Chválenice

Podle odhadů žijí u plzeňských řek desítky bobrů. Protože ale způsobují škody na vzrostlých nebo krajinářsky cenných stromech, rozhodlo se město zasáhnout. Hlodavce mají odradit speciální repelenty.

Více než 20 obcí z jihu Plzeňska i řada spolků a jednotlivých občanů zaslala ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) námitky k návrhu akceleračních oblastí, kde se počítá s rychlejším povolováním větrných elektráren. Podle starostů není krajina od hradu Radyně k zámku Zelená Hora u Nepomuku, pás mezi řekami Úhlavou a Úslavou, pro vysoké větrníky vhodná. Žádají o její vyškrtnutí z akceleračních oblastí.

Se změnou územního rozvojového plánu ČR (ÚRP), který nechalo zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), nesouhlasí Plzeňský kraj. Plán vymezuje v regionu sedm akceleračních oblastí o celkové výměře 30 kilometrů čtverečních, v nichž by šlo postavit 60 větrných elektráren. To je výrazně víc, než kolik by měl kraj spravedlivě celorepublikově přispět. Do konce týdne zašle kraj k navrhovanému plánu připomínky.

Až 50 větrných elektráren vysokých 250 metrů by mohlo stát v okolí obcí Řenče, Letiny a Měčín na jižním Plzeňsku. Počítá s tím investor. A právě o tom ve středu v Řenčích mluvili jeho zástupci s místními. Oblast je jednou z akceleračních zón, které tu plánuje vytvořit ministerstvo pro místní rozvoj.

Se zdržením musí počítat motoristé na velmi frekventované silnici I/27 u Šlovic na jižním Plzeňsku. Začaly tam totiž opravy více než kilometr dlouhé protihlukové stěny. Práce zde potrvají až do konce června. Jedná se o hlavní silniční tah na trase Plzeň – Klatovy. Nepříjemné omezení a zdržení zažívají už několik dní řidiči také na dvou opravovaných úsecích silnice I/20 nedaleko Plzně, kde je kyvadlový provoz.

Hned na třech úsecích velmi frekventované silnice I/20 na území jižního Plzeňska mohou teď motoristé počítat s výrazným zdržením. Na místě bude kyvadlový provoz. Souvisí to s omezením dopravy z důvodu výměny asfaltového souvrství. Jde o silniční tah na trase Plzeň – České Budějovice.

Vypjatou a občas i docela drsnou atmosféru nabídlo veřejné projednání záměru na výstavbu dvou gigantických větrných elektráren u obce Vlčtejn na jižním Plzeňsku. Sál plzeňského hejtmanství zaplnila v pátek odpoledne zhruba stovka lidí, jimž je stavba 166 metrů vysokých tubusů, které ještě navýší osmdesátimetrové lopatky, trnem v oku.

Bobří rodina vytvořila u Ostřetic na Klatovsku důmyslnou soustavu hrází. Voda však zaplavila okolní ornou půdu, takže se na ní nedalo hospodařit. Plzeňský kraj nakonec se zemědělci směnil několik hektarů, aby silně ohrožený druh mohl v oblasti zůstat.

Desítky 250 metrů vysokých stožárů s větrnými elektrárnami by chtělo několik investorů vybudovat v pásu od hradu Radyně u Plzně až po Nepomuk na jižním Plzeňsku. Obyvatelé Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic proti tomu protestují. Odmítají státem připravované akcelerační zóny, kde má být povolování větrníků rychlé a zjednodušené. O pomoc Plzeňský kraj. Některé jiné obce z okolí ale už stavbu větrníků odsouhlasily v referendech.