CIOtrends

Datová suverenita se stává jedním z hlavních témat při výběru firemních IT řešení. Pro tři čtvrtiny firem v Česku je důležité, aby jejich data zůstala…

Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření, která reagují na bouřlivý rozvoj umělé inteligence a rostoucí obavy z jejího zneužití, je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.

První číslo CIOtrends roku 2026 se zaměřuje na klíčové výzvy, které stojí před podnikovým IT v době, kdy se umělá inteligence potýká s vlastními limity a státní správa řeší miliardové investice bez dostatečného personálního krytí. Vydání přináší hloubkové analýzy degenerace velkých jazykových modelů, revoluční Liquid Neural Networks (LNN) a komplexní přehled datové infrastruktury ve speciálu.

Systémy ERP představují klíčový prvek podnikové informační infrastruktury. Díky tomu nesmějí technologicky zaostávat a brzdit rozvoj podniku. Jak si firmy vedou při výběru a implementaci systémů ERP? Proč a jak často překračují rozpočty nebo harmonogramy?

Největší objem investic v příštích třech letech bude směřovat do technologií. V souladu s tím musejí růst i investice do kyberbezpečnosti a transparentnosti v oblasti umělé inteligence. Největší zájem je o investice v USA a Asii, vyplývá z aktuálního PwC Global Investors Survey.

Technologičtí lídři stojí před zásadní zkouškou, ve které se ambiciózní plány s umělou inteligencí střetávají s nedostatkem talentů a přísnějšími regulacemi. Ačkoliv je AI vnímána jako absolutní priorita, praxe ukazuje na nutnost rychle zapracovat na celkové připravenosti organizací.

Databáze obsahují obrovské množství informací, ale problémem je, jak je odhalit, nebo přesněji řečeno, jak je vytěžit. K analýze informací se používají dvě související, ale odlišné oblasti: těžba dat a neuronové sítě z oblasti umělé inteligence.

AI neúnavně proniká do všech vrstev řízení, firmy masivně investují do business intelligence, real-time dashboardů, datových skladů a pokročilé analytiky. Díky AI získávají odpovědní pracovníci větší rychlost, přesnost a schopnost nahlížet data v širších souvislostech.

Regulace AI je důležitá: aby se zabránilo zneužívání této technologie, chránila se lidská práva a podporovala důvěra veřejnosti v její používání. Cílem regulace je zajistit, aby byla umělá inteligence bezpečná, transparentní a nediskriminovala jednotlivce ani skupiny.

Umělá inteligence dnes zásadně proměňuje nejen průmysl, ale i každodenní práci výzkumníků. Právě to je jádrem nové iniciativy Akademie věd ČR, která pod hlavičkou Strategie AV21 spouští koordinovaný program AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Projekt, do jehož vedení se postavil Martin Víta z Ústavu informatiky AV ČR, si klade za cíl ukázat badatelskou sílu AI napříč obory a propojit více než polovinu výzkumných pracovišť v Akademii na společném tématu.

V mnoha firmách a organizacích dochází k nenápadnému, ale zásadnímu konfliktu. Na jedné straně se prosazují moderní cloudové platformy, podporuje se hybridní práce a vytvářejí se agilní týmy. Na druhé straně však zaměstnanci stále tisknou dokumenty „na podpis“, ukládají soubory na lokální disky svých počítačů a posílají e-mailem kdoví kolik verzí excelové tabulky. Nesoulad je často vážným problémem, který podkopává produktivitu a inovace.

Tuzemské firmy přistupují k využívání umělé inteligence opatrněji než jejich slovenští sousedé. Zářijový průzkum společnosti SAP mezi 350 vedoucími pracovníky ukázal, že AI už reálně používá téměř polovina slovenských firem, zatímco v Česku jen čtyři z deseti. Hlavními překážkami rychlejší adopce jsou obavy z bezpečnosti dat a provozních výpadků. Přesto už každý desátý manažer v Česku důvěřuje umělé inteligenci natolik, že by jí svěřil rozhodování i na úrovni top managementu.

Sněmovna během září schválila novelu zákona, který se týká daňových odpočtů souvisejících s vědou a výzkumem. Firmy tak nově získají možnost odečíst si náklady na výzkum a vývoj od základu daně až do výše 150 % uznatelných nákladů. Výsledkem je citelné snížení daně z příjmů. To může být zajímavým stimulem pro malé a střední podniky. Novela již byla podepsána prezidentem a čeká na své zveřejnění ve Sbírce zákonů, aby mohla vejít v platnost.

Od 12. září 2025 platí v celé Evropské unii nové nařízení – EU Data Act. Jeho cílem je zásadně proměnit trh cloudových a SaaS služeb: odstranit zbytečné bariéry, které dosud držely zákazníky u jednoho poskytovatele, a otevřít cestu k férovější konkurenci. Vendor lock-in, tedy situace, kdy je zákazník „uvězněn” u svého poskytovatele kvůli technickým omezením, složitým smlouvám nebo vysokým poplatkům za odchod, má postupně skončit. A není to jen teorie – první kroky už podnikají i největší světoví hráči.

Magazín CIOtrends srpen 2025 přináší detailní a aktuální pohled na klíčové IT témata, která zajímají především IT manažery, šéfredaktory a odborníky v oblasti informačních technologií na českém trhu. Tentokrát primárně o digitalizaci, bezpečnosti a moderní kanceláři.