Balanc

Houbička na nádobí dokáže rozpoutat bouři. Psycholog a párový terapeut Petr Kačena často vidí páry, které řeší zdánlivé maličkosti, ale pod povrchem jde o pocit nespravedlnosti v tom vztahu. V Moderní lásce popisuje, jak se partneři dostávají do role pronásledovatele a stahujícího se, proč za hněvem často stojí strach z odpojení a jak se k hádce vrátit bez emocí. Některé konflikty nelze vyřešit a pouze se můžeme naučit, jak s nimi žít.

Sport je jevištěm, na kterém se odehrávají velké lidské příběhy a emoce, které mohou mít léčivý potenciál. Psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký, autor knihy 50 odstínů duše, v podcastu Balanc popisuje, jak se skrze fandění můžeme naučit podporovat nejen svůj tým, ale i sami sebe. Sportovci, kteří překonávají překážky, nám dávají naději, že i my můžeme uspět. Fanouškovství není jen únikem, ale prostorem pro osobní růst a hledání identity.

Láska není emoce, ale složitý psychický proces. A to, že se dva lidé milují, pro kvalitní vztah zdaleka nestačí. Párový terapeut a spisovatel Honza Vojtko v živém natáčení podcastu Moderní láska na Colours of Ostrava bořil romantické mýty a vysvětlil, proč je monogamie taková výzva a co všechno nám o podobách lásky může ukázat pohled queer lidí, filozofů, psychologů nebo neurovědců.

Jak si vybíráme partnery? Podle evoluční psycholožky Kláry Bártové, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou, se řídíme univerzálními preferencemi, jako je tvar postavy, ale i těmi kulturními a hlavně relativními. Hledáme někoho, kdo je nám podobný. Strategie se liší i podle toho, jestli jde o vztah na jednu noc, nebo na celý život. Pro dlouhodobé partnery jsme totiž mnohem vybíravější a na atraktivitě záleží o něco méně, než by se zdálo.

Vývojové trauma, na rozdíl od jednorázových šokových událostí, vzniká dlouhodobým působením stresu a bolesti, často už v dětství. Daniela Vodáčková, klinická psycholožka, psychoterapeutka, specialistka na oblast krizové intervence v podcastu Balanc vysvětluje, jak se tyto zkušenosti promítají do výběru partnerů, vztahu k sobě i okolí a proč se lidé opakovaně vracejí do podobných destruktivních vzorců.

Od školy nejspíše slýcháte, že pohyb je pro zdraví skvělý. Když to ale spojíme s kulturou výkonu, tělo spíše trápíme. Pohyb a péče o tělo není jen síla, vytrvalost a posouvání limitů. V tělesných a psychologických terapeutických směrech je stále více slyšet o jemných technikách, které mají překvapivě a paradoxně silné účinky. O jemné i silové práci s tělem mluví v pořadu Balanc fyzioterapeutka Zuzana Čejková.

Všichni jsme někdy cítili strach, jeho funkcí je upozorňovat na nebezpečí a chránit. K překonání potřebujeme odvahu. Někdy v zásadních životních rozhodnutích jako rozchod nebo změna zaměstnání. Pro někoho může ale být výzva třeba i vrátit v restauraci jídlo, protože jsme ho dostali špatně připravené. Kdy se strach stává překážkou pro naplněný život a jak hledat odvahu? Pro podcast Balanc odpovídala Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Stalking může mít devastující dopady na oběti, včetně posttraumatické stresové poruchy. Technologie usnadňují stalkerům sledování a kontaktování. Výskyt stalkingu je častější mezi bývalými partnery, ale může se týkat i krátkodobých vztahů nebo zcela cizích lidí. Navzdory nízkým trestním sazbám může už samotný zásah policie mít odrazující účinek. V podcastu Moderní láska odpovídá Pavlína Komedová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí, advokátka a mediátorka.

Jak vypadá současný vztah české společnosti k online sexu, pornografii nebo sextingu? V rozhovoru odpovídá Lukas Blinka, docent z Institutu pro psychologický výzkum. Masarykovy univerzity. Rozdíly najdeme napříč generacemi, ale také v rámci genderových rolí. Pornografie může mít na lidi, zejména páry, dobrý vliv. Je ale také únikem, i když závislost na ni je velmi vzácná.

Jaký je vztah mezi přátelstvím a láskou? Může být náš partner zároveň naším nejlepším kamarádem? A jaké jsou šance, že vztah vzniklý z dlouhodobého přátelství vydrží déle než ten, který začal na online seznamce? V podcastu Moderní láska odpovídá Adam Suchý, klinický psycholog a psychoterapeut. Zamýšlíme se také nad možnostech přátelství po rozchodu.

Probdělá noc může být úžasný i skličující zážitek. Možná jste si do noci povídali s novým partnerem nebo partnerkou nebo vám nedalo spát trápení. Noc má svoje kouzlo a tajemství. Pro mnoho lidí je časem ticha, prostorem pro kreativitu, samotu nebo introspekci. V naší kultuře se do noci skrývá mnoho činností, od sexu, přes užívání psychoaktivních látek až po zločiny. Co vše skrývá noční život? V podcastu Balanc odpovídá Adam Borzič, psychoterapeut, básník a publicista.

K potřebě hlasu seniorů v klimatickém hnutí dospěla v roce 2018, když se objevily první velké protesty Fridays for Future. Brněnská buňka studentských klimatických stávek ji zvala k řečnickému pultu a bylo jasné, že k legitimizaci protestních akcí studentů je potřeba i starších autorit. Ostatně na západ od nás nejsou protesty nebo přímé akce za klima doménou jen nejmladší generace, ale celého demografického spektra.

Umělá inteligence (AI) je buzzword poslední doby. Promění snad všechny obory lidské činnosti. I naše vztahy, seznamování, komunikaci a milostný život. Jako každá technologie může být použita k dobrým i špatným účelům. O dopadech můžeme v nyní jen spekulovat. Může třeba pomoci lidem s aspegrovým syndromem rozpoznávat emoce, starším se samotou. Ale také nás může vzdálit od autenticity a skutečných vztahů. Na otázky o AI, emocích a vztazích odpovídá výzkumník Michal Bída.

Chci s tebou být, ale... Zavázat se k jednomu vztahu na celý život je velké rozhodnutí. Současná sociologie a psychologie nám mohou pomoci s pochopením, jak závazek funguje, v čem nás ovlivňuje vnitřní svět i vnější normy a někdy limitující představy. Honza Vojtko, párový terapeut a spisovatel tvrdí, že co je pro nás závazek, se mění a je důležité se o tom v partnerství bavit. Opakovaně. Je závazek dnes sexy a jak si ho nastavit?

Kdo jsem, co na světě dělám? Co znamená dobrý život? Nejeden z nás hledá na podobné odpovědi v psychoterapii, ale to nemusí každému stačit. Adam Lalák je filozofický poradce. Vede s klienty dialog na různá témata a nabízí pohledy různých filozofických škol i autorů a autorek. Jiný pohled na svět může být léčivý a rozvíjet nás. Možná jsme někdy příliš pragmatičtí, zaměřeni na estetiku věcí, snílci nebo prospěcháři a filozofie dává možnost na svět nazírat jinak.

Pro mnoho lidí je první sexuální zkušenost s novým partnerem nebo partnerkou důležitý milník. Nezáleží, jestli je na prvním rande nebo k němu směřujete dlouho. Podle psycholožky a psychoterapeutky, zakladatelky Institutu Moderní láska Markéty Šetinové je důležité bezpečí, naladění na vlastní tělo. Komunikace je nutná, ale nemusí být jen slovní. Z prvního sexu je mnoho lidí nervózních a když se nepovede, neznamená to, že celý vztah nebo sexuální život jde do kopru.

Neuroplasticita je schopnost mozku se měnit a přizpůsobovat se novým podmínkám. Je důležitá pro učení, paměť i psychoterapii. Lze ji podpořit zdravým životním stylem a pravidelnou stimulací. Může být i nevýhodná, mozek se může „naprogramovat“ do duševní choroby. V podcastu Balanc na téma neuroplasticity mozku odpovídá Martin Brunovský, vedoucí klinického výzkumného programu v Národním ústavu duševního zdraví, lékař na psychedelické klinice Psyon, neurolog a neurovědec.

„Člověk je, jak říkáme v křesťanské tradici, stvořen jako dobrý,” říká v podcastu Balanc řádová sestra, teoložka Denisa Červenková. Jedním z motivů vánočních svátků je naděje. Jak ji ale hledat ve světě, který se zdá být stále více temný a beznadějnější? Můžeme se obrátit na vlastní zdroje, na psychoterapii i na Boha.

„Mám tě ráda jako sůl,“ říká princezna Maruška otci v pohádce Byl jednou jeden král. Nejeden potomek má dojem, že rodiče preferovali, nebo dokonce měli radši sourozence. Může se to stát, ale taky je možné milovat své děti stejně. Každý vztah je jiný a děti nejsou modelína, ze které si uplácáte, koho chcete. V podcastu Balanc odpovídá na téma oblíbených dětí terapeutka Sylvie Stretti, která také pečuje o pozůstalé ve FN Motol a je ředitelkou Poradny Vigvam.

Smrt rodičů je těžká životní událost, která může mít na pozůstalé velký dopad. Neexistuje univerzální způsob, jak se na ni připravit, i když je očekávaná, náhlá nebo po delší nemoci. Častými emocemi je smutek, vina, zlost, úleva i zmatek. Je důležité umožnit si emoce prožívat a nebránit se jim. V podcastu Balanc odpovídá terapeutka Sylvie Stretti, která také pečuje o pozůstalé ve FN Motol a je ředitelkou Poradny Vigvam.

Cykly přírody mají vliv na naše duševní zdraví. Když se na ně naladíme a trávíme čas venku, můžeme zlepšit svou náladu, snížit stres a úzkost a podpořit zdraví a pohodu. Příroda prochází změnami, i my sami jsme součástí neustálého pohybu a vývoje. Roční období představují přirozené cykly, které můžeme využít k tomu, abychom se lépe poznali a naladili se na své potřeby. Na téma přírodních cyklů odpovídala v podcastu Balanc Barbora Zemanová, lektorka a ceremonialistka.

Naše tělo má schopnost se samo uzdravovat, funguje to ale i pro psychiku nebo duši, chceme-li. Mnoho lidí se obrací na psychoterapii, léčitelství nebo různé alternativní směry léčby. Proč a jak fungují, co jim naopak brání a můžeme je sami podpořit? Na otázky v podcastu Balanc odpovídá Leoš Ševčík, psycholog a psychoterapeut pracující v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

„Ve vztazích se genderové role ukazují ve všem. Vzhled, seznamování, sex, péče o domácnost, děti i finance,“ vypočítává jen některé z oblastí Šárka Homfray, odborová právnička a publicistka. Mladší lidé boří genderové stereotypy. Dělí si péči o domácnost, otcové zůstávají častěji doma s dětmi, ženy budují kariéry. Naráží ale na systémové překážky i zdvižené obočí širší rodiny a okolí. Jak se proměňují genderové role v Česku?

„Líbí se mi nahlížet na tetování jako na něco tajemného, zobrazí se v něm celá škála duše,“ říká pro Balanc psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký. Tetování občas rozděluje –⁠ pro někoho je to absolutně nepřijatelný zásah do těla, někdo má kůži jak plátno. Proč se lidé nechávají tetovat a co to může vypovídat o jejich duševním světě?

„Z Vánoc jsme udělali psychologický problém, my psychologové jsme do médií zváni možná častěji než duchovní,” říká Dalibor Špok. Vánoce jsou pro mnohé z nás nejdůležitější svátky, i když nejsme věřící. Každý může něco slavit, setkat se s duchovnem a nadějí. Někdy si ale takové setkání komplikujeme. Máme představu o tom, jak musí být uklizeno, uvařeno, že musí být hodně dárků. Nebo také, že musíme navštívit příbuzné, se kterými si nerozumíme. Jak vytvářet o Vánocích to dobré?

„Řízení auta může zesilovat některé rysy naší osobnosti, u každého se to liší,” říká v Balancu psychoterapeut a psycholog Tomáš Zuda. Jestli jezdíte autem, určitě jste zažili nepříjemné situace, například troubení, vybržďování a hněv. Každý, kdo jede rychleji, je šílenec, kdo jede pomaleji, neumí řídit. Řízení některým lidem mění chování. Co auta říkají o naší osobnosti?

„Není nutné nálepkovat, co je ve mně mužské nebo ženské, abych s tím mohla pracovat,” říká v Balancu lektorka, indoložka a spisovatelka Barbora Hu. V Česku chodí na lekce jógy více ženy, tradičně to ale byl prostor pro seberozvoj mužů. Jóga pomáhá integrovat a pochopit to, co vnímáme jako mužské nebo ženské. Specificky může asistovat při přípravě na porod, v mateřství i mírnit menstruační bolesti. Jak se můžeme dívat na ženský a mužský princip v józe?

„Záleží, co si představíme pod odolností. Vydržet více útlaku, neštěstí, nesvobody?“ ptá se v Balancu psycholog a psychoterapeut Daniel Wagner. Možná jste také zaznamenali články a diskuze na sociálních sítích o generačních střetech. Mladí si prý stěžují, řeší hlouposti, neumí šetřit, nechtějí pracovat a jen si užívají. Od nich zase slyšíme, že starší generace vydrancovala planetu, není tolerantní, nechce se měnit a jen si stýská po starých dobrých časech, které nikdy nebyly.

„Srovnávat partnery je trochu cesta do pekel,“ říká pro Balanc psycholožka a psychoterapeutka Věra Zika. Každý partnerský vztah nás ovlivní. Když máme štěstí a jsme ze spokojené rodiny, máme vztahy kde okoukat a je větší pravděpodobnost, že budeme spokojení. Někdy se ale neubráníme srovnávání. Po zkušenostech se chceme něčemu vyhnout a něčeho víc. Jak přemýšlet o vztahové historii, včetně té sexuální?

„Dalo by se říci, že dech je zrcadlem duševního stavu,“ říká pro Balanc psycholog, psychoterapeut a facilitáror Otakar Chaloupka. Podle dechu můžeme poznat, jak na tom jsme. Ve stresu dýcháme krátce a mělce. Extrémními projevy jsou panické ataky a hyperventilace, které úzce s dechem souvisí. Dýchání můžeme používat jako prevenci i nástroj pomoci v krizi.

„Když člověk přemýšlí nad sebevraždou, nevidí možná řešení,” říká pro Balanc psycholožka, psychoterapeutka a krizová interventka Anna Jelínková. Pro někoho je sebevražda nepředstavitelná, zakázaná a tabuizovaná. Ale sebevražedné myšlenky a tendence se mohou objevit i u zdravého člověka. Často se říká, že lidé nechtějí umřít, ale zbavit se bolesti, kterou prožívají. Jak pomoci někomu, kdo uvažuje, že si sáhne na život?

„Když pěstujeme dobrý vztah k tělu, je pravděpodobnější, že budeme žít spokojenější a naplněnější život,” říká psychoterapeutka a publicistka Lucie Brandtlová. Možná také bojujete s některými částmi svého těla. Nelíbí se vám zadek, ruce nebo snad to, co tělo vylučuje? Vztah k tělu a jeho fungování můžeme zlepšovat, kultivovat – i přesto, že stojíme proti velkým kulturním očekáváním, tlakům reklamy i sociálních sítí. Jak si vzít své tělo zpět a mít ho rád?

„Psychika zdravého člověka se zvládne zastavit tak, aby snesl samotu,“ říká v Balancu psycholog a psychoterapeut Adam Suchý. Samota nebo spíše osamělost je jedním z velkých strašáků. Někdy máme pocit, že máme málo přátel, nikdo nám nerozumí. Nebo jsme naopak neustále ve společnosti druhých a čas o samotě trávit nechceme, ale ani neumíme. Dokážete být déle sami? A co temného i prospěšného z hlubin samoty může přijít?

„Pocit vlastní hodnoty se mění v čase. Nebudím se s myšlenkou, ó dnes jsem hodnotná,” říká v magazínu Balanc psycholožka a psychoterapeutka Bára Šouláková. Každý si někdy připadá neschopný, k ničemu. Necháváme okolnosti, události a lidi sytit nebo snižovat pocit vlastní hodnoty. Srovnáváme se s ostatními a nevycházíme z toho dobře. Jak hledat vlastní hodnotu a být s ní stále v kontaktu?

„Někteří lidé potřebují více ujišťovat, že jsou milovaní,” říká pro Balanc psycholožka a psychoterapeutka Eliška Remešová. První a asi nejsilnější citová vazba, kterou máme, je nejčastěji k mamince. Zkušenost s ní si bereme do všech dalších vztahů. Určí, jak moc si budeme jistí, jak moc se budeme bát, jaká bude naše potřeba intimity. Prožíváte spokojené vztahy nebo se vám opakují problémy?

„Líbí se nám nakukovat sousedovi přes plot, zjišťovat, jak žije,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Michaela Vlasáková Charyparová. Drby jsou informace, které se často šíří proti vůli toho, kterého se týkají. Pomocí nich se srovnáváme s ostatními, pomlouváme společné nepřátele, používáme je v práci k růstu, ale také se snažíme zaujmout nebo jsme zkrátka jen zvědaví. Čím vším může být drbání a kde je hranice, kdy škodí nám i okolí?

„Je to obecný rys, často tito lidé chodí na terapii a vidím to i v osobním životě,“ říká v Balancu psycholog, psychoterapeut a lektor Petr Odstrčil. Určitě ve svém okolí takové lidi máte. Jsou často smutní, naštvaní, pořád si stěžují, nevidí na svém životě nebo celém světě nic dobrého. Zřídka si to uvědomují, není to jejich rozhodnutí, ale i to lze měnit. Jak vystoupit z role věčného stěžovače a oběti?

„Konsenzuální nebo etická monogamie je dohoda, že do vztahu pustíme na sexuální nebo romantické rovině další lidi,“ říká v Balancu psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová, která se zaměřuje se na seznamování a proměnu současných vztahů. Podle výzkumů je v USA 20 % lidí, kteří praktikují nemonogamní vztahy, po vzájemné dohodě. Mohou mít sex, randit nebo dokonce navazovat další vztahy s jinými lidmi. Mohou takové vztahy dlouhodobě fungovat a co na ně říká okolí?

„Formuje nás celý svět i naše nejbližší kultura. Ale největší vliv má rodina,“ říká psycholog a psychoterapeut ze Střediska následné péče Point 14 Ondřej Ostrovský. Peníze a majetek jsou pro mnoho lidí až příliš důležité, jiní vidí ctnost v životě v askezi a chudobě. Vztah k penězům můžeme během života přehodnocovat, dokonce bychom měli. Proč je dobré ptát se, kolik opravdu potřebujeme ke spokojenosti a zda příliš nespojujeme množství majetku s naší hodnotou a statusem?

„Vždy když nejsme v přítomném okamžiku, tak sníme,“ říká v Balancu psycholog a psychoterapeut z Pražské vysoké školy psychosociálních studií Jan Jakub Zlámaný. Každý máme svoje sny a fantazie. Někdy k nim utíkáme z příliš omezeného a nepříjemného světa, jiní zase mají hlavu v oblacích a nedokážou být dostatečně nohama na zemi. Rovnováha mezi praktickým, racionálním životem a sněním je člověku prospěšná.

„Rozdělení na myšlení a tělo je trochu umělé, je to jeden celek,“ říká pro Balanc psychoterapeut a lektor MUDr. Tomáš Morcinek. Pro mnoho lidí je tělo jen nástroj k dosahování cílů nebo hledání příjemných zážitků, v horším případě jen hmota, kterou všude berou s sebou. Tělo s námi komunikuje, má své potřeby, přání a někdy mu nevědomě i vědomě škodíme. Jak navázat kontakt a vztah s tělem a k čemu je to dobré?

„Aby návyky dlouhodobě fungovaly, potřebují spouštěč, rutinu, ale také odměnu,“ říká v Balancu psycholog, psychoterapeut a lektor Tomáš Zuda. Od dětství slýcháme, co je pro nás prospěšné. Chodit včas spát, hýbat se, jíst zdravé jídlo. Kdo si vybuduje dobré návyky, může jimi pak být spokojeně provázen celý život, i v nesnázích. Jak je ale budovat, udržet a vybrat si ty správné pro sebe?

„Politické já tvoří jednu vrstvu člověka, je to pro nás důležité téma,“ říká v Balancu Aleš Borecký, psychoterapeut, psycholog a publicista. Téma politiky nás rozděluje, nejen ve společnosti, ale v rodinách, s přáteli, v partnerských vztazích. Proč tomu tak je?

„Je v nás zakořeněn odpor k nepříjemným prožitkům, emocím, je důležitý soucit a schopnost přijímat všechny pocity,“ říká v Balancu psychoterapeut, psycholog a lektor Jan Benda. Všichni máme občas nebo i často nepříjemné pocity. Dokonce až takové síly, že s nimi nedokážeme vydržet. Jan Benda tvrdí, že je dobré k nim přistupovat se soucitem. Jak ale hledat soucit, zejména k sobě, a je možné, že ho někteří lidé neznají?