Cestovatelský jukebox

Pokud jste líní počítat bankovky, můžete je třeba zvážit. Tipněte si, kolik váží půl milionu českých korun?

Dodržovat hygienu na cestách není vždy jednoduché...

V Teheránu jsme se snažili najít legendární létající koberce. Z obchodu jsme odcházeli zklamaní, že koberce nelétají. No fly, no buy...

Jaké to je v africké škole? Podívejte se s námi na školu ve vesničce Anakao na ostrově Madagaskar.

Wadi Bani Khalid. Koupání i nocleh zadarmo v krásném koutu Ománu. Přes den mraky turistů, ale v noci úžasné ticho a místy až strašidelná prázdnota...

Největší poušť je Sahara. Ovšem víte, kde se nachází největší písečná poušť světa? V Africe to není...

Kolumbijské městečko Barichara má jednu gurmánskou specialitu - obří smažené mravence. Krom toho se jedná o krásně zachovalé koloniální sídlo.

Při přechodu hranic jsme se inspirovali pohádkou Tři Veteráni

Jak spisovná arabština v Ománu k ničemu nebyla. Setkání se solňáky alias sběrači soli.

Test mládí - jste opravdu mladí? Jste stále ještě mladí? Nejste už náhodou staří? Vyzkoušejte si vztyk z dřepu a uvidíte, jak na tom jste. A jako bonus jeden cvik pro dlouhověkost a mobilitu i v pokročilém věku. Lehčí a těžší varianta zvednutí se z podlahy.

Jakou díru do ledu si při otužování udělat? A jak daleko od břehu? V jaké hloubce? Jaké dobré či špatné zkušenosti se sekáním díry do ledu máte vy?

Máte při otužování ruce ponořené pod vodu nebo je držíte nad hladinou? Nebo třeba používáte rukavice? Či dokonce preferujete otužování ála surikata se selfie tyčkou v ruce?

Malá anketa. Noříte se do ledové vody s čepicí nebo bez? A myslíte, že to má nějaký jiný důvod než ten, že to vypadá dobře na fotkách?

Čínské koule. Dvě hladké, barevné koule jsem poprvé viděl před lety v Hong Kongu. V Číně jsou hojně používány třeba i v nemocnicích. Je to takový nástroj dlouhověkosti, říká se, že 10 minut denně s koulemi v ruce prodlouží život až o 5 pět.

Střední škola v íránském městě Isfahán. Jaké je školství uprostřed teokratického režimu?

Složit báseň není až tak těžké. Ovšem zkuste si to někdy v naprosté tmě. Třeba v rámci terapie tmou, kdy se na několik týdnů necháte zavřít do naprosté tmy a izolace.

S igelitkou plnou hotovosti. S desítkami milionů v kapse. I při velmi low cost cestování můžete zažít "opojný" pocit multimilionáře. Milionáře s holou zadnicí...

Suché alias turecké záchody se staly jakousi mou osobní láskou na druhý pohled. Celé dekády jsem je nesnášel a snažil se jim vyhýbat. Teprve v Íránu jsem byl donucen je začít používat a objevil jsem tak jejich skrytou krásu a spoustu benefitů, které přinášejí. A jak jste na tom se suchými záchody vy, máte je rádi nebo je nesnášíte?

Návyky a triky, které vás mohou zbavit bolesti zad jednou provždy. Jsou běžné a notoricky známé návyky a pak je jeden zcela úžasný, který vám může naprosto změnit život. Cestovatelský jukebox vám ho prozradí!

Nečekané setkání a přespání v městečku Miandrivazo na ostrově Madagaskar. Setkání se zlatokopkami a výlet po řece Mahajilo. 00:30 Miandrivazo a Jack

Ománský Ras-al-Had je ideálním místem pro pozorování života želv. Při troše štěstí lze asistovat kladení vajec samicemi obřích karet i být svědkem prvních okamžiků maličkých želviček na cestě do mořských vln. Jako bonus jsme dostali pozorování jednoho obřího savce, kterého prvně v životě viděli i místní rybáři.

Kolumbie, Medellín - město Pabla Escobara. Neplánované setkání s gangem ve slumu Santo Domingo. Nahlédnuti do života běžných lidí v chudinských čtvrtích v Medellínu.

Během putování Persií vznikla uprostřed pouštní bouře báseň ze slov začínajících na písmeno pé.

Pokud se dostanete do Argentiny a budete mít možnost si zajít třeba v Buenos Aires na pořádnou flákotu, neváhejte. Všechno si tam můžete nechat ujít, ale pořádný steak nikdy!

Jet lag je únava a poruchy spánku plynoucí z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika časových pásem. Nejméně dvou až pěti. V překladu jet lag znamená doslova tryskáčové zpoždění.

Několik triků použitelných nejen při sólo cestování po světě. Budeme rádi, když se v komentářích podělíte i s těmi vašimi triky a tipy. 00:25 sám v noci na ulici 01:18 s batohem na zádech nemáte šanci 02:30 kam schovat peníze 04:00 test počestnosti 04:50 alarm na klice

Zavazadlo při letištním odbavení má o 3 až 5 kilo více. Co s tím? Řešení existuje.

Jak se bezpečně vydat do chudinské čtvrti tzv. třetího světa? Nejlépe s místním průvodcem, jako se nám to povedlo v nicaraguiské Granadě díky servírce Marii.

Kromě žitné mouky se dají umýt vlasy i vajíčky. Navíc je to starý babský recept proti lupům.

Co udělat, když si doma zapomenete šampón? Můžete si hlavu umýt moukou, ale ujistěte se předem, že se jedná o mouku žitnou! :) 00:26 co dělat, když si doma zapomenete šampón

Film na motivy románu Jamese Fenimora Coopera Poslední mohykán. Četl jsem knihu a viděl film. Vždy jsem toužil projít se někdy za stěnou vodopádu, jako hlavní hrdinové tohoto příběhu. Splnilo se mi to ve Venezuele u vodopádu Sapo.

Supermanův let a tarzanův skok, to je jen malá ochutnávka tzv. canopy tour v Kostarice. Zablbnuli jsme si na visutých lanech v mlžných horách Monteverde.

Půlnoční rozhovor zelenáčů uprostřed Drakeova průlivu. Řešilo se, jestli máme vzbudit kapitána, který nám kladl na srdce, abychom ho nebudili za žádnou cenu. Nevěděli jsme, jestli je půl metru vody v podpalubí na nejbouřlivějším moři světa normální nebo ne...

Jak se stát boháčem doslova ze dne na den bez vlastního přičinění? Přesně to se nám stalo v roce 2014 při návštěvě Venezuely. Díky nečekaně výhodnému směnnému kurzu amerického dolaru vůči venezuelské měně jsme mohli několik dnů žít jako králové. Každý jsme měli igelitku plnou peněz, a tak jsme se nakonec rozhodli, že si pronajmeme letadlo a zaletíme si do džungle, abychom viděli slavný vodopád Andělský skok (Salto Ángel) z ptačí perspektivy.

Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale v roce 1984 málokdo v tehdejším Československu tušil, že existuje jedlý kukuřičný olej. Jako desetiletý jsem kvůli italskému oleji značky Cuore zažil téměř lynč od spolužáků a výsměch od soudružky učitelky.

Facebook je v Íránu tabu. Teokratický režim povoluje svým občanům alespoň instagram. Díky této sociální síti, jsme často zažívali s Íránci až téměř neuvěřitelné okamžiky.

Jaký byl největší zážitek za 24 let mého cestování? Nemusel jsem za ním jet ani příliš daleko. Bylo to doslova za humny. Cítili jsme se tam tak posvátně, že si tam můj kamarád, byť na čerstvém vzduchu, nedovolil ani zabzdít...

Kun*a, někde vulgarita, jinde obyčejné město. I když toto město na břehu Finského zálivu při mé návštěvě obyčejně nevypadalo, vypadalo tak trochu jako z hororu. Ulice i stromy, všechno bylo pokryto vrstvou popílku z nedaleké cementárny. 00:28 estonské město na břehu finského zálivu 00:41 Kuna 50 kilometrů 00:54 Kuna Guesthouse, Vítejte v Kun*ě 01:35 Popílek, všude, kam se podíváš

Camino de Santiago s 35 kilogramy na zádech. 30 kilometrů denně jako ve filmu Bažanti jdou do boje. 00:35 koňské pončo 01:19 křeče do zad a trapézů 02:30 klípek z hospody

Názorná výuka jeptišky Aloisie v severoitalské klášterní škole. Od otevřené rakve k traumatu na pohřbu. Hysterický pláč, kterým jsem zahanbil i profesionální plačky. A pubertální radost spojená s nevinným italským slovíčkem curva. 00:25 klášterní škola v Itálii 00:54 názorná výuka v kostelní kryptě 01:28 hysterický pláč na pohřbu 03:38 já jsem k*rva

To si takhle jedete na Madagaskaru autem a z vašeho off-roadu je najednou off-proud.... 00:13 pronájem auta na Madagaskaru 00:45 mikrospánek 01:09 žádné zapalování, pouze klubko drátů 01:25 chrápal jak raněné zvíře 01:35 najel jsem do díry a z off-roadu byl rázem off-proud 02:03 chcíplo nám to na mostě

Vzpomínání na plavčickou povinnosti během plavby do Antarktidy. Mytí nádobí na vlnách Drakeova průlivu. Na jachtě, která ztroskotala u mysu Horn. Plavba, díky které jsem možná jediným Čechem, který kdy plul na Antarktidu na lodi bez topení. Jeden z největších zážitků mého cestovatelského života.

Nejdražší fotka, kterou jsem neudělal byly báby s ananasem na hlavě v kolumbijském městě Cartagena. Zklamání nám pak vynahradila skupina pouličních raperů. 00:25 nejdražší fotka, kterou jsem neudělal 00:43 báby s ananasem na hlavě 01:19 rapeři na ulici 03:39 sto dolarů

Okénko do íránské kuchyně. 00:14 na nůž zapomeňte 00:35 pojďte se podívat do jedné restaurace v Shirazu 02:03 šafránová zmrzlina 03:50 veškerému masu se říká kebab

Byli jste někdy v životě na fotbale? A kde? Jsem slávista, ale poprvé na fotbale jsem nebyl v rodné zemi, ale rovnou v Brazílii na Maracaná. Největším zážitkem však byla účast na derby nesmiřitelných v Buenos Aires. Hned po Superclásicu Boca Juniors - River Plate, je v Argentině co se prestiže týče derby Racing - Independiente. A byl to neopakovatelný zážitek, protože v Argentině jsou fanoušci tak divocí, že na stadion jsou vpouštěni pouze příznivci domácího klubu. Fanoušci soupeře mají smůlu a musí si počkat na domácí odvetu. 0:07 byli jste někdy na fotbale? 0:12 poprvé jsem byl na fotbale na brazilském Maracaná 0:33 derby Racing - Independiente to hned druhé po Superclásicu 01:26 více permanentek než sedadel na stadionu 01:47 pouze fanoušci domácího týmu 03:07 co když domácí prohrajou? 04:12 David byl poprvé v životě na fotbale a způsobit tím obrovský rozruch

Antarktida mě naučila, abych nikdy neříkal nikdy. Dvě plavby na Antarktidu a dvě stejné, přesto zrcadlově obrácené situace. Od té doby už neříkám nikdy v životě, by mě..... 00:12 dneska se podíváme na Antarktidu 01:51 never say never

Dolary nebereme, opařil mě svým prohlášením bankovní úředník v hlavním městě Komorské Unie.. A eura jsem měl schovaná v tajné kapsičce. Jak to dopadlo se dozvíte v jednadvacátem dílu Cestovatelského jukeboxu.

Dostali jste se na cestách daleko od domova do situace, kdy se vás ptali odkud pocházíte? V brazilském Manaosu se mě jedna servírka zeptala odkud jsem. Poslechněte si, jak to celé dopadlo. Také jste v zahraničí zažili něco nečekaného při vysvětlování odkud pocházíte? 0:08 Cestovatelský jukebox má kulatiny 0:15 podíváme se do Jižní Ameriky a do Brazílie 0:53 odkud jste? 1:05 my jsme z Evropy, víš kde to je? 1:42 nikdy neopustila rodný Manaos

Příběh spojený s jednou jedinou fotografií. Ráno po snídani na ulici v centru Bogoty. Dáma v rudém a cestovatel s foťákem v ruce. Jak to dopadlo? Naprosto neočekávaně.

V bývalé Persii se vám může lehce stát, že se pro dav stanete téměř filmovou hvězdou. Stačí stream s jakoukoli kravinou na instagramu a pak budete na ulici utíkat před zájemci o společné selfíčko. Lidé a jejich srdečnost, to je to největší bohatství Íránu.

Setkání s horskými gorilami je jeden z největších životních zážitků. Už jen samotné čekání na splnění tohoto snu trvalo 20 let. A pak se to stalo, naprosto nečekaně přede mnou seděl v kopřivách stříbrohřbetý samec a pochutnával si na bodláku. Horská gorila nepůsobí jako zvíře, ale jako tvor tak podobný člověku, že kdyby promluvil, vlastně by mě to ani tolik nepřekvapilo...

V poválečném Kosovu a jeho hlavním městě Přištině byly tehdy ještě v noci slyšet v dáli výstřely ze samopalů. Elektrické rozvody nefungovaly a všude se používali elektrocentrály a autobaterie. Taxikář nás po setmění vezl na ubytování a chtěl nás jednoduše natáhnout jako zelenáče poprvé ve městě. O peníze v tu chvíli ani nešlo, báli jsme se, že nás půjde o něco cennějšího.

Každý muž zhruba od 15 let věku má na Komorských ostrovech téměř neustále v ruce mačetu. Mává s ní na pozdrav a neodloží ji ani při nákupu vody nebo jídla. Kdekoliv, s výjimkou ulic hlavního města Moroni.

Jak projet skrz tlupu paviánů ležících na silnici? Nejbližší životní setkání s opičákem na parkovišti u mysu Dobré naděje v Jižní Africe. Hlavně se s paviány o nic nepřetahujte, raději je nechte být. Máte také nějaké „divoké“ zážitky s paviány nebo jinými opicemi?

Neobvyklý a nečekaný zážitek v rovníkové Africe. Na procházce lesem se znenadání ocitnete uprostřed početné skupiny trestanců na procházce. Jen tak volně se procházejí v doprovodu pouhých dvou bachařů a chtějí se s vámi vyfotit.

Zažívací potíže jsou obzvláště při cestách po Africe velice časté. Pouze jednou jsem zažil situaci, kdy tělo bylo „luxusem“ kadibudky tak šokováno, že si samo rozmyslelo počínající průjem. Máte také nějaké zážitky s běhavkou na cestách?

Jsme stále většími otroky sociálních sítí a chytrých telefonů. Stále více se tak jeden druhému oddalujeme. Z fyzického kontaktu se pomalu stává něco neobvyklého až nepříjemného. A v Asii jsou v tomto ohledu nejdále. S touto znalostí bylo proto velice jednoduché sehnat dvě místa vedle sebe v zaplněné kavárně.

Co českého jste kdy ve světě potkali a překvapilo vás to? S bratrem jsme se v rovníkové Africe přichomítli k volejbalovému mini turnaji a k našemu překvapeni se hrálo s českými míči z Prostějova.

Na základě dlouholetých výzkumů mého kamaráda, polárníka a specialisty na přežití v extrémních podmínkách Jaroslava Pavlíčka jsme my muži v porovnání se ženami totální srágory. Odolnější než muži jsou i senioři a děti. Mezi muži samotnými jsou pak nejhorší namyšlení sportovci.

Pokud byste si mohli vybrat, kdo z této dvojice na vás zaútočí, koho byste si zvolili? Kdo z této dvojice je tím více nebezpečným? Je proti někomu z nich vůbec nějaká šance? Volba je jasná, dala by se vyjádřit jako sázkový kurz 10:1.