Bob Balcar

V listopadu 1944 již bylo v běhu druhé dějství SNP. Jeho účastníci na povstalecké straně byli zahnáni do slovenských hor. Od počátku v Povstání působili zástupci tajných služeb USA a Velké Británie.

Příběh jednoho z československých pilotů, kteří měli to štěstí, že se z války vrátili. Jejich vlast se k nim ale krátce poté na mnoho desetiletí otočila zády.

Beletristické ohlédnutí − úryvek z románu „Prolog místo epilogu“.

V budově školy v obci Pačejov je od roku 2015 umístěna pamětní deska věnovaná pačejovskému rodákovi Zdeňku Hanušovi, plukovníkovi in memoriam, příslušníku 311. čs. bombardovací perutě RAF.

20. století do kraje přineslo žal a utrpení. V září 1938 se i zde množily smrtelné útoky henleinovských povstalců na příslušníky čsl. Stráže obrany státu, na jaře 1945 zde zněly výstřely tanků US Army, vznik železné opony také nezůstal bez následků.

Nebylo až tak obvyklým jevem, že by na obou stranách konfliktu nazvaného 2. sv. válkou stáli protagonisté, kteří vyšli z jednoho konkrétního malého místa v Československu a nakonec na válečném nebi létali v navzájem sobě nepřátelských strojích.

Uběhlo patnáct let od vzniku Československé republiky, v obou etnických skupinách (Čechů a sudetských Němců) vyrůstaly nové generace. Události jejich vzájemného krvavého střetu na přelomu let 1918 a 1919 se vzdalovaly. Zdálo se, že je klid.

Dlouhá historie česko-německého soužití na území, jež se stalo po r. 1918  Československou republikou, byla ukončena jejim osvobozením od německého nacismu v r. 1945 a následným odsunem československých občanů německé národnosti.

Přepadené malé Finsko nakonec kapitulovalo, ale se vztyčenou hlavou! Stalinova počáteční euforie se změnila v noční můru z neschopnosti jeho velitelského sboru. A počátek této katastrofy, táhnoucí se i dále do let 1941 a 1942, byl v Horšovském Týně.

Při příjezdu od Plzně k česko–německé hranici směrem k hraničním přechodům Folmava či Všeruby nemůže nikomu ujít na obzoru jako přírodní překážka se zvedající táhlý horský hřbet. Jmenuje se Hoher Bogen, ve „studené válce“ hrál velmi významnou roli.

30. září 1938 učinil prezident ČSR Dr. Edvard Beneš rozhodnutí kapitulovat před mnichovským diktátem, oklešťujícím území republiky a nebránit se nátlaku Hitlera a tří evropských států – Francie, Velké Británie a Itálie. Dopustil se zrady?

Státní útvar známý od roku 1918 jako Československá republika, je v historii již navždy spojen s faktem, že na jeho území skončila 2. sv. válka v Evropě – kromě jiných armád také za účasti dvanácti jednotek US Army. Zde je historie první z nich.

Tuto naši stať jsme nazvali podle známého protiválečného songu, jehož autorem je proslavený americký zpěvák Peter Seeger. Song učinila světoznámým slavná zpěvačka německého původu Marlene Dietrichová, koncertující ve 2. sv. válce pro US vojáky.

14. července 1918 nad Francií zemřel Quentin Roosevelt, nejmladší syn 26. prezidenta USA Theodora Roosevelta, nadporučík, stíhací pilot. Jeho bratr, brigádní generál „Tedd“ Roosevelt III. Junior zemřel 12. července 1944 v Normandii na srdeční kolaps.

V roce 80. výročí konce 2. sv. války zamýšlíme na portálu Médium.cz čtenáře seznámit s historií všech 12 US jednotek osvobozujících v první vlně od západu naše území. Při studiu této historie jsme pro vás objevili dva úžasné příběhy psích bojovníků.

Před ne příliš vzdáleným časem jsme vybídli nadšeného obdivovatele knižních publikací našeho nakladatelství, sokolského veterána, staroplzeneckého písmáka, pana Jaroslava Hrubého, aby sepsal své vzpomínky. A dobře jsme udělali. Posuďte sami!

Dolní Lukavice u Přeštic, rozlohou a počtem obyvatel nevelká obec, historickým významem ale daleko přesahující svůj obvod, byla na konci 2. sv. války posledním stanovištěm slavného 2. praporu Rangers. Přenesme se díky vzpomínkám pamětníka do té doby.

Velký výběr typů tehdejší bojové techniky, navozující autentický dotek oné doby, lze dnes shlédnout pouze několik set metrů od místa, kudy tehdy demarkační linie probíhala.

Americko-německý boj ve Spáleném Poříčí, vraždění na demarkační linii, sovětský pokus „osvobodit Plzeň“, americké neporozumění a ignorování vlasovovské antistalinské opozice - protiklady k přátelským setkáním na demarkační linii v Čechách 1945.

Po dobytí Point du Hoc vyvstaly před Rangers nové výzvy – m.j. zaútočit na obří dělostřeleckou baterii u obce Maisy, ohrožující svojí palbou celou výsadkovou pláž Utah. 2. prapor Rangers pak také pomáhal dobývat bretaňský přístav Brest.

Když jsme nedávno na portálu Médium.cz napsali, že záhada U.S. - německé mise k veliteli armádní skupiny Mitte 7. – 8. května 1945 z Plzně do Velichovek zůstává nadále záhadou, netušili jsme, že „za dveřmi“ na nás již čeká její senzační odhalení.

Vysoko nad plážemi Normandie, od 6. června 1944 dějiště největší obojživelné operace v dějinách válek, se vypíná ostroh, spadající kolmo do moře pod ním. Z hrany skály ční směle k nebi i z dálky dobře viditelný vysoký pylon v podobě ostří dýky.

Že to není možné? Ale ano, je to možné! Ta možnost se jmenuje portál Médium.cz v největším českém vyhledávači Seznam.cz.

Jeep s hlídkou poručíka Kotzebua vyráží směrem k Labi. Na druhém břehu se pohybují postavy, na jejich neznámých uniformách se v paprscích slunce lesknou jakési kovové předměty. Poručík dalekohledem rozeznává medaile. Není pochyb, jsou to Rusové!

V červnu 1945 vystřídal XXII.US armádní sbor dva sbory (V. a XII.), které přinesly od 18. dubna - 8. května 1945 svobodu do 1/3 Čech. Vžitá fáma dodnes mluví o sboru ryze okupačním, bez jakékoliv bojové historie a bojových zkušeností. Jaká je pravda?

Od Starého Plzence k Rokycanům se kolem poledne 9. května 1945 řítí tři jeepy Willys s příslušníky US vojenské policie a jeden štábní Dodge, v němž jede americký zpravodajský důstojník - nadporučík Werner R. Haller, s ním český poručík Josef Tauer.

K ochránění stáda vzácných koní si podali přes linii fronty ruce aktéři v amerických a německých uniformách. Plukovník Ch. Reed: „Byli jsme již unaveni neustálým ničením a smrtí. Prostě jsme toužili a museli vykonat něco mírumilovného, humánního!“

Obyvatelé měst a obcí od Prahy do Poděbrad, Hradce Králové a Jaroměře nemohli v časných ranních hodinách 8. května 1945 uvěřit vlastním očím. S bílou parlamentářskou vlajkou a s hvězdami na kapotách a dveřích se kolem nich řítila kolona vozidel.

Území západních Čech, především Chebsko, se na konci 2. sv. války při osvobozování stalo dějištěm krvavých bojů pro 97. US pěší divizi, jejíž příslušníci nosili na rukávech svých bojových uniforem nášivku se symbolem Neptunova trojzubce – „Trident“.

Varianta k blížícímu se 80. výročí konce 2. světové války: Žádné výročí Osvobození se až doposud neslavilo, protože nebylo, co slavit! Takže slavit se nebude ani letos! Není žádný důvod! Německo válku neprohrálo! Zkusme tuto variantu rozvinout.

80. výročí Osvobození přichází. Nepřicházelo jen z východu, k západní hranici předmnichovské republiky se z vyloďovacích pláží Normandie, přes Ardeny, Siegfriedovu linii a poslední velkou přírodní překážku - veletok Rýna - blížily jednotky US Army.

V oblasti americko-evropských politických vztahů se za posledních cca 110 let vyskytují významné paralely. Je vhodné čas od času si je připomenout. Dvě z těchto paralel představují přítomnost armády Spojených států ve válce na evropském kontinentě.

V ohnivému infernu, rozpoutaném od 13. do 15. února 1945 anglo-americkými bombardovacími svazy nad městem, po právu ke svému jménu Drážďany po dvě staletí s hrdostí užívajícím přívlastek „Florencie na Labi“, zcela zmizela jeho charakteristická tvář.

Jedním z vrcholů ve sbírkách Národní galérie je obraz „Růžencová slavnost“ německého malíře Albrechta Dürera. Má pohnutý osud - vždyť „přežil“ kritická období s hrozbou buďto úplné zkázy anebo nenávratného „zavlečení“ do ciziny bez naděje na návrat.

Před 80 léty, během tří dnů a dvou nocí, od 13. do 15. února 1945, vymazaly anglo-americké bombardovací svazy z mapy světových kulturních památek celé jedno městské historické centrum – drážďanské Staré město/Altstadt.

Plukovník Mathew Konop ze štábu 2. US pěší divize odrazil 17. prosince 1944 s hrstkou posledních bojovníků schopných držet zbraň - kuchařů, písařů, telefonistů a dalších vojenských „profesí“ útok zběsilého nepřítele na jejich divizní velitelství.

Ze souboje ULTRA vs. ENIGMA vzešel spolu se spojeneckým vítězstvím postulát, platný i dnes: využití sebedokonalejšího technického přístroje v jistém bodě narazí na své nepřekročitelné limity, za nimiž úspěch závisí již jen na lidském rozhodnutí.

Názor: Nebýt nasazení spojeneckého systému ULTRA proti německé Enigmě, mohla německá kryptografie napomoci k vítězství Třetí říše ve 2. sv. válce, resp. k jejímu mnohaletému prodloužení. Zdatně si vedlo také německé odposlouchávací zpravodajství.

Němečtí výsadkáři v „Operaci Stößer“ měli v Ardenách zaútočit z týlu. Jejich vysazení na severním úseku fronty ale bylo jedno velké fiasko s estrádním podtextem pro US vojsko, když na ně kvůli „občerstvení“, s nímž seskočili, uspořádalo hon.

SS Kampfgruppe Peiper měla být útočným hrotem v útoku na Antverpy. Skončila po 60 kilometrech!

Bedřich Čech byl jedním ze čtyř benjamínků, absolventů dvou let výcviku a studia v Anglii, po dni „D“ nepřetržitě nasazeného mezinárodního tlumočnického komanda v rámci Special Analytic and Investigation Unite V. sboru US Army, zvaného SAIU-1-V.

Pocit z mé první návštěvy kostela „parašutistů“ a jeho krypty? Jako kdyby teprve před chvílí utichly výstřely útočníků, výbuchy jejich granátů. Vlhký chlad, stísňující atmosféra v temné kobce. Podobné temno s otazníky i po osmi desetiletích bádání !

Řada příkladů z historie 2. sv. války prokázala, že úspěšně provedené operace tajných služeb pozitivně ovlivnily akce bojových jednotek, pomohly k jejich úspěchu a přinesly své „ovoce“ v podobě ušetřených životů a minimalizace ztrát bojové techniky.

Před obecním úřadem v obci Břasy nedaleko Rokycan se nachází velmi působivý památník. Představuje vrchlík padáku, před ním je do země vsazena kovová destička se jménem Jiřího Potůčka alias Tolara, telegrafisty paradesantní skupiny Silver A.

Po fiasku průniku Hitlerovy „gardy“, 6. pancéřové armády SS, na severním úseku fronty se německý útok soustředil na Bastoň, malé městečko, ale velký a důležitý dopravní uzel v její jižní části.

V sobotu 16. prosince 1944 před rozbřeskem se na americké pozice na belgicko-německé hranici vrhl uragán německé dělostřelecké palby. Pak se daly do pohybu Ardenami kolony tanků, samohybných děl a obrněných transportérů s vysoce motivovanými vojáky.

„Vavřinecká pouť“, předchůdkyně dnešních domažlických Chodských slavností, se v r. 1939, tedy již během hitlerovské okupace, stala největším českým národním vystoupením proti okupační nacistické moci.

Norimberk 1945 − tribunál s nacistickými zločinci Třetí říše potvrdí její definitivní zánik. Do jeho zahájení musí být nalezeny císařské insignie „Svaté říše římské“ uloupené nacisty ve Vídni, jejichž stopa vede do Norimberku.

Proces odcizování uměleckých děl byl vlastně nastartován již řadu let před vypuknutím 2. sv. války, a to v r. 1933, kdy se v Německu chopili moci nacisté.