Bruno Latour

Není mu ještě ani třicet a už natáčí přes polovinu svého života. Matěj Chlupáček je úkazem domácí kinematografie: coby režisér má na kontě dva celovečerní filmy a řadu epizod televizních seriálů, prosazuje se i jako producent. Jaké je narodit se s oběma pohlavími, ukazuje v premiérovém snímku Úsvit, stylizovaném dramatu z baťovské éry.

Je pro zvládnutí klimatické a ekologické krize nezbytné hodnotově opustit naši buržoazní civilizaci? Jak se může společnost hodnotově přeorientovat? A je to postupný proces, nebo otázka revolučního momentu? I nad těmito tématy debatovali na Světě knihy politolog Pavel Barša a právní teoretik Jan Géryk. Ze salonní diskuse, kterou moderoval Zbyněk Vlasák, jsme pro vás vybrali to nejlepší.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Myšlení francouzského sociologa Bruna Latoura bylo dlouhodobě, a po zkušenosti covidového lockdownu ještě intenzivněji, zaměřeno proti ideji Pokroku, Řádu, Boha, Expanze: proti všem konceptům, které nás odvádějí od Země, od její tenké vrstvy, v níž jediné se udržuje život.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Nakladatelství Neklid vydalo na začátku prosince český překlad přes rok staré knihy francouzského sociologa Bruna Latoura Kde to jsem? Poučení z lockdownu pro pozemšťany. Latour, který zemřel 9. října 2022 v pětasedmdesáti letech, ovšem zanechal ještě jeden text, napsaný společně s o dvě generace mladším sociologem Nikolajem Schultzem.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Profesor pařížského institutu Sciences Po upozorňoval, že Zemi nelze brát jako nevyčerpatelný zdroj lidského blahobytu.

V noci ze soboty na neděli zemřel jeden z nejvýznamnějších filosofů současnosti, Francouz Bruno Latour. Bylo mu 75 let. Deník Le Monde jej označil za „významnou postavu světa idejí“, která se dokázala hladce pohybovat mezi sociologií, antropologií, ekologií, za muže, jenž nalézal důležité sociální prvky napříč vědními disciplínami.

Ve věku 75 let zemřel jeden z nejvýznamnějším současných francouzských filosofů a sociologů Bruno Latour. S odvoláním na nakladatelství Les Éditions La Découverte o tom v neděli informovala agentura AFP.

Zatímco východem Evropy zmítá zničující válka, horké chvilky zažívají i polární oblasti. A spolu s nimi i klimatologická komunita, která si jen obtížně dokáže vysvětlit, co se právě děje.

Ve svém novém „klimatickém“ manifestu se Bruno Latour vrací k metafoře Titaniku: „Vládnoucí třídy chápou, že ztroskotání je nevyhnutelné; zabírají si místa v záchranných člunech pro sebe; žádají orchestr, aby hrál ukolébavky dostatečně dlouho, aby mohly využít noční tmy a vytratily se předtím, než přílišný náklon lodi vyburcuje i ostatní třídy,“ píše.

Ve své knize Zpátky na zem. Jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu (přeložil Čestmír Pelikán, Neklid 2020) konstatuje francouzský sociolog Bruno Latour narůstající tíseň lidstva narážejícího na meze dosavadního způsobu rozvoje. Půda nám ujíždí pod nohama. Dosavadní jistoty přestávají platit. Mizí opěrné body.

Propuknutí pandemie a ochromení života už zhruba dvou miliard lidí kvůli něčemu, co zpočátku vypadalo jako lokální záležitost, nám dalo naplno ochutnat krizi globálních rozměrů.