Chceme vědět více

Mimotělní zážitek, v angličtině známý jako Out-of-Body Experience (OBE), patří k jedněm z nejzáhadnějších fenoménů lidského vědomí.

V srdci Filipín, mezi kokosovými palmami a prašnými cestami, se rodí nový druh naděje – osady, které nesou jméno muže, který se stal legendou nejen ve sportu, ale i v dobročinnosti.

Většina z nás žije s pocitem, že ostatní lidé jsou sebevědomější, úspěšnější a celkově víc v pohodě. Díváme se kolem sebe a máme dojem, že my jediní pořád něco řešíme, pochybujeme, nejsme dost dobří.

Uprostřed temných vod irského jezera Lough Derg leží nenápadný ostrůvek. Na první pohled působí klidně, téměř asketicky.

Byl chladný sobotní večer 28. listopadu 1942. Boston žil válečnou realitou, ale noc nabízela krátký únik. Noční klub Cocoanut Grove patřil k nejvyhledávanějším podnikům ve městě – exotický interiér, hudba, tanec, alkohol.

Helen McCrory nikdy nebyla typem herečky, která by si o pozornost říkala hlasitě. Nepotřebovala skandály, okázalé titulky ani přehnanou mediální přítomnost. Přesto – nebo právě proto – patřila k nejvýraznějším hereckým osobnostem své generace.

Když v roce 1999 dorazil na plátna první The Matrix, nikdo netušil, že jeho filozofické otázky o realitě, identitě a kontrole technologie budou u některých diváků rezonovat natolik silně, že ovlivní jejich vnímání světa.

V mlhavém podvečeru října 2014, ve vyprahlé samotě pouště severně od Las Vegas, učinil zkušený turista a dobrodruh Kenny Veach nález, který mu navždy změnil život.

Kdykoli se objeví další zpráva o tom, že podvodník připravil staršího člověka o celoživotní úspory, diskuse se často stočí k jediné myšlence: „Jak na to mohl skočit?“

V malé, dnes už zaniklé osadě Štolnava, která kdysi spadala pod Kopřivnou na Šumpersku, žila německá rodina Kruschových. Usedlost stála stranou od obce, obklopená lesy. Bylo léto, srpen 1945, a v kraji vládl neklid.

Když v roce 1977 startovala sonda Voyager 1, žádný z tehdejších inženýrů netušil, že se o necelých padesát let později dostane do prostoru, kam se nikdy před ní nepodíval žádný lidský výtvor.

Když se 5. května 1993 ve West Memphis setmělo, nikdo netušil, že celé město právě vstupuje do noční můry, ze které se neprobudí ještě dlouhá desetiletí.

Tento článek je reakcí na článek na serveru Novinky.cz o sexuálním predátorovi lákajícím 13 letou dívku na tábor.

V okrajové části města Karviná-Doly, na území někdejší Karviné, stojí jedna z nejzajímavějších památek českého Slezska — Kostel sv. Petra z Alkantary. Na první pohled zaujme svou nezaměnitelnou šikmostí.

Není náhoda, že tolik hororových filmů se odehrává v prostředí starých psychiatrických léčeben. Nejde jen o chladné chodby, kovové postele a ozvěnu na dlažbě.

Na začátku roku 1925 otřásl Spojenými státy jeden z nejdramatičtějších speleologických příběhů vůbec.

V srdci tureckého Izmiru, ve čtvrti Bayraklı, se 30. října 2020 změnil obyčejný víkend v noční můru. Zemětřesení o síle 6,6 stupně zasáhlo západní pobřeží Turecka a rozpoutalo vlnu zkázy.

Tato úvaha autora je reakcí na článek na serveru Novinky.cz o německém mladíkovi, který měl nutkání vraždit.

V Česku jsme od malička zvyklí, že dárky pod stromeček nosí Ježíšek. V anglosaských zemích zase neodmyslitelně patří k Vánocům Santa Claus — usměvavý pán v červeném kabátě, jehož sáně táhne osm sobů.

Byl to čin, který se rovnal rouhání. Přesto se jednou někdo odvážil narušit posvátné ticho smrti a nahlédnout pod kůži člověka. Tak se zrodila první pitva – okamžik, kdy víra ustoupila poznání a začala se psát nová kapitola medicíny.

Bylo krásné květnové odpoledne. Slunce se líně opíralo do listů stromů a návštěvníci cincinnatské zoologické zahrady se loudali mezi výběhy, se zmrzlinou v ruce a s úsměvy na tvářích.

Když se na přelomu tisíciletí poprvé rozezněly tóny písně Moi… Lolita, Evropa se na chvíli zastavila. Z Francie přicházela nová hvězda – s andělskou tváří, záhadným pohledem a hláskem, který dokázal být něžný i drzý zároveň.

Kratom, přírodní prášek z listů keře Mitragyna - pro někoho přírodní lék, pro jiné riziko, které může skončit hospitalizací nebo i hůř. A uprostřed toho všeho stojí legislativa, která se mění i u nás v ČR.

Jedno z nejkrásnějších míst na Zemi – Yellowstonský národní park. Duhové horké prameny, klokotající gejzíry, stáda bizonů a nekonečná příroda. Jenže pod tímto rájem se skrývá něco, co vědce fascinuje a zároveň děsí – obrovský supervulkán.

Jednoho dne v newyorském metru stála starší žena a zoufale se rozhlížela po místě, kam by si mohla na chvíli sednout. Vlak se rozjížděl a lidé kolem ní zůstávali nehnutě ponořeni do svých telefonů.

Chytrá, talentovaná a hlavně s československými kořeny. To je Mayim Bialik, známá především díky komediálnímu seriálu Teorie velkého třesku.

Londýn v polovině 19. století rychle rostl — ulice byly plné koňských povo­zů, nákladů, pěších a parních vláčků na nádražích, které stály na okraji města. Byl to naprostý chaos.

Byla zosobněním elegance, ženskosti a oslnivé krásy. Vivien Leigh, žena s tváří bohyně a duší rozervané umělkyně, se nesmazatelně zapsala do dějin filmu.

Byl to běžný letní den v Pardubickém kraji. Slunce hřálo, lidé se koupali, děti dováděly ve vodě. Devítiletý Šimon Malý z Obce Osice trávil prázdniny se svým dědečkem u pískovny, kterou oba dobře znali.

Byl mrazivý lednový den roku 1987, když se do budovy parlamentu v Harrisburgu, hlavním městě Pensylvánie, začali scházet novináři.

Bylo letní ráno 26. srpna 2015. Reportérka Alison Parkerová (24) a kameraman Adam Ward (27) z regionální stanice WDBJ7 ve Virginii připravovali živý rozhovor pro ranní zpravodajství.

Když se řekne Doctor Doom, většina fanoušků komiksů si okamžitě vybaví kovovou masku, temně zelený plášť a chladnou autoritu vládce Latverie.

Ve 19. století v zemích, které dnes tvoří Českou republiku (součást Rakouského císařství, později Rakouska-Uherska), byla role žen definována především tradičním modelem: žena jako manželka, matka, hospodyně.

V noci z 14. na 15. dubna 1912 se potopil Titanic. Kromě tisíců lidských životů tehdy do hlubin Atlantiku zmizely i miliony dolarů a vlivní muži, kteří tahali za nitky amerického byznysu.

Byl říjen roku 1993. Východoněmecké městečko Bad Belzig se pomalu ukládalo k nočnímu klidu, když šestnáctiletá Andrea Lohagen naposledy vyšla z domu.

Zatímco v mnoha kulturách si lidé vystačí s klidným pohřbem či kremací, jinde se mrtví stávají objektem dramatických rituálů, které mohou šokovat či fascinovat.

Když se řekne „zásah paprskem částic“, většina lidí si představí scénu z komiksu o superhrdinech nebo sci-fi film, kde hrdina získá nadlidské schopnosti.

Co se děje v okamžiku, kdy lidské srdce přestane bít, ale vědomí, zdá se, ještě neodešlo? Tuto otázku si položil Dr. Raymond Moody, lékař, filozof a psycholog, který zasvětil svůj život zkoumání fenoménu zážitků blízkých smrti.

Jen málokdo ví, že dvacet let před ztroskotáním Titanicu se o podobném neštěstí psalo už dvakrát – nejprve v roce 1892 v povídce novináře W. T. Steada a poté v roce 1898 v románu Morgana Robertsona.

V dnešní době, kdy se mluví stále otevřeněji o porodu, právu rodiček, ale i o pocitech „neporodit“ u žen, které podstoupily císařský řez, stojí za to připomenout: císařský řez je porod - byť ne přirozený.

V srdci surreyského venkova, tam kde pole přecházejí v záhony stromů a staré cesty vedou k malebným vesnickým jádrům, stojí Ash Manor — usedlost s kořeny sahajícími až do 13. století.

Carl Gustav Jung, zakladatel analytické psychologie, bývá často zmiňován jako hluboký myslitel, který propojil vědu s mystikou. Jen málo lidí však ví, že Jung se k duchovnu a nevysvětlitelným jevům neobracel pouze teoreticky.

Vysoko v nehostinných horách Tibetu, v místech, kde se zem dotýká nebe, se odehrává drama, které připomíná, jak křehká je hranice mezi lidskou odvahou a silami přírody.

Na konci 19. století bylo Chicago symbolem pokroku, moderního průmyslu a amerického snu. Na světové výstavě v roce 1893 se tu představovaly technické zázraky – elektřina, ocel, architektura.

V roce 1985 se v Irsku vyrojilo mnoho zpráv o událostech spojovaných se sochami Panny Marie. První zmínky pocházejí z února z okresu Kerry, kdy se údajně některé sochy pohybovaly, usmívaly, krvácely – či dokonce promlouvaly.

Northampton, Massachusetts – listopad 1993. Obloha byla klidná, vítr mírný, ideální den pro seskoky. Cessna 206 pomalu stoupala k sedmi tisícům stop. Uvnitř bylo cítit napětí a adrenalin, který zná každý parašutista těsně před výskokem.

Jen málokterý spisovatel 19. století dokázal tak hluboce proniknout do lidské duše jako Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Jeho postavy jsou rozervané, posedlé vinou, touhou i zoufalstvím.

Dnes se dostaneme k příběhu známému jako Black Dahlie (Černá jiřina). Jde o jednu z nejvíce fascinujících a nevyřešených vražd 20. století — vraždu mladé ženy, jejíž tělo bylo nalezeno v Los Angeles v lednu 1947.

Jo, osmdesátky. To byla doba, kdy jsme stáli frontu na banány, doma poslouchali Michala Davida a v televizi běžely jen dva kanály.

Na mapě Francie byste Le Chambon-sur-Lignon snadno přehlédli. Malá protestantská vesnice v hornaté oblasti Velay nepůsobí nijak výjimečně. Přesto se během druhé světové války stala místem, které vzdorovalo Hitlerovi.

Debata o eutanazii znovu nabývá na intenzitě. Stárnutí populace, lepší diagnostické možnosti, rostoucí povědomí o právech pacienta a zároveň limity medicíny vytvářejí tlak na rozhodnutí, která ještě před několika dekádami patřila do oblasti tabu.

Princezna popu, která se stala symbolem nejen slávy, ale i temné stránky hudebního průmyslu.

Esej — historické, psychologické a společenské vysvětlení jedné z nejtemnějších kapitol moderních dějin.

Příběhy o strmých pádech ze slávy na úplné dno fascinují lidstvo odjakživa. Ukazují křehkost úspěchu, pomíjivost slávy a  v tomto případě především nevyzpytatelnost lidské povahy.

Masakr v Jedwabném patří k nejkontroverznějším a nejbolestnějším událostem polských dějin druhé světové války. Odehrál se 10. července 1941 v malém městečku Jedwabne na severovýchodě Polska.

Architektonický labyrint, duchovní posedlost a jeden z nejpodivnějších příběhů amerického 19. století.

Holokaust nepřežili jen ti, kteří utekli z koncentračních táborů. Někteří se zachránili v úkrytech, často za neuvěřitelně krutých podmínek, a jejich život závisel na ochotě jiných lidí riskovat smrt.

Příběh, který se mísí s mýtem, literaturou a tragédií jedince, jenž byl nalezen mimo lidský svět.

Koncentrační tábor Osvětim-Březinka se stal symbolem holokaustu a průmyslově organizovaného vyhlazování. Většina lidí, kteří byli do tábora deportováni, nikdy neměla šanci vrátit se zpět.

Když britský archeolog Howard Carter v roce 1922 poprvé pohlédl do téměř neporušené hrobky mladého faraona Tutanchamona, pronesl slavnou větu: „Vidím nádherné věci.“ Byla to senzace století.