Andrea Houdková

Recidivista Luboš Miko strávil ve vězení polovinu života. Když se v roce 2009 dostal na svobodu, rozpoutal během 22 dní sérii násilných útoků, která z něj udělala 41. doživotního vězně v Česku. Usvědčila ho DNA z plastové láhve.

V červnu 1956 se na parkovišti před budovou Rádia Svobodná Evropa v Mnichově odehrála scéna jako z nepovedeného špionážního filmu. Dva agenti StB se pokusili unést exilovou redaktorku a bývalou poslankyni Marii Tumlířovou.

Vládl s vizí proměnit Írán v moderní velmoc, obklopoval se luxusem a mluvil o „Velké civilizaci“. Přesto skončil v exilu, nemocný a opuštěný vlastní zemí.

Šest lidí ve dvoumístném letadle, přetížený motor, inverze a v zádech vyzbrojený MiG. V prosinci 1971 vsadil letecký akrobat Ladislav Bezák vše na jediný let, kterým se měl dostat do svobodného světa.

Na první pohled působila jako laskavá ošetřovatelka, která nabízí zoufalým matkám pomoc v nouzi. Ve skutečnosti však Amelia Dyerová vybudovala jeden z nejděsivějších „podniků“ viktoriánské éry. Odhady hovoří až o čtyřech stech zavražděných dětech.

Věřily v nesmrtelnost i každému jeho slovu. Byl jejich guru a ony ho na jeho vlastní příkaz zabily. Jeho tělo se mělo rozplynout v jiné dimenzi. Když se tak nestalo, zamířily na policii. Dvě ženy, které odkryly případ kutnohorské sekty.

Legendární sourozenecký pár získal čtyři tituly mistrů světa v tancích na ledě. Vyhráli vše, co se v 60. letech v krasobruslení vyhrát dalo. Na vrcholu své kariéry odešli tančit do slavné lední revue Holiday on Ice. Dnes žije už jen Eva.

Bývalý paralympijský šampion Oscar Pistorius byl inspirací pro postižené sportovce po celém světě, v rodné zemi byl celebritou. Dokázal se totiž postavit vedle vrcholových sportovců bez hendikepu a vítězit. Až do chvíle, kdy zabil svou přítelkyni.

Na jaře 1990 otřásla Československem série brutálních vražd. Josef Kott a Michael Kutílek během 26 hodin zabili čtyři lidi a jednoho těžce zranili. Případ prvních polistopadových sériových vrahů odhalil selhání systému i hloubku lidské krutosti.

Na pódiu rozdávala radost milionům. V sobě však nosila bolest, o níž mluvila jen zřídka. Život jedné z největších hvězd české populární hudby byl naplněn úspěchem. Přesto mu něco zásadního chybělo – dítě, po kterém celý život toužila.

Na cílové rovince v Lake Placid se 3. března 1979 zdálo, že je rozhodnuto. Mladý Ital projel poslední metry předolympijského sjezdu, zvedl se ze sněhu po nepříjemném pádu a dojel až k trenérům. O několik vteřin později zkolaboval.

Když jsme byli malí, mnozí z nás slýchali větu: „Jez mrkev, budeš lépe vidět.“ Znělo to logicky. Mrkev obsahuje beta karoten, z něhož si tělo vytváří vitamin A, důležitý pro správnou funkci sítnice.

Když se řekne jméno Juraj Herz, většině diváků se okamžitě vybaví mrazivý úsměv Rudolfa Hrušínského ve filmu Spalovač mrtvol. Kultovní snímek ale odráží životní příběh vynikajícího režiséra, který balancoval mezi cenzurou a vlastními démony.

V době socialismu, kdy bylo zcela běžné nechávat kočárky s miminky před obchody, se odehrály příběhy, z nichž mrazí. Před Vánoci 1970 mizely děti v Ostravě jako na běžícím pásu. Po únosu malého Tadeáše v roce 1991 kočárek na ulici už nikdo nenechal.

V světě vrcholového sportu se často setkáváme s příběhy, kde za úspěchem stojí neúnavná podpora rodiny. Ale co když se role rodiče a trenéra smísí natolik, že láska přeroste v tyranii?

Byl první mezinárodní československou hvězdou. Jako jediný český herec získal Oskara i Zlatý Globus, přesto se dnes o Ivanu Jandlovi téměř neví. Tenkrát mu bylo teprve dvanáct a netušil, že ho místo hollywoodské slávy čeká komunistická perzekuce.

Když se 5. ledna 1950 zřítilo nedaleko Sverdlovsku vojenské letadlo s hokejovým týmem VVS Moskva, šlo o jednu z  největších tragédií historie sovětského sportu. Katastrofa odhalila, jak bezohledně totalitní režim nakládal s lidskými osudy.

Z palčivých nevyřešených záhad evropské kriminalistiky jen málokterá vzbuzuje tolik emocí, teorií i bolestných otazníků jako zmizení patnáctileté Emanuely Orlandi. Dívka beze stopy zmizela v roce 1983 v ulicích Říma.

Když třináctiletá Kamila Valijevová vstoupila na mezinárodní scénu, okouzlila krasobruslařský svět. Tiché dívce z Kazaně, která s lehkostí předváděla čtverné skoky, odborníci předpovídali velkou budoucnost. Dopingová aféra ale její sny zničila.

Když se 29. ledna 1994 rozjela ze startovní brány v Garmisch-Partenkirchenu, byla to pro Ulrike Maierovou jen další jízda v seriálu Světového poháru. Nikdo tehdy netušil, že se dívá na poslední závod jedné z nejpopulárnějších lyžařek své doby.

Když se řekne Jaroslav Suchánek, mnohým se okamžitě vybaví kultivovaný hlas, který po desítky let provázel diváky největšími sportovními událostmi. Po smrti manželky zůstal legendární komentátor sám a jak říká, prožívá „nejblbější období života“.

Zimní olympijské hry jsou oslavou odvahy, rychlosti a lidských limitů. Jejich historie však skrývá okamžiky, kdy se sen o slávě změnil v boj o život. Okamžiky, kdy se sportovní sen během zlomku vteřiny změnil v tragédii.

Když 1. července 1976 vydechla třiadvacetiletá Anneliese Michel naposledy, vážila pouhých 31 kilogramů. Vyčerpané tělo nevydrželo podvýživu a dehydrataci, zatímco její rodina a dva kněží věřili, že se stala obětí ďábelské posedlosti.

V roce 1956 se u Lomu nad Rimavicou na Slovensku zřítil vojenský dopravní letoun. Zahynulo všech 21 lidí na palubě. Komunistickému režimu se podařilo tragédii dokonale utajit. Kromě přímých svědků a vyšetřovatelů o ní nikdo padesát let nevěděl.

Její jméno už zná jen hrstka milovníků módních dějin, přesto v době první republiky patřila mezi nejvýraznější osobnosti československé módy. Arnoštka Roubíčková konkurovala nejvýznamnějším salónům své doby.

Když 30. září 2018 zemřel v poklidu nedožitých šestadevadesáti let bývalý vyšetřovatel StB Ladislav Mácha, mnozí pozůstalí po obětech komunistické perzekuce to vnímali jako zvláštní, bolestivou tečku za jedním z nejtemnějších příběhů padesátých let.

Svými písničkami a divadelními hrami baví generace diváků. Snad každý si vybaví alespoň kousek textu, jehož autorem je Jiří Suchý. Za lehkostí jeho tvorby však stojí řada bolestí a ztrát, o nichž veřejnost často netuší.

V dnešní době známe pervitin především jako nelegální pouliční drogu spojovanou s devastujícími účinky na zdraví. Ve 30. a 40. letech však sloužil jako „zázračný“ povzbuzující prostředek nejprve pro civilisty a později i pro německé vojáky.

Když mluvíme o první republice, představujeme si ji jako dobu klidu a řádu. Případ Martina Leciána tuto iluzi brutálně narušuje. Během několika měsíců roku 1927 dokázal jediný muž ochromit bezpečnostní aparát na Moravě a vyvolat paniku mezi četníky.

Hana Hegerová působila navenek vždy klidně, důstojně a neotřesitelně. Za touto uměřeností se ale skrývala bolest, o které sama mluvila jen nerada. Dvě události ji zasáhly zvlášť silně – pobyt ve vězení na začátku 80. let a smrt jediného syna Matúše.

Jeho osudem měly být lékárnické váhy a vůně bylinek, stejně jako u jeho otce, magistra farmacie Karla Lamače. Mladého Karla však už od dětství mnohem více než chemické vzorce přitahovalo umění, hudba a film, kterému se rozhodl zasvětit celý život.

Na první pohled působí psychiatrická nemocnice v Dobřanech jako běžný zdravotnický areál. Málokdo ale ví, že se zde za druhé světové války odehrávala část nacistické „Akce T4“ – programu, jehož cílem bylo systematicky vraždit lidi s postižením.

Na začátku to byl kluk z Kostelce nad Labem, který měl o svém životě neobyčejně jasno. Zatímco jiné děti vymýšlely, čím budou, až vyrostou, František Otta opakoval jediné: „Budu mydlářem.“ A skutečně se jím stal.

Tisícům romských žen v Československu a později v Česku lékaři bez jejich skutečného souhlasu vzali možnost mít další děti. Jejich příběhy ukazují, jak se zdravotní péče může proměnit v nástroj státní politiky a jak dlouhá je cesta k nápravě.

Na začátku osmdesátých let patřila k největším nadějím českého herectví. Drobná, tmavovlasá dívka s velkýma očima a nakažlivým úsměvem působila na televizní obrazovce jako zjevení. Markéta Fišerová byla jednou z nejvýraznějších tváří své generace.

Drsný herec, disident a legenda českého filmu Pavel Landovský v sobě celý život dusil děsivé tajemství. Jako devítiletý chlapec na konci války střílel z kulometu po ustupujících esesácích. Svěřil se až po čtyřiceti letech, když žil v emigraci.

Zmizet, aniž byste zemřeli. Opustit rodinu, práci i vlastní jméno a začít znovu v anonymitě. V Japonsku pro to existuje jediné slovo: džóhacu – „ten, který se vypařil“.

„Za vším hledej ženu,“ říká přísloví. V případě dvou českých hereckých legend, Rudolfa Hrušínského a Josefa Kemra, to platilo doslova. Dlouholeté přátele na život a na smrt rozdělila poslední Kemrova láska. Stačilo k tomu jediné plácnutí přes zadek.

Čísla vytetovaná na předloktích vězňů patří k nejsilnějším vizuálním symbolům holokaustu. Byla chladným administrativním nástrojem, který nahrazoval jména, rodiny i minulý život. Každá cifra znamenala jediné: už nejsi člověk, jsi položka v seznamu.

Bylo 9. října 1992. Desetiletý Filip se v Praze 2 nedaleko Havlíčkových sadů rozloučil se svým otcem. Táta šel nakoupit, Filip měl z telefonní budky na Vršovickém nádraží zavolat tetě. Měli se setkat doma. Ale Filip se nevrátil.

Chtěli malému Matějovi pořídit sourozence a dostal hned čtyři. Jejich mamince, známé herečce a moderátorce Lorně Vančurové, se podle lékařů podařil malý zázrak. Tři zdraví kluci a jedna holčička se narodili 25. ledna 1983.

Život Juraje Kukury je příběhem, který by sám o sobě vydal na film. Respektovaný herec se do mezinárodního uměleckého světa dostal neplánovaně, byl do něj doslova vystrčen okolnostmi. Charismatický Lenský z Trháku toho ale dokázal využít.

Příběh hokejového mistra světa Augustina Bubníka patří k těm, které dalece přesahují hranice sportu. Je to příběh mimořádného talentu, zničené generace i brutality komunistické moci. A také fenomenálního trenéra, který postavil na nohy finský hokej.

Byla na vrcholu kariéry, sbírala vítězství a psala historii slovenského sportu. Jeden pád a vážně zranění kolena v Jasné ale vše zastavil. Petra Vlhová dnes znovu stojí na startu nejtěžšího závodu. Bojuje v něm o návrat, zdraví a splnění velkého snu.

I čtvrt století po své smrti se na obrazovkách mihne téměř každý den. Sotva se otevře televize, na obrazovce zabručí Evžen Huml z Chalupářů a Silvestra bez komedie Bohouš si už ani neumíme představit. Jiří Sovák zkrátka pořád žije.

Když na pódiu zazněl její hlas, jako by se zastavil svět. Whitney Houston měla dar, který se rodí jednou za generaci. Užívala si slávu, vyprodávala sály a sbírala ocenění. Mimo reflektory ale žila smutný příběh s tragickým koncem.

Utekl před nacisty, jako tankista prošel těžkými boji na západní frontě a nakonec emigroval do Švédska, kde se stal úspěšným podnikatelem. Přesto si Jan Horal vybájil minulost letce RAF a možná jí i sám na nějakou dobu uvěřil.

Příběh Věry Sosnarové uchvátil tisíce lidí jako svědectví o hrůzách gulagu. Archivní bádání však odhalilo, že dramatické vyprávění se z velké části nezakládá na pravdě. Jak vznikl mýtus poslední pamětnice gulagu?

Když se řekne český komiks, většině lidí se vybaví Kája Saudek. Muž s nezaměnitelnou linkou, fantazií roztočenou na plné obrátky a energií bigbeatové kultury 60. let. Jeho životní příběh je stejně komiksový jako jeho nejslavnější kresby.

V historii druhé světové války se skrývá mnoho neuvěřitelných příběhů. Ten o německém vojákovi Georgu Gärtnerovi, který uprchl z amerického zajateckého tábora a žil pod falešnou identitou ve Spojených státech 40 let, by žádný spisovatel nevymyslel.

Matti Nykänen býval nedotknutelným králem skoků na lyžích. Získal vše, co šlo – od olympijských triumfů po světové rekordy. Jeho život mimo můstky však připomínal nekončící spirálu skandálů, které zastínily Mattiho sportovní slávu.

V české kulturní historii se často mluví o velkých hercích a režisérech, ale za mnohými z nich stojí silné ženy, které formovaly jejich osudy. Jednou z nich byla Alice Nová, rozená Wienerová-Mahlerová, manželka legendárního Oldřicha Nového.

Jan Prošvic se o politiku nikdy nezajímal. Byl brilantní konstruktér a podnikatel, položil základy dodnes úspěšné firmy ETA. Byl první obětí akce Kámen. Komunisti mu zničili podnik, rodinu i budoucnost. Léčbu vážně nemocné dcery sabotovala StB.

Vlasta Burian patří k legendám českého herectví. Za jeho úspěchem stál nejen talent a píle, ale i neuvěřitelná láska k manželce Františce, zvané Nina. Odpustila mu všechny hříchy a stála za ním v dobách, kdy zůstal bez majetku a nesměl hrát.

Všechno začalo v pražské kavárně U Nováků ve Vodičkově ulici na začátku 60. let. Tady se scházela parta mladých lidí, kteří si říkali Tataři. Recesistická skupina parodovala vojenskou hierarchii a vymýšlela si vlastní svět.

Čtyřikrát vyhrála anketu Zlatý slavík. Byla nejen jazzovou a swingovou zpěvačkou s hlasem o rozsahu tří a půl oktáv, ale i skvělou herečkou a fotografkou. S Evou Pilarovou se život nemazlil, vyrovnávala se s emigrací dvou manželů i vážnou nemocí.

Jen málo československých zpěváků zanechalo v paměti národa tak hlubokou stopu jako Waldemar Matuška. Sláva, milostné aféry a emigrace  – to všechno se otisklo do jedinečného portrétu člověka, který byl ve své době hvězdou první velikosti.

Svatopluk Beneš patřil k nejvýraznějším osobnostem české kinematografie a divadla 20. století. Charismatický herec, proslulý rolemi romantických milovníků, skvěle ztvárňoval i komediální postavy. První láskou uhlazeného elegána byla Adina Mandlová.

Když se řekne František Filipovský, většině lidí se okamžitě vybaví hlas francouzského komika Louise de Funèse. Jen málokdo ale ví, že si slavný herec v mládí si přivydělával jako průvodce zvláštních vlaků. Viděl tam smrt, zmar a zoufalství.

Bylo pondělí 20. března 1995. Ranní Tokio pulzovalo svým obvyklým rytmem. Miliony lidí, spěchajících do práce, do škol nebo na schůzky se tlačily v přeplněných vagonech metra. Nikdo netušil, že se ten den změní v noční můru.