Český královský institut

Na rozdíl od svého staršího bratra prováděl osvícenské reformy postupně a s rozvahou. Leopold II. se také nechal korunovat českým králem, rozuměl česky a do Prahy nechal vrátit české korunovační klenoty.

Zákon Lex Schwarzenberg převedl majetek schwarzenberské primogenitury na Zemi Českou. Prezident Beneš tehdy zbaběle mlčel. Z právnického hlediska je absolutně protiprávní, protože nemá obecnou platnost, ale je účelově namířen proti jedné osobě.

Není totiž moc důvodů stýskat si po Československu. Je konečně načase si poctivě přiznat, že tento stát vznikl za pomoci úskoků a velká část jeho obyvatel o něj nestála.

Byl to pozoruhodný historický paradox. Její děd Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, v níž francouzského panovníka porazil anglický král Eduard III., otec Richarda Plantageneta, ženicha Anny Lucemburské. V Anglii je uctívána dosud.

Hodnocení jeho vlády je nejednoznačné. Některé reformy jeho zemím prospěly, za jiné byl zase právem kritizován. Patří mu také smutné prvenství, jako první panovník v historii se nenechal korunovat českým králem.

A to ze zásadního důvodu, nerozhodl o něm slovenský lid, který nedostal příležitost se k tak zásadní otázce svobodně vyjádřit. Rozhodli za něj samozvaní zástupci v Martině a na Slovensko následně vtrhla česká vojska.

Dánové ji mají rádi dosud. Markéta Přemyslovna, dcera českého krále Přemysla Otakara I., se stala manželkou dánského krále Valdemara II. Při té příležitosti přijala jméno Dagmar a nové poddané si získala krásou a laskavostí.

Jedna z podlých vlastností prezidenta Edvarda Beneše byla, že ubližoval lidem, kteří nesdíleli jeho vize a názory včetně odpůrců nacistického režimu. Ti tak ve více případech skončili v internaci nebo i ve vězení.

Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana, byla královnou českou a uherskou, arcivévodkyní rakouskou atd. Stala se jedinou vládnoucí ženou na českém trůně.

Před 450 lety 22. září 1575 pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice korunoval v katedrále svatého Víta Rudolfa II. českým králem. Korunovace jako taková se moc nevydařila, protože chyběla zábava. Praha se však stala centrem Svaté říše římské.

Byla dcerou českého knížete Boleslava I. provdanou za polského knížete Měška z rodu Piastovců. Ten se pod jejím vlivem nechal v roce 966 pokřtít a Polsko tak přijalo křesťanství. To mu zajistilo místo mezi předními evropskými zeměmi.

Na rozdíl od svého otce byl spíše pragmatický a přístupný ke kompromisům. Rekatolizaci prosazoval více umírněnými prostředky. Byl rozvážný, šetrný a  vlídný ve styku s lidmi.

Bylo to jako zlý sen. Československý prezident věnoval vilu Jiří Poppera po II. světové válce SSSR. Přitom věděl, že právoplatní majitelé, kteří z českých zemí uprchli před nacisty, jsou naživu. Nyní v ní sídlí ruské velvyslanectví.

Kněžna, moudrá a prozíravá politička, zbožná křesťanka, mučednice i velký vzor pro současnou dobu. To všechno byla a je úspěšná vladařka a babička svatého Václava svatá Ludmila.

Například v množství aut na počet obyvatel na tom bylo Československo hůř než chudé Irsko. Hůře jsme na tom byli i v hustotě silnic, výrobě elektřiny, telefonizaci a počtu rádií.

Český král Ferdinand I. Habsburský se narodil 10. března 1503 na zámku Alcalá de Henares u Madridu jako druhorozený syn kastilského krále a burgundského vévody Filipa I. Sličného a kastilské princezny Johany.

Byla to jedna z křiváren prezidenta Beneše, který se mstil svým domnělým i opravdovým sokům. Jeho obětí se stal též zlínský obuvnický magnát, kterého Národní soud v roce 1947 nespravedlivě odsoudil za kolaboraci s nacisty.

První republika se nepovedla. Po velké hospodářské krizi s milionem nezaměstnaných v třicátých letech už jí lidé měli dost a rozhodli se vrátit k monarchii. Na Pražském hradě opět usedl český král.

V českých zemích se nacházelo zhruba 70% průmyslové produkce tehdejšího habsburského mocnářství. Je jasné, že po jeho konci ztratili čeští průmyslníci významné rakouské, maďarské a další trhy, což jim způsobilo velké problémy.

Patřil k nejvýznamnějším osobnostem své doby. Dne 14. února 1368 se narodil v Norimberku syn českého krále Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské muž velkého rozhledu Zikmund.

Byl prvním a zároveň posledním korunovaným norským králem. Jeho hvězdná chvíle přišla v letech německé poroby, kdy se stal hlavní ikonou odhodlání norského lidu bojovat za svobodné a nezávislé Norsko.

Hlava státu Juho Kusti Paasikivi zachránila v kritických chvílích v roce 1948 Finsko před rudou tyranií. Jaký to rozdíl proti zbabělému Edvardu Benešovi, který před komunisty v únoru téhož roku bez odporu kapituloval.

Mnozí jej považují za slabého panovníka. To však není pravda, získal pod českou vládu řadu zemí včetně Slezska. Za jeho vlády došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a synu Karlovi zajistil zvolení římským králem.

Jednalo se o triumf monarchie. Tuto velkolepou událost 20. století skvělým způsobem vystihl dokumentární film Tajemství korunovace Alžběty II., který v úterý večer uvedla Česká televize.

Česká, respektive československá samostatnost, nebyla zadarmo a lidé jako Klofáč či Zahradník na ní velmi slušně vydělali, když si nechali zaplatit za odboj, a někdy dokonce jenom za to, že přestali vznášet své nároky.

Už jako šestnáctiletá dívka projevila následnice trůnu, tehdy ještě Alžběta Windsorová, touhu být užitečná v boji proti nacismu. Chtěla se stát vojačkou a o dva roky později se její přání splnilo.

Bylo mu přisouzeno vládnout jen rok a jeho smrtí skončil rod Přemyslovců vládnoucí po staletí v českých zemích. Český král Václav III. zemřel rukou neznámého vraha v Olomouci při tažení do Polska.

Rakouské císařství se postupně stalo relativně svobodnou zemí. V druhé polovině 19. století už zajistilo rovnost lidí v právech, před zákonem a v šancích na společenský vzestup. Bylo na každém, jak je využije.

Benzínová aféra způsobila pořádný poprask. Na začátku dvacátých let minulého století došlo k několika nehodám vojenských letadel, při kterých byli mrtví. Podplacení důstojníci ministerstva národní obrany (MNO) tehdy nakupovali nekvalitní paliva.

Potomci Františka Ferdinanda ď Esté neměli lehký život. Brzy přišli o rodiče a z Konopiště byli čs. státem protiprávně vyhnáni jako Habsburkové. Synové Maxmilian a Ernst se stali rozhodnými odpůrci nacistů a v koncentráku čistili latríny.

Zemřel v třiatřiceti letech, přesto patřil k nejúspěšnějším českým panovníkům. Oproti svému otci Přemyslu Otakaru II. dával místo zbraním raději přednost diplomacii a obratnému jednání.

Jejím předním protagonistou byl předseda Senátu a český agrárnický politik Karel Prášek, který byl nucen abdikovat a stálo ho to politickou kariéru. Nedokázal vysvětlit, kam zmizelo 30 milionů korun.

Původně měl být vládcem přední evropské říše. Osud tomu však chtěl jinak a většinu života strávil ve vyhnanství. Otto Habsburský jako jeden z mála okamžitě rozpoznal nebezpečí nacismu a stal se nesmiřitelným Hitlerovým protivníkem.

Pro někoho skandální zjištění. Ministr zahraničních věcí a pozdější prezident Edvard Beneš zamlčoval své neúspěchy a naopak často v rozporu se skutečností tvrdil, že všechno je v pořádku a on má plán.

Prospěch Čech především! Tak to jednal Přemysl Otakar II, který patřil k nejschopnějším vládcům v české historii. Získal dědičný královský titul, zemi definitivně změnil z knížectví na království a zasloužil se tak o její rozkvět.

Britská panovnice jedla možná až překvapivě nenáročně. Podle svých šéfkuchařů se stravovala velmi zdravě a to ji také zajistilo dlouhý život. I když si dopřávala též sladkosti a drinky. V oblibě měla i čokoládu a čokoládový dort.

Nevzdělaná a primitivní, tak zní obecné hodnocení manželky prvního rudého prezidenta. Na samý vrchol se dostala osoba z nejhoršího společenského dna, která v sídle českých králů neměla co pohledávat.

Byl to diplomatický úspěch mimořádného významu a jeden z nejvýznamnějších v historii českých zemí. Císař Jindřich III. udělil na říšské synodě v Mohuči v dubnu 1085 českému knížeti Vratislavovi královský titul.

Hlavní zemský světec a český kníže měl a stále má v českých zemích stmelující úlohu. Sbližuje všechny vrstvy společnosti. Spojoval národ v dobách dobrých a zlých. Dovolávali se jej nejen katolíci, ale v oblibě jej měli i stoupenci podobojí.

Měl našlápnuto k vrcholné politické kariéře, nakonec však spadl na úplné dno a je jedním z důkazů toho, že první československá republika nebyla tak idylickým státem, jak se o ní traduje, ale bylo v ní i hodně špíny.

Letos si připomínáme 1100. výročí, kdy v roce 925 nastoupil přemyslovský kníže svatý Václav na český trůn. Největší jeho zásluhami jsou rozhodný příklon ke křesťanství a zařazení Čech do evropského křesťanského civilizačního a kulturního prostoru.

Je třeba to změnit, 28. říjen je výročím zaniklého státu, po kterém není třeba truchlit. Neexistuje jediný důvod jej přehnaně uctívat. Zato 28. září je dnem české státnosti, ke které se hlásí i současná Česká republika.

Pravidelné rituály provázely vánoční svátky u hraběcí rodiny Kinských z Kostelce nad Orlicí. K štědrovečerní večeři se chodilo ve svátečním oblečení, na stole nechyběly humry a ryby, samozřejmostí byla návštěva půlnoční mše.

Zachránil život Karlu Kramářovi a Aloisi Rašínovi. Ti se za tento milosrdný skutek odvděčili tak, že mu zabavili zámek v Brandýse nad Labem a po válce a jeho abdikaci mu odmítli přiznat peněžní podporu.

Hraběcí větev rodu Kinských z kostelecké větve historicky patřila mezi zastánce českého státního práva, a dlouhodobě projevovala rozsáhlé sociální cítění. Starala se o staré lidi a o děti.

Po návratu z vynuceného exilu jej vítaly milionové davy. Rumunský král Michal I. se dožil požehnaného věku 96 let a u Rumunů se stále těší mimořádné oblibě. Přesto, že ho komunisté v roce 1948 vyhnali do exilu.

Knížecí rod Colloredo-Mannsfeld sídlí v Čechách od časů třicetileté války. I on má velkou zásluhu na rozkvětu českých zemí, na poli hospodářském či kulturním a nebyly mu cizí ani sociální cítění a pomoc potřebným.

Za jeho vlády Lucembursko zažilo prudký hospodářský vzestup a stalo se nejbohatší zemí světa. Lidé se v něm mají moc dobře. Velkovévoda a válečný hrdina Jean Lucemburský vládl úspěšně své zemi 36 let.

Po okupaci Dánska hitlerovským Německem král Kristián X. zůstal ve své zemi a neodešel do exilu. Spolu s vládou se snažil zabránit nejhorším nacistickým zločinům a obstál. I díky němu drtivá většina dánských Židů válku přežila.

Původně se anglickým králem stát neměl, nakonec si získal Brity svojí statečností a rozhodností a dal zemi skvělou následnici trůnu – dceru Alžbětu II. Jiří VI. miloval svoji vlast a patřil k nejúspěšnějším britským panovníkům všech dob.

Právem si tento Lichtenštejn, až do nedávna nejdéle panující evropský vladař Jan II. (5. 10. 1840 - 11. 2. 1929), získal přídomek dobrotivý. Na charitu, dary, dotace atd. rozdal za dobu své vlády přepočteno na současné poměry 12 miliard korun!

K neblaze proslulému markýzi Gorovi jej přirovnal Petr Bezruč. Skutečnost je však jiná, arcivévoda rakouský Bedřich patřil k lidem, kteří Rakousko-Uhersko posunuli civilizačně dopředu a rovněž se staral o své zaměstnance včetně vdov a sirotků.