Těsně nad ránem 18. dubna 1906 začalo v San Franciscu klidně, téměř obyčejně. Město se teprve probouzelo do nového dne, ulice byly ještě tiché a většina obyvatel spala.
Dne 17. dubna 1961 zahájila skupina kubánských exulantů, organizovaná a vycvičená americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA), vylodění na jižním pobřeží Kuby v oblasti Bahía de Cochinos (Zátoka sviní).
Bylo krátce po osmé hodině ráno 16. dubna 1947, když se v přístavu texaského města Texas City začal psát příběh, který se měl stát jednou z nejničivějších průmyslových katastrof v dějinách lidstva.
Když se v noci ze 14. na 15. dubna 1912 ponořil do ledových vod severního Atlantiku parník Titanic, šlo o okamžik, kdy se střetla technologická sebejistota člověka s nevyzpytatelností přírody.
Večer 14. dubna 1865 patří mezi nejzásadnější okamžiky amerických dějin. V době, kdy se Spojené státy právě vzpamatovávaly z krvavé občanské války, došlo k události, která otřásla nejen politickým systémem, ale i kolektivní psychikou národa.
Když se na podzim roku 1941 německá vojska přiblížila k Leningradu, nebylo ještě jasné, že se z tohoto města stane jedno z nejtragičtějších míst celé druhé světové války.
Na konci 90. let se v hackerské komunitě objevilo jméno, které dodnes vyvolává respekt - Tron. Ve skutečnosti se jmenoval Boris Floricic a byl považován za jednoho z nejtalentovanějších německých hackerů své generace.
Bylo ráno 31. března 1986. Letadlo společnosti Mexicana de Aviación, typ Boeing 727-200, se pomalu rozjíždělo po ranveji letiště v Mexico City. Na palubě sedělo 159 cestujících a osm členů posádky.
Na přelomu 19. a 20. století byla železnice symbolem rychlosti a pokroku. Vlaky spojovaly města, převážely vojáky i civilisty a zdály se být spolehlivým pilířem moderní doby. Jenže 30. březen 1902 ukázal, jak rychle se může jistota změnit v tragédii.
V půlce sluneční soustavy, více než 500 milionů kilometrů od Země, se 5. března 1979 odehrál jeden z nejzásadnějších momentů v dějinách kosmického průzkumu – průlet sondy Voyager 1 kolem planety Jupiter.
Jsou dny, které na první pohled nevypadají nijak výjimečně. A přesto se v nich tiše láme dějinný proud. 3. března 1616 patří k těmto nenápadným, a přece zásadním datům.
Když dnes procházíme ulicemi Šumperka, jen málokdo si uvědomuje, že právě odsud pocházel muž, který se rozhodl postavit jedné z nejtemnějších ideologií moderních dějin.
Byla jednou z nejzářivějších hvězd zlatého věku Hollywoodu — herečka, ikona módy, majitelka neuvěřitelné sbírky šperků a především žena, která překročila hranice filmového světa a stala se hlasem pro ty, kteří byli dlouho opomíjeni.
Na jaře roku 1815 sledovala Evropa s napětím zprávy, které zpočátku zněly téměř neuvěřitelně. Muž, jehož považovala za definitivně poraženého a politicky mrtvého, byl opět na cestě k moci.
Když měl v roce 2004 premiéru film Umučení Krista, málokdo čekal, že se z historického dramatu o posledních hodinách života Ježíše stane kulturní zemětřesení.
Když 24. února roku 1868 americká Sněmovna reprezentantů obvinila prezidenta Andrewa Johnsona, vznikl precedent, který dodnes patří mezi nejdramatičtější momenty americké demokracie.
Na jednotce intenzivní péče se čas měří jinak. Někdy na vteřiny. Někdy na poslední nádechy. Monitory pípají, ventilátory syčí, personál se pohybuje rychle a přesně. Tady se zachraňují životy.
Dnes si svět bez videí na internetu nedokážeme představit. Hudba, návody, dokumenty, pohádky pro děti, přednášky o vesmíru nebo osobní deníky lidí z druhého konce planety — to vše máme na dosah jednoho kliknutí.
Kim Novak patří k nejvýraznějším ženským ikonám zlaté éry Hollywoodu. Nebyla však jen krásnou tváří filmového plátna — byla osobností, která se dokázala postavit systému, odmítla ztratit vlastní identitu a po celý život zůstala věrná sama sobě.
Když se řekne 14. únor, většině lidí se vybaví svátek zamilovaných. V roce 1929 se však toto datum nesmazatelně zapsalo do dějin Spojených států jinak.
Dne 10. února 1840 se v Londýně odehrála událost, která na první pohled působila jako tradiční královský sňatek, avšak ve skutečnosti znamenala hluboký kulturní zlom.
Když se 9. února 1969 poprvé odlepil od ranveje mohutný stroj s typickým „hrbem“ nad kokpitem, málokdo si dokázal plně představit, že je svědkem zrodu jedné z největších ikon moderní doby.
Dne 8. února 1924 se ve Spojených státech amerických odehrála událost, která se později stala symbolem nebezpečného spojení technického pokroku, státní moci a hlavně smrti.
Když se 7. února 1964 krátce po poledni dotkla kola letadla Pan Am letu 101 newyorské ranveje, nikdo ještě netušil, že se právě zapisuje jedna z nejzásadnějších kapitol moderní hudební historie.
Jaltská konference, která se konala mezi 4. až 11. únorem 1945, patří k nejzásadnějším diplomatickým událostem 20. století. Setkali se na ní představitelé tří hlavních spojeneckých velmocí druhé světové války.
Dolomity patří k místům, kde se člověk učí tichu. Ostré vrcholky se zde tyčí nad hlubokými údolími, sníh tlumí zvuky a každá lanovka je tenkou linií důvěry nataženou mezi zemí a nebem.
Byl to návrat, který měl být rutinní tečkou za úspěšnou vědeckou misí. Posádka raketoplánu Columbia strávila na oběžné dráze více než dva týdny, provedla desítky experimentů a chystala se domů.
Otroctví patří k nejtemnějším kapitolám lidských dějin. Po tisíce let bylo považováno za samozřejmou součást společenského řádu – lidé byli kupováni, prodáváni, děděni i trestáni jako věci.
Filmová série V zajetí démonů dlouhodobě čerpá inspiraci z případů, které vyšetřovali Ed a Lorraine Warrenovi. Čtvrtý díl se zaměřuje na takzvaný případ rodiny Smurlových z Pensylvánie, který patří k jejich nejkontroverznějším.
Ráno 28. ledna 1986 bylo na Floridu nezvykle chladné. Na rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku se v lehkém mrazu leskl bílý trup raketoplánu Challenger.
Dne 25. ledna 1742 se v německém městečku Bodenwerder narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen - předloha jedné z nejpodivuhodnějších literárních postav evropské kultury.
Na první pohled šlo o obyčejnou rodinu z pohraničí. Malá obec na Jesenicku, několik domů roztroušených v kopcích, práce v zemědělství, skromné poměry. Nic, co by přitahovalo pozornost.
V srdci Filipín, mezi kokosovými palmami a prašnými cestami, se rodí nový druh naděje – osady, které nesou jméno muže, který se stal legendou nejen ve sportu, ale i v dobročinnosti.
Většina z nás žije s pocitem, že ostatní lidé jsou sebevědomější, úspěšnější a celkově víc v pohodě. Díváme se kolem sebe a máme dojem, že my jediní pořád něco řešíme, pochybujeme, nejsme dost dobří.
Byl chladný sobotní večer 28. listopadu 1942. Boston žil válečnou realitou, ale noc nabízela krátký únik. Noční klub Cocoanut Grove patřil k nejvyhledávanějším podnikům ve městě – exotický interiér, hudba, tanec, alkohol.
Helen McCrory nikdy nebyla typem herečky, která by si o pozornost říkala hlasitě. Nepotřebovala skandály, okázalé titulky ani přehnanou mediální přítomnost. Přesto – nebo právě proto – patřila k nejvýraznějším hereckým osobnostem své generace.
Když v roce 1999 dorazil na plátna první The Matrix, nikdo netušil, že jeho filozofické otázky o realitě, identitě a kontrole technologie budou u některých diváků rezonovat natolik silně, že ovlivní jejich vnímání světa.
V mlhavém podvečeru října 2014, ve vyprahlé samotě pouště severně od Las Vegas, učinil zkušený turista a dobrodruh Kenny Veach nález, který mu navždy změnil život.
Kdykoli se objeví další zpráva o tom, že podvodník připravil staršího člověka o celoživotní úspory, diskuse se často stočí k jediné myšlence: „Jak na to mohl skočit?“
V malé, dnes už zaniklé osadě Štolnava, která kdysi spadala pod Kopřivnou na Šumpersku, žila německá rodina Kruschových. Usedlost stála stranou od obce, obklopená lesy. Bylo léto, srpen 1945, a v kraji vládl neklid.
Když v roce 1977 startovala sonda Voyager 1, žádný z tehdejších inženýrů netušil, že se o necelých padesát let později dostane do prostoru, kam se nikdy před ní nepodíval žádný lidský výtvor.
Když se 5. května 1993 ve West Memphis setmělo, nikdo netušil, že celé město právě vstupuje do noční můry, ze které se neprobudí ještě dlouhá desetiletí.
V okrajové části města Karviná-Doly, na území někdejší Karviné, stojí jedna z nejzajímavějších památek českého Slezska — Kostel sv. Petra z Alkantary. Na první pohled zaujme svou nezaměnitelnou šikmostí.
Není náhoda, že tolik hororových filmů se odehrává v prostředí starých psychiatrických léčeben. Nejde jen o chladné chodby, kovové postele a ozvěnu na dlažbě.
V srdci tureckého Izmiru, ve čtvrti Bayraklı, se 30. října 2020 změnil obyčejný víkend v noční můru. Zemětřesení o síle 6,6 stupně zasáhlo západní pobřeží Turecka a rozpoutalo vlnu zkázy.
V Česku jsme od malička zvyklí, že dárky pod stromeček nosí Ježíšek. V anglosaských zemích zase neodmyslitelně patří k Vánocům Santa Claus — usměvavý pán v červeném kabátě, jehož sáně táhne osm sobů.