Bohumil Müller

Měli jen pár dní. Sbalili kufr a odešli často navždy. Po Mnichovu 1938 zmizely ze Sudet desetitisíce českých rodin. Neutekly před válkou, ale před rozhodnutím, u kterého samy nesměly být.

V listopadu 1918 vzniklo Československo, ale jeho hranice zdaleka nebyly jisté. V severních Čechách se němečtí separatisté pokusili odtrhnout pohraničí a připojit ho k Rakousku. Jedním z prvních střetů nového státu se stala bitva o Most.

Husité jsou v českých dějinách často líčeni jako hrdinové. Jejich války ale přinesly i násilí, ničení a chaos. Byli skutečně obránci pravdy, nebo konflikt, který hluboce rozdělil českou společnost?

Během druhé světové války sloužily v německé armádě desetitisíce mužů z českých zemí. Někteří byli odvedeni ze Sudet, jiní pocházeli z německých rodin. Kurt Knispel se stal známým vojákem Wehrmachtu a tankovým esem na východní frontě.

Sevastopol měl být nedobytnou sovětskou pevností. V roce 1942 jej ale po měsících bojů dobyla německá armáda vedená generálem Erichem von Mansteinem. Jedno z největších obléhání druhé světové války rozhodlo o osudu Krymu.

Pivo patří k české kultuře stejně jako Karlův most nebo Pražský hrad. Jeho historie v českých zemích sahá více než tisíc let do minulosti a právě zde vznikl styl, který dnes ovládl celý svět.

Po druhé světové válce opustily Československo miliony Němců. Odsun zásadně změnil podobu pohraničí, československého průmyslu i některých oblastí Německa, zejména Bavorska, kam přišla velká část vysídlených.

Vznik protektorátu v roce 1939 změnil život v českých zemích, ale fotbal nezmizel. Liga pokračovala dál, stadiony zaplňovaly tisíce diváků a hvězdy jako Josef Bican střílely góly i v době okupace.

Nacistická okupace změnila život v českých zemích, ale fotbal nezmizel. Liga se hrála dál, stadiony bývaly plné a hvězdy jako Pepi Bican nebo František Kloz psaly historii. Jak vypadal český fotbal za protektorátu?

V září 1938 stála československá armáda mobilizovaná a připravená k boji. Přesto stát bez jediného výstřelu přijal Mnichovskou dohodu. Proč se nakonec nebojovalo a jaké šance by Československo ve válce mělo?

V létě 1941 vytáhly tisíce slovenských vojáků po boku Wehrmachtu proti Sovětskému svazu. Bojovali na Ukrajině i u Dněpru. Někteří padli, jiní přešli k Sovětům a část z nich se v roce 1944 obrátila proti Němcům.

V květnu 1945 přijela do hořící Prahy armáda, která ještě nedávno bojovala po boku Němců. Vlasovci pomohli povstalcům, ale místo vděku je čekalo vydání Stalinovi. Zachránci, nebo zrádci?

V létě 1914 překročila rakousko-uherská armáda hranice Srbska. Mezi útočníky byly i pluky z českých zemí. Tažení, které mělo být rychlé a vítězné, skončilo porážkou a v monarchii se začalo hledat, kdo za ni může.

Zatímco Německo v létě 1914 slavilo vítězství u Tannenbergu, Rakousko-Uhersko mířilo ke katastrofě. Ruský útok přinesl obléhání Přemyšle a zimní boje v Karpatech, jednu z nejkrvavějších kapitol války, v níž umíraly i desetitisíce českých vojáků.

V srpnu 1914 mělo Německo padnout pod náporem ruských armád. Místo toho přišla jedna z nejdrtivějších porážek v dějinách carské armády. Bitva u Tannenbergu zrodila Hindenburga a Ludendorffa a zároveň určila osud Rakouska-Uherska i českých vojáků.

Zatímco Evropa krvácela v zákopech a válka se změnila v bezohledný průmysl smrti, poslední rakousko-uherský císař se pokusil o nemožné: tajně vyjednat mír. Karel I. chtěl válku ukončit dřív, než zničí kontinent a právě tím si podkopal vlastní trůn.

Seděl v cele fašistického i komunistického režimu a skončil jako symbol normalizace. Gustáv Husák nebyl národní hrdina ani fanatik. Byl především komunista, který přežil všechny a změnil zemi k obrazu strachu.

Neutekli za dobrodružstvím ani americkým snem. Češi odcházeli do Ameriky, protože doma nebylo z čeho žít. Bída, hlad a bezvýchodnost vyhnaly statisíce lidí do světa a změnily i dějiny USA.

Byli připraveni bránit Československo v pohraničních bunkrech. O pár let později pochodovali v uniformách Wehrmachtu do Francie a na východní frontu. Ne z přesvědčení, ale proto, že neměli na výběr.

Odsun sudetských Němců patří k nejkontroverznějším kapitolám českých dějin. Byl spravedlivým vyústěním nacistické okupace, nebo kolektivním trestem, který postihl i nevinné? Pohled bez mýtů a emocí.

Byl označen za kolaboranta, ale jeho skutečný příběh je složitější. Emil Hácha se stal prezidentem ve chvíli, kdy už český stát fakticky neexistoval. Jaké měl možnosti a jak s ním naložila poválečná spravedlnost?

Václav Radecký z Radče patřil k největším vojevůdcům své doby, ale jeho místo v českém národním příběhu zůstává sporné. Byl jen věrným služebníkem říše, nebo jedním z největších mužů, kteří vzešli z Čech?

Češi prý válku „ošvejkovali“. Ve skutečnosti ale 1,4 milionu mužů z českých zemí bojovalo v uniformě rakousko-uherské armády na všech frontách první světové války. Většina zůstala až do konce.