstreamu. Kromě několika filmových tipů jsme glosovali anketu Kniha roku zaniklých Lidových novin, kde jsme zjistili, co čtou rádi muži kolem šedesátky. Hlavní pozornost posledního letošního vydání se ale upřela na velmi úspěšnou knihu fejetonů Marka Ebena Myšlenky za volantem 2. Což je, jak se nakonec ukázalo, četba zdaleka ne tak předvídatelná, jak by se zpovzdálí mohlo zdát. Výsledek je možná trochu silvestrovskou reakcí na soudobý kulturní a mediální biedermeier, který zahrnuje třpytky, laskavost a vánoční pohádky. Jeho rubová strana je ale o poznání temnější.

Stanford University's leading climate expert Paul N. Edwards on the IPCC, climate change, and today's biggest threats. Is the greater existential threat nuclear war, AI, climate change, or pandemics?

S předním klimatickým expertem ze Stanfordovy univerzity Paulem N. Edwardsem o IPCC, klimatické změně a největších hrozbách dneška. Je větším existenčním ohrožením jaderná válka, AI, klimatická změna, nebo pandemie? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Vražda ředitele americké pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona otřásla začátkem prosince internetem, a nejen jím. Obžalovaný z vraždy Luigi Mangione okamžitě získal masovou podporu. V online sbírce se na něj již vybralo v přepočtu více než tři miliony korun, internet zaplavují memy a firmy začínají vyrábět merch deklarující podporu obžalovanému. Ačkoli u sebe podle americké policie Mangione měl dopis, v němž odsuzoval pojišťovny a jejich fungování, jeho vina nebyla zatím dokázána a právník šestadvacetiletého absolventa prestižní americké univerzity jeho vinu popírá. Solidarita s Mangionem nicméně nevznikla proto, že by lidé věřili, že čin nespáchal. Naopak. V posledních týdnech lidé zveřejňují mrazivé příběhy o tom, co jim UnitedHealthcare jako pojišťovna, jíž pravidelně platili příspěvky, provedla. V USA je systém zdravotního pojištění zcela privatizovaný a k pojištěným se pojišťovny chovají často tak, jak je to pro ně finančně nejvýhodnější. Například UnitedHealthcare v průměru zamítá třetinu pojistných zákroků, a to i když jde o nutné procedury plně pojištěných osob. Tato praxe má za následek, že lidé – nejen z nižší, ale i střední třídy – často upadají do dluhů a jejich zdravotní stav se zhoršuje, neboť pojišťovny žádosti o odvolání bez soucitu odmítají. Na tomto systému zavražděný Thompson vydělával v přepočtu 20 milionů korun měsíčně. Právě proto je jeho vražda pro mnoho lidí odpovědí na utrpení a frustraci americké společnosti. Čin, z něhož je Mangione obžalovaný, je otevřeně politický. V novém dílu Hysterie probíráme, jak na politické násilí v minulosti pohlížely anarchistky, marxistky a feministky. Je totiž jednoduché říct, že „všechno násilí je špatné“ nebo že „vražda není nikdy legitimní“. Mnoho lidí si však takovou pozici zkrátka nemůže dovolit. Jak připomíná mimo jiné Rafia Zakaria, každý emancipační boj má jiné strategie, závislé na kontextu a na situaci. A mnoho takových bitev v minulosti obsahovalo také politické násilí, například boj o volební právo sufražetek. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Oligarcha Tykač se v novém rozhovoru zasnil nad „odsviněným“ světem, zatím jen v případě univerzit. Jeden z nejbohatších lidí v zemi má pocit, že svět kvůli jeho hamižnosti málo trpí a rozhodl se pole zkázy rozorat i v dalších oblastech. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti Pořiďte si nový román Standy Bilera: https://eshop.denikalarm.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi/

Tentokrát významnou část dílu literárního podcastu TL;DR zabral tradičně alespoň zčásti polemický kulturní servis. Zatímco referát o výstavě Ahoj Občani!, kterou najdete ve sklepeních domu U Zlatého prstenu, kde si lze prohlédnout množství předmětů a dokumentů (faksimilií) z osobní pozůstalosti Karla Kryla doporučujeme, české literární závětří kritizujeme. Příležitost nám tentokrát poskytl podcast Akcent na Vltavě, kde se hosté věnovali překladové literatuře. Společně jsme se podivovali nad podivením se hostů nad politizací světové literatury – a zvláště v českém prostředí příznačnému nepochopení iniciativy světových autorů vyzývajících ke kulturnímu bojkotu Izraele. Zatímco v Akcentu byla zmíněna pouze Sally Rooney, která mj. již dříve odmítla poskytnout práva na hebrejský překlad knihy Kdepak jsi, krásný světe a jejíž nejnovější knize Intermezzo jsme se věnovali v jednom z nedávných dílů TL;DR, rádi jsme připomněli, že mezi odpůrci izraelského vyvražďování Palestinců najdeme další z nejvýznamnějších jmen světové literatury: Rachel Kushner, Arundhati Roy, China Miéville, Judith Butler, Annie Ernaux, Ben Lerner, Ocean Vuong nebo Abdulrazak Gurnah a více než tisícovku dalších osobností. Posluchače jsme ale neošidili ani o knižní tipy, a především ústřední rozpravu o debutu Kristiny Hamplové Lover/Fighter. Ten jsme ocenili pro téma, energii, nápady a suchý cynismus v popisech – nejen ale především, vztahových tragédií. Naopak nás mrzelo, že dystopická linka příběhu zůstala spíše jen v náznaku. ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů. https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V Srbsku během druhé světové války existovala dvě ohniska vzájemně nesmiřitelných odbojových skupin. Zatímco Titovi partyzáni dominovali srbské historické paměti čtyři dekády, odkaz monarchistů Draži Mihailoviće se dere zpět na výsluní velmi pomalu. Audioverze textu od Borise Moskoviče ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Vznik série podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Poslankyně Nováková považuje za úspěch, když se jí podaří rozplakat batole. Podle některých odborníků je však možné komunikovat s dětmi i bez násilí. Pomocí slov a lásky, jako člověk. Sledujte nás na: https://denikalarm.cz/ Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

V současném politickém zmaru je občas těžké nezapomenout na to, že máme kolem sebe i celou řadu pozitivních a skvělých věcí, a to i mezi levicovými projekty a iniciativami. Proto jsme se dnešní díl rozhodli věnovat odborům a odborářskému hnutí, a to s naším bývalým dlouholetým kolegou z redakce a dnes odborovým organizátorem, členem Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Václavem Drozdem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Vedle německých platů slibuje premiér Petr Fiala špičkové univerzity a konec Česka coby montovny. Jen škoda, že jeho vláda pro to odmítla cokoli udělat. Sledujte nás na: https://denikalarm.cz/ Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Nejnovější díl TL;DR se věnuje prozaické novince Jonáše Zbořila Flora, která je v podstatě něčím mezi Jeffem VanderMeerem a Daisy Mrázkovou. Zkrátka hodně věcí připomíná, ale zároveň je poněkud neuchopitelná. Ani nejnovější díl literárního podcastu TL;DR nevynechává cyklofašistickou propagandu, brněnské počasí, výsměch obhájcům genocidy a popíračům klimatických změn nebo literární tipy. Dojde také na vyznání lásky k městským divočinám a díky nové knize Jonáše Zbořila se hodně věnujeme tomu, co všechno nám jeho nová próza Flora připomíná z dětství i dospělosti, z Československé televize, Netflixu, literárních sci-fi, New Weird i normalizačních filmů a seriálů pro děti.

Krátce po zvolení Zdeňka Hřiba novým předsedou Pirátské strany oznámila svůj odchod ze strany Jana Michailidu, expertka na závislosti a drogovou politiku. Ve Studiu Alarm vysvětluje, kdy její rozchod s Piráty započal a co považuje za klíčové okamžiky úpadku ještě nedávno velmi silné strany. Odchod z Pirátů však pro Janu Michailidu rozhodně neznamená konec v politice. Momentálně zvažuje nabídky hned několika politických subjektů a netají se tím, že ji zajímá především spojování sil na levé straně politického spektra. Velmi kritická je ovšem k politice KSČM a Kateřině Konečné. Chcete se dozvědět více? Poslechněte si Studio Alarm s Janou Michailidu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Čeští politici fandí Trumpovi. Možná neví, na jakém kontinentu Česko leží a čí zájmy mají hájit. Nového ultrapravicového prezidenta, který plánuje demontovat právní stát, obdivují zástupci stran, které se ohání demokracií a směřováním na Západ. Mohli bychom jim říkat třeba dezoláti. Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Nepochybně alespoň občas uvažujete o tom, jak a odkud se vaše jídlo dostane až na váš stůl a kdo ho produkuje. Možná máte i svou oblíbenou farmářku, bylinkářku nebo výrobkyni zavařenin a chodíte za ní do prodejny nebo na farmářské trhy. Téma podnikání žen v agrofood je ale mnohem komplexnější. Proto jsme si do další epizody pozvaly Petru Kubálkovou, zakladatelku organizace Cats to Cats, která do Česka přinesla program EWA (Empowering Women in Agrifood), který je financován skrze iniciativu EIT Food. Ten se jako specifický akcelerátor a inkubátor věnuje podpoře podnikatelek v zemědělsko-potravinářském sektoru. Tento program je poměrně náročný, takže k účasti v něm musí být ženy skutečně motivované, může se jim to ale dobře vyplatit. Kromě finanční odměny pro vítězky je klíčové zejména vzdělávání, mentorování, koučování a další poradenství. Všechny tyto aktivity pomohou nastartovat, transformovat nebo jinak posunout podnikání a jde o konkrétní způsob, jak alespoň částečně eliminovat některé překážky podnikání u nás. Na rozdíl od některých žen, které oslovil trend tradwives natolik, že si život na farmě představují jako tiktokový sen, my si iluze o náročnosti této práce neděláme. I tak nás ale překvapilo, s jakými překážkami se ženy setkávají. Nejsou zajímavé pro investory, nedaří se sehnat dostatek půdy, ale bojovat musí i se stereotypními představami o tom, kdo může být farmář nebo třeba vinař. Tak jako jiné podnikatelky, o kterých jsme mluvily v dřívějších epizodách, mohou narážet i na nedostatek podpory v rodině - to limituje čas, který mohou podnikání věnovat. Zajímavé je také spojení s mateřstvím - řada žen se k zemědělství nebo produkci potravin nebo potravinových doplňků dostala například přes potravinové intolerance svých dětí. Petra v této epizodě sypala z rukávu jeden inspirativní příběh za druhým a energie, se kterou o ženách v agrifood mluvila, byla vysloveně nakažlivá. Pokud vás toto téma zajímá nebo chcete například načerpat tipy koho podpořit svou etickou spotřebou, můžete zaměřit na Seed Summit, který se koná už 21. listopadu v Praze. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Chcete se s námi setkat naživo? Přijďte 27. listopadu do Kampusu Hybernská na živé nahrávání podcastu na téma Ženy ženám. Během večera si nejen rozšíříte obzory, ale rozhodně se pobavíte břitkým humorem Šárky i Lucie, autorek tohoto podcastu a zmíněné knihy. Tu si také můžete na akci koupit (pokud už ji doma nemáte) a odnést si ji s autogramem obou autorek. https://www.facebook.com/events/842009451351398 Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Premiér zaplavuje sociální sítě náhodnými výkřiky a poskytuje dlouhé rozhovory z nichž není jasné, zda má ještě nějaký kontakt s realitou. Zatímco podle Fialy jeho vláda splnila prakticky všechny sliby, třetina jeho voličů ani nechce jít k volbám. Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda v podřadném postavení oproti Západu? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK. Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda v podřadném postavení oproti Západu? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:13- 16:37 📚 Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969 📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ 📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl 📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone Else Hlavní téma 16:44 - 1:13:17 🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem? Co si přečíst k tématu? Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989 Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nový díl podcastu Hysterie se Karolína s Magdalenou rozhodly věnovat Palestině jakožto feministickému tématu. Pozvání do studia tentokrát přijala designérka a aktivistka Yara Abu Aataya, která se v Palestině narodila a odmala žije v České republice. Abu Aataya je mimo jiné i spoluautorkou knihy Jestli mám zemřít, ať je to příběh, která je nominovaná na dokumentární knihu roku festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Společně se baví o tom, jaké to je být palestinskou aktivistkou, jaké jsou postoje české společnosti k Arabkám a Arabům a jak česká média rámují probíhající genocidu v Gaze. Podpořte vznik dalších dílů Podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Reálným předsedou Lidovců je Petr Fiala. Asistovat mu bude Výborný. KDU-ČSL se na svém sjezdu prakticky zápornými preferencemi příliš netrápila. Většinu času se Lidovci vzájemně strašili, aby náhodou nebyli příliš liberální. Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Po krajských volbách vidíme explozi nových politických aliancí, výzev ke spojování různých stran a mluví se i o vzniku nových subjektů. O spolupráci mluví například nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, které jsme věnovali předchozí díl. Ze SOCDEM pak hned po jejím zvolení vystoupila Petra Buzková a členství v této straně ukončil také bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten společně s Jiřím Dientsbierem, pirátem Mikulášem Peksou, zeleným Tomášem Míglem a několika dalšími ohlásil vznik Progresivního Česka. K čemu má jejich manifest směřovat a je u nás místo pro nový progresivní politický subjekt? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Každý den v Brně je pro pěší horší než ten předchozí. V rámci rekonstrukce ulice Údolní zrušilo město přechod u vytížené zastávky MHD. Před dekádou zrušený přechod v křižovatce pak město neobnoví, protože by pěší zdržovali auta. Na koupaliště půjdou lidé nově místo dvaceti metrů půl kilometru. A mimo dopravu: děkan FSS Stanislav Balík byl zvolen do Senátu za ODS, nějak ovšem zapomněl rezignovat na pozici děkana. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček ohlásil svůj konec v Sociální demokracii. Hned na druhý den se stal tváří nové iniciativy Progresivní Česko, která má usilovat o sdružování progresivních politických sil v Česku. Tato iniciativa chce vytvářet prostor pro třetí politickou cestu, která bude konkurovat jak vládnoucí konzervativní pravici, tak populistické a autoritářské opozici. Má něco takového naději na úspěch? Jaké měl Tomáš Petříček důvody pro vystoupení ze Sociální demokracie a co pro něj vůbec znamenají progresivní hodnoty? O tom jsme se bavili v novém Studiu Alarm. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi. V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě? Playlist: 🤔 Tipy a novinky 5:05- 24:24 🖊️ Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obce Hlavní téma 24:32 - 1:40:50 📖 Badatelská metoda výuky dějepisu Co si přečíst k tématu? Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking Concepts Jiří Dostál - Badatelsky orientovaná výuka Pryia Satia - Time's Monster Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzea Marc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V dalším díle studia Alarm jsme rozebírali volbu Jany Maláčové do čela sociální demokracie a možnosti širší levicové koalice. V souvislosti se zvolením Jany Maláčové se diskutuje především o vzniku levicové koalice po vzoru francouzské Nové lidové fronty, která tam nedávno zvítězila v předčasných volbách. „Koalice je jediná možnost, i když se to zdá nemožné,” myslí si Saša Uhlová. „Pokud strana přijde s radikálně levicovým programem a bude se to týkat řekněme daní, a můžou tam být i takové věci, jako že lidé, co fyzicky pracují, budou mít o týden delší dovolenou, dřívější důchod pro lidi co vykonávají těžkou fyzickou práci a nějaké jasné věci pro pracující, tak je možné udělat širokou koalici, která se na tomto shodne. S tím, že se domluví, že nebudou rozjíždět kulturní války. Nemyslím si, že každý nutně musí být progresivista, navíc si myslím, že se spoustou progresivních témat lidé souhlasí, ale vadí jim ten jazyk. Práva menšin tady hájí hodně subjektů, ale práva chudých pracujících tady nehájí nikdo,” podotkla během nahrávání Saša Uhlová. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Doniu: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Vývoj ve Francii ukazuje, že volba krajní pravice přestává být tabu a Národní sdružení Marine Le Pen se etabluje na politické mapě. Úzce to souvisí s relativizací minulosti a s normalizací krajně pravicového jazyka. Audioverze textu od Sáry Vidímové, která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Uplynul rok od chvíle, kdy tisíce islamistických radikálů pronikly na izraelské území a zavraždili zde stovky lidí. Zároveň uplynul rok od chvíle, kdy izraelská armáda začala bombardovat Pásmo Gazy a o život tak přišlo desetitisíce civilistů. Po roce je v čele izraelské vlády stále Benjamin Netanjahu se svými krajně pravicovými koaličními partnery a situace se nijak radikálně nemění. Jak můžeme pozorovat momentálně v Libanonu, naopak spíše eskaluje. Rok staré události i celý uplynulý rok shrnul v podcastu Kolaps novinář David Scharf z Voxpotu, který mimo jiné psal o hoaxech spojených se 7. říjnem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Po vítězství krajně-pravicové AfD v Durynsku a významném úspěchu této strany v Sasku se i v Braniborsku očekával její výrazný úspěch. Nakonec sice zopakovala vysoké zisky, ale celkové vítězství si tentokrát odnesla sociální demokracie a její populární šéf Dietmar Woidke, který v této spolkové zemi vládne už jedenáct let. I tady ovšem německá sociální demokracie vyhrála o pouhé dvě procenta a bude mít velké potíže zde smysluplně vládnout. Jak situace v Braniborsku a dalších spolkových zemích vypadá a o čem se dnes v Německu v souvislosti s volbami diskutuje? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Kateřinou Smejkalovou. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1205779