Autorka

U mámy jsem jako dítě viděla, že na problémy se místo hledáním řešení reaguje vyžíváním se v sebelítosti. Dnes, v dospělosti, si musím stále pravidelně připomínat, že to neplatí.

Otec začal pít první, potom matka. Já se postavila na vlastní nohy a odešla. Navždy si s sebou ale nesu šrámy na duši, nekonečný pocit viny a vědomí, že na celém světě nemám, o koho se opřít.

Jedna z absurdnějších internetových konspiračních teorií tvrdí, že Internet je mrtvý. Lidi na něm nahradila umělá inteligence, která tvoří obsah a sama si na něj odpovídá. Blbost? Jasně, ale…

Když v roce 2016 začal Instagram používat algoritmické řazení příspěvků, lidé si stěžovali. Dnes si nedokážeme Internet bez algoritmů představit. Zvykli jsme si, že o tom, co vidíme, za nás rozhoduje AI.

Nauč se plést, podívej se na film, upeč chleba, radí mi influencerka způsoby, jak strávit večer. A já namísto kina s kamarády usedám sama na pohovku s vlnou a jehlicemi s nadějí, že jednou budu mít na hypotéku.