Barman

Koktejl svěžího rázu s velkou porcí tequily. Cointreau, francouzský pomerančový likér triple sec, krásně vyladí balanc tohoto světoznámého koktejlu. Vy si ho však můžete dle našeho návodu na stránce nabaru.cz vyrobit i doma. U nás, oproti Mexiku i USA, se přidává ještě cukrový sirup. Po boku klasické Margarity můžete znát i Thommy’s Margaritu, která na místo Cointreau obsahuje agávový sirup.

Jeden ze světově známých twistů na Daiquiri. Tmavý kakaový likér přidá koktejlu příjemnou sladkost s tóny kakaa a tmavé čokolády. Koktejl byl údajně vytvořen ve 40. letech 20. století barmanem Jose Maria Vazquez v baru El Floridita na Kubě. Nápoj byl původně vyráběn s Bacardi Elixírem, likérem vyráběným infúzováním švestek do rumu. Od 70. let se míchá s kakaovým likérem, jak ho ukazuji já.

V Itálii postačí chtít Spritz a všichni barmani rozumí... Aperol Spritz a jediný správný recept: 1 díl Aperolu, 1 díl prosecca, střik sodové vody, silný plátek pomeranče. Pro zachování hořko-sladké chuti doporučuji dodržet stejný poměr šumivého vína a Aperolu s trochou sody. V dnešní době se za standard považuje servis ve sklenicích na stopce naplněných až po okraj ledem, což ostatně doporučuje i výrobce Aperolu. Vinnou skleničku naplňte ledem, nalijte prosecco, poté Aperol a navrch střik sody.

Příjemně kyselý, osvěžující a snadno pitelný drink. Drink byl vytvořen na počátku 30. let během prohibice, a to Harrym MacElhoneem z Harry's New York Baru v Paříži. Byl odvozen od koktejlu Side Car. Existují další konkurenční teorie o vzniku tohoto nápoje které tvrdí, že byl koktejl vytvořen v Berkeley přibližně v roce 1921 ve francouzských nevěstincích, jako aperitiv pro konzumaci s prostitutkami.

Twist na nejznámější klasický koktejl s použití vaječného bílku Whisky Sour. Sladko-kyselá chuť zjemněná vaječným bílkem s velkou porcí whiskey. Koktejl je na závěr doplněn o červené víno. Poprvé byl vyroben okolo roku 1880 barmanem v Chicagu. Původně byl tento nápoj pojmenován „Continental Sour”, následně „Southern Whiskey Sour”, také znám jako „Brunswick Sour”. Ten je však bez bílku.

Drink, který právem patří mezi klasické koktejly. Kombinace ginu a červeného vermutu je podpořena jedinečností francouzského bylinného likéru Chartreause. Tento koktejl byl vytvořen Harrym Johnsonem, který jej nazval „bijou”, protože kombinoval barvy tří šperků: gin pro diamant, vermut pro rubín a chartreuse pro smaragd. Tento recept je také jedním z nejstarších v bar manuálu z 90. let, 19 stol.

Silný drink, který má za účel vyzdvihnout primární bázi. Není vůbec lehké najít opravdu suchý koktejl, takže je dobré tento vyzkoušet. Paradoxem je, že čím větší poměr ginu oproti suchému vermutu, tím je koktejl sušší. Okolo 19. století se martini pilo převážně v poměru jedna porce ginu na jednu porci vermutu. Postupem času se dělalo sušší a sušší. Po prohibici získal oblibu v USA a Anglii.

Tiki klasika typicky servírovaná v plecháčku. Skvělá kombinace kokosu a ananasu doplněná o porci námořnického rumu a pomerančového džusu. To vše obohacené o čerstvě nastrouhaný muškátový oříšek, který dodá na příjemné vůni. Painkiller byl vytvořen v 70. letech 20. století barmankou Daphne Hendersonovou v baru Soggy Dollar Bar ve White Bay na ostrově Jost Van Dyke na britských Panenských ostrovech.

Koktejl kyselého profilu s tóny třešní a bylinek, které přicházejí z francouzského bylinného likéru Green Charteuse. Drink byl pravděpodobně vymyšlen kolem roku 1920, tedy bezprostředně po začátku americké prohibice, kdy se vymyslelo vůbec nejvíce koktejlových receptur. Last Word se jmenuje podle slavného komika tehdejší doby Frank Fogastyho, který zahajoval svá vystoupení písní a končil recitací.

Dlouhý sladkokyselý drink, který snadno zakryje velký obsah alkoholu. Skvělý pro ty, kteří preferují jednoduché chutě. Za autora receptu je označován newyorský barman Jerry Thomas, který ho uvedl v roce 1876 ve své knize o míchaných nápojích. Název byl údajně inspirován tehdy oblíbeným americkým žertem, jehož smyslem bylo někoho vyprovokovat, aby začal hledat neexistující osobu jménem Tom Collins.

Horký nápoj, který zahřeje díky whiskey a kávě. Díky smetaně a cukru se tento drink stává naprostou legendou. Musíte ho ale umět správně připravit. V dobách cestovatelů se Irská káva stala oblíbenou díky jedinému irskému přístavu, kde lodě kotvily za chladných nocích a jejich námořníci se zahřívali Irskou kávou. Irská káva byla vytvořena ve 40. letech 20. století. Určitě ji zkuste, je skvělá!

Drink, který je z historického hlediska kombinací dvou světoznámých koktejlů, a to Manhattan a Dry Martini Cocktail. Je to tedy rozhodně předchůdce Martini koktejlu. Drink je suchý, silný a má lehce citrusové tóny. Poprvé byl vydán v barmanské knize z roku 1884, a to O. H. Byronem. Psalo se zde, že je Martinez stejný jako Manhattan, pouze se nahradí whisky za gin. A tak to taky je.

Koktejl v kombinaci exotické marakuji a vanilky, která dodá drinku příjemnou sladkost. Koktejl se servíruje s malou porcí šampaňského, které se k drinku připíjí. Pornstar Martini bylo vytvořeno v roce 1999 v Londýně, barmanem Douglasem Ankrahem pro Lab Bar. Je to super jednoduchý nápoj, který je pěkný, provokativní a chutný. Jméno přiláká pozornost a vytáhne zákazníky z komfortní zóny.

Leviathan je drink Rudolfa Slavíka, držitele řádu čestné legie, který byl národním hrdinou a dlouholetým předsedou francouzské barmanské asociace. S drinkem Leviathan vyhrál v roce 1934 na soutěži s Rémy Martin koňakem. Rudolf Slavík se narodil 18. dubna 1900 v Klášteře u Mnichova Hradiště. V roce 1926 odešel do Francie, kde nejprve týden natíral Eiffelovu věž a pak nastoupil svou profesionální dráhu barmana.

Legendární koktejl z Casino Royale a nejznámější hláška z barového prostředí: „Protřepat, nemíchat!” Variace na klasický Martini Dry koktejl byla vytvořena spisovatelem Ianem Flemingem. Koktejl se proslavil ve svém prvním románu Jamese Bonda, Casino Royale (1953). V knize se Bond setká s krásnou agentkou jménem Vesper Lynd a právě po ní svou oblíbenou verzi Martini Dry koktejlu následně pojmenoval.

Drink se začal míchat v kavárně The Sazerac Coffee v New Orleans, která nesla jméno po oblíbeném koňaku „Sazerac de Forge et Fils“. Na přelomu 19. a 20. století zneškodnili škůdci většinu vinic v Evropě a zapříčinili tak nejenom nedostatek vína, ale i koňaku. Tehdy se začal Sazerac míchat z žitné whisky, a proto dnes můžeme nalézt koktejl v kombinaci těchto dvou destilátů, nebo jen s jedním z nich.

Koktejl Brandy Crusta byl poprvé připraven italským barmanem jménem Joseph Santini v New Orleans. Drink byl jedním z prvních skutečných koktejlů v tomto městě. Byl dokonce připraven dříve, než koktejly míchané v padesátých létech na žitné whisky, jako je známý Sazerac. Ačkoli drink upadl na začátku 20. století, dnes už můžeme pozorovat znovuzrození tohoto drinku, a to díky profesionálním barmanům.

Dějiny koktejlu White Russian jsou jednoznačně spjaté s Black Russian. Od sebe se liší pouze přidáním smetany. Black Russian poprvé namíchal v roce 1949 belgický barman Gustave Tops v bruselském hotelu Metropole. O skutečnou popularitu koktejlu White Russian se však zasadil až film Big Lebowski z roku 1998. Za názvem koktejlu stojí použité ingredience: ruská vodka a tmavý kávový likér.

Jak už tomu sám název napovídá, jedná se o silně alkoholický koktejl z tiki kultury. Koktejlová klasika plná chutí, která zaujme především hořícím efektem. Koktejl vytvořil Don Beachcomber v roce 1934 v Don the Beachcomber’s Bar v Hollywoodu v USA. Tento koktejl se rozšířil na východním pobřeží kolem roku 1939.

Fizz se stal velice populárním v Americe mezi lety 1900-1940. Známý je především jako specialita rodného města New Orleans. Gin fizz byl tak populární, že bary musely zaměstnávat týmy barmanů, kteří se střídali při třepání koktejlů. Dříve se dělal složitěji. První tištěný důkaz „fizzu“ se nachází v knize Bartender's Guide z roku 1876 ve vydání Jerryho Thomase, který obsahuje čtyři takové recepty.

Jednoduchý recept na osvěžující dlouhý drink na zlaté tequile. Díky likéru cassis (ostružinový likér) má tento drink ovocné tóny. Jemnou štiplavost zde dodává zázvorová limonáda. První známý odkaz na koktejl El Diablo je uveden v knize „Trader Vic's Food and Drink”, která vyšla v roce 1946. V této knize se nazývá „mexický“ El Diablo. Název koktejlu El Diablo znamená v překladu do češtiny „ďábel.”

Autorem koktejlu, jehož kořeny sahají do italské Florencie, je hrabě Camillo Luigi Manfredo Maria Negroni. Nápoj vznikl v roce 1919 v Caffè Casoni. Hrabě Negroni žádal barmana Fosca Scarselliho, aby mu do koktejlu Americano místo sody přidal gin, a tím koktejl řádně posílil. Barman také přidal plátek pomeranče (namísto citronu typického právě pro Americano), aby oba koktejly od sebe odlišil.

Historie populární kombinace Ginu s tonikem se začala psát v lidovém léčitelství Inků, kde byla kůra chinovníku známá jako lék na horečku i zimnici. V 17. století tento lék na malárii využívali vojáci britských jednotek, kteří sloužili zejména v Indii. Samotný chinin rozpuštěný ve vodě je velmi hořký, a tak si ho britští vojáci začali vylepšovat ginem a limetkou, která platila zase na kurděje.

Silný, přesto moc chutný koktejl. Jeden z mnoha drinků z populární polynéské Tiki kultury, a proto se stal oblíbeným po celém světě. Kombinací mandlí, rumu a limetky vzniká jednoduchá exotická chuť. V roce 1934 otevřel Victor Jules Bergeron alias Trader Vic svou první restauraci v Oaklandu v San Franciscu, kde jsem taky okoukal tento originální recept. Podnik má díky dekoracím úžasnou atmosféru.

Kombinace whiskey, cukru, máty a bitters tvoří osvěžující kombinaci s mentolovou příchutí. V drinku nenajdeme žádnou kyselou složku, a tak se řadí k silnějším drinkům s primární chutí alkoholu. Historie není úplně jasná, ale Mint Julep se považuje za jeden z nejstarších koktejlů a podával se ve spojitosti s dostihy, a to už v roce 1787. Tradičně se nepodával s brčkem a pil se přes julep strainer.

Koktejlová párty klasika, která nesmí chybět na žádném pořádném večírku. Dlouhý, silně alkoholický koktejl s trochou Coca Coly. Robert „Rosebud“ Butt tvrdí, že vymyslel Long Island Iced Tea v roce 1972 v Oak Beach Inn na Long Islandu, kde pracoval, jako koktejl do soutěže o vytvoření nového míchaného nápoje s likérem Triple Sec. Tento koktejl obsahuje přibližně 22 % alkoholu v jednom drinku.

Sladkokyselý drink s chutí zázvoru. V roce 1941 se setkali John Martin, Jack Morgan a jeho přítelkyně Osaline Schmidtová. Společně si stěžovali na těžkosti doby. Martin prodával vodku o kterou nikdo nejevil zájem a Morgan zase zázvorové pivo, které se neprodávalo. Schmidtová zdědila po otci továrnu na měděné nádobí. Vše dali dohromady a díky nim započala úžasná cesta slavného drinku Moscow Mule.

Za vynálezce koktejlu Lynchburg Lemonade je považován majitel restaurace jménem Tony Mason. Ta se nacházela v Alabamě a koktejl se datuje do roku 1980. Příběh jeho vzniku je velmi zajímavý a zahrnuje i soudní líčení mezi Tony Masonem a Jackem Daniel's Distillery. Po dlouhé bitvě byl však Tony Mason kompenzován pouze nominálním poplatkem jednoho dolaru a Jack Daniel's propagoval koktejl úspěšně dál.

Hořkosladká klasika, která osloví. Osvěžující drink, vhodný na nejrůznější oslavy. High Society znamená v překladu „smetánka“ a drink pochází z minulého století. Více než v jeho rodném Německu se tento drink uchytil v Čechách, kde ho proslavil dnes již legendární pražský Bugsy's bar, který otevřel své brány 31. března 1995 a krátce poté se objevil v žebříčku nejlepších barů světa.

Koktejl vznikl v roce 1987 na Floridě, a to za účelem propagace nového produktu Peach Schnnaps. Tehdy byla vyhlášena soutěž o 1000 dolarů, kdo z barmanů prodá nejvíce tohoto likéru. Vyhrál barman Ted Pizio z baru Confettis, který svému drinku dal skvělý marketingový název „Sex on the Beach“. Zkombinoval v něm vodku, broskvový likér, pomerančový a brusinkový džus. O drink byl ihned velký zájem :-)

O původ drinku se přou dva barmani. První zmínka je z roku 1952 z hotelu Hilton v Puerto Rico, kde ho připravoval tehdejší barman Ramon „Monchito“ Marrero Pérez. Častěji se ale připisuje prvenství Rámonu Portas Mignotu, který jej namíchal roku 1963 v restauraci Barrachina v San Juan. Dodnes v této restauraci visí na zdi plaketa, která to dokazuje. Název je ze španělštiny a znamená „scezený ananas“.

Koktejl, který vznikl v Harry’s Baru, v nejstarším americkém baru na území evropského kontinentu. V roce 1919 ho poprvé namíchal legendární barman jménem Harry MacElhone. Jméno Sidecar vzniklo podle názvu motorky kapitána, který často bar navštěvoval. Tradičně se míchá spíš kyselejší, a tak se často v minulosti podával se sladkou krustou na skleničce, která kompenzovala kyselost drinku.

Receptura: 6 cl vodky, ½ limetky, 2 lžičky třtinového cukru a drcený led. Příprava: Do sklenice, ve které budeme míchaný nápoj servírovat, vložíme nejprve cukr a polovinu limetky rozkrojenou na čtyři části. Vše pomačkáme za pomoci paličky na Mojito. Následně sklenici naplníme po okraj drceným ledem a odměříme vodku. Důkladně promícháme barovou lžičkou a doplníme tříští. Ozdobíme limetkou a brčkem.

Krátký drink na Tequile s plnou chutí agáve. Jednoduchý, velice svěží a vybalancovaný drink. Agáve sirup propůjčuje tomuto drinku jeho jedinečnou chuť. Tommy’s Margaritu vytvořil v San Franciscu v roce 1990 Julio Bermejo v restauraci svých rodičů s názvem Tommy's. Bermejo v té době začal používat agáve nektar jako přísadu pro svou margaritu a vynechal pomerančový likér, který dodává ovocné tóny.

Mojito získalo věhlas s nástupem americké prohibice, kdy na Kubu proudily davy žíznivých Američanů. Ti v nápojích vyžadovali led a sodovku, dvě oblíbené komodity. A současná receptura byla na světě. Konec prohibice pak umožnil Mojitu se proslavit i mimo Kubu. Nejznámějším podnikem se v souvislosti s Mojitem stala kubánská Bodeguita del Medio, kde si své koktejly vychutnával i Ernest Hemingway.

Jednoduchý sladko-kyselý drink s velkou porcí třtinového rumu. Možná právě pro jeho jednoduchost si ho zamilovalo miliony lidí po celém světě. Recept: 5cl rumu, 2,5cl čerstvé limetkové šťávy, 1,5cl cukrového sirupu (1:1 cukr, voda). Příprava: Do šejkru odměříme suroviny. Naplníme ho kostkovým ledem až po okraj a protřepeme. Koktejl scedíme do předchlazené martini sklenice a ozdobíme limetkou.