Český rozhlas - Historie

České národní obrození bylo období, kdy se od konce 18. století, a zejména v první polovině 19. rodil český jazyk a česky psaná literatura, kultura a společnost. Pozvolna se schylovalo k národní samostatnosti. Velkolepá idea měla řadu příznivců, kteří ovšem neváhali sáhnout k mystifikaci, dnes bychom řekli dezinformaci. Spory o literární památky, jejich skutečnou hodnotu a především věrohodnost pokračovaly i ve stoletích následujících, už ale s výrazně menší intenzitou.

Když 9. června 1954 přiletěl na pražské letiště nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov a ptal se, kde je jeho válečný přítel z fronty generál Ludvík Svoboda, muselo být československým soudruhům úzko. Svoboda nejenže tehdy nebyl v Praze, neměl ani žádnou funkci, ale pracoval jako dobrovolník v Jednotném zemědělském družstvu na Vysočině, v Hroznatíně. Zůstal mu sice poslanecký mandát, ovšem schůzí se účastnit nesměl.

Branná povinnost byla poprvé zavedena už v 18. století ve Francii. O necelé století později následovalo Prusko a pak další evropské země včetně Rakouska-Uherska. I vznik Československa souvisel s přijetím zákona o armádě a vojenské prezenční službě. Armáda se tehdy stala jedním z pilířů států a nositelkou vlastenectví. Povinná základní služba byla také součástí komunistického Československa – ale místo vlastenectví a hrdosti se mezi mladými muži hovořilo o „pakárně“.

Součástí českého školství jsou církevní školy, do kterých spadá i židovská výuka ve specifických školách. Taková je ale v Česku jen jedna. Její založení iniciovala Židovská obec a zakládá si na na vztahu učitelů se žáky a rodiči, jak potvrzují i bývalí absolventi, kteří jsou i několik let po maturitě se školou v kontaktu. Škola je otevřená i dětem nežidovského původu, pokud respektují náboženské, kulturní a etické tradice a hodnoty.

V Americe se k českým kořenům dnes hlásí bezmála 1,3 milionu lidí. Dalších 300 tisíc uvádí původ československý. Jejich předci odcházeli za oceán z ekonomických i politických důvodů v různých časových obdobích. Ale bezkonkurenčně nejvíc jich do Spojených států odešlo do začátku první světové války.