Badatelé plus

Nejhorší železniční neštěstí první republiky odstartovalo nevídanou právní bitvu mezi účastníky neštěstí na jedné straně a ředitelstvím železnic na straně druhé. Metody boje byly nesmlouvavé, souboj urputný. Listujeme v objeveném spisu a nacházíme...

Na malém území v okolí Břeclavi se odehrálo celkem pět katastrof, které vstoupily do naší historie. O srážce mezinárodního rychlíku s nákladním vlakem v roce 1928 se vědělo zdaleka nejméně. Pojďme prostudovat dochované materiály a připomenout zapo...

Když v roce 1980 vzplála na pražském Smíchově továrna na motory do lokomotiv, obrátily se v prach socialistické plány exportu. Viník požáru se našel rychle. Jenže se potom dlouho řešilo, jaký trestný čin vlastně spáchal.

Bylo to 19. července 1980, kdy se v Praze odehrál naprosto zapomenutý, a přitom z hlediska škod nejničivější požár naší historie.

Smutně bizarní příběh o tom, jak Státní bezpečnost vyšetřovala katastrofální výbuch chemičky z července 1974, při kterém namísto zjištění co se stalo hleděla především na to, aby se co se stalo nikdo nedozvědět.

V červenci 1974 se v Záluží u Mostu odehrála nejhorší katastrofa československého průmyslu, nejsilnější exploze chemičky v historii. Co přesně způsobilo explozi, jaké bizarní skutky vedly k havárii, o které všichni věděli, že může nastat? Podívejt...

Jan Drda se při psaní Němé barikády inspiroval skutečnými příběhy. Jenže hlavní podezřelý z udání spolužáka i ředitele příbramského gymnázia se v 60. letech začal vracet do Československa. A Státní bezpečnost nikdy nepřišla na to proč. A tak o něm...

Zapomenuté příběhy ochrany československého vzdušného prostoru před narušiteli, při kterých žádné nebezpečí nehrozilo a přesto skončily naprosto zbytečně tragicky.

Po víc než sto let lámali si hlavu badatelé z různých zemí nad tím, kdo provedl děsivý zločin na statku v Bavorsku. Vysvětlení se konečně našlo - přišel s ním švýcarský badatel Adolf Köppel. A my máme svolení ho celé prozradit.

Schovali se před vojnou. V děsivých podmínkách v prasečím chlívku strávili osm let a neuvěřili ani amnestii. Neskutečně zpackané domovní prohlídky VB, pročesávání okolí vojáky. Vše vyvrcholilo až dvojnásobným pokusem o vraždu.

Známý případ babických vražd se odehrál jinak, než jak byl propagandou zosnován a zneužit. Nahlédnutí do spisů odhaluje některé z manipulací a objasňuje některé zoufalé přešlapy vládnoucí moci.

Případ Studna nebyl nikdy dořešen. Proč se vyšetřovatelé skutečné rodinné vraždy ve Vonoklasech v únoru 1968 spokojili s nepravdivou výpovědí jediného přeživšího? A přinášíme také nikdy nepublikované fotografie z pitevních záznamů.

Dlouhodobá snaha o objevení spisu ze známého případu, který opakovaně inspiroval filmaře, se vyplatila. Dozorový spis státního zastupitelství přináší dosud nepublikované podrobnosti k případu, ve kterém kriminalisté i filmaři opakovaně udělali chybu.

Objevili jsme další nenatočený scénář, určený pro seriál 30 případů majora Zemana. Morbidní případ měl šanci v děsu a atmosféře konkurovat věhlasnému dílu Studna. Kolikátý díl to měl být a proč ho nakonec nenatočili?

Pozoruhodný příběh o tom, jak došlo k překonání Železné opony mimo Železnou oponu automobilem ze Západu přijíždějícím z Východu a k divoké honičce s SNB a desítkami nabouraných aut, které se po značnou dobu vůbec nezúčastnila SNB.

Když byl do kin uveden film Habermannův mlýn, byla to obrovská událost v česko-německých vztazích – vždyť Češi natočili film o svých vlastních poválečných zločinech. Jenže – skutečný příběh Huberta Habermanna byl trochu jiný.

Když se řekne neštěstí na dole Dukla, člověku se vybaví katastrofa z roku 1961. Ve stínu tohoto neštěstí ale zůstala katastrofa, která se odehrála o devět let později také na dole Dukla, ale v Šardicích na Hodonínsku. Podceněním rizik a nedodržením předpisů přišlo o život 34 horníků.

Seznámit se s Američanem byl pro děvčata ze socialistického Československa nedosažitelný sen. Jedné dívce z Prahy se to ale podařilo. A tak odstartovala série neuvěřitelných událostí, při kterých vrah utekl československé, rakouské, německé a skoro i kanadské policii. A psychiatrům ovšem.

Nikdy nedošetřený zločin v Kladně z doby, kdy v okolí města a na Chomutovsku řádil sériový vrah Václav Mrázek. Vraždícímu monstru prokázali celkem sedm vražd. Proč se to nepodařilo u této?

Na samotném konci první světové války proudili z tehdejší Haliče na naše území především židovští uprchlíci před válkou. Někteří z těch, kteří byli ubytováni v chudinské čtvrti v Třebíči, beze stopy zmizeli.

Byla to nejhorší katastrofa na československých školách. Na školní výlet do Pálavských vrchů vyrazilo několik tříd z rakvické základní školy. Během několika sekund se s polovinou z nich potopil přívoz. Neštěstí nepřežilo 32 dětí a jeden dospělý.

Za tuhého socialismu odehrála se v Brně bizarní dvojnásobná vražda. Pachatel, ač uznán za příčetného, choval se ne zcela příčetně. Zločin byl proveden s poněkud bizarním zdůvodněním bytové nouze a nabídky bydlení. Oběti zločinu zemřely až na druhý...

V prosinci 1973 explodovala v Tachově ubytovna podniku Plastimat. Do budovy unikal svítiplyn a z víc než 70 ubytovaných zemřelo pod troskami 50 lidí. Ze čtyřpatrové budovy zbyly jen základy. Ale svítiplyn unikal i do sousedního věžového domu i do ...

Jmenoval se Josef Svoboda a byl to chorobný žárlivec. Když mu jeho žena oznámila, že od něj odchází i se šesti dětmi, rozhodl se, že nikdo nepřežije. Nepřežilo pět dětí ze šesti, tchán a sousedka.

Dodnes nevyjasněný případ vraždy na západě Čech. Kdo položil mladou ženu v bezvědomí na koleje pod projíždějící vlak? Vyšetřovací spis ukazuje na nikdy neprověřenou stopu v pátrání.

Železniční neštěstí u Stéblové je z hlediska počtu obětí nejhorší v naší historii. Ale oficiální závěr - že za vše může vlaková a lokomotivní četa, která porušila všechny možné předpisy - je poněkud polovičatý. Ona totiž byla vlaková četa k porušo...

Při nejtragičtějším železničním neštěstí naší historie se 14. listopadu 1960 v plné rychlosti čelně srazily dva osobní vlaky. Zemřelo 118 lidí a 110 bylo zraněno. Velmi často se zmiňuje tajemné zelené světlo, které odeslalo vlak plný cestujících vstříc katastrofě. Rozluštění této často opakované záhada se přitom v materiálech s vyšetřování nachází. Pojďme si tu záhadu objasnit.

Vyhovujeme vašemu přání z minulého dílu, ve kterém jsme zpracovali nerealizovaný scénář k jednomu z dílů seriálu 30 případů majora Zemana. Tentokrát jsme se nejen vrátili k dalšímu nenatočenému dílu, ale našli jsme i původní záměr k dílu Studna. Čím se lišil od realizovaného scénáře?

Vyvrcholení honby za vraždícím fantomem na bicyklu. Jakých dalších zločinů se Mrázek dopustil? A v čem se jeho poprava zadrhla?

Hrůza tak velká, že zmizela i místa činu: Nejznámější zločiny sériového vraha Mrázka odehrály se v kulisách, které zmizely z povrchu zemského a dnes už neexistují.

O známém neštěstí v Šakvicích na jihu Moravy, při kterém zahynula víc než stovka lidí, se tvrdilo, že vlaková četa rychlíku usnula v opilosti a že na místě se okrádali mrtví. Nově objevená část spisu ale ukazuje docela jiný příběh.

Je vlahá srpnová noc a z luxusního hotelu, prolezlého estébáky i zpravodajskými agenturami mizí beze stopy jeden z nejsledovanějších mužů druhé poloviny 20. století.

Na počátku 50. let se na severu Čech odehrál případ brutální vraždy dítěte. Vyšetřování vraždy ale odhalilo mnohem širší problém, kterým žila oběť i její okolí.

Rekordní případ české kriminalistiky v neznámých spisech četnictva a SNB. A přehled nejzatuchlejších případů světa. V roce 1922 byli na severu Moravy zastřeleni v den výplaty dva horníci. K jejich dopadení vedl až anonymní dopis, zaslaný v roce 1972.

Po 85 letech se studenti policejní akademie rozhodli objasnit nejznámější kriminální záhadu Bavorska. Výsledek, ke kterému došli, je natolik vyděsil, že ho do zprávy ani nenapsali. Přestože ho tam nenapsali, zprávu raději nezveřejnili. Přestože zp...

Zákulisí kriminálně-propagandistického seriálu na pozadí nepoužitého a dosud nezveřejněného scénáře k epizodě Chodec a kůň.

8. srpna 1981 zmizela z Mariánských lázní tamější lékařka. Dodnes nevysvětlené zmizení provázela série podivných a dokonce ještě neuvěřitelnějších událostí. Mohly stát za nevyřešením případu její vlivné známosti?

V dubnu 1979 se v Praze v podniku zahraničního obchodu Pragoexport odehrála vražda pokladní. Iniciátor vraždy se hned ten den sám od sebe přihlásil policii a začal spřádat ďábelský plán jak svést vraždu na svého komplice, na svou rodinu, na nevinnou snoubenku.

Případ Ladislava Hojera patří k těm nejznámějším. Jeho vyšetřovací spis ovšem obsahuje řadu zajímavých podrobností a také klade velmi naléhavou otázku, zda se vyšetřovatelé, kteří už měli dostatek materiálu k upletení Hojerovy oprátky, nezastavili...