CIOtrends

AI neúnavně proniká do všech vrstev řízení, firmy masivně investují do business intelligence, real-time dashboardů, datových skladů a pokročilé analytiky. Díky AI získávají odpovědní pracovníci větší rychlost, přesnost a schopnost nahlížet data v širších souvislostech.

Regulace AI je důležitá: aby se zabránilo zneužívání této technologie, chránila se lidská práva a podporovala důvěra veřejnosti v její používání. Cílem regulace je zajistit, aby byla umělá inteligence bezpečná, transparentní a nediskriminovala jednotlivce ani skupiny.

Umělá inteligence dnes zásadně proměňuje nejen průmysl, ale i každodenní práci výzkumníků. Právě to je jádrem nové iniciativy Akademie věd ČR, která pod hlavičkou Strategie AV21 spouští koordinovaný program AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Projekt, do jehož vedení se postavil Martin Víta z Ústavu informatiky AV ČR, si klade za cíl ukázat badatelskou sílu AI napříč obory a propojit více než polovinu výzkumných pracovišť v Akademii na společném tématu.

V mnoha firmách a organizacích dochází k nenápadnému, ale zásadnímu konfliktu. Na jedné straně se prosazují moderní cloudové platformy, podporuje se hybridní práce a vytvářejí se agilní týmy. Na druhé straně však zaměstnanci stále tisknou dokumenty „na podpis“, ukládají soubory na lokální disky svých počítačů a posílají e-mailem kdoví kolik verzí excelové tabulky. Nesoulad je často vážným problémem, který podkopává produktivitu a inovace.

Tuzemské firmy přistupují k využívání umělé inteligence opatrněji než jejich slovenští sousedé. Zářijový průzkum společnosti SAP mezi 350 vedoucími pracovníky ukázal, že AI už reálně používá téměř polovina slovenských firem, zatímco v Česku jen čtyři z deseti. Hlavními překážkami rychlejší adopce jsou obavy z bezpečnosti dat a provozních výpadků. Přesto už každý desátý manažer v Česku důvěřuje umělé inteligenci natolik, že by jí svěřil rozhodování i na úrovni top managementu.

Sněmovna během září schválila novelu zákona, který se týká daňových odpočtů souvisejících s vědou a výzkumem. Firmy tak nově získají možnost odečíst si náklady na výzkum a vývoj od základu daně až do výše 150 % uznatelných nákladů. Výsledkem je citelné snížení daně z příjmů. To může být zajímavým stimulem pro malé a střední podniky. Novela již byla podepsána prezidentem a čeká na své zveřejnění ve Sbírce zákonů, aby mohla vejít v platnost.

Od 12. září 2025 platí v celé Evropské unii nové nařízení – EU Data Act. Jeho cílem je zásadně proměnit trh cloudových a SaaS služeb: odstranit zbytečné bariéry, které dosud držely zákazníky u jednoho poskytovatele, a otevřít cestu k férovější konkurenci. Vendor lock-in, tedy situace, kdy je zákazník „uvězněn” u svého poskytovatele kvůli technickým omezením, složitým smlouvám nebo vysokým poplatkům za odchod, má postupně skončit. A není to jen teorie – první kroky už podnikají i největší světoví hráči.

Magazín CIOtrends srpen 2025 přináší detailní a aktuální pohled na klíčové IT témata, která zajímají především IT manažery, šéfredaktory a odborníky v oblasti informačních technologií na českém trhu. Tentokrát primárně o digitalizaci, bezpečnosti a moderní kanceláři.