Čekání na prezidenta

„Potkávají se u mne pocity šoku a smutku,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Poté, co jsme si v roce 2013 užili volby ve stínu absolutní lži rozdávání půlky republiky sudetským Němcům, v roce 2018 kampaň ovlivněnou strachem z imaginárních imigrantů, kteří tady nebyli a ani tady být nechtěli, měl jsem pocit, že se kampaň před prvním kolem vyvíjí uspokojivě. Ten ale úplně zmizel, když atmosféra strachu vygradovala v míře ještě mnohem větší.“

„Volební kampaně moc nesvědčí tomu, aby se v lidech projevovaly jejich lepší stránky, ale spíš ty horší. Na sociálních sítích se tak znovu a znovu opakuje kydání hnoje,“ rozebírá ústavní právník Jan Kysela v dalším dílu podcastu Čekání na prezidenta.

Dá se po komunálních a senátních volbách víc usuzovat, jak by mohly vypadat volby prezidentské? „K senátním volbám víc chodí vzdělaní voliči se zájmem o politiku, v prezidentských to samé očekávat nemůžeme,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta politoložka Eva Lebedová. „Logika druhého prezidentského kola přitom říká, že kandidát musí být schopen přesvědčit absolutní většinu. A už z minulých voleb víme, že i když se podpora může zdát velká, rozhoduje něco jiného.“

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že má hned čtyři kandidáty na prezidenta: Alenu Schillerovou, Karla Havlíčka, Radka Vondráčka a čtvrté jméno prozradit nechtěl. „Sálá“ z některých z nich touha pro prezidentství? „Já jsem si toho nevšiml. A ani mne nenapadlo, že bych si toho měl všimnout, protože to tak není,“ odpovídá v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura při představování Jaroslava Bašty jako prezidentského kandidáta, zdůrazňoval, že Bašta byl za své názory na začátku 70. let vězněn, dokonce o 10 let dřív než Václav Havel. „Bašta asi úplně nebude mít potenciál elektrizovat náměstí, jako by měl třeba Okamura,“ myslí si ústavní právník Jan Kysela. „Což neznamená, že se k němu ,Václavské náměstí‘ nemůže přichýlit jako ke kandidátovi, který nabízí jinou agendu než ostatní,“ dodává.

„Na Slovensku sledujeme vaši prezidentskou volbu velmi pozorně. Jste pro nás totiž opravdu důležití. Hodně jste nám pomohli. Bez vás by dnes Slovensko mohlo být klínem ruského vlivu ve střední Evropě,“ říká Magda Vášáryová, slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička, která byla speciálním hostem nahrávání podcastu Čekání na prezidenta na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

Na podzim, kdy bude předvolební prezidentská kampaň v plném proudu, může kulminovat i obava ze sociálních i ekonomických dopadů migrace lidí z Ukrajiny. Filozofka Tereza Matějčková připomíná, že migrace – i když doopravdy neexistující – hrála roli už v minulé kampani. Pro českou společnost je to téma stále důležité, jak ostatně potvrzuje průzkum Českého rozhlasu Rozděleni svobodou.

„Ze sledování vystupování (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského) jasně vyplývá, že nejde jen o to, jak je postavení hlavy státu vyjádřeno ústavními texty, respektive jaké kompetence mu dáváte nebo nedáváte. Jde o složku druhou a ústavně málo uchopitelnou – jde o politické vůdcovství,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.

Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Chtěl tak ocenit jeho odvahu a statečnost. „Přiznám se, že mě to trochu překvapilo – stejně, jako mě překvapilo první vyjádření prezidenta k invazi na Ukrajinu, kde jsme všichni zaznamenali radikální obrat,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková.

Zatímco Václav Havel se složitě a ostýchavě sžíval s pompou kolem prezidentského úřadu, jeho nástupce Václav Klaus si ji podle ústavního právníka Jana Kysely spíš užíval a ze tří polistopadových prezidentů působil nejvznešeněji: „U Miloše Zemana se mi nezdá patrný ostych, ale ani vznešenost, protože já ho mám spojeného s vjemem fotografie Miloše Zemana v plavkách, kterak kráčí ke svému gumovému člunu u své chalupy.“

„Žena-prezidentka je citlivé téma. A pro mě proto, že jsem tady jediná žena,“ zahajuje debatu v podcastu Čekání na prezidenta nebo na prezidentku filozofka Tereza Matějčková. „Když mě učili na fakultě samí muži, tak jsem si říkala, jestli jako žena můžu být filozofka? Samozřejmě že můžu. Ale ta otázka, určitá obava tam byla. Proto jsem ráda za každou ženu, která je na veřejnosti vidět.“ Je ale proti tomu, aby se prezident vybíral hlavně podle pohlaví. Patří žena na Hrad?

Ústavní právník Jan Kysela míní, že v lednových volbách půjde mimo jiné o to, kdo zaujme voliče Miloše Zemana. „To, že pro někoho nemá význam, koho Miloš Zeman má rád, nebo nemá rád, neznamená, že to nemá význam pro nikoho,“ upozorňuje a dodává, že když Miloš Zeman o nějakém kandidátovi řekne, že je to těžká váha, tak mu tím schody nemydlí. Proč na tom záleží, o tom je třetí díl podcastu Čekání na prezidenta.

Občané chtěli volit prezidenta přímo, ale možná by spíš ocenili, kdyby zlevnily poplatky za svoz odpadu. „Jenže vyřešit penzijní reformu anebo ceny vodného a stočného je složité, zatímco zařídit přímou volbu prezidenta úplně složité není,“ popisuje ústavní právník Jan Kysela, jak Česko k přímé volbě přišlo. Především tomu, jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude), se věnuje druhá epizoda podcastu Čekání na prezidenta.