Co v učebnicích nebylo

Co v učebnicích nebylo

Nejnovější články na Seznamu na téma Co v učebnicích nebylo

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Na Merkuru a Venuši je rok kratší než den. Venuše je dokonce nejlínější planeta ve Sluneční soustavě

    Před 20 hodinami

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Historie našich cest sahá do doby bronzové. Kamenné silnice se budovaly až za vlády Marie Terezie

    Před 3 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Slunečnice, hořavka, piskoř aneb nezvyklá jména ryb

    Před 4 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Měsíc není kulatý tak, jak by se mohlo zdát a neprobíhají na něm geologické jevy

    Před 5 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že Měsíc není dokonale kulatý? Když se ze země podíváme pouhým okem na noční oblohu, zdá se, že je krásně kulatý. Ale není tomu tak.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Mocné vrstvy rašeliny mohou bublat díky mofetám. Přírodní rezervaci najdete u Františkových Lázní

    Před 6 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Jak spí zvířata? Mají ráda pohodlí a některá umí spát jen jednou polovinou mozku

    Před 7 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Příběh českých skal začíná v dobách, kdy na našem území bylo moře a ukládaly se tu vrstvy písku

    Před 10 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Děti mívaly prázdniny pět týdnů a začínaly na podzim. Kvůli žním je nechal císař Josef II. přesunout

    Před 11 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Někteří pásovci se umí proměnit v kouli. Samice umí ve stresu pozdržet narození mláďat až o dva roky

    Před 12 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Každý vodopád má trochu jiný charakter. U nás patří k nejvyšším Pančavský

    Před 13 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že nejvyšší český vodopád „padá“ jen 148 metrů, zatímco světový rekordman dosahuje téměř jednoho kilometru? Pančavský vodopád v krkonošském Labském dole lákal turisty už od poloviny 19. století.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Uran je nejchladnější planeta naší soustavy. Zajímavý je i sklon jeho rotační osy

    Před 14 dny

    ·

    1 minuta

    Dvě vnější planety sluneční soustavy se označují jako ledoví obři. I když by se mohlo zdát, že vzhledem k obrovské vzdálenosti od Slunce je Neptun nejchladnější planetou, není tomu tak. Trumfne ho soused Uran.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Rašeliniště mohou v dešti zvyšovat hladiny řek rychleji než běžný les

    Před 17 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že rašeliniště mohou v dešti zvyšovat hladiny řek rychleji než běžný les? Horská rašeliniště jsou často vnímána jako přírodní „houby“, které nasají vodu, a pak ji postupně uvolňují do krajiny.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin. Orientují se podle magnetického pole Země

    Před 18 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Pro přežití člověk potřebuje kyslík, tekutiny a potravu. Důležitý je však i spánek

    Před 19 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Zemětřesení v Česku není nebezpečné, přesto však naše území není zcela seizmicky klidné

    Před 20 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Pštrosi mají větší oko než mozek a nestrkají hlavy do písku. Obřích rozměrů dosahují jejich vejce

    Před 21 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že pštrosi mají větší oko než mozek? Průměr pštrosího oka je pět centimetrů, což je srovnatelné s kulečníkovou koulí. Tito ptáci mají velmi malou hlavu a její větší část zabírají právě oči, zatímco nervová centrála má průměr menší. Je to ovšem dáno strukturou ptačího mozku, který je sice malý, ale obsahuje mnohonásobně víc neuronů než stejně velký mozek u savců.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Nejvyšší známá hora sluneční soustavy se tyčí do výšky přes 21 kilometrů

    Před 24 dny

    ·

    1 minuta

    Hora se nachází na planetě Mars a jmenuje se Olympus Mons, v překladu Hora Olympus a dodržuje tak názvosloví čerpající z řecko-římské mytologie.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Lidský vlas je podobně odolný jako ocel a může dorůst do délky jeden a půl metru

    Před 25 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Říkáte, že se něco stalo přesně v pravé poledne? Omyl. Časový rozdíl může být až 25 minut

    Před 26 dny

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, co označuje sousloví pravé poledne? Často slyšíme, že se něco odehrálo v pravé poledne. Jde ale většinou o nepravdivou a matoucí informaci.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Víte, co je papafobie nebo nomofobie? Existuje i fobie z krkolomných slov, název stojí za to

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že existuje fobie z klaunů, papeže nebo piva? Strach může mít člověk z ledasčeho. Nejobvyklejšími spouštěči jsou například pavouci, hadi nebo uzavřené prostory.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Na našem území hojně vybuchovaly sopky. Mnohá místa dnes považujeme za běžné kopce

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Neptun od svého objevení lidmi stačil oběhnout kolem slunce pouze jednou

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Slzy jsou zásadní pro běžné fungování oka. Mají je i zvířata, ale emoční pláč je vlastní jen člověku

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Pražský poledník: Na Staroměstském náměstí měřili čas pomocí čáry na zemi. Co na to moderní měření?

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Melouny se na našem území pěstovaly už ve středověku. Pěstovali je takzvaní melouníci

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že melouny se na našem území pěstovaly už ve středověku? Tyhle sladké plody, které se správně česky nazývá lubenice obecná, pro nás mají stále punc exotiky, daří se jim totiž v teplém podnebí.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Odlezelské jezero vytvořil mohutný sesuv půdy během tří dnů. Rychle se ale zanáší, hrozí mu zánik

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že Odlezelské, jinak též Mladotické, jezero na severním Plzeňsku je nejmladším přirozeným jezerem v České republice a evropským unikátem? Jeho vznik na konci května 1872 byl bleskový – během pouhých tří dnů ho vytvořil mohutný sesuv půdy na svahu Potvorovského kopce.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Každé mraveniště má systém. Královna za svůj život dokáže vyprodukovat až 150 milionů vajíček

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že mravenčí královna může žít až 20 let? Mraveniště připomínají velkoměsta se stovkami tisíc obyvatel. U většiny druhů je však mezi nimi jeden vyvolený, přesněji řečeno jedna vyvolená.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Polární záři pozoroval už Galileo Galilei a dal jí jméno. Výsledná barva závisí na hustotě vzduchu

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že polární záři pozoroval už Galileo Galilei, a dokonce jí dal jméno? Latinsky aurora borealis. Další vědec, Anders Celsius, si všiml, že při ní „šílí“ kompas, a Christian Birkeland na přelomu 19. a 20. století experimentálně dokázal, že za vším stojí elektrony interagující s magnetickým polem Země.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    V Česku je přes 50 oběžných výtahů. Nejdelší páternoster najdete v Liberci a ve Zlíně

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že v Česku je přes 50 oběžných výtahů? Z dnešního pohledu jsou takzvané páternostery už spíš technickou kuriozitou. Zhruba před 100 lety ovšem byly mezi staviteli velmi oblíbené.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Chobotnice mají tři srdce a jen dvě pevné části těla. Kudy projde tlama, protáhne se celé tělo

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že chobotnice mají tři srdce? Není to však kvůli lásce, ale pro efektivnější život pod hladinou. Tito zajímaví mořští živočichové mají jedno hlavní srdce, které rozvádí okysličenou krev do celého těla. Jenže jejich krevní barvivo má sníženou kapacitu pro přenos kyslíku a proto krev do žaber pumpují pod větším tlakem ještě dvě přídavná srdce.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Kyselina v žaludku je jednou z nejsilnějších žíravin v těle. Je však velmi potřebná

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že člověk má v těle jednu z nejsilnějších žíravin? Jde o kyselinu chlorovodíkovou, která má pH 1. Naštěstí je to v organismu zařízeno tak, že nám v běžném stavu nemůže ublížit, naopak nám pomáhá.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Hora tří moří a hlučných kamenů má název Klepáč a je geografickým unikátem

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že hora Klepáč je geografickým unikátem světového formátu? Má nadmořskou výšku 1 145 metrů a nachází se v masivu Králického Sněžníku na česko-polské hranici.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Přeborníky v rychlosti plození mláďat jsou vačnatci. Který živočich si na své mládě počká nejdéle?

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že samice žraloka límcového si na narození potomka musí počkat tři a půl roku? Tahle paryba jako by byla zapomenuta v čase. Vyskytovala se na Zemi totiž už před 80 miliony let a podobá se dávno vyhynulým druhům.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    V roce 1804 na Zemi žila miliarda lidí. Od té doby populace prudce rostla. Kdy se očekává pokles?

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že obavy z přelidnění planety měli lidé už koncem 18. století? Konkrétně v roce 1798 varoval britský ekonom a pastor Thomas Malthus před katastrofickým hladomorem, přestože tehdy planetu neobývala ani miliarda lidí.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Vrch Boreč: v zimě kouří, v létě chladí. Přírodní klimatizace fascinuje lidi od dob kněžny Libuše

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že vrch Boreč v Českém středohoří nedaleko Lovosic v zimě vypadá, jako by se pod ním probouzela sopka? Tento přírodní úkaz je ve skutečnosti ohromujícím fyzikálním procesem probíhajícím uvnitř znělcového masivu.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Létající ryby mohou plachtit nad hladinou vysokou rychlostí až stovky metrů. Proč to dělají?

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, proč létající ryby létají? Pokud jste někdy byli na dovolené u moře, mohli jste tento nezvyklý přírodní úkaz vidět na vlastní oči.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Každou sekundu na naší planetě zazáří přibližně sto blesků. Co prozrazuje jejich barva?

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že každou sekundu na naší planetě zazáří přibližně sto blesků? Tento nekonečný přírodní ohňostroj se pohybuje závratnou rychlostí až 150 000 km/s a jeho teplota může dosáhnout 30 000 °C, což pětinásobně převyšuje teplotu povrchu Slunce.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Nejchladnější a nejteplejší místa ve světě i u nás: Kdo je absolutním králem mrazu?

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Barva lidských očí se ustálí až ve věku tří let. Víte, která dominuje a která je nejvzácnější?

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Sněhové vločky jsou fascinujícím důkazem geometrické preciznosti přírody

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život. Na proces má vliv opotřebení a zemská přitažlivost

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Proč je ledovec uvnitř modrý? Není za tím pigment, ale fascinující souhra vysokého tlaku a optiky

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Čerstvě napadaná sněhová závěj modrá není. Modrá není ani kostka ledu v drinku. Proč tedy icebergy, obrovské kusy sladkovodního ledu, které se odlomily z ledovce a plují v moři, září modře? I pukliny v ledovcích vypadají, jako by do nich někdo nalil plný sud curracaa.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Záhadné kamenné řady leží v Kounově. Výzkumy dosud nepřinesly jednoznačné datování

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nedaleko obce Domoušice v okrese Louny se nachází jedna z největších archeologických hádanek u nás?
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Původ puzzle byl ryze vzdělávací a nebyly pro každého. Vyráběly se z drahého cedrového dřeva

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Pouštění draků znali už před 3000 lety v Číně. V Evropě a Americe našli i praktické využití ve vědě

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Kolíčky na prádlo znali už Egypťané. Jejich novodobá historie ale začíná až v 17. století v Británii

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Křížovka fascinuje lidstvo už od antiky. Její novodobá historie je ale opředena několika legendami

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že křížovka fascinuje lidstvo už od antiky? Její novodobá historie je ale opředena několika legendami. Jedna z nich vypráví o vězni Victoru Orvillovi, který si z nudy čmáral písmena na čtvercovou podlahu cely v Kapském Městě.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Nejdeštivější a nejsušší místa u nás jsou ovlivněna polohou. Která jsou v Čechách a která na Moravě?

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Proč jsou velryby tak velké? Denně spořádají až šestnáct tun. Největší je plejtvák obrovský

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že srdce plejtváka obrovského váží kolem 200 kilogramů? Největším živočichem na planetě Zemi je bezesporu plejtvák obrovský.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Zemětřesení v Portugalsku roku 1755 mělo vliv i na termální prameny v Čechách. Přestaly stříkat

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že účinky velkého zemětřesení, které v polovině 18. století srovnalo se zemí Lisabon, byly cítit i u nás? Dne 1. listopadu 1755 postihla hlavní město Portugalska katastrofa.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Silon byl původně luxusním materiálem. Za jeho vznikem stojí Otto Wichterle

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že kromě kontaktních čoček vynalezl chemik Otto Wichterle také silon Asistovali mu kolegové Novotný a Procházka, a proto se mělo nově vyvinuté vlákno jmenovat původně WINOP. Z obchodního hlediska se ukázalo, že je vhodnější nalézt název připomínající již existující populární nylon a silon byl na světě.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Kořeny meteorologie sahají až do starověkého Řecka. První sofistikovaná měření dělal už Aristoteles

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že kořeny meteorologie sahají až do starověkého Řecka? Pozorovat počasí a vyvozovat z toho závěry a předpovědi se snažili lidé od nepaměti.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Krk není to jediné, co mají žirafy dlouhé. Nevšedních rozměrů dosahuje také jejich jazyk

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Pražské jezulátko má španělský rodokmen a několik „dvojčat“

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že soška Pražského Jezulátka pochází podle pramenů ze Španělska? Na pyrenejském poloostrově ji prý v druhé polovině 16. století zhotovil mnich, kterému se Ježíšek zázračně ukázal a který podle jeho podoby sošku vymodeloval.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Hradů a zámků je v Česku přes dva tisíce. Který je největší, který nejstarší a který leží nejvýše?

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, kolik se na území Česka nachází hradů, zámků a zřícenin? Turistické a historické přehledy uvádějí úctyhodné číslo přesahující dvě tisícovky, některé zdroje se kloní až ke třem tisícům.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Lední medvěd se může i přehřát. Věděli jste, že jeho kůže je pod chlupy černá?

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že i lední medvěd se může přehřát? Největší suchozemská šelma žije v dost nehostinných podmínkách v Arktidě. Teploty tam běžně klesají až k mínus 40 stupňům. A proto evoluce vybavila lední medvědy několika vychytávkami, aby v takovém mrazu přežili.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Příběh lázeňství v Čechách se začal psát už ve 12. století. Stalo se v Teplicích

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že příběh lázeňství v Čechách se začal psát už ve 12. století? S velkým náskokem oproti zbytku země se tak stalo v Teplicích. A vděčí se za to královně Juditě, manželce Vladislava II. Jejím přičiněním vzniknul roku 1154 na místech s teplými prameny klášter, který se věnoval také péči o nemocné.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    K nejbližšímu moři je to vzdušnou čarou pouhých 290 kilometrů

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, ke kterému moři je to z naší země nejblíže? Nejseverněji položená obec České republiky i bývalé Rakousko-Uherské monarchie je Lobendava v okrese Děčín v Ústeckém kraji, v západní části Šluknovského výběžku.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    2 min

    Podcast
    Gepard není nejrychlejším savcem na planetě, ale pouze na souši. Kdo je ještě rychlejší ve vzduchu?

    Před 2 měsíci

    ·

    2 minuty

    Věděli jste, že nejrychlejším savcem na planetě není gepard? Široce rozšířené tvrzení připisuje rekordní rychlost africké kočkovité šelmě, která žije v Africe a také v jihozápadní Asii.
     Komentáře

  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Věděli jste, že na Vltavě v Praze bývalo mnohem více ostrovů, než je tam teď?

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
     Komentáře
Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.
Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.
Reklama