Andrea Houdková

Bylo 9. října 1992. Desetiletý Filip se v Praze 2 nedaleko Havlíčkových sadů rozloučil se svým otcem. Táta šel nakoupit, Filip měl z telefonní budky na Vršovickém nádraží zavolat tetě. Měli se setkat doma. Ale Filip se nevrátil.

Chtěli malému Matějovi pořídit sourozence a dostal hned čtyři. Jejich mamince, známé herečce a moderátorce Lorně Vančurové, se podle lékařů podařil malý zázrak. Tři zdraví kluci a jedna holčička se narodili 25. ledna 1983.

Život Juraje Kukury je příběhem, který by sám o sobě vydal na film. Respektovaný herec se do mezinárodního uměleckého světa dostal neplánovaně, byl do něj doslova vystrčen okolnostmi. Charismatický Lenský z Trháku toho ale dokázal využít.

Příběh hokejového mistra světa Augustina Bubníka patří k těm, které dalece přesahují hranice sportu. Je to příběh mimořádného talentu, zničené generace i brutality komunistické moci. A také fenomenálního trenéra, který postavil na nohy finský hokej.

Byla na vrcholu kariéry, sbírala vítězství a psala historii slovenského sportu. Jeden pád a vážně zranění kolena v Jasné ale vše zastavil. Petra Vlhová dnes znovu stojí na startu nejtěžšího závodu. Bojuje v něm o návrat, zdraví a splnění velkého snu.

I čtvrt století po své smrti se na obrazovkách mihne téměř každý den. Sotva se otevře televize, na obrazovce zabručí Evžen Huml z Chalupářů a Silvestra bez komedie Bohouš si už ani neumíme představit. Jiří Sovák zkrátka pořád žije.

Když na pódiu zazněl její hlas, jako by se zastavil svět. Whitney Houston měla dar, který se rodí jednou za generaci. Užívala si slávu, vyprodávala sály a sbírala ocenění. Mimo reflektory ale žila smutný příběh s tragickým koncem.

Utekl před nacisty, jako tankista prošel těžkými boji na západní frontě a nakonec emigroval do Švédska, kde se stal úspěšným podnikatelem. Přesto si Jan Horal vybájil minulost letce RAF a možná jí i sám na nějakou dobu uvěřil.

Příběh Věry Sosnarové uchvátil tisíce lidí jako svědectví o hrůzách gulagu. Archivní bádání však odhalilo, že dramatické vyprávění se z velké části nezakládá na pravdě. Jak vznikl mýtus poslední pamětnice gulagu?

Když se řekne český komiks, většině lidí se vybaví Kája Saudek. Muž s nezaměnitelnou linkou, fantazií roztočenou na plné obrátky a energií bigbeatové kultury 60. let. Jeho životní příběh je stejně komiksový jako jeho nejslavnější kresby.

V historii druhé světové války se skrývá mnoho neuvěřitelných příběhů. Ten o německém vojákovi Georgu Gärtnerovi, který uprchl z amerického zajateckého tábora a žil pod falešnou identitou ve Spojených státech 40 let, by žádný spisovatel nevymyslel.

Matti Nykänen býval nedotknutelným králem skoků na lyžích. Získal vše, co šlo – od olympijských triumfů po světové rekordy. Jeho život mimo můstky však připomínal nekončící spirálu skandálů, které zastínily Mattiho sportovní slávu.

V české kulturní historii se často mluví o velkých hercích a režisérech, ale za mnohými z nich stojí silné ženy, které formovaly jejich osudy. Jednou z nich byla Alice Nová, rozená Wienerová-Mahlerová, manželka legendárního Oldřicha Nového.

Jan Prošvic se o politiku nikdy nezajímal. Byl brilantní konstruktér a podnikatel, položil základy dodnes úspěšné firmy ETA. Byl první obětí akce Kámen. Komunisti mu zničili podnik, rodinu i budoucnost. Léčbu vážně nemocné dcery sabotovala StB.

Vlasta Burian patří k legendám českého herectví. Za jeho úspěchem stál nejen talent a píle, ale i neuvěřitelná láska k manželce Františce, zvané Nina. Odpustila mu všechny hříchy a stála za ním v dobách, kdy zůstal bez majetku a nesměl hrát.

Všechno začalo v pražské kavárně U Nováků ve Vodičkově ulici na začátku 60. let. Tady se scházela parta mladých lidí, kteří si říkali Tataři. Recesistická skupina parodovala vojenskou hierarchii a vymýšlela si vlastní svět.

Čtyřikrát vyhrála anketu Zlatý slavík. Byla nejen jazzovou a swingovou zpěvačkou s hlasem o rozsahu tří a půl oktáv, ale i skvělou herečkou a fotografkou. S Evou Pilarovou se život nemazlil, vyrovnávala se s emigrací dvou manželů i vážnou nemocí.

Jen málo československých zpěváků zanechalo v paměti národa tak hlubokou stopu jako Waldemar Matuška. Sláva, milostné aféry a emigrace  – to všechno se otisklo do jedinečného portrétu člověka, který byl ve své době hvězdou první velikosti.

Svatopluk Beneš patřil k nejvýraznějším osobnostem české kinematografie a divadla 20. století. Charismatický herec, proslulý rolemi romantických milovníků, skvěle ztvárňoval i komediální postavy. První láskou uhlazeného elegána byla Adina Mandlová.

Když se řekne František Filipovský, většině lidí se okamžitě vybaví hlas francouzského komika Louise de Funèse. Jen málokdo ale ví, že si slavný herec v mládí si přivydělával jako průvodce zvláštních vlaků. Viděl tam smrt, zmar a zoufalství.

Bylo pondělí 20. března 1995. Ranní Tokio pulzovalo svým obvyklým rytmem. Miliony lidí, spěchajících do práce, do škol nebo na schůzky se tlačily v přeplněných vagonech metra. Nikdo netušil, že se ten den změní v noční můru.

Když se řekne Čapek, většině lidí se vybaví slavný dramatik Karel a jeho bratr malíř a spisovatel Josef. Jen málokdo si ale zná jejich sestru Helenu. I ona byla talentovanou autorkou. Své bratry přežila a rozhodně neměla v životě na růžích ustláno.

Jiří Plachý starší patří k těm osobnostem české kultury, jejichž osud se dramaticky protnul s nástupem komunistické moci v Československu. Jeho smrt v prosinci 1952 není možné oddělit od atmosféry strachu, kterou tehdy vytvářela Státní bezpečnost.

Klečel před ní Gregory Peck, znala Marilyn Monroe, Jan Masaryk byl přítelem její matky. A její otec nevědomky pomohl Leninovi vrátit se do Ruska. Marie Haasová, přezdívaná Bibi, svému muži tolerovala milenky a následovala ho po celý život.

Ljuba Hermanová tvrdila, že se narodila 23. dubna 1913. A většina světa jí to věřila. Jenže v hereckých šatnách se už za první republiky šeptalo, že si ubrala několik let. Stárnutí bylo jejím největším nepřítelem. Muži naopak celoživotní slabostí

Když americká spisovatelka Marcia Davenportová poprvé vystoupila roku 1930 z vlaku na pražském Wilsonově nádraží, netušila, jak osudový krok učinila. V československém hlavním městě našla nejen inspiraci ke svým knihám, ale i lásku svého života.

Byl mrazivý říjnový večer v Moskvě roku 1982. Sněžilo a na stadionu se hrálo semifinále Poháru UEFA mezi Spartakem Moskva a nizozemským HFC Haarlem. Konec utkání přinesl jednu z největších diváckých tragédií v historii fotbalu.

Osmnáctiletá Květoslava Axmanová v roce 1946 sama zorganizovala záchranu 45 slovenských dětí z válkou zničeného Údolí smrti. Sehnala peníze, ubytování, školní výbavu i nové rodiny. O svém hrdinském činu ale celý život mlčela.

Sport dával jejímu životu smysl a řád. I přes nesnesitelné bolesti vyhrávala Marieke Vervoortová medaile a překonávala hranice nemožného. Nebála se veřejně mluvit o eutanázii a o odhodlání mít svůj život i smrt pod kontrolou.

Začínal Štědrý den roku 1953. Ve vlaku na trati Brno – Břeclav cestovaly stovky lidí, aby oslavily Vánoce s rodinami. Hodinu po půlnoci se ale u stanice Šakvice rozpoutalo peklo. Srážku rychlíku s osobním vlakem nepřežilo více než sto lidí.

V české novodobé historii najdeme jen málo událostí, které zasáhly společnost tak hluboko jako metanolová aféra v roce 2012. Na jejím začátku stál nápad tak hloupý, až se nechce věřit, že jej vymysleli dospělí lidé.

Když se řekne sportovní komentátor, mnozí si vybaví Karola Poláka. Muže s nezaměnitelným barytonem a spontánním humorem, který dokázal i z rutinního zápasu udělat událost. Jeho hlášky bavily a dodnes baví generace sportovních diváků.

Příběh Miloslava Slámy patří k nejotřesnějším případům, jaké novodobá česká kriminalistika zaznamenala. Drobný podvodník a se během tří let změnil v brutálního sériového útočníka a trojnásobného vraha, který se soustředil na staré a osamělé ženy

Ondrej Nepela nikdy nebyl hlasitým showmanem, přesto dokázal ovládnout světová pódia tak, jak se to nepodařilo žádnému jinému českému ani slovenskému krasobruslaři. Olympijský vítěz ale v sobě nesl víc tajemství a bolesti, než se smělo vyslovit.

Eliška Junková-Khásová patří k nejvýraznějším osobnostem historie motosportu. Jako jediná žena v historii Grand Prix se vyrovnala absolutní elitě závodního světa a její jméno dodnes vzbuzuje respekt i obdiv.

Když 24. ledna 2025 projížděla Tereza Nová v předzávodním tréninku polovinou Kandaharu v Garmisch-Partenkirchenu, nikdo netušil, že bude v příštích chvílích bojovat o život. Za pár vteřin už ležela po pádu bezvládná v ochranných sítích.

Soňa Červená patřila k nejvýraznějším českým umělkyním 20. století. Ve světě uznávaná pěvkyně, doma emigrantka z nepřijatelné rodiny, o které se za komunismu nesmělo hovořit, svou energií a oddaností umění ovlivnila generace diváků i kolegů.

Jihlava, 22. února 2001. Čtvrtfinále play-off první ligy, Třebíč vede 2:1 nad Duklou. Končí druhá třetina. Tomáš Zelenka jede s pukem po pravém křídle, když ho obránce Marian Morava sráží na mantinel. Zelenka zůstává ležet, nemůže hýbat nohama.

V době, kdy televizní obrazovky byly ještě černobílé a rodiny se scházely u jediného programu, vstupovala do obýváků jako symbol elegance a inteligence. Heda Čechová byla jednou z nejkrásnějších a nejschopnějších hlasatelek Československé televize.

Bylo 26. prosince 2004, když se úspěšné modelce Petře Němcové otočil život naruby. Během dovolené v Thajsku přišla o svého snoubence britského fotografa Simona Atleeho, když je zasáhla ničivá vlna tsunami způsobená podmořským zemětřesením.

Když se řekne český skok na lyžích, většině fanoušků naskočí jméno Jiřího Rašky – olympijského vítěze z Grenoblu 1968. Jeho odkaz však nesl i jeho vnuk Jan Mazoch, skokan, který měl potenciál navázat na rodinnou legendu.

Jeho příběh je jako z amerického snu. Emil Kolben se narodil jako nejstarší z devíti dětí chudé židovské rodiny. Jeho píle a talent mu otevřely brány světové vědy a průmyslu, ale ani jemu se nepodařilo uniknout ze spárů nacistů.

Švestky a Vizovice patří k sobě už po staletí. Ovocnářství, sušení švestek a později i pálení slivovice tvořilo hlavní obživu kraje. Právě zde vznikl podnik, který se stal symbolem moravských destilátů.

Existují příběhy, které se nedají uzavřít. Takové, v nichž se prolíná triumf i propad, hrdinství i slabost, lidská láska i lidská vina. Osud dvou sportovních legend, gymnastky Věry Čáslavské a běžce Josefa Odložila, je právě jedním z nich.

Mrazivý lednový podvečer roku 1972. Nad severními Čechami přelétá pravidelná linka ze Stockholmu přes Kodaň do Záhřebu a Bělehradu. Na palubě je pouhých 28 lidí. Let probíhá zcela rutinně, dokud nevybuchne nálož v předním zavazadlovém prostoru.

Železná brána na východní straně zarostlé cesty v Praze-Bohnicích se touto dobou otevírá jen zřídka. Za ní leží na 2,5 hektarech Bohnický ústavní hřbitov. Za šedesát let, kdy byl oficiálně v provozu, zde bylo pohřbeno asi 4300 osob.

Na konci 80. let byl Roman Skamene na vrcholu popularity. Film Bony a klid z něj udělal hvězdu, které tleskali nejen diváci, ale i samotní veksláci. V 90. letech začal podnikat. Jeho naivita a neznalost prostředí ho dostaly na dno.

Srpen 1968 patří k nejtemnějším kapitolám moderních dějin Československa. Během prvních měsíců okupace zahynulo od 21. srpna do 17. prosince 1968 celkem 108 československých občanů. Mezi oběťmi byl i čtyřiačtyřicetiletý železničář František Klůc.

Na konci roku 2006 se v třebíčské nemocnici stalo něco, co se v moderní české medicíně považovalo za nemožné. Dvě dívky, narozené jen tři dny po sobě, zdravotnický personál omylem vyměnil. Chyba z rušné směny obrátila naruby život dvou rodin.

Když se řekne Miroslav Plzák, většina lidí si vybaví psychiatra s pregnantními výroky, nekompromisním humorem a větami, které se staly legendami. „Zatloukat, zatloukat, zatloukat,“ zlidovělo tak, že přežilo i jeho samotného.

Dominik Duka, bývalý arcibiskup pražský a kardinál, byl jednou z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších postav české katolické církve posledních desetiletí.

Když se řekne jméno Jiří Wimmer, většině diváků se vybaví estrády, humor, rozpustilé scénky z pořadu Možná přijde i kouzelník a nezapomenutelné duo s Karlem Černochem. Jen málokdo však ví, že se komik potýkal s vážnými psychickými problémy.

Před 70 lety, 1. prosince1955, nastoupila Rosa Parksová po práci do městského autobusu v Montgomery v Alabamě. Sedla si, zaplatila deset centů a těšila se, že si konečně odpočine. Netušila, že tahle obyčejná jízda domů změní dějiny.

Je listopad, sychravé počasí a vítr rozhání listí po úzké silnici mezi Březovou a Lopeníkem. Kdo tudy jede, snadno mine nenápadný pomník u kraje cesty – několik kamenů, jména čtyř mladých dívek, svíčku a pár umělých květin.

Bylo pondělí 26. srpna 1968, čtyři dny po návratu československých představitelů z Moskvy. Do Prahy se zdánlivě začínal vracet běžný denní rytmus. Lidé zkoušeli chodit do práce, tramvaje znovu jezdily, v rozhlase se střídala naděje s rezignací.

Na zimní stadion se v Mariánských Lázních všichni těšili. Ve městě chybělo zázemí pro místní hokejový klub i kluziště pro veřejnost. Dočkali se v roce 1975, kdy bylo ještě nezastřešené sportoviště uvedeno do provozu.

Eva Bosáková měla talent a byla dříč. Zároveň se v ní skrýval nespoutaný živel. Její nezkrotná povaha by dnes byla maximálně soustem pro bulvár, v době tuhého socialismu ale byla Eva i přes své úspěchy trnem v oku sportovních funkcionářů.

V květnu 2008 zmizel z havlíčkobrodského parku devítiletý Jakub Šimánek. Po měsíci se ukázalo, že se stal obětí slovenského pedofila Antonína Nováka – muže, který měl být dávno pod zámkem. Případ otřásl republikou a odhalil děsivé trhliny v systému.

Na první pohled to vypadalo jako nenápadný úřední případ. Na jaře roku 1985 se československým úřadům ozval cizinec, který nabídl ministerstvu kultury neobvyklou dohodu.

Úterý podvečer, 10. září 1968. Pražská Opletalova ulice stala dějištěm jedné z nejsmutnějších a nejvýmluvnějších epizod rané fáze sovětské okupace Československa. Opilý sovětský voják bezdůvodně zastřelil šestnáctiletého učně Miroslava Beránka.