Arrabona

Z uprchlíků se zanedlouho stali důvěrníci osmanského dvora. Léčili sultána, radili mocným a pohybovali se v okruhu Roxolany. Příběh sefardské rodiny Hamonů připomíná politický thriller 16. století.

Po Moháči si Uhry zvolily dva krále. Jeden z nich se nakonec spojil se sultánem. Byl Jan Zápolský zrádcem, nebo posledním mužem, který se snažil zachránit rozpadávající se království?

Když se vyslanec Busbecq dostal do Osmanské říše, čekal exotický svět. Místo toho našel mocnost s řádem, disciplínou i překvapivými rozdíly vůči Evropě – a právě to popsal ve svých Tureckých listech.

Hrady měly být nedobytné. Přesto v 16. století během pár desetiletí ztratily smysl. Co se změnilo? Zrodilo se moderní dělostřelectvo.

Nahé konkubíny, intriky, sex, luxus a neustálý boj o sultána. Co z tureckých seriálů o harému je vlastně pravda a co mýtus?

„Turek je za branami.“ Málokterá věta vyvolávala kolem roku 1500 větší strach. Kroniky líčí bitvy a panovníky, jeden nenápadný pramen však ukazuje něco jiného: jak Evropané Turky skutečně vnímali.

Maďaři nepřišli do Evropy jako usedlý národ, ale jako součást pohyblivého světa stepních kmenů. Kudy vedla jejich cesta a co znamená jejich „obsazení vlasti“?

Evropa byla rozdělená, ale měla společný strach. Hrozba Turků pomáhala sjednocovat, mobilizovat i zakrývat konflikty. Vznikl tak obraz, který přetrval staletí.

Tragédie syna Sulejmana Nádherného odhaluje krutou logiku osmanské moci: boj o trůn nebyl jen politický střet, ale nemilosrdný zápas, v němž i rodinné pouto mohlo znamenat slabost a smrt.

Polak, Węgier, dwa bratanki, i do szabli, i do szklanki. Polské rčení má svou obdobu i v maďarštině – a  napovídá nám, proč má cesta Pétera Magyara do Varšavy větší význam, než se na první pohled zdá.

Jedna smlouva, která změnila mapu Evropy – i paměť celého národa. Proč Trianon dodnes vyvolává v Maďarsku silné emoce a proč jim bez znalosti minulosti nelze rozumět?

Většina evropských jazyků má své příbuzné. Maďarština ne. Tato nenápadná odlišnost má hlubší důsledky, než se zdá – a vede k otázkám, které si Maďaři kladou dodnes.

První obléhání Vídně 1529 nebylo střetem dvou civilizací, ale zápasem s deštěm, bahnem a logistikou. Jak se z nejednoznačné epizody stal jeden z největších mýtů evropských dějin?

Ještě na konci 15. století patřily Uhry mezi významné evropské státy. O pár desetiletí později se zhroutily během jediné bitvy. Co se stalo mezi tím? Proč byl Moháč spíš nevyhnutelný než překvapivý?

Na začátku příběhu nestojí palác ani moc, ale únos a prodej dívky z východní Evropy do otroctví. Na jeho konci je pak jedna z nejvlivnějších žen raného novověku: Hürrem Sultan neboli Roxolana.

Bitva u Moháče, od níž letos uplyne 500 let, patří k nejznámějším historickým událostem střední Evropy. V českém prostředí ji často zjednodušujeme na jediné datum a důsledek: 1526 a nástup Habsburků.