Dagmar

Po dvou předchozích pohledech na ománskou gastronomii je čas napravit dojem, že v Ománu není co ochutnávat. Poklady se tu skutečně najdou.

Po první části o gastronomii v Ománu se zaměřím na jeho nedávnou historii, která vysvětluje i jeho poněkud „nevšímavý“ vztah k vlastní gastronomii.

Země, kterou po staletí ovlivňovali obchodníci, Portugalci, Britové i sousední asijské a africké kultury, si přesto svou kuchyni uchovala překvapivě nedotčenou. Omán žil po staletí bez potřeby svou kuchyni přizpůsobovat cizincům.

Někdy stačí divadelní představení, starý oblíbený film, jedno červnové datum a rodné město na jihu Anglie, aby se všechny stopy protnuly u jediného člověka. Spisovatel Peter Mayle miloval Provence a nebál se zkritizovat posvátné fish and chips.

Osel má neprávem pověst tvrdohlavého hlupáka. Člověka provází už více než pět tisíc let, pomáhal mu v práci a inspiroval biblické příběhy. Z jeho mléka vzniká jeden z nejdražších sýrů světa a některé další produkty mají téměř luxusní hodnotu.

Terminal Market není turistickou atrakcí vytvořenou pro návštěvníky, ale především trhem pro obyvatele Filadelfie.

K odpočinku ve stínu olivovníku se vedle vás ukládá římský legionář v plné zbroji. Nejde o žádnou fantazii. Olivovníku zvanému Ancient Olive Tree of Vouves na Krétě se odhaduje stáří až 4 000 let.

K degustaci olivového oleje lze přistoupit jako profesionál. Ti nalijí malé množství do sklenky, zahřejí v dlani, přivoní, malý doušek, „nasrknou“ vzduch, stejně jako u vína a začnou hodnotit.

Sedím ve washingtonském „Pivovaru bez hranic“, který nese název Bluejacket, a v jeho restauraci The Arsenal.

Nad hlavou mi líně projel vlak Southern, kterým občas jezdím do Londýna. Nikoho to nevzrušovalo, Borough Market se totiž rozkládá pod železničními oblouky.

Slovo karavana pochází z perského kārvān, označujícího skupinu obchodníků, poutníků nebo cestovatelů putujících společně na dlouhé cestě. Z perštiny jej převzala řada evropských jazyků, včetně češtiny.