Aleš Gerloch

NÁZOR / Jakmile se někdo rozhodne, že nás spasí, pud sebezáchovy velí okamžitě zmizet co nejdál. Teď se do toho dali miliardář Karel Janeček se senátorkou Janou Zwyrtek Hamplovou. Janeček se Zwyrtek…

Odvolaný děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík podal na rektora školy žalobu, s odvoláním z funkce dlouhodobě nesouhlasí. Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák vydal rozhodnutí o odvolání v polovině prosince. Už tehdy Ševčík řekl, že postup považuje za nezákonný a politický motivovaný a že se bude bránit soudní cestou.

Bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE se svým odvoláním z funkce dlouhodobě nesouhlasí. Rozhodl se obrátit na soud.

Odvolaný děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík se proti rozhodnutí rektora rozhodl bránit soudní cestou. S odvoláním z funkce dlouhodobě nesouhlasí a k Městskému soudu v Praze v pátek zaslal proti rozhodnutí rektora správní žalobu. Serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu to potvrdil sám Ševčík, který na škole nadále zůstává jako pedagog.

Opozice se pokusila hlasování zablokovat obstrukcemi. Po 63 hodinách ale koaliční poslanci novelu o korespondenční volbě.poslali k projednání do výborů.

Není otázkou, zda se zákon o korespondenční volbě dostane k Ústavnímu soudu, otázkou je kdy, uvedl ústavní právník Aleš Gerloch. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS navíc upozornil, že přezkoumání ústavnosti zákona není možné dříve, než je zákon platný.

Zda je korespondenční volba správnou cestou, si ústavní právník Aleš Gerloch není jistý. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS ale upozornil, že pokud se má tato změna prosadit, je potřeba, aby se na ní shodly obě komory Parlamentu a stejně tak s ní souhlasila i většina lidí.

Tomáš Jirsa je dlouholetým úspěšným starostou Hluboké nad Vltavou a senátorem za ODS, který se netají konzervativnějším viděním světa. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že v případě Roberta Fremra se senátoři ODS usnesli, že ho nepodpoří, a to kvůli jeho minulosti. Usnesení nedodrželi dva až tři senátoři, kteří se přidali k většině, která Fremra prosadila do Ústavního soudu. Podle Jirsy by nyní neměl Fremr do Ústavního soudu nastoupit.

Sporného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra prezident jmenovat nemusí, řekl Novinkám ústavní soudce Marek Antoš. Vysvětlil to tím, že tak může učinit v případě, kdy by vyšly najevo závažné informace, které by změnily jeho původní rozhodnutí. Reagoval tím na dotaz v souvislosti s dopisem, který dostal prezident Petr Pavel od senátorů Marka Hilšera a Hany Marvanové.

Nejsilnější opoziční hnutí má - v reakci na předchozí mediální vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského - pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Opoziční hnutí ANO ladí zpracování ústavní stížnosti proti zpomalení růstu penzí. Nemůže tak ale učinit dříve než 22. března, kdy začne novela platit. Zákon ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel, a to navzdory tomu, že on sám pochybuje o jeho ústavnosti. Někteří politici i politologové to označují za alibismus.

Vláda nejspíš nemá plán, kde vzít více než 50 miliard korun v případě, že Ústavní soud zruší plánovanou novelu, která snižuje mimořádnou valorizaci důchodů. Novelu chce napadnout opozice kvůli tomu, že ji má Sněmovna projednávat ve stavu legislativní nouze. Stále více ústavních právníků kabinet Petra Fialy (ODS) varuje, že před soudem zákon zřejmě neobstojí.

Z 21 kandidátů na prezidenta jich hned 12 neprošlo. Ministerstvo vnitra odmítlo jejich kandidaturu většinou kvůli nedostatečnému počtu podpisů. Pět kandidátů ale podalo stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Stížnosti neúspěšných kandidátů Romana Hladíka a Pavla Zítka už soud zamítl. Zbylé verdikty padnou zřejmě příští týden.

Šlo o stěžejní podklady pro obhajobu Česka ve sporu s Evropskou komisí kvůli střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) o dotace pro Agrofert. Řeč je o pětici externích analýz renomovaných advokátních kanceláří, které si nechal vypracovat bývalý šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán. A které řadu měsíců kvůli probíhajícímu auditnímu řízení tajil. Nyní se stěžejní posudky podařilo serveru iROZHLAS.cz získat.

Serveru Denik.cz bývalý rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima řekl, že má i podpisy senátorů, kteří neuspěli v září se znovuzvolením.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v úterý v Praze oficiálně zahájil svou kampaň do prezidentských voleb. Začne nyní za voliči jezdit i mimo hlavní město. Oslovit je chce svým životním příběhem nebo důrazem na používání „zdravého selského rozumu“, řekl. Sběr podpisů potřebných ke kandidatuře již zahájil, blíží se počtu 10 tisíc.

Šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna jednal v úterý vpodvečer na Hradě. Hodinovou schůzku vysvětlil tak, že vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře žádal o termín, kdy by se mohl vidět s prezidentem Milošem Zemanem. V tu dobu byl navíc v hradních kancelářích i Mlsnův kolega z Právnické fakulty UK Aleš Gerloch a prezidentův poradce Martin Nejedlý. Mlsna tvrdí, že se setkal pouze s Mynářem.

Důvodem pro podání ústavní žaloby na prezidenta by podle komise mohlo být spíše systematické zneužívání milostí s cílem mařit výkon soudní moci.

Nejvíce peněz za posudky ohledně střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše od státního zemědělského fondu dostala firma Deloitte Legal. Další stanoviska poskytla kancelář Skils, advokát Aleš Gerloch a kancelář Císař, Češka, Smutný.

Právníci z Legislativní rady vlády se shodli, že nástrojem na osekání bohatství ruských oligarchů má být zmrazení jejich majetku. Nikoliv konfiskace. Upozorňují, že o zadržený majetek se stát bude muset také starat.

Pandemický zákon po vetu senátorů znovu leží ve Sněmovně. Pokud se ho nepodaří vládní koalici protlačit Dolní komorou do konce měsíce, přijde podle ministerstva zdravotnictví opět na řadu nouzový stav. Vláda v tom však není jednotná. Možné tak je i to, že opatření přestanou od března platit úplně.

Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat pirátského kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Designovaný premiér Petr Fiala proto hodlá přistoupit ke kompetenční žalobě. Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha je však možné, že u Ústavního soudu narazí, protože není státním orgánem. Žalobu by podle něj musela podat vláda jako celek.

Odborník na ústavní právo Jan Wintr je přesvědčen, že prezident Miloš Zeman nemůže odmítat jmenování některých ministrů, které mu navrhl premiér.

Petr Fiala je předseda vlády, který nemůže vůbec nic. Jen čekat na jmenování svých ministrů prezidentem Milošem Zemanem.

Lockdown neočkovaných po vzoru Rakouska by v českém právním systému jistou oporu v zákoně měl. „I obecná úprava zákona o veřejném zdraví počítá s vakcinací pro řadu případů jako povinnou, zejména u dětí,“ řekl právník a vysokoškolský pedagog Aleš Gerloch v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Sám nicméně dodal, že není fanouškem tohoto postupu. Češi by podle jeho mínění měli i nadále zastávat vlastní cestu zpoplatněných testů.

Pokud vláda schválí takzvaný rakouský model, Češi se budou muset prokazovat očkováním nebo proděláním covidu například při vstupu do restaurace nebo na fotbalový zápas. Už se však začínají ozývat hlasy, že by toto opatření bylo protiústavní.

Podpis Miloše Zemana může pro řadu lidí znamenat průlom v kariéře, nebo také záchranu před dlouhými roky ve vězení. Soudci nebo diplomaté jsou na něm přímo závislí.

V případě, že bude prezident zbaven pravomocí, většina z nich přejde na předsedu Sněmovny a premiéra. U některých ale není jisté, jak se rozhodne. Jedná se například o předávání vyznamenání 28. října. Ačkoli premiér vyznamenané kontrasignuje, mohl by předáním podle Gerlocha prezident pověřit někoho jiného. Andrej Babiš (ANO) už oznámil, že Zemana na významný svátek zastupovat nechce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci na funkci. Pokud tak Mynář neučiní, po aktivaci článku 66 by Babiš případné personální změny provedl sám, řekl serveru iDNES.cz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci na funkci. Pokud tak Mynář neučiní, po aktivaci článku 66 by Babiš případné personální změny provedl sám, řekl serveru iDNES.cz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci na funkci. Pokud tak Mynář neučiní, po aktivaci článku 66 by Babiš případné personální změny provedl sám. Mynář ale v prohlášení tvrdí, že odvolat ho může pouze prezident.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci na funkci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci na funkci. Pokud tak Mynář neučiní, po aktivaci článku 66 by Babiš případné personální změny provedl sám, řekl serveru iDNES.cz. ČTK Babiš řekl, že Mynáře neoslovil ani se k tomu nechystá, jde podle něj o veřejnou výzvu. Podle lídra koalice Spolu a možného budoucího premiéra Petra Fialy (ODS) by si měl Mynář uvědomit neudržitelnost situace a z funkce odejít. Reakci Mynáře se ČTK pokouší získat.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (61) má pochybnosti o tom, zda prezident Miloš Zeman (77) ví, jak o něm a o jeho zdravotním stavu prezidentská kancelář informuje. Podle něj by se takto Zeman nechoval, a kdyby měl vše pod kontrolou, chtěl by, aby byla veřejnost více informována. Vystrčil to dnes řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News.

Ústavní komisi senátu čeká v úterý 19. října důležitá schůze, během které se bude řešit, zda je prezident Miloš Zeman v důsledku svých zdravotních obtíží schopen vykonávat svůj úřad. Zároveň se budou probírat možná řešení toho, jak postupovat, nezlepší-li se jeho stav. Jak ale uvádí ústavní právník Aleš Gerloch, tato diskuze v následujících dnech není vůbec nutná. Prezident Miloš Zeman totiž není až do 9. listopadu v chodu státu bezprostředně potřebný.

Jaký je postup, když prezident není schopný vykonávat úřad? V takovém případě by se na dalších krocích musela shodnout Sněmovna a Senát a některé pravomoci prezidenta by přešly na předsedu vlády, případně šéfa Sněmovny. Odborníci se ale shodují, že jde o krajní řešení pro extrémní situace. Prezident se proti němu navíc může bránit u soudu.

Kdo bude sestavovat novou vládu, v tuto chvíli zatím není jasné. Prezident Miloš Zeman v neděli premiéra Andreje Babiše (ANO) jejím sestavením nepověřil. Otázkou zůstává, jak budou postupovat poslanci nově zvolené Sněmovny, pokud bude prezident v nemocnici delší dobu a nikoho nepověří.

Jednání o jmenování vlády mohou trvat týdny, možná měsíce. Ve vzduchu tedy visí otázka, zda je prezident Miloš Zeman na takový maraton jednání v dostatečně dobré kondici. „Nejde o podepsání (jmenovacího) dekretu, ale o vedení velmi závažných politických jednání,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Oldřich Kužílek, podle něhož si Hrad neuvědomuje vážnost situace.

Legitimitu současného stavu - stavu nouze - by posílilo, kdyby o něm nyní hlasovala Poslanecká sněmovna, míní ústavní právník Jan Wintr.

Premiér Andrej Babiš tvrdil, že vyhlášení nového nouzového stavu na popud hejtmanů řešila Legislativní rada vlády. Její členové to však popírají, nevěděla o tom ani samotná ministryně spravedlnosti.

Vyhlášení nového nouzového stavu bez časové prodlevy od konce předchozího považuje většina právníků, které ČTK oslovila, za protiústavní. Shodli se na tom Jan Kysela, Václav Pavlíček, Marek Antoš nebo už dříve Jan Wintr. Podle Aleše Gerlocha záleží na posouzení, zda vláda podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR nově vyhlásila stav nouze, nebo rozhodla o jeho pokračování. Podle Pavla Hasenkopfa je zásadní skutečností žádost hejtmanů, která odlišuje předchozí a aktuální stav nouze.

Vyhlášení nového nouzového stavu bez časové prodlevy od konce předchozího považuje většina právníků, které ČTK oslovila, za protiústavní. Shodli se na tom Jan Kysela, Václav Pavlíček, Marek Antoš nebo už dříve Jan Wintr. Podle Aleše Gerlocha záleží na posouzení, zda vláda podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR nově vyhlásila stav nouze, nebo rozhodla o jeho pokračování. Podle Pavla Hasenkopfa je zásadní skutečností žádost hejtmanů, která odlišuje předchozí a aktuální stav nouze.

Podle experta na ústavní právo Aleše Gerlocha by neměla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) pořád dokola žádat o prodloužení nouzového stavu. Místo toho by měla navrhnout zákon, který by dočasně stanovoval pravidla. Nouzový stav končí v Česku 14. února, kabinet bude o jeho prodloužení žádat už pošesté.

Ústavní soud ve středu vynesl zásadní verdikt, který ovlivní už nadcházející podzimní volby. Přečtěte si odpovědi na klíčové otázky. Například co se stane, když se poslanci na změně volebního zákona nedohodnou včas?

Zdá se, že pozitivní motivace lidí k očkování možná nebude stačit k tomu, aby si vakcínu nechala dát většinová část populace, což je potřebné pro získání kolektivní imunity. Ostatně, ministerstvo zdravotnictví ještě ani nespustilo ucelenou kampaň, která by jasně komunikovala výhody a bezpečnost vakcíny proti Covidu-19. Běží pouze televizní spot, který je spíše emotivní než informativní. Podle posledních průzkumů přitom stále přibližně polovina obyvatelstva očkování odmítá. Podle epidemiologů je zapotřebí proočkovat přibližně 70 % populace, raději ale více.

Česká vláda se ve sporu o střet zájmů Andreje Babiše brání i posudkem od právníka Aleše Gerlocha. Evropská komise se podivila nad tím, že Gerloch poskytl posudek také přímo Babišovi nebo prezidentu Zemanovi.

Za krádež zubních kartáčků za bezmála dva tisíce korun v době nouzového stavu byl recidivista v první instanci odsouzen na tři roky. Až v odvolání dostal podmínku. Drobnost, která zaměstnala justici. Přísnější tresty v době nouzového stavu ale vyžadují nákladný proces v poměru ke způsobené škodě.

Projednávání návrhu zákona o odpadech provází spor o pozměňovací návrh poslanců, který by zpětně osvobodil od poplatků část odpadu uloženého na skládkách. Vedle politického a byznysového střetu o stamilióny korun jde i o střet právní, kdy obě strany disponují posudky právních kapacit, které ovšem došly ke zcela opačným závěrům.

Projednávání návrhu zákona o odpadech provází spor o pozměňovací návrh poslanců, který by zpětně osvobodil od poplatků část odpadu uloženého na skládkách. Vedle politického a byznysového střetu o stamilióny korun jde i o střet právní, kdy obě strany disponují posudky právních kapacit, které ovšem došly ke zcela opačným závěrům.

Ústavní právníci varují před vyprázdněním krizového zákona a zvyšováním pravomocí ministra zdravotnictví. To by se mohlo stát, pokud by prošla novela zákona o ochraně veřejného zdraví, o což se snaží ministr Adam Vojtěch (za ANO). Shodují se ale na tom, že za protiústavní návrh nepovažují.

Zavření hranic až na rok, jak prosazuje prezident Miloš Zeman, je podle ústavního právníka Jana Kysely protiústavní. Racionální důvody v tom nevidí ani jeho kolega Aleš Gerloch. Před porušováním práv a paralyzováním občanů varuje i opozice a trvá na tom, že uzavření hranic nemůže trvat ani o minutu déle. Není možné podle nich lidem přikazovat, kde mají trávit dovolenou.

Hudba budoucnosti? Určitě drony! Už dávno nejsou jen kratochvilnou zábavou modelářů. Jejich využití jde ruku v ruce s moderní technologií v dopravě, médiích, službách či vojenství. Už za několik měsíců bude tento dynamický obor nově koordinován jednotnou legislativou v rámci celé Evropské unie.

Zákaz dát nájemníkovi výpověď po dobu stavu nouze je protiústavní, míní řada právních názorů. Jak ale ukazuje analýza FAEI.cz, která se opírá například o výklad uznávaného ústavního právníka profesora Aleše Gerlocha, tak jednoduché a jednoznačně to není. Typické pro psané právo, obzvláště ve společenské krizi.

O změnách v pravomocích ústavních orgánů při vyhlašování krizových stavů se podle ústavních právníků diskutuje už léta. Odmítají tvrzení, že materiál zpracovaný ministerstvem obrany byl připravován účelově v poslední době. ČTK to řekli ústavní právníci Jan Kudrna a Aleš Gerloch, kteří se spolupodíleli na řešení této problematiky.

V úterý se představí senátnímu výboru kandidát na ústavního soudce, dosavadní šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Aby se ústavním soudcem stal, musí ho ještě schválit Senát.

V justici se chystá další personální obměna. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal (66) dostal nabídku z Hradu, aby kandidoval do Ústavního soudu. Vzal si čtrnáct dní na rozmyšlenou, neboť v čele NS by měl před sebou ještě pět let. Navíc prezidentští nominanti to mají v Senátu stále těžší. Minule jeho sítem neprošel profesor ústavního práva a prorektor UK Aleš Gerloch.

Podle informací Respektu nabídl prezident Miloš Zeman uvolněné místo na Ústavním soudu předsedovi Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi. Ten nabídku potvrdil. „Dostal jsem ji, vzal jsem si čtrnáct dní na rozmyšlenou,“ řekl Respektu Šámal.

Na čínskou ambasádu podle zjištění Aktuálně.cz chodí statisícové faktury za konference, které pořádá Karlova univerzita a zaštiťuje její rektor.