Arnika

Česko letos zažilo jednu z nejtvrdších vln veder v historii měření. Ve stejném roce Sněmovna schválila novelu, podle níž budou o kácení stromů u staveb rozhodovat stavební úřady. Předloha teď leží v Senátu.

Na jedné tiskové konferenci v Děčíně vznikly dvě zprávy. Česká mluví o vodě zadržené v krajině, saská o překvapení a prolomení hráze. Vyplatí se přečíst si obě.

Mikroplasty nejsou jen problém oceánů. Prosakují do zemědělské půdy, kde hubnou žížaly a hůř klíčí semena. Dvě lokality v Česku patří k nejzamořenějším v Evropě — a systematicky to nikdo neměří.

Obyvatelé Písku loni v referendu zastavili stavbu spalovny komunálního odpadu. Vláda mezitím chystá povýšení spaloven na strategické stavby. Písecký příběh ukazuje, že o odpadu mohou rozhodovat lidé – a že existují lepší cesty než jej pálit.

Na Hané a jihu Moravy kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent. Déšť nepomůže krajině, která vodu neumí udržet. U Čehovic proto lidé už přes deset let kopou tůně, obnovují mokřady a ořezávají vrby – a voda se vrací.

Průmysl straší Brusel, že přísné chemické zákony vyženou výrobu do Číny. Peking ale právě teď pravidla zpřísňuje – a žádné úlevy pro firmy nechystá. Argument o konkurenceschopnosti se hroutí sám od sebe.

Česko se přidalo k šestici zemí, které v Bruselu lobbují za odklad zákazu toxických „věčných chemikálií“ v potravinových obalech. Za tlakem stojí nadnárodní korporace jako Coca-Cola — a jejich české struktury.

Léto 2026 může být nejteplejší v historii měření. Naše řeky na to nejsou připravené — za dvě století jsme je zkrátili o třetinu. Ministr Červený přesto tlačí miliardový jez v Děčíně.

Test dvaceti UV triček pro děti odhalil, že řada z nich chrání před sluncem mnohem méně, než uvádí etiketa. Některá navíc obsahují bisfenoly narušující hormonální systém.

Miliardy na sanaci jedů v půdě a vodě — a platíme je z daní. V Nizozemsku, Francii i jinde v Evropě roste odpor občanů nejen proti místním znečišťovatelům, ale také proti výjimkám, které chce dávat korporacím Brusel.

Evropská komise slíbila „zjednodušení“ pravidel, ale pod tlakem firemních lobby systematicky oslabuje ochranu zdraví, životního prostředí i digitálních práv. Studie odhaluje, jak korporátní lobby ovládly rozhodování v Bruselu.

Tisíce obyvatel nizozemského Dordrechtu žalují korporaci Chemours za desetiletí znečištění toxickými PFAS. S italskými tresty vězení a miliardovými vyrovnáními v USA je vzkaz průmyslu jasný – éra beztrestného vypouštění věčných chemikálií končí.

Kompostování je jednoduché, levné a fantasticky prospěšné – pro vaši zahradu, klima i peněženku. Přesto ho zákon prakticky ignoruje. Tisíce domácností kompostují vzorně, ale jejich obec za to nedostane žádný kredit. Je to absurdní. A jde to změnit.

V mělnickém přístavu kotví loď, která má spalovat nebezpečný zdravotnický odpad ze sedmi krajů. Projekt NAVI-MED 500 firmy PDI stojí na hromadě rozporů – a investor má pro každého jinou pohádku.

V Česku ročně skončí v popelnicích přes 170 tisíc tun textilu. Od ledna 2025 musí obce zajistit jeho oddělený sběr, jenže chybí peníze i infrastruktura. Řešení přitom roste zdola – ve swapovacích komunitách, které šetří planetu i obecní rozpočty.

Na olympiádě v Miláně padly první diskvalifikace za „věčné chemikálie“ ve voscích. Vrcholový sport je zakazuje, miliony rekreačních lyžařů je stále používají. PFAS přitom končí ve vodě i v našich tělech.

Nová pravidla pro pitnou vodu, zákaz PFAS v obalech potravin i hasicích pěnách, Francie jde příkladem zákazem v kosmetice a oblečení. EU v posledních měsících výrazně zrychlila regulaci těchto látek.

Nová studie odhaluje osvědčené triky, kterými výrobci toxických látek blokují regulaci svých produktů. Od utajování výzkumů po falešné občanské iniciativy – proč jsou nezávislé organizace jedinou pojistkou, která funguje.

Evropská komise navrhuje usnadnit výjimky pro rakovinotvorné látky v kosmetických přípravcích. Pokud europarlament návrh podpoří, mohla by se ochrana spotřebitelů v EU výrazně oslabit.

Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila komplexní analýzu přírody za posledních pět let. Závěry jsou alarmující. V čele českého ministerstva životního prostředí sedí lidé, kteří vědecký konsensus považují za ideologii. Co se může pokazit?

Developeři, politici i média roky opakují o Praze totéž. Že spolky blokují výstavbu. Že potřebujeme víc silnic. Že Airbnb nikomu neškodí. Inspirovali jsme se televizními Bořiči mýtů a rozhodli se to změnit.

EU udělala krok, který může dlouhodobě poškodit důvěru občanů v její instituce. Zatímco drobní podnikatelé kolabují pod tíhou nařízení o umělé inteligenci, ochraně dat a udržitelném podnikání, velkým znečišťovatelům se odpouští jejich povinnosti.

Insolvence společnosti LOGeco potvrzuje, co ekologické organizace tvrdí už roky: chemická recyklace odpadů není řešením, ale ekonomicky neudržitelnou slepou uličkou, která místo skutečné cirkulární ekonomiky pouze legitimizuje další produkci plastů.

Věříme, že odpad v kontejneru zmizí a někdo za něj převezme zodpovědnost. Skončí na skládce či ve spalovně, kde se promění v energii a nezůstane než čistý vzduch. Tohle je však iluze. Realita je mnohem špinavější.

Denně čelíme koktejlu škodlivých látek z plastů. Zatímco o dopadu chemického znečištění na životní prostředí se mluví stále více, opomíjí se zásadní fakt: tyto látky systematicky poškozují reprodukční zdraví a plodnost mužů napříč celou Evropou.

Vizualizace vypadají jako park s pár domky, realita připomíná betonovou džungli. Když protestujete, jste nálepkovaní jako „křiklouni“. A když se ptáte úředníků, jak projekt prošel navzdory požadavkům zákona, setkáte se s mlčením.

Tam, kde donedávna dominovaly vyšlapané trávníky, dnes rozkvétají pestré louky plné motýlů a včel. Květnaté louky naplňují touhu lidí po přírodě ve městě a propojují oficiální projekty, komunitní brigády i politický aktivismus.

Mezinárodní test 81 sluchátek (z toho 56 z českého trhu) projektu ToxFree LIFE ukázal, že 45 % z nich obsahuje škodlivé látky v koncentracích překračujících bezpečné limity.

Představte si idylický obrázek slepic volně běhajících po dvorku a snášejících vejce, která považujeme za symbol zdravé a přírodní stravy. Mezinárodní studie, publikovaná v odborném časopise Emerging Contaminants, tento obraz významně narušuje.

Klimatická změna není vzdálenou hrozbou, ale denní realitou, projevující se prostřednictvím vln veder. Nová studie v prestižním časopise Nature je dosud nejkomplexnější analýzou tohoto jevu a vlny veder propojuje s emisemi konkrétních společností.

Nová mezinárodní analýza s názvem „Věčné chemikálie otravují evropské vody a ryby: Špička ledovce PFAS“ odhaluje alarmující úroveň kontaminace ryb napříč sedmi evropskými zeměmi.

Pokusili jste se někdy žít bez plastu? Pokud ano, pravděpodobně jste rychle zjistili, že je to téměř nemožné. Plast není jen volba, je to základní stavební kámen naší moderní společnosti.

V Ženevě v těchto dnech vrcholí jednání, která mohou rozhodnout o budoucnosti naší planety a zdraví příštích generací. Diplomaté z celého světa se snaží dohodnout na finální podobě globální úmluvy o plastech.

Podle zkušeností odborníků z organizace Arnika tvoří až polovinu obsahu směsných kontejnerů bioodpad a další využitelné suroviny, které by se daly dále využít a na skládkách zbytečně produkují skleníkové plyny.

I když recyklace může pomoci snižovat množství odpadu, sama o sobě problém plastového znečištění nevyřeší. A co hůř – může ho i zhoršit.

Kuchyně, považované za srdce domova, mohou skrývat neviditelná rizika. Řada běžně používaných produktů – od nepřilnavých pánví až po dětské nádobí – může být zdrojem toxických látek, které se uvolňují do potravin a ohrožují lidské zdraví.

Doma se chceme všichni cítit bezpečně a pohodlně. Moderní výrobky, od pohovek po elektroniku, nám tento benefit poskytují, ale často za skrytou cenu. Po dekády jsou do nich kvůli vylepšení některých vlastností přidávány různé chemické látky.

Akční plán pro chemický průmysl představený v červenci Evropskou komisí má do odvětví nasměrovat miliardy eur. Slibuje dekarbonizaci a boj proti klimatické krizi, v současné podobě však postrádá klíčové ekologické a sociální podmínky.

Zatímco Brusel zvažuje, že oslabí svá vlastní, unikátní pravidla pro reportování udržitelnosti (známá jako CSRD), Čína zavádí velmi podobné, ne-li v něčem praktičtější, standardy.

Odborníci jsou zděšeni výskytem věčných chemikálií v evropských vínech. Zatímco ve vínech sklizených před rokem 1988 se prakticky nevyskytovaly, u ročníků po roce 2010 došlo k strmému vzestupu jejich výskytu.

V pondělí 22. dubna zachvátil obří požár skládku plastového odpadu u Rynholce na Rakovnicku. Požářiště velké zhruba 200 × 200 metrů, místy s až pětimetrovými hromadami plastů, se stalo jedním z největších zásahů tohoto druhu v posledních letech.

Na Rohanském ostrově, jednom z posledních přírodních území v centru Prahy, objevili místní občané nelegálně navezený eternit s obsahem azbestu. Hromady ho tu leží jen pár metrů od cyklostezky, golfového hřiště a louky, kam lidé chodí venčit psy.

Investiční skupina Penta plánuje významný zásah do dopravní infrastruktury hlavního města. V rámci svého developerského projektu na Florenci počítá s přesunem centrálního autobusového nádraží dál od stanice metra.

Mikroplasty, drobné částice o velikosti několika mikrometrů, se staly jedním z největších environmentálních problémů současnosti. Jsou jedním z nejnebezpečnějších důsledků plastové krize.

Veřejné projednání dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) záměru vybudování zplyňovací jednotky v Horním Benešově, odhalilo zásadní nejasnosti ohledně technologické proveditelnosti a ekonomické udržitelnosti projektu.

Černý kouř z hořících cisteren zmizel, ale benzen z vykolejeného vlaku v Hustopečích nad Bečvou zůstává. Uniká do podzemních vod, dostává se do blízkých jezer, ale jeho cesta zdaleka nekončí. Další zastávka? Možná řeka Bečva. A možná i naše těla.

Česká republika se již řadu let potýká s rostoucí bytovou krizí, která se stává sociální časovanou bombou. Ceny nemovitostí raketově rostou, mzdy zaostávají a městské samosprávy stále nedokážou využít svůj vliv k prosazení dostupného bydlení.

Z novely zákona o ochraně přírody a krajiny je podle ekologických organizací zásadní ta část, která zlepší ochranu vzrostlých stromů ve městech. Ty jsou klíčové pro ochranu lidí před důsledky klimatické změny.

Patnáct průmyslových svazů a stovky zainteresovaných firem se snažilo ovlivnit návrh na plošný zákaz PFAS v EU. Návrh byl předložen v únoru 2023 pěti evropskými zeměmi. Důsledky znečištění stojí Evropany sto miliard eur ročně.

Chemická recyklace, často prezentovaná jako zázračné řešení plastové krize, ve skutečnosti nepřináší očekávané přínosy, skrývá významná environmentální a zdravotní rizika a ve své současné podobě vůbec recyklací není.

Jak ukázal průzkum Arniky zveřejněný letos na podzim, látky nabourávající hormonální systém najdeme i ve výrobcích pro nejmenší. Navzdory poměrně přísné legislativě mohou panenky, autíčka či stavebnice stále obsahovat škodlivé chemikálie.

Tento buk (Fagus sylvatica) je zdravý a vitální strom, s obvodem kmene 3,5 m. Roste už asi 50-60 let v městské obytné zástavbě. Bezesporu ovlivňuje kvalitu veřejného prostoru a jeho vnímání občany. Přesto bude pokácen.

Jednání o globální plastové úmluvě, která proběhla v jihokorejském Pusanu, skončila bez úspěchu. Jejím hlavním cílem je regulovat plasty v celém jejich životním cyklu, snížit produkci o 75 % do roku 2040 a postupně odstranit jednorázové plasty.

Staly se součástí našeho každodenního života. Najdeme je v obalech, spotřebním zboží, ale i tam, kde bychom je nečekali, jako je voda, vzduch nebo dokonce naše těla. Plastová úmluva OSN může být potřebným krokem v řešení plastové krize.

Nakupování oblečení k Vánocům se stalo pro mnoho lidí tradicí. Prodejci navíc v tomto období nabízejí slevy a akční nabídky, které lákají k hromadnému nakupování. To však má negativní dopady na životní prostředí.

Spalování odpadů se na první pohled může zdát jako rozumné řešení. Využíváme přece odpad k výrobě energie a zbavujeme se věcí, které by jinak skončily na skládkách. Skutečnost je ale mnohem složitější.

Letos už po desáté pořádala ekologická organizace Arnika soutěž Odpadový Oskar. V ní se oceňují obce, jež se snaží produkovat co nejméně směsného odpadu.

Plasty jsou prostřednictvím každodenně používaných předmětů součástí našeho života. Často však obsahují příměsi tvořené nebezpečnými látkami.

Spodní prádlo nosíme každý den. Podle nových zjištění bychom však měli věnovat větší pozornost tomu jaké.

Opět nás zasáhly ničivé povodně – voda, která má přijít jednou za několik století, udeřila už podruhé během třiceti let. Byly zaplaveny domy i celé vesnice, tisíce lidí musely opustit domovy, a bohužel došlo i k nejhoršímu – ztrátě lidských životů.