Co v učebnicích nebylo

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Čerstvě napadaná sněhová závěj modrá není. Modrá není ani kostka ledu v drinku. Proč tedy icebergy, obrovské kusy sladkovodního ledu, které se odlomily z ledovce a plují v moři, září modře? I pukliny v ledovcích vypadají, jako by do nich někdo nalil plný sud curracaa.

Věděli jste, že v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nedaleko obce Domoušice v okrese Louny se nachází jedna z největších archeologických hádanek u nás?

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že křížovka fascinuje lidstvo už od antiky? Její novodobá historie je ale opředena několika legendami. Jedna z nich vypráví o vězni Victoru Orvillovi, který si z nudy čmáral písmena na čtvercovou podlahu cely v Kapském Městě.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, že srdce plejtváka obrovského váží kolem 200 kilogramů? Největším živočichem na planetě Zemi je bezesporu plejtvák obrovský.

Věděli jste, že účinky velkého zemětřesení, které v polovině 18. století srovnalo se zemí Lisabon, byly cítit i u nás? Dne 1. listopadu 1755 postihla hlavní město Portugalska katastrofa.

Věděli jste, že kromě kontaktních čoček vynalezl chemik Otto Wichterle také silon Asistovali mu kolegové Novotný a Procházka, a proto se mělo nově vyvinuté vlákno jmenovat původně WINOP. Z obchodního hlediska se ukázalo, že je vhodnější nalézt název připomínající již existující populární nylon a silon byl na světě.

Věděli jste, že kořeny meteorologie sahají až do starověkého Řecka? Pozorovat počasí a vyvozovat z toho závěry a předpovědi se snažili lidé od nepaměti.

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

Věděli jste, že soška Pražského Jezulátka pochází podle pramenů ze Španělska? Na pyrenejském poloostrově ji prý v druhé polovině 16. století zhotovil mnich, kterému se Ježíšek zázračně ukázal a který podle jeho podoby sošku vymodeloval.

Věděli jste, kolik se na území Česka nachází hradů, zámků a zřícenin? Turistické a historické přehledy uvádějí úctyhodné číslo přesahující dvě tisícovky, některé zdroje se kloní až ke třem tisícům.

Věděli jste, že i lední medvěd se může přehřát? Největší suchozemská šelma žije v dost nehostinných podmínkách v Arktidě. Teploty tam běžně klesají až k mínus 40 stupňům. A proto evoluce vybavila lední medvědy několika vychytávkami, aby v takovém mrazu přežili.

Věděli jste, že příběh lázeňství v Čechách se začal psát už ve 12. století? S velkým náskokem oproti zbytku země se tak stalo v Teplicích. A vděčí se za to královně Juditě, manželce Vladislava II. Jejím přičiněním vzniknul roku 1154 na místech s teplými prameny klášter, který se věnoval také péči o nemocné.

Věděli jste, ke kterému moři je to z naší země nejblíže? Nejseverněji položená obec České republiky i bývalé Rakousko-Uherské monarchie je Lobendava v okrese Děčín v Ústeckém kraji, v západní části Šluknovského výběžku.

Věděli jste, že nejrychlejším savcem na planetě není gepard? Široce rozšířené tvrzení připisuje rekordní rychlost africké kočkovité šelmě, která žije v Africe a také v jihozápadní Asii.

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Pokud byste si mapu naší země vystřihli z papíru, a pak ji chtěli napíchnout na tužku tak, aby byla v rovině, museli byste se trefit hrotem právě do Číhošti.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že nelze jednoznačně určit nejsilnější sval lidského těla? Záleží totiž na tom, podle čeho sílu poměřujeme. Kulturisté často předvádějí své bicepsy, pokud by však chtěli ukázat sval, který toho uzvedne opravdu nejvíc, museli by vystavovat svůj zadek. Hýžďový sval totiž například při vstávání ze sedu zvedá celé lidské tělo. Udržuje nás ve vzpřímené poloze a zajišťuje naši stabilitu.

Věděli jste, že stavění sněhuláků byla oblíbená zábava už v dávné minulosti? Neumíme přesně říci, kdo postavil prvního sněhuláka, s jistotou ale víme, že se kresbička postavy uplácané ze sněhu objevila už v holandské modlitební knížce z roku 1380, známé jako „Kniha hodinek“.

Věděli jste, že nejčastěji dostávají lidé infarkt v pondělí? Dřív se používaly výrazy jako srdeční mrtvice nebo dokonce záhať. Dnes už mezi lékaři i laiky jednoznačně dominuje pojmenování infarkt.

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Česku existují vodních tunely? Hned na několika místech naší země bylo v minulosti nutné vybudovat umělé kanály, kterými dodnes proudí vodní tok.

Věděli jste, že apendix je důležitou zásobárnou bakterií? Celkem dost lidí si myslí, že apendix a slepé střevo je totéž, ale není to tak. Slepé střevo je první úsek tlustého střeva a teprve z něj vystupuje červovitý výběžek pojmenovaný latinsky apendix.

Vznik tohoto jedinečného díla je opředen legendami. Ta nejrozšířenější hovoří o krutém konci jeho údajného tvůrce mistra Hanuše, jehož pražští konšelé po dokončení práce nechali oslepit, aby podobné dílo už nemohl postavit nikde jinde. Příběh je naštěstí jen smyšlenkou, unikátnost stroje nás ovšem ohromuje dodnes.

Věděli jste, že je v ledovcích obsaženo až 75 procent sladké vody na zeměkouli? Ledovce v polárních oblastech velmi pomalu kloužou z vyšších míst na pevnině, až dorazí k moři. Tam se z nich odlamují obrovské bloky, takzvané icebergy, které pak unáší mořské proudy. Protože mají menší hustotu než mořská voda, neklesají ke dnu a plavou na hladině.

Věděli jste, že v Česku je víc než 50 větrných mlýnů? Jde o technické památky na dobu, kdy se pomocí síly větru mlela mouka. Existují v zásadě dva odlišné typy větrných mlýnů a zástupce obou na našem území dodnes najdeme.