Arrabona

Uhry je líčily jako kacíře a ničitele. Přesto si brzy najímaly české veterány a používaly jejich válečné vozy. Husitská revoluce za sebou zanechala i něco jiného než kalich: umění válčit.

Z křesťanského chlapce odvedeného do sultánových služeb se stal největší architekt Osmanské říše. Mimar Sinan stavěl mešity, mosty i akvadukty a navždy změnil tvář Istanbulu.

Pád Konstantinopole roku 1453 otevřel spor, který trvá už více než pět století. Kdo se po zániku poslední římské říše stal novým Římem? Osmanský sultán, německý císař, papež, nebo Moskva?

Jan Hunyadi měl bitvu téměř vyhranou. Pak se mladý král Vladislav III. rozhodl zaútočit na samotného sultána. Jediné rozhodnutí proměnilo naději v jednu z největších katastrof 15. století.

Ovládal Horní Uhry a financoval vlastní armádu, kterou se marně snažil zlomit samotný Jan Hunyadi. Jan Jiskra z Brandýsa se na více než deset let stal jedním z nejmocnějších mužů střední Evropy.

Tisíc let chránily Cařihrad před nepřáteli. Odolaly Peršanům, Arabům i křižákům. Roku 1453 je však sultán Mehmed II. dokázal překonat. Jak dokázal dobýt město, které bylo považováno za nedobytné?

Havran, symbol rodu Hunyadiů, se dnes spojuje především s Matyášem Korvínem. Patřil však už jeho otci Janu Hunyadimu – vojevůdci, který se stal největší překážkou osmanské expanze do střední Evropy.

Dobytím Konstantinopole se zapsal do dějin. Jeho skutečnou ambicí ale nebylo jen rozšířit Osmanskou říši – chtěl se stát dědicem římských císařů a vládcem univerzálního impéria. Jaký byl Mehmed II.?

Patřila k nejbohatším ženám Českého království. Místo pohodlí podpořila pronásledovanou Jednotu bratrskou. Text tradičně spojovaný s jejím jménem překvapuje tím, jak otevřeně vítá smrt.

O ruku jagellonské princezny Anny usilovali nejmocnější muži své doby. Do dějin vstoupila jako žena, která po Moháči spojila osud dvou dynastií a ovlivnila tak budoucnost střední Evropy.

Moháč nezačal až na bojišti. Nově objevené dopisy vyslanců prozrazují, že Ludvík II., papež, Benátky i Sulejman se ještě rok před bitvou pokoušeli změnit běh dějin diplomatickou cestou.

Sulejman, Ferdinand a Karel V. Roku 1532 se schylovalo k mimořádnému vojenskému střetu, který mohl rozhodnout o budoucnosti střední Evropy. Vývoj však nabral zcela jiný směr.

Hrob zatížený balvany, kostry označované za upíry i muž, který se u soudu přiznal, že je vlkodlak. Skutečné příběhy odhalují, jak Evropané po staletí chápali smrt i svět neviditelných sil.

Osmanský sultán platil svým nepřátelům, aby nikdy nepropustili jeho vlastního bratra. Příběh prince Džema patří k nejpodivuhodnějším politickým thrillerům pozdního středověku.

Byl považován za krále, který prohrál Moháč. Nové výzkumy odhalily jiného Ludvíka Jagellonského – předčasně narozeného chlapce, mladého manžela i panovníka, kterého dějiny možná soudily příliš přísně.

Italská princezna proměnila Polsko, dopisovala si s Roxolanou a zasahovala do evropské politiky. Přesto z ní dějiny udělaly travičku. Jaká byla skutečná Bona Sforza, manželka Zikmunda Starého?

Desetiletý chlapec dostal vlastní provincii. Tak začínala cesta osmanských princů k trůnu, na níž se z dětí stávali budoucí vládci jedné z nejmocnějších říší světa.

Byl opravdu jen nerozhodným „králem Dobře“? Moderní historici boří zažitý mýtus o Vladislavu Jagellonském, jehož rozhodnutí změnila dějiny střední Evropy.

Turecké lázně nevymysleli Turci. Slavné hamamy mají mnohem starší původ a jejich příběh vede od římských thermae přes arabský svět až k osmanským sultánům.

Král byl mrtev, uherské vojsko rozdrceno. O tom, co se u Moháče odehrálo, vyprávěl Evropě muž, který bitvu sám přežil. Štěpán Brodarič sepsal zprávu, která formovala pohled na katastrofu po staletí.

Narodil se jako „náhradník“ slavnějšího bratra. Nakonec však získal českou i uherskou korunu, čelil Sulejmanovi Nádhernému a položil základy monarchie, která přežila čtyři století.

Spal vedle sultána, velel armádám a řídil osudy milionů lidí. Přesto skončil uškrcen na rozkaz muže, kterého považoval za přítele. Příběh Ibrahima Paši dodnes fascinuje.

Když 29. srpna 1541 vstupovali osmanští vojáci do Budína, nevypadalo to jako dobývání. Přesto toho dne Uhry ztratily své hlavní město a Osmané získali jednu z nejcennějších kořistí své historie.

Přijela z Francie jako mladá nevěsta stárnoucího českého a uherského krále a měla jediný úkol: zajistit pokračování jagellonské dynastie. Anna z Foix zemřela brzy, ale její osud změnil střední Evropu.

Zamrzlé řeky, ničivé povodně, hlad i strach z Božího trestu. Malá doba ledová nebyla jen změnou klimatu. Proměnila každodenní život milionů Evropanů.

Původ Maďarů patří k nejdéle diskutovaným otázkám evropských dějin. Moderní věda – od jazykové analýzy přes archeologii až po genetiku – boří staré mýty a představy o jediné pravlasti.

Po porodu dědice zůstala Isabela Jagellonská sama uprostřed boje o Uhry. Mladá královna musela čelit Habsburkům, Osmanům i zradám vlastních spojenců.

Lékař vám poradil, ale do těla řezal někdo jiný. Jak fungovala chirurgie v raném novověku a proč byli chirurgové dlouho považováni spíše za řemeslníky než za skutečné lékaře?

Papežové volali do boje, zprávy o násilí vyvolávaly hrůzu, ale obchodníci počítali zisky. Vztah Evropy a Turků byl plný rozporů, které ukazují, jak málo platí jednoduché příběhy o střetu civilizací.

Když roku 1529 dorazili Osmané k Vídni, Habsburkové pochopili, že střední Evropa už nebude stejná. Začala rozsáhlá přestavba města, které se mělo stát obranným štítem proti Turkům.

Evropa se ho bála, ale zároveň ho obdivovala. Sulejman Nádherný proměnil Osmanskou říši v supervelmoc, která otřásla dějinami střední Evropy.

Po Moháči přišla o manžela i království. Místo ústraní se ale Marie Habsburská stala jednou z nejmocnějších žen Evropy a řídila habsburské impérium v době válek a reformace.

Z uprchlíků se zanedlouho stali důvěrníci osmanského dvora. Léčili sultána, radili mocným a pohybovali se v okruhu Roxolany. Příběh sefardské rodiny Hamonů připomíná politický thriller 16. století.

Po Moháči si Uhry zvolily dva krále. Jeden z nich se nakonec spojil se sultánem. Byl Jan Zápolský zrádcem, nebo posledním mužem, který se snažil zachránit rozpadávající se království?

Když se vyslanec Busbecq dostal do Osmanské říše, čekal exotický svět. Místo toho našel mocnost s řádem, disciplínou i překvapivými rozdíly vůči Evropě – a právě to popsal ve svých Tureckých listech.

Hrady měly být nedobytné. Přesto v 16. století během pár desetiletí ztratily smysl. Co se změnilo? Zrodilo se moderní dělostřelectvo.

Nahé konkubíny, intriky, sex, luxus a neustálý boj o sultána. Co z tureckých seriálů o harému je vlastně pravda a co mýtus?

„Turek je za branami.“ Málokterá věta vyvolávala kolem roku 1500 větší strach. Kroniky líčí bitvy a panovníky, jeden nenápadný pramen však ukazuje něco jiného: jak Evropané Turky skutečně vnímali.

Maďaři nepřišli do Evropy jako usedlý národ, ale jako součást pohyblivého světa stepních kmenů. Kudy vedla jejich cesta a co znamená jejich „obsazení vlasti“?

Evropa byla rozdělená, ale měla společný strach. Hrozba Turků pomáhala sjednocovat, mobilizovat i zakrývat konflikty. Vznikl tak obraz, který přetrval staletí.

Tragédie syna Sulejmana Nádherného odhaluje krutou logiku osmanské moci: boj o trůn nebyl jen politický střet, ale nemilosrdný zápas, v němž i rodinné pouto mohlo znamenat slabost a smrt.

Polak, Węgier, dwa bratanki, i do szabli, i do szklanki. Polské rčení má svou obdobu i v maďarštině – a  napovídá nám, proč má cesta Pétera Magyara do Varšavy větší význam, než se na první pohled zdá.

Jedna smlouva, která změnila mapu Evropy – i paměť celého národa. Proč Trianon dodnes vyvolává v Maďarsku silné emoce a proč jim bez znalosti minulosti nelze rozumět?

Většina evropských jazyků má své příbuzné. Maďarština ne. Tato nenápadná odlišnost má hlubší důsledky, než se zdá – a vede k otázkám, které si Maďaři kladou dodnes.

První obléhání Vídně 1529 nebylo střetem dvou civilizací, ale zápasem s deštěm, bahnem a logistikou. Jak se z nejednoznačné epizody stal jeden z největších mýtů evropských dějin?

Ještě na konci 15. století patřily Uhry mezi významné evropské státy. O pár desetiletí později se zhroutily během jediné bitvy. Co se stalo mezi tím? Proč byl Moháč spíš nevyhnutelný než překvapivý?

Na začátku příběhu nestojí palác ani moc, ale únos a prodej dívky z východní Evropy do otroctví. Na jeho konci je pak jedna z nejvlivnějších žen raného novověku: Hürrem Sultan neboli Roxolana.

Bitva u Moháče, od níž letos uplyne 500 let, patří k nejznámějším historickým událostem střední Evropy. V českém prostředí ji často zjednodušujeme na jediné datum a důsledek: 1526 a nástup Habsburků.