Avigdor Lieberman

Donald Trump potvrdil rozsáhlé útoky na Venezuelu. Zároveň byl zadržen jejich prezident, jenž byl společně se svou ženou deportován ze země. Šéf Bílého domu na sociální síti vyhrožuje dalším útokem, a to na Írán, pokud bude tamní režim násilně potlačovat pokojné demonstranty.

Poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Chameneího varoval, že Írán „usekne ruku každému vetřelci“, který se pokusí vměšovat do jeho vnitřních záležitostí. Alí Šamchání tak reagoval na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Íránu intervencí, pokud bude vedení země agresivně postupovat proti demonstrantům a bude do nich nechávat střílet.

Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Gantz v sobotu večer vyzval premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmí. Informovala o tom agentura AFP.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Palestinské milice označované jako Lidové síly mají jen několik stovek členů a operují pouze v části Pásma Gazy, získaly si ale podporu Izraele. Staví se totiž do opozice vůči Hamásu, kterému chce Izrael vytvořit v Pásmu Gazy konkurenta. Podle odborníka Jakuba Záhory ale Lidové síly zatím nepředstavují skutečnou alternativu, i když Hamás po válce s Izraelem značně zeslábl.

„Realita je taková, že to bude válečný zločin nuceného transferu civilistů, který je zakázaný mezinárodním právem,“ píše o plánu izraelské vlády deník Haarec. Shoduje se tak s názory lidskoprávních organizací.

Írán v úterý odpálil na Izrael nejméně dvě balistické rakety poté, co mělo začít platit dohodnuté příměří, hlásí tamní vláda s tím, že obě rakety byly sestřeleny. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac už nařídil armádě, aby na porušení příměří „rázně reagovala intenzivními údery proti režimním cílům v srdci Teheránu“. Írán přitom následně odmítl, že by nějaké rakety po začátku platnosti příměří odpálil. Americký prezident Donald Trump vyzval Izrael, aby na Írán už neútočil.

Pokračující vzdušné údery na Írán mají v Izraeli širokou podporu i mezi oponenty premiéra Benjamina Netanjahua, vyplývá z aktuálních vyjádření jejich představitelů. Souhlas s útoky ve snaze zabránit Teheránu v rozvoji vojenského jaderného či raketového programu vyjádřili mimo jiné opoziční lídři a expremiéři Naftali Bennett, Ja'ir Lapid či Benjamin Ganc.

Jásir abú Šabáb založil ozbrojenou milici, která prý v Gaze pomáhá distribuovat humanitární pomoc. Uskupení však bylo obviněno i z jejího rozkrádání. Podporu ozbrojenců nedávno přiznal izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Izraelská armáda předává zbraně nové skupině, která v Pásmu Gazy konkuruje teroristickému hnutí Hamás. Podle portálu The Times of Israel se to děje za souhlasu premiéra Benjamina Netanjahua. Nová skupina vznikla kolem beduínského klanu na jihu enklávy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.

U nejvyššího soudu si stěžovala izraelská opozice, poukázala na údajný střet zájmů členů vlády.

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.

Tel Aviv - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dočasně povýšil do čela vnitřní zpravodajské služby Šin Bet dosavadního zástupce jejího ředitele, a to do doby, než bude trvale vybrán její nový šéf. Informují o tom izraelská média s odkazem na dnešní oznámení úřadu předsedy vlády. Benjamin Netanjahu hned v úterý vzal zpět svou překvapivou pondělní volbu, podle níž se měl novým šéfem Šin Bet stát bývalý velitel námořnictva Eli Šarvit.

Tři šéfové izraelských opozičních stran se ve středu sešli, aby se dohodli, jak ukončit vládu premiéra Benjamina Netanjahua. Podle webu The Times of Israel zároveň Jair Lapid, Avigdor Lieberman a Gideon Sa’ar vyzvali dalšího opozičního lídra Bennyho Gance, který je od října členem válečného kabinetu, aby se k nim přidal. Ganc dal Netanjahuovi před týdnem ultimátum do 8. června, aby přes vládu „protlačil“ strategický plán na ukončení války v Gaze.

Poté, co izraelský válečný kabinet v pátek odsouhlasil poskytnutí dvou dodávek s palivem denně do Pásma Gazy, se ozývají politici, podle kterých je takové rozhodnutí nesmyslné, bizarní a chybné. Minis…

Lídr izraelské opozice Ja‘ir Lapid, šéf centristické strany Ješ Atid, ve středu veřejně vyzval premiéra Izraele Benjamina Netanjahua k rezignaci. Jeho vláda podle něj válku proti palestinsko-teroristi…

Šéf izraelské centristické strany Ješ Atid a vůdce opozice Ja´ir Lapid ve středu poprvé od začátku války Izraele proti teroristickému hnutí Hamás veřejně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua k odchodu z čela vlády ještě během pokračování bojů. Důvěra Izraelců v premiéra se pohybuje v jednotkách procentních bodů a podle Lapida je postup zvolený Netanjahuem špatný.

Izraelské vedení probírá možnosti plnohodnotné vojenské operace na Západním břehu Jordánu. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir požaduje údery ze vzduchu, bourání budov a deportace dopadených teroristů. Premiér Benjamin Netanjahu slíbil tvrdou reakci na smrt čtyř Izraelců, které v úterý zastřelili dva palestinští útočníci.

Německý kancléř Olaf Scholz označil za nepřijatelný úterní výrok palestinského vůdce Mahmúda Abbáse, že Izrael páchá na Palestincích holokaust. Abbás výrok pronesl na tiskové konference s kancléřem, který ale na místě na slova palestinského politika nereagoval. Výrok podle médií odsoudil také izraelský premiér Jair Lapid.

K ruské invazi na Ukrajinu neexistuje důvod. V Rumunsku to dnes řekl izraelský ministr zahraničí Jair Lapid a vyzval Rusko k ukončení palby. Izraelský ministr zdravotnictví Nican Horovic v rozhovoru s rozhlasem prohlásil, že Izrael uznává nezávislost Ukrajiny a Rusko se z ní musí okamžitě stáhnout. Ministr financí Avigdor Lieberman v rozhovoru se zpravodajským serverem Walla řekl, že Izrael musí dovolit vstup Ukrajincům prchajícím ze své země.

Izrael byl první zemí světa, která na začátku roku zahájila očkování už čtvrtou dávkou vakcíny. Navzdory tomu ho vlna varianty omikron zasáhla více než většinu jiných států.

Izraelští politici i zdravotničtí experti se obávají přicházející další vlny koronaviru, tentokrát vysoce infekční mutace omikron. Izrael proto jako první stát světa začal nabízet čtvrté dávky vakcíny.

Politické strany hájící zájmy ultraortodoxních židů byly v posledních letech jazýčkem na vahách, který držel u moci vlády Benjamina Netanjahua. Po jeho pádu se Izrael vydává jiným směrem a ultraortodoxní komunitu čekají změny.

Hned několik čelných představitelů dosud opozičních stran čelí výhrůžkám smrtí a musí je chránit bodyguardi. Stoupenci krajní pravice je označují za zrádce.

Izraelští politici se už počtvrté v krátké době snaží po volbách sestavit vládu. Napjatou politickou situaci může ovlivnit i smrt 45 lidí, která otřásla celou zemí. Lidé chtějí vědět, kdo za smrt desítek lidí může.

Vyhrát světový závod v očkování se cení, ale k triumfu ve volbách to stačit nemusí.

Bez náboženských stran nedokáže izraelský premiér Benjamin Netanjahu sestavit vládu, to platí dlouhá léta. Nerespektování epidemických opatření ze strany ultraortodoxních židů ale vyvolalo hněv veřejnosti. Dopadá i na premiéra.

Pověření dostal v době koronavirové pandemie. V Izraeli bylo dosud evidováno 250 případů nákazy a čtyři vyléčení.

Jeruzalém - Izraelský prezident Reuven Rivlin pověří sestavením nové vlády vůdce druhé nejsilnější parlamentní strany Bennyho Gance. Po jednání prezidenta s představiteli parlamentních stran to dnes oznámil Rivlinův úřad, informovala agentura AP. Volby 2. března vyhrála strana Likud. Její předseda a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu neúspěšně vyzval Gance k sestavení vlády národní jednoty, která by bojovala proti šíření koronaviru.

Hlavní politický rival současného premiéra Netanjahua Benny Ganc měl do středeční půlnoci sestavit vládu. Deadline tohoto zdárně nesplnitelného úkolu ale nedodržel a Izrael nejspíš zažije v pořadí třetí volby během jednoho roku.

Izrael se opět dostal do svízelné situace. Hlasy z úterních voleb do Knesetu, tamního parlamentu, jsou už z větší části sečteny – a zdá se, že došlo na očekávaný scénář. Dvě nejsilnější strany, Likud premiéra Benjamina Netanjahua a nová centristická formace Modrá a bílá, získaly skoro shodný počet mandátů – Likud má 31 křesel, modrobílá strana o jedno víc. Izrael se tak znovu po necelých pěti měsících dostává do povolební slepé uličky.

Izraelské parlamentní volby zřejmě skončily patem. Názory na řešení sporu s Palestinci ale mají dvě hlavní strany téměř totožné.

Šéf centristické koalice Modrá a bíla Benny Ganc v noci na středu po parlamentních volbách prohlásil, že bude usilovat o širokou vládu národní jednoty. Sice se radoval z volebního výsledku, ale neprohlásil se vítězem, napsala agentura Reuters. Jeho soupeř dosavadní premiér Benjamin Netanjahu v proslovu uvedl, že bude usilovat o vytvoření silné „sionistické“ vlády bez účasti arabských stran. Ale ani on se neprohlásil vítězem.