Chyba systému

To, čemu se říká krize maskulinity, je součástí hlubší proměny společnosti, je přesvědčená socioložka Lucie Jarkovská. Mladí muži, kteří se dnes cítí ztraceni v komplikovaném světe, hledají vzor a mohou ho najít i manosféře, doplňuje ji v debatě Chyby systému psycholog Michal Petr. „Ženy svoji pozici ve společnosti reflektují, zato muž byl po stovky let ten pravzor, který neměl potřebu se tematizovat,“ dodává spisovatel Vratislav Maňák.

Uplynulo třináct let od chvíle, kdy se Evropská unie vstupem Chorvatska rozrostla o zatím posledního člena klubu. Dlouho se zdálo, že kdysi oblíbená politika rozšiřování upadla do hlubokého spánku. Po ruské invazi na Ukrajinu se to změnilo. Nová geopolitická realita znovu probudila zájem členských států a vlila novou krev do žil i skomírajícím snahám kandidátských zemí, z nichž některé čekají v předpokoji členství víc než dvě dekády.

Pokud má být debata o vstupu Ukrajiny do Evropské unie vedena seriózně, je potřeba nejprve oddělit dva pojmy, které se v evropské debatě velmi často zaměňují – právní nemožnost a politickou neochotu. Odpůrci rychlejšího přístupového procesu argumentují, že by bylo nespravedlivé zvýhodnit Ukrajinu například před státy západního Balkánu, které čekají na členství více než deset let. Tento argument má politickou váhu a nelze jej jednoduše odmítnout.

Kdo nedědí, nebydlí. Heslo mladých, které odráží realitu dnešního Česka. V Evropské unii potřebujeme nejvíce ročních platů na pořízení vlastního bydlení v metropoli – téměř patnáct. „Vlastnické bydlení si v Praze či Brně může dovolit jen čtvrtina domácností. Nejsou dostupné ani dlouhodobé nájmy nebo sociální bydlení, takže máme spoustu lidí na hranici bezdomovectví. Krize bydlení existuje na mnoha stranách spektra,“ shrnuje v Chybě systému sociolog Daniel Prokop.

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti a podle prezidenta Donalda Trumpa země zažívá zlaté časy. Kritici ale upozorňují na pokles mezinárodní prestiže, rozpad systému brzd a protivah a například historik Timothy Snyder varuje před hrozbou tyranie a fašismu. „Pokud to slovo vnímáme v našem kontextu, pak je to lehce přehnané. Ale v kontextu toho, jak to ve svých dílech Snyder rozpracovává, to tak přehnané není,“ tvrdí v Chybě systému amerikanista Milan Babík.

Vláda Andreje Babiše (ANO) od svého nástupu provádí rozsáhlé personální a institucionální změny na ministerstvech a na Úřadu vlády. Reorganizace má dále usnadnit nový zákon o státních zaměstnancích, který je ve Sněmovně. „Ve státní správě je v posledních měsících živo, to je obvyklé, když se vymění vláda. Tentokrát je ale těch změn více než v minulosti,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus někdejší „superúředník“ Josef Postránecký.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně oživil debaty o česko-německých vztazích. Čtyřdenního setkání se na Moravě zúčastnilo podle organizátorů si 1500 lidí z Německa a zhruba stejný počet Čechů. „Účastníků je méně a méně, to je třeba vidět. Zároveň přesun do liberálního prostředí Brna je taková živá voda, protože celá ta událost už trochu skomírala,“ všímá si v Chybě systému politolog a germanista Lukáš Novotný z Univerzity J. E. Purkyně.

Svět práce se mění, naše hodnoty zůstávají. Pod tímto mottem proběhl sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na němž byl opět zvolen Josef Středula, čímž se stal nejdéle sloužícím předsedou v moderní historii. „Často nám jsou dávány za vzor moderní odbory západního střihu, aniž by někdo věděl, co to znamená. Hlavně to nemá být ROH, ale to je asi tak všechno. Řekla bych, že české odbory jsou do značné míry moderní,“ míní odborová právnička Šárka Homfray.

Debata o reformě důchodového systému přináší otázky, jak zajistit jeho udržitelnost i mezigenerační spravedlnost. „Víme, že na důchod se v Česku plně spoléhají jen čtyři procenta lidí,“ říká v Chybě systému ekonom Vladimír Bezděk. „Jenže, jak ukázala studie CERGE-EI, průměrný klient v Česku musí vkládat desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty. A tady by měla být role státu. Měl by to nastavit tak, aby to lidem dávalo smysl.“

Prezident Petr Pavel před úterním jmenováním Andreje Babiše (ANO) ocenil jasný a srozumitelný způsob, jak nový premiér naplnil jeho podmínku a veřejnosti představil řešení svého střetu zájmu. „To neznamená, že v tom vyjádření jsou všechny podstatné detaily nebo že vše do 14 dnů klapne. Myslím ale, že to, čeho mohl prezident v této fázi docílit, se i stalo. A že větší ambici prezident neměl. A to je spíš správně,“ hodnotí ústavní právník Jan Kysela.

Několik poslanců a poslankyň před nadcházejícími parlamentními volbami oznámilo, že se už znovu nechystá kandidovat. Na vině může být frustrace ze současné situace v Poslanecké sněmovně, kde se kvůli obstrukcím nedaří prosazovat konkrétní návrhy. Jak ale říká bývalá místopředsedkyně Sněmovny Petra Buzková (tehdy ČSSD), změnit stávající systém nebude tak jednoduché. „Neříkám, že jednací řád je ideální, ale je zatím ještě stále funkční,“ konstatuje v podcastu Chyba systému.

„Na co potřebujeme gender, když jsme montovna Evropy? Na co gender, když polovina pracujících nedosáhne na minimální důstojnou mzdu?“ popisuje část debaty o českém feminismu publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková v eseji pro podcast Českého rozhlasu Plus Chyba systému. „Jsou to přitom právě genderové nerovnosti, které se s tématy jako práce, zdraví nebo chudoba neoddělitelně spájí,“ zdůrazňuje.

„Dnes už nikdo v Gaze nemá domov a normální život, každý počítá své mrtvé příbuzné, sousedy a kolegy, všichni přežívají v hladu, v horku bez vody a léků, na útěku,“ upozorňuje ve svém eseji pro Chybu systému analytička Zora Hesová. Debata o válce v Gaze je ale v Česku vyhrocená. Proč? V eseji odpovídá také komentátor Jan Fingerland. Poslechněte si letní speciál o tom, co válka v Gaze vyvolává v české společnosti a jak dál.

Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky: „Český systém je nastavený tak, že jste buď naplno v práci a dítě naplno ve školce, anebo jste naplno doma. Flexibilita tu ještě není zavedena, nikdo na ni není zvyklý a chybí tu instituty, které by to slaďování umožnily.“