Před devětasedmdesáti lety, v červenci 1947, odmítlo Československo pod sovětským nátlakem Marshallův plán. Důsledky tohoto rozhodnutí byly osudové. Nejen ekonomicky.
29. 6. 1945 podepsalo Československo v Kremlu odstoupení Podkarpatské Rusi SSSR. Jeden z nejostudnější momentů naší historie. Jednalo se o nich bez nich. Rusínský Mnichov.
V létě 1951 dostaly desítky tisíc úředníků papír s ideologickým rozkazem: od stolu k pásu. Akce 77 měla přesunout 77 tisíc lidí z kanceláří do výroby. Co k ní vedlo a jak skončila.
Jediný muž druhé světové války, kterého za tutéž činnost vyznamenali Hitler i Británie. Příběh operace Bodyguard a špiona, jenž obrátil německé tanky od Normandie.
Operace Overlord měla i československou stopu. Odboj Čechoslováků ve Francii, od mostů nad Dordogne, kde brzdili postup divize SS, až po dobytí vlastního československého vyslanectví v Paříži.
Stalin rozhodl, že dědičnost neexistuje. Příroda měla jiný názor, ale než ho prosadila, stihla strana uvěznit, nebo zabít tisíce vědců a zničit sovětskou biologii na dvě desetiletí.
Před 101 lety vyrazila ze Žiliny tisícovka Čechoslováků budovat v Sovětském svazu, ve Střední Asii, komunistický dělnický ráj. Zaplatili za to smrtí svých dětí, popravami a pronásledováním.
Sudetští Němci nebyli vůči Československu neloajální od počátku. Loajalita rostla i mizela podle doby. Skutečný zlom přišel až v roce 1933, mohla tomu Československá republika zabránit?
Tři měsíce po anšlusu Rakouska, čtyři měsíce před Mnichovem. V noci 20. května 1938 povolala vláda Milana Hodži jeden ročník zálohy, obsadila pohraničí a postavila proti třetí říši téměř 380 000 mužů.