Dag Jeger

Pan ministr Klempíř nám vykreslil v růžových barvách novelu zákona o médiích veřejné služby, která prý zaručí jejich nezávislost a pluralitu. Tož se na to podívejme trochu důkladněji.

Demagogicko-populistické žvanění o tom, jak zrušení koncesionářských poplatků zdvihne rodinné a firemní rozpočty, možná ve volbách přihodilo někomu pár hlasů. Jaký je ale skutečný důvod změn?

Volební nátlak v maďarských volbách nikoli jako jednorázové kupčení před volebními místnostmi, ale jako systém práce s chudobou, veřejnými pracemi, sociální pomocí a systémem dotací.

Proč je Česko tak úrodnou živnou půdou pro šíření a konzumaci propagandy a dezinformací? Důvody bych shrnul do jediného slova – „ONI“.

Jsou věci, které mne dokážou rozpálit do běla. Jedním z nich byl nedávný výrok paní poslankyně Jany Murové, členky rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, k rozpočtu na obranu.

Naše děti jsou v orientaci v digitální politické propagandě, dezinformacích a manipulacích ponechávány povětšinou samy sobě a jejich vzdělávání nebo aspoň osvěta v této oblasti je více než tristní.

Náš mozek je hardware z doby kamenné, žije v prostředí 21. století a je bombardovaný reklamou, propagandou a manipulacemi vyráběnými umělou inteligencí. Bez pravidel a filtrů se přehřeje.

Vnutit lidem do hlav nějakou jednoduchou polopravdu či bezostyšnou lež a zmanipulovat jejich pohled na realitu není vůbec složité. Stačí docela malé zkreslení skutečnosti a dostatečný počet opakování.

Slovo informace se v médiích i mezi lidmi skloňuje dnes a denně ve všech pádech. Jenže co je to nebo spíš co jsou to informace? Jak se k nám dostávají, jak je vnímáme a jak na ně reagujeme?

Propaganda a dezinformace se na nás valí ze všech stran, kolují po sociálních sítích, diskutuje se o nich po hospodách. Máme se jich bát, máme je ignorovat, nebo je brát vážně a bránit se jejich vlivu?

Hybridní válka není nic nového pod sluncem. Je známa od nepaměti, jen moderní technologie ji pozvedly na kvalitativně úplně jinou úroveň.