Arnika

Věříme, že odpad v kontejneru zmizí a někdo za něj převezme zodpovědnost. Skončí na skládce či ve spalovně, kde se promění v energii a nezůstane než čistý vzduch. Tohle je však iluze. Realita je mnohem špinavější.

Denně čelíme koktejlu škodlivých látek z plastů. Zatímco o dopadu chemického znečištění na životní prostředí se mluví stále více, opomíjí se zásadní fakt: tyto látky systematicky poškozují reprodukční zdraví a plodnost mužů napříč celou Evropou.

Vizualizace vypadají jako park s pár domky, realita připomíná betonovou džungli. Když protestujete, jste nálepkovaní jako „křiklouni“. A když se ptáte úředníků, jak projekt prošel navzdory požadavkům zákona, setkáte se s mlčením.

Tam, kde donedávna dominovaly vyšlapané trávníky, dnes rozkvétají pestré louky plné motýlů a včel. Květnaté louky naplňují touhu lidí po přírodě ve městě a propojují oficiální projekty, komunitní brigády i politický aktivismus.

Mezinárodní test 81 sluchátek (z toho 56 z českého trhu) projektu ToxFree LIFE ukázal, že 45 % z nich obsahuje škodlivé látky v koncentracích překračujících bezpečné limity.

Představte si idylický obrázek slepic volně běhajících po dvorku a snášejících vejce, která považujeme za symbol zdravé a přírodní stravy. Mezinárodní studie, publikovaná v odborném časopise Emerging Contaminants, tento obraz významně narušuje.

Klimatická změna není vzdálenou hrozbou, ale denní realitou, projevující se prostřednictvím vln veder. Nová studie v prestižním časopise Nature je dosud nejkomplexnější analýzou tohoto jevu a vlny veder propojuje s emisemi konkrétních společností.

Nová mezinárodní analýza s názvem „Věčné chemikálie otravují evropské vody a ryby: Špička ledovce PFAS“ odhaluje alarmující úroveň kontaminace ryb napříč sedmi evropskými zeměmi.

Pokusili jste se někdy žít bez plastu? Pokud ano, pravděpodobně jste rychle zjistili, že je to téměř nemožné. Plast není jen volba, je to základní stavební kámen naší moderní společnosti.

V Ženevě v těchto dnech vrcholí jednání, která mohou rozhodnout o budoucnosti naší planety a zdraví příštích generací. Diplomaté z celého světa se snaží dohodnout na finální podobě globální úmluvy o plastech.

Podle zkušeností odborníků z organizace Arnika tvoří až polovinu obsahu směsných kontejnerů bioodpad a další využitelné suroviny, které by se daly dále využít a na skládkách zbytečně produkují skleníkové plyny.

I když recyklace může pomoci snižovat množství odpadu, sama o sobě problém plastového znečištění nevyřeší. A co hůř – může ho i zhoršit.

Kuchyně, považované za srdce domova, mohou skrývat neviditelná rizika. Řada běžně používaných produktů – od nepřilnavých pánví až po dětské nádobí – může být zdrojem toxických látek, které se uvolňují do potravin a ohrožují lidské zdraví.

Doma se chceme všichni cítit bezpečně a pohodlně. Moderní výrobky, od pohovek po elektroniku, nám tento benefit poskytují, ale často za skrytou cenu. Po dekády jsou do nich kvůli vylepšení některých vlastností přidávány různé chemické látky.

Akční plán pro chemický průmysl představený v červenci Evropskou komisí má do odvětví nasměrovat miliardy eur. Slibuje dekarbonizaci a boj proti klimatické krizi, v současné podobě však postrádá klíčové ekologické a sociální podmínky.

Zatímco Brusel zvažuje, že oslabí svá vlastní, unikátní pravidla pro reportování udržitelnosti (známá jako CSRD), Čína zavádí velmi podobné, ne-li v něčem praktičtější, standardy.

Odborníci jsou zděšeni výskytem věčných chemikálií v evropských vínech. Zatímco ve vínech sklizených před rokem 1988 se prakticky nevyskytovaly, u ročníků po roce 2010 došlo k strmému vzestupu jejich výskytu.

V pondělí 22. dubna zachvátil obří požár skládku plastového odpadu u Rynholce na Rakovnicku. Požářiště velké zhruba 200 × 200 metrů, místy s až pětimetrovými hromadami plastů, se stalo jedním z největších zásahů tohoto druhu v posledních letech.

Na Rohanském ostrově, jednom z posledních přírodních území v centru Prahy, objevili místní občané nelegálně navezený eternit s obsahem azbestu. Hromady ho tu leží jen pár metrů od cyklostezky, golfového hřiště a louky, kam lidé chodí venčit psy.

Investiční skupina Penta plánuje významný zásah do dopravní infrastruktury hlavního města. V rámci svého developerského projektu na Florenci počítá s přesunem centrálního autobusového nádraží dál od stanice metra.

Mikroplasty, drobné částice o velikosti několika mikrometrů, se staly jedním z největších environmentálních problémů současnosti. Jsou jedním z nejnebezpečnějších důsledků plastové krize.

Veřejné projednání dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) záměru vybudování zplyňovací jednotky v Horním Benešově, odhalilo zásadní nejasnosti ohledně technologické proveditelnosti a ekonomické udržitelnosti projektu.

Černý kouř z hořících cisteren zmizel, ale benzen z vykolejeného vlaku v Hustopečích nad Bečvou zůstává. Uniká do podzemních vod, dostává se do blízkých jezer, ale jeho cesta zdaleka nekončí. Další zastávka? Možná řeka Bečva. A možná i naše těla.

Česká republika se již řadu let potýká s rostoucí bytovou krizí, která se stává sociální časovanou bombou. Ceny nemovitostí raketově rostou, mzdy zaostávají a městské samosprávy stále nedokážou využít svůj vliv k prosazení dostupného bydlení.

Z novely zákona o ochraně přírody a krajiny je podle ekologických organizací zásadní ta část, která zlepší ochranu vzrostlých stromů ve městech. Ty jsou klíčové pro ochranu lidí před důsledky klimatické změny.

Patnáct průmyslových svazů a stovky zainteresovaných firem se snažilo ovlivnit návrh na plošný zákaz PFAS v EU. Návrh byl předložen v únoru 2023 pěti evropskými zeměmi. Důsledky znečištění stojí Evropany sto miliard eur ročně.

Chemická recyklace, často prezentovaná jako zázračné řešení plastové krize, ve skutečnosti nepřináší očekávané přínosy, skrývá významná environmentální a zdravotní rizika a ve své současné podobě vůbec recyklací není.

Jak ukázal průzkum Arniky zveřejněný letos na podzim, látky nabourávající hormonální systém najdeme i ve výrobcích pro nejmenší. Navzdory poměrně přísné legislativě mohou panenky, autíčka či stavebnice stále obsahovat škodlivé chemikálie.

Tento buk (Fagus sylvatica) je zdravý a vitální strom, s obvodem kmene 3,5 m. Roste už asi 50-60 let v městské obytné zástavbě. Bezesporu ovlivňuje kvalitu veřejného prostoru a jeho vnímání občany. Přesto bude pokácen.

Jednání o globální plastové úmluvě, která proběhla v jihokorejském Pusanu, skončila bez úspěchu. Jejím hlavním cílem je regulovat plasty v celém jejich životním cyklu, snížit produkci o 75 % do roku 2040 a postupně odstranit jednorázové plasty.

Staly se součástí našeho každodenního života. Najdeme je v obalech, spotřebním zboží, ale i tam, kde bychom je nečekali, jako je voda, vzduch nebo dokonce naše těla. Plastová úmluva OSN může být potřebným krokem v řešení plastové krize.

Nakupování oblečení k Vánocům se stalo pro mnoho lidí tradicí. Prodejci navíc v tomto období nabízejí slevy a akční nabídky, které lákají k hromadnému nakupování. To však má negativní dopady na životní prostředí.

Spalování odpadů se na první pohled může zdát jako rozumné řešení. Využíváme přece odpad k výrobě energie a zbavujeme se věcí, které by jinak skončily na skládkách. Skutečnost je ale mnohem složitější.

Letos už po desáté pořádala ekologická organizace Arnika soutěž Odpadový Oskar. V ní se oceňují obce, jež se snaží produkovat co nejméně směsného odpadu.

Plasty jsou prostřednictvím každodenně používaných předmětů součástí našeho života. Často však obsahují příměsi tvořené nebezpečnými látkami.

Spodní prádlo nosíme každý den. Podle nových zjištění bychom však měli věnovat větší pozornost tomu jaké.

Opět nás zasáhly ničivé povodně – voda, která má přijít jednou za několik století, udeřila už podruhé během třiceti let. Byly zaplaveny domy i celé vesnice, tisíce lidí musely opustit domovy, a bohužel došlo i k nejhoršímu – ztrátě lidských životů.

Zálohování PET lahví a nápojových plechovek je jedním z klíčových kroků, jak snížit množství odpadu a zlepšit ochranu životního prostředí. Jeho zavedení nabízí efektivní řešení, které podporují odborníci na danou tematiku.

Zábavní pyrotechnika je předmětem ostré diskuze nejen mezi odborníky i širokou veřejností. Ohňostroje mají své skalní fanoušky, ale také stále více odpůrců, kteří poukazují na jejich škodlivé dopady.

Textilní odpad v Česku tvoří zhruba 3–6 % směsného odpadu. Vypadá to jako malé množství, ale ve skutečnosti je to 120 000 – 200 000 tun ročně. To je pro představu zhruba tolik, jako by každý z nás každý týden vyhodil jedny džíny.

Negativní vlivy chemických příměsí plastů na zdraví lidí totiž způsobují obrovské vedlejší náklady zdravotního systému. V USA zapříčinily tyto látky přidané do plastů v roce 2018 zdravotní náklady ve výši 249 miliard dolarů!

Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemické látky. K úniku docházelo především u lahví, které se myly v myčce. Problémem jsou také neidentifikované látky v plastech.

Textilní továrny v Bangladéši vyrábějí oblečení pro významné světové módní značky. Podle nové studie, na které spolupracovali i čeští vědci, však také stojí za alarmující hladiny toxických látek PFAS ve vzorcích povrchové a pitné vody.

Už více než dva roky Arnika spolu s dalšími nevládními organizacemi v ČR i EU ze všech sil podporuje přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody. K jeho návrhu vedla dlouhá a trnitá cesta.

Ve světě plném zdravotních rizik představuje CheckED bezpečný přístav. Webová aplikace se zaměřuje na hrozbu endokrinních disruptorů, které se skrývají v běžných věcech a zvyšují riziko onemocnění jako jsou obezita, neplodnost a rakovina.

Na dubnová mezinárodní vyjednávání se akreditovalo téměř dvě stě lobbistů. Jejich počet byl asi třikrát vyšší než počet nezávislých vědců z Koalice vědců za účinnou smlouvu o plastech , a zhruba sedmkrát vyšší než počet zástupců domorodých obyvatel.

Česká televize odvysílala reportáž, která vyznívá, že se zástavbou nad kolejištěm Hlavního nádraží všichni souhlasí. Arnika proto podává na reportáž stížnost – o zástavbě kolejiště Hlavního nádraží je třeba informovat vyváženě.

Podle WHO je zdraví stavem úplné fyzické, duševní a sociální pohody, ne jen absencí nemoci. V naší civilizaci je však často narušován chemickými látkami, které nám „usnadňují“ život. Často však lze toto usnadnění považovat za velmi kontroverzní.

Podnět na změnu územního plánu, jehož schválení by znamenalo možnost výstavby celoročně klimatizované a uměle zasněžované sjezdovky, byl stažen. Vlastníkem pozemků je firma navázaná na uhlobarona Pavla Tykače.

Kolik nás stojí spalování odpadů? Nebo nám naopak vydělává? Podle spolku Arnika jsou nejen finanční náklady na provoz těchto zařízení příliš vysoké na to, aby byly spalovny vnímány jako jediné řešení odpadové krize.

Koncem března 2024 zaslala Evropská asociace poskytovatelů pitné vody EUREAU prezidentce Evropské komise Ursule von der Leyen otevřený dopis, ve kterém požadovala urychlený postup v procesu zakazování PFAS látek, známých jako věčné chemikálie.

Oplocené rezervace motýlů a květinových záhonů pod skleněným poklopem?

Spalovny problém s odpady neřeší a ničí důležité suroviny, v Česku je to však stále preferovanější varianta při likvidaci odpadů. Zkušenosti z jiných zemí, ale i menších českých obcí ukazují, že řešením je vrátit tyto suroviny do oběhu.

Nová studie Arniky odhaluje přítomnost škodlivých látek v plastových výrobcích, se kterými přicházejí lidé do každodenního kontaktu, jako jsou přenosné hrnky na kávu a sportovní lahve na kolo.

V průběhu ledna a února uspořádala Arnika první kurz s názvem Ambasador zdravé domácnosti . Ten přinesl nové poznatky o škodlivých látkách ve spotřebním zboží a jejich dopadech na zdraví a životní prostředí.

Evropský parlament v prvním čtení schválil postupný zákaz použití rtuti v produktech s cílem zcela vyřadit rtuť z použití v rámci Evropské unie.

Díky sérií testů evropských politiků je to jasné – látky ze skupiny PFAS mají ve svém těle všichni Evropané. I politici, kteří rozhodují o tom, jestli je budeme do životního prostředí dále vypouštět.

Textilní odpad v Česku tvoří zhruba tři až šest procent směsného komunálního odpadu. Vypadá to jako malé množství, ale ve skutečnosti je to 120 000 – 200 000 tun ročně. V přepočtu na obyvatele je to 11-19 kilogramů oblečení ročně.

Arnika vyzvala devatenáct stávajících nebo budoucích provozovatelů spaloven odpadů na českém území k zavedení dlouhodobého monitoringu emisí nebezpečných dioxinů. Odpovědělo pouze pět. Nejtoxičtější látky na světě sledovat dlouhodobě nehodlají.

Obaly z evropských obchodů končí pokoutně převezené do Myanmaru, kde se v plastu topí celé vesnice. O výsledcích vyšetřování místních i mezinárodních novinářů nedávno informovala myanmarská pobočka investigativního portálu The Frontier.