CestoMichal

Hrad Gifu patří k těm japonským hradům, které si člověk okamžitě spojí s dramatickou polohou a silným příběhem.

Typický ryokan poznáte okamžitě: tatami na podlaze, posuvné papírové stěny, minimum nábytku a futon, který se večer rozkládá přímo v pokoji. Interiér působí jednoduchým dojmem, ale každý detail má své místo a funkci.

Městečko má také hromadu veřejných nožních onseneů (ashiyu), kam si můžeš jen tak sednout a ponořit nohy do teplé pramenité vody, zatímco se procházíte městem a užíváte si atmosféru.

Izakaya je v Japonsku něco mezi hospodou, barem a malou restaurací. Pro místní je to místo po práci, kde se jí, pije a hlavně debatuje.

Takayama na mě od prvního rána působila klidně a přívětivě, jako by si jela vlastním tempem. Den jsem začal na ranních trzích u řeky Miyagawa, kde se mísí vůně jídla, dřeva a čerstvého vzduchu z hor.

Hida Takayama Retro Museum patří mezi nejzajímavější muzea ve městě Takayama a nabízí jedinečný návrat do Japonska éry Shōwa, tedy přibližně do 50.–70. let 20. století.

Původně je šily maminky a babičky pro své dcery a vnučky jako ochranné amulety pro štěstí, zdraví a spokojený rodinný život. Dodnes mají silný symbolický význam a nejsou jen obyčejným suvenýrem.

Takaoka pro mě byla jedním z těch měst, která nejsou na první pohled turistickým tahákem, ale o to víc mě překvapila tím, kolik toho nabízí.

To, co však Muzeum skla Toyama skutečně odlišuje od jiných světových institucí, je silná česká stopa ve sbírce a v historii tvůrčích vazeb.

Hrad Kanazawa patří mezi nejvýznamnější historické památky severního Japonska a po staletí tvořil srdce celého regionu.

Kanazawa je neobyčejné město, které si hrdě drží pověst jednoho z nejdůležitějších center výroby zlata v Japonsku. Historie práce se zlatem je zde živá, ať už jde o jemné umění, tradiční dekorace nebo každodenní předměty s nádechem luxusu.

Město Kacujama v prefektuře Fukui je známé pro jedno z největších dinosauřích muzeí v Japonsku. Už z dálky na vás působí obrovská kulovitá budova, která skrývá mezinárodní expozici zaměřenou na dinosaury, jejich historii, nálezy a fosílie.

Když jsem dorazil k proslulému Oshima Bridge, hned mi došlo, že tenhle most není jen dopravní spojení, ale brána k úplně jinému světu. Jméno nese podle malého ostrova Ošima, který je od pevniny vzdálený jen pár minut chůze.

Kjótská čtvrť Gion je jedním z posledních míst v Japonsku, kde můžete spatřit skutečné dědičky tradičního umění – Geiko a Maiko.

Už samotný vstup návštěvníky ohromí. Přes překrásnou bránu Karamon, vyřezávanou do detailů a zdobenou zlatem, se vstupuje do dvou hlavních obranných prstenců obklopených příkopem.

Kdykoliv jsem v Kjótu, jedno místo mě fascinuje úplně pokaždé – Fushimi Inari Taisha. Možná to zní jako klišé, ale tahle slavná šintoistická svatyně je úplně jiný svět. Není to jen turistický spot, kde si vyfotíte první dvě brány a jdete dál.

Kdykoliv jsem v Ósace, vždycky mě fascinuje, jak se tohle město dokáže neustále měnit. A jednou z věcí, která mě pokaždé úplně odzbrojí, je Umeda Sky Building.

Když jsem se připravoval na cestu do Japonska, jasně jsem věděl, že rozpočet je téma číslo jedna. Všude slyšíte „Japonsko je drahé“, ve skutečnosti je mnohem levnější, než si lidé představují. Bohužel to však neplatí o cestování po něm.