Chyba systému

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně oživil debaty o česko-německých vztazích. Čtyřdenního setkání se na Moravě zúčastnilo podle organizátorů si 1500 lidí z Německa a zhruba stejný počet Čechů. „Účastníků je méně a méně, to je třeba vidět. Zároveň přesun do liberálního prostředí Brna je taková živá voda, protože celá ta událost už trochu skomírala,“ všímá si v Chybě systému politolog a germanista Lukáš Novotný z Univerzity J. E. Purkyně.

Svět práce se mění, naše hodnoty zůstávají. Pod tímto mottem proběhl sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na němž byl opět zvolen Josef Středula, čímž se stal nejdéle sloužícím předsedou v moderní historii. „Často nám jsou dávány za vzor moderní odbory západního střihu, aniž by někdo věděl, co to znamená. Hlavně to nemá být ROH, ale to je asi tak všechno. Řekla bych, že české odbory jsou do značné míry moderní,“ míní odborová právnička Šárka Homfray.

Debata o reformě důchodového systému přináší otázky, jak zajistit jeho udržitelnost i mezigenerační spravedlnost. „Víme, že na důchod se v Česku plně spoléhají jen čtyři procenta lidí,“ říká v Chybě systému ekonom Vladimír Bezděk. „Jenže, jak ukázala studie CERGE-EI, průměrný klient v Česku musí vkládat desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty. A tady by měla být role státu. Měl by to nastavit tak, aby to lidem dávalo smysl.“

Prezident Petr Pavel před úterním jmenováním Andreje Babiše (ANO) ocenil jasný a srozumitelný způsob, jak nový premiér naplnil jeho podmínku a veřejnosti představil řešení svého střetu zájmu. „To neznamená, že v tom vyjádření jsou všechny podstatné detaily nebo že vše do 14 dnů klapne. Myslím ale, že to, čeho mohl prezident v této fázi docílit, se i stalo. A že větší ambici prezident neměl. A to je spíš správně,“ hodnotí ústavní právník Jan Kysela.

Několik poslanců a poslankyň před nadcházejícími parlamentními volbami oznámilo, že se už znovu nechystá kandidovat. Na vině může být frustrace ze současné situace v Poslanecké sněmovně, kde se kvůli obstrukcím nedaří prosazovat konkrétní návrhy. Jak ale říká bývalá místopředsedkyně Sněmovny Petra Buzková (tehdy ČSSD), změnit stávající systém nebude tak jednoduché. „Neříkám, že jednací řád je ideální, ale je zatím ještě stále funkční,“ konstatuje v podcastu Chyba systému.

„Na co potřebujeme gender, když jsme montovna Evropy? Na co gender, když polovina pracujících nedosáhne na minimální důstojnou mzdu?“ popisuje část debaty o českém feminismu publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková v eseji pro podcast Českého rozhlasu Plus Chyba systému. „Jsou to přitom právě genderové nerovnosti, které se s tématy jako práce, zdraví nebo chudoba neoddělitelně spájí,“ zdůrazňuje.

„Dnes už nikdo v Gaze nemá domov a normální život, každý počítá své mrtvé příbuzné, sousedy a kolegy, všichni přežívají v hladu, v horku bez vody a léků, na útěku,“ upozorňuje ve svém eseji pro Chybu systému analytička Zora Hesová. Debata o válce v Gaze je ale v Česku vyhrocená. Proč? V eseji odpovídá také komentátor Jan Fingerland. Poslechněte si letní speciál o tom, co válka v Gaze vyvolává v české společnosti a jak dál.

Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky: „Český systém je nastavený tak, že jste buď naplno v práci a dítě naplno ve školce, anebo jste naplno doma. Flexibilita tu ještě není zavedena, nikdo na ni není zvyklý a chybí tu instituty, které by to slaďování umožnily.“