Bruselské chlebíčky

Vznikající česká vláda by ráda resuscitovala Visegrádskou skupinu, tedy spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Proč je ale vlastně V4 ve stavu klinické smrti? A jak se vyvinuly vztahy zemí střední Evropy, které se po pádu železné opony snažily stavět na hodnotách demokratické evropské integrace? Hostem nové epizody Bruselských chlebíčků je novinář ze serveru Seznam Zprávy Filip Harzer.

Vztahy mezi Evropskou unií a USA od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zatěžuje také jeho celní politika. Opakovaně vyhlásil vysoké celní tarify na evropské zboží, aby je následně zase odložil. Momentálně je do července „u ledu“ 50procentní clo na výrobky z EU. Nejnověji plánuje na tuto úroveň tento týden zvýšit aspoň cla na ocel a hliník. „Je to velmi nestandardní hospodářská politika,“ soudí o přístupu amerického prezidenta ekonom a člen NERV Petr Zahradník.

V srpnu má začít platit Akt o svobodě médií, tedy evropská legislativa, která má chránit novináře i zajistit nezávislost jejich redakcí. „EMFA byla přijata jako zákon, který Evropská unie nikdy neměla potřebovat,“ říká editorka slovenského serveru Euractiv Barbara Zmušková. „Počítalo se s tím, že když se země stane členským státem, tak je automatické, že má svobodná média. Ukázalo se, že ve více zemích to prostě je problém.“

Německo v neděli čekají klíčové volby, které rozhodnou mimo jiné o osobně nového spolkového kancléře. Velmi pravděpodobně se jím stane šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Novinář listu Süddeutsche Zeitung se domnívá, že Merz oproti dosavadnímu kancléři Olafu Scholzovi dokáže lépe komunikovat s dalšími unijními lídry. Zároveň by ale podle něj svým přístupem mohl ohrozit plnění migračního paktu.

Množství kybernetických útoků proti státním institucím i soukromým společnostem po celé Evropské unii roste, a to hlavně od začátku ruské války proti Ukrajině. Členské státy se ale podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra mezi sebou liší ve schopnosti útoky efektivně odvracet. „Česká republika je v této oblasti dlouhodobě vnímána jako lídr,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.

Automobilový průmysl v Evropě se potýká s problémy. Prodeje evropských automobilek padají, mimo jiné kvůli silné čínské konkurenci. Bývalý šéf Asociace evropských výrobců automobilů Ivan Hodáč vidí příčiny částečně v přísné legislativě Evropské unie na snižování emisí. „Regulační rámec byl nastaven špatně a možná, že automobilky měly víc bojovat. Neuvědomovaly si, že to prostě nesplní,“ říká. Evropské podniky podle něj také technologicky zaspaly.

Muniční iniciativa, prezident Petr Pavel, barokní kostely i videohry. To vše je součást české kulturní diplomacie, složky zahraniční politiky, kterou často opomíjí nejen politická reprezentace. Její význam zůstává neznámý také veřejnosti, přitom právě na ni cílí. Jak se liší strategie kulturní diplomacie v unijní sedmadvacítce, vysvětlují ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková a akademička Eliška Tomalová.

Evropský parlament jasnou většinou schválil Ursulu von der Leyenovou předsedkyní Evropské komise na dalších pět let. Do funkce ji potvrdilo 401 europoslanců, tedy výrazně víc než v roce 2019. Bruselské chlebíčky sledovaly její volbu přímo ve Štrasburku a přinášejí postřehy ze zákulisí a komentáře europoslanců. Co a komu za své zvolení von der Leyenová slíbila a na co se zaměří její nová Komise?

Sotva byly sečteny hlasy v evropských volbách, nově zvolení europoslanci už pomalu nasedali do letadla směr Brusel s cílem rychle se zorientovat a navázat důležitá spojenectví. V Evropském parlamentu se v těchto dnech totiž rýsují základy nových frakcí, ve kterých europoslanci zakotví na příštích pět let. Zůstanou čeští matadoři ve stejných politických rodinách jako doposud? A kam se vrhnou nováčci?

Část evropských politických stran jde do červnových eurovoleb v čele s tzv. spitzenkandidáty, které chce dostat do křesla šéfa Evropské komise. A to přesto, že premiéři a prezidenti členských zemí se tím při jeho výběru posledně neřídili a svazovat se tím nechtějí ani tentokrát. A tento systém se nedaří prodávat ani voličům v jednotlivých státech. Pro výsledek hlasování tak má zanedbatelný význam. A jak si před volbami stojí evropské politické skupiny?

Volby do Evropského parlamentu jsou jedním z možných lákadel pro ruské vlivové operace. Proč? Europoslanci do značné míry určují směr, jakým se ubírá politika 27 zemí. Také na nich bude záviset, zda bude Unie dál pomáhat Kyjevu čelit ruské agresi. „Evropské volby jsou jedním z dílků celé skládačky. Hlavní cíl, který Rusové vidí, je průběh a výsledek války na Ukrajině,“ říká v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků analytička Veronika Víchová.

Na starosti už měl vyjednávání brexitu, společné nákupy plynu a nově také naplňování Zelené dohody pro Evropu. Slovenský eurokomisař a aktuálně i výkonný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič je jedním z nejdéle sloužících eurokomisařů – v unijní exekutivě je už 15 let. A v podcastu Bruselské chlebíčky prozrazuje, že by chtěl pokračovat i v dalším funkčním období. „Pokud by byl zájem a prostor, abych pokračoval, jsem připravený ucházet se o důvěru,“ říká Šefčovič.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost ve většině oblastí průmyslu. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví Ivan Hodáč, který v Bruselu řadu let působil jako tajemník Asociace evropských výrobců automobilů a pohyboval se i ve filmovém či potravinářském průmyslu. „Dlouho jsme to téma podceňovali a teď se konečně dostalo na stůl. Nemůže za to ale jen poslední Evropská komise, to bych jí křivdil,“ dodává.

Současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová byla mohla usednout do křesla předsedkyně podruhé. Lídři sedmadvacítky za ni alternativu nemají, soudí novinář a dlouholetý zpravodaj v Bruselu a zároveň insider evropských institucí Karel Barták. Sama se hodně soustředí na výkon a nasazení očekává i od svých spolupracovníků. „Úředníci jsou hrdí, že mají silného předsedu,“ poznamenává k tomu Barták v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Former Italian Prime Minister Enrico Letta was tasked by the EU with preparing proposals to reform the European single market to make it work better and be competitive with big economies such as the US or China. In Brussels Bites podcast of the Czech Radio, he may for the first time reveal everything what will be in his report for the special European Council in April. And adds some strong warnings about what will happen if no changes come.

Šéf Evropské rady Charles Michel schytává přehnanou kritiku za své rozhodnutí kandidovat v červnových evropských volbách a předčasně tak odstoupit z funkce. „Michel to oznámil dostatečně brzy, aby se lídři stihli rozmyslet,“ komentuje analytik bruselského think tanku Centrum evropské politiky Eric Maurice. Mírní také obavy, že by se k vedení unijních summitů mohl dočasně dostat maďarský premiér Viktor Orbán, který bude od července předsedat Radě EU.

Tři čtvrtě roku před evropskými volbami si už nejsilnější české politické strany vybraly své volební lídry a koalice Spolu se nakonec dohodla, že spolu půjde i do nich. A nebude to jediné volební spojenectví. Trojice autorů Bruselských chlebíčků proto podrobila tuto první fázi příprav na eurovolby 2024 důkladnému rozboru. Kromě spousty postřehů ze zákulisí a zajímavých souvislostí si všímá i jedné pozitivní změny: na přední místa kandidátek se prosadilo dost žen.

Česká republika měla po revoluci vizi přechodu na tržní hospodářství a vstupu do Evropské unie a NATO. „Dneska takovouto vizi, která by nás měla posunout dál a sjednotí se na ní většina lidí, nemáme,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Tato chybějící idea kam dál má pak negativní dopady i na ekonomiku. Jak se to konkrétně projevuje na trhu práce nebo na unií ražené dekarbonizaci hospodářství?

První české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 přispělo navzdory svému rozpačitému průběhu k výraznému nárůstu popularity unie v Česku. To loňské druhé – navzdory všem svým všeobecně uznávaným úspěchům – podle průzkumu STEMu výrazněji pozitivnější vnímání EU u nás nepřineslo. To samé platí o vztahu k euru, které si přeje stále ani ne čtvrtina Čechů. Proč a co se s tím dá dělat? O tom jsou tyto letní Bruselské chlebíčky s „dělníkem evropské integrace“ Radkem Špicarem.

Do Bruselu míří bezmála tři desítky latinskoamerických lídrů na summit mezi Evropskou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států. Sedmadvacítka se tak podle experta na Latinskou Ameriku Martina Reye snaží oživit vztahy, které dlouho zanedbávala. „Evropská unie se orientovala prioritně na jiná témata, nebo dokonce na jiné světové oblasti,“ říká Rey v pořadu Bruselské chlebíčky. V Latinské Americe tak získala náskok Čína.

Možnost vést si vlastní měnovou politiku Česku nepomohla inflaci lépe zvládnout, právě naopak, hodnotí ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Pokud jde o růst cenové hladiny, Česko patří k nejhůře se vyvíjejícím ekonomikám zemí EU. „Značnou část jsme si přitom přivodili sami,“ konstatuje Švejnar v novém díle Bruselských chlebíčků. Řeč v něm byla i o tom, jak je Česko připravené na dekarbonizaci a co stojí v cestě dlouhodobé prosperitě země.

Neziskové organizace, univerzity či média možná v budoucnu budou muset zveřejňovat své financování v případě, že peníze přijímají od cizích států. Počítá s tím balík na ochranu demokracie, který právě dokončuje tým viceprezidentky Evropské komise Věry Jourové. „Nechceme nikoho stigmatizovat nebo dávat nálepky. Ale chceme, aby veřejnost věděla, kdo na čem pracuje pro cizí státy,“ uvedla Jourová v rozhovoru pro Bruselské chlebíčky.

Mezi evropskými politiky a zaměstnanci unijních institucí zná projekt DG MEME asi každý. Generální ředitelství pro vtipy o sedmadvacítce si pomocí memů utahuje z představitelů institucí i členských států. Autor projektu – Ital Fabio Mauri – byl přitom dlouho inkognito. „Měl jsem pocit, že eurokrati nebudou úplně rádi, že si z nich někdo dělá srandu. A měl jsem naprostou pravdu,“ říká v novém vydání podcastu Bruselské chlebíčky.

Mezi europoslanci vězí nekonečný spor o to, zda je pro jejich práci lepší se přestěhovat do Bruselu, nebo na zasedání pravidelně dojíždět. Zastánci druhé varianty argumentují potřebou zůstat v kontaktu s voliči a českým prostředím. Hosté Bruselských chlebíčků, europoslanci Marcel Kolaja (Piráti) a Ondřej Kovařík (ANO) se ale shodují, že je výhodnější žít v Bruselu, přestože zvyknout si na svéráznost belgického hlavního města není jednoduché.

Česko historicky poprvé obsadí uvnitř Evropské komise vlivné místo šéfa jednoho z kabinetů. Podcastu Bruselské chlebíčky to exkluzivně potvrdila místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO). Kdo se jím stane? Co Jourová odpovídá na zvěsti, že měla být s příchodem nové vlády z funkce odvolaná? A kam by mohla z jednoho z nejvýše postavených míst v unii jednou zamířit? Odpovědi si poslechněte v nejnovějším díle Bruselských chlebíčků.

Uprostřed letních veder hledají unijní představitelé cesty, jak zajistit, aby Evropané příští zimu nemrzli. Podle zvláštního velvyslance Česka pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky může energetická krize Evropské unii svým způsobem prospět. „Tento svět není přátelské místo. Pokud se už Evropa probudí ze svého snění, že ji všichni milují, jak je obklopena přáteli, tak to bude jenom dobře,“ říká v dalším vydání Bruselských chlebíčků.

V Litomyšli v pátek odstartovalo české předsednictví v Radě EU a Bruselské chlebíčky byly u toho. Autoři podcastu si tentokrát povídají s ředitelku Odboru pro české předsednictví v EU na Úřadu vlády Alicí Krutilovou o tom, jak ve službách státu udržet mladé perspektivní lidi, kteří teď pracují na organizaci předsednictví. Po prvním českém předsednictví v roce 2009 se to státu totiž ve velké míře nepodařilo.

Země Evropské unie se chtějí v příštích letech zbavit ruského plynu, ale možná se bez něj nedobrovolně ocitnou už v červenci. Je na to Evropa připravená? Budeme muset v zimě sáhnout po „bruntálských raketách“? Viktor Daněk a Zdeňka Trachtová spolu s Filipem Neradem o tom mluví v druhém díle Bruselských chlebíčků. A vzpomínají také, jak Mirek Topolánek při první plynové krizi musel klepat na komůrku sluhy turkmenského diktátora.

Válečné předsednictví. Co bude moct Česko jako předsednická země EU ovlivňovat na poli unijní zahraniční politiky? A otevře Sedmadvacítka náruč Ukrajině? V první epizodě podcastu Bruselské chlebíčky to Viktor Daněk a Zdeňka Trachtová probírají s politologem Tomášem Weissem. Je pravděpodobné, že se Evropa stane v budoucnu akceschopnější? A co si o tom všem myslí šéfka europarlamentu Roberta Metsolaová, která poskytla Radiožurnálu rozhovor.

Evropská politika zůstává trochu stranou veřejného zájmu, je totiž často nesrozumitelná a složitá. Bruselské chlebíčky vám ji budou podávat stravitelným způsobem. Budeme vám přinášet zákulisní informace a zajímavosti od našich spolehlivých zdrojů v bruselských kruzích. Dozvíte se, kdo doopravdy rozhoduje a má vliv, ale třeba také to, kdo z eurokomisařů sbírá dinosauří vejce nebo na jednáních z nudy štrikuje ponožky, a jak se české vláda v Bruselu ve skutečnosti daří.