David Řezník

Cenovka starého domu často nevychází z jeho stavu, ale z přání majitele. Kupující však začínají počítat, kolik je bude venkovský „sen“ skutečně stát.

Laďka Něrgešová otevřeně mluví o léčbě agresivního nádoru mozku. Její syn Adam nyní oslavil osmnácté narozeniny.

Spadla ze schodů, má vážné poranění hlavy a od té chvíle o sobě nepromluvila. Fanoušci se modlí, rodina prosí o klid. Ale kdo někdy podobný úraz zažil, ví, že tenhle strach není přehnaný.

Když se z mladého života stane dědické řízení, nejde o čísla, ale o ticho. O ten okamžik, kdy pochopíš, že všechno, co bylo plné světla, se teď měří v korunách a metrech čtverečních.

Dcera Mia slaví osm let. Do toho se objevuje nový „jasný důkaz“, který má potvrdit těhotenství Sary Sandevy. Jenže realita může být jiná, než jak ji podávají bulvární titulky.

Odešel král elegance. Giorgio Armani zemřel ve věku 91 let, ale jen pár dní před smrtí přiznal, co ho tížilo nejvíc. Nebyl to byznys, nebyly to peníze – byla to rodina.

Jiří Suchý přežil smrt Šlitra i zákaz režimu. Ale nejtvrdší ránu mu zasadila zrada, kterou nečekal – od lidí, s nimiž sdílel jeviště i důvěru. Přiznal, že právě ta bolela v životě nejvíc.

Na Korfu se objevila v žlutých šatech mezi olivovníky. Dlouho mlčela. Teď se ticho začíná měnit v hudbu. Charlotte Gottová stojí na prahu nové kapitoly svého života.

Když Martha Issová v rozhovoru přiznala, že pravidelně chodí na terapii, nezazněl potlesk. Jen ticho. Takové to ticho, ve kterém člověk najednou slyší vlastní výmluvy. Proč my ostatní pořád čekáme, až se zhroutíme?

Televize Prima mu vystavila stopku. Karel Kašák se měsíc neukáže na obrazovce. Nejde ale jen o milenku a záhadné zmizení – na stole je i tvrdý vzkaz televize o profesionalitě. A překvapivě i šance pro něj.

Říkáme jim „buď sám sebou“, ale svět na ně křičí, kým mají být. Sociální sítě, škola i rodina na ně tlačí tak silně, že někdy ztrácejí sami sebe.

Vidět ji v klipu „Léto 95“, jak tančí s úsměvem v centru Rakovníka, to není jen záběr. To je hrdost. Tereza Pergnerová je pořád stejná – živá, odvázaná a naše. A tohle je pocta jí. I jejímu tátovi z Lužné.

Byl to otec, který nedokázal snést ztrátu kontroly. Když ho manželka údajně opustila, rozhodl se, že jestli děti nebudou jeho, nebudou nikoho. Sekyra, benzín, výbuch. Sociální pracovnice stála za dveřmi. Už bylo pozdě.

Bylo mu šestnáct. Nehoda vymazala vzpomínky – ale tělo si je uchovalo. Marek Taclík dnes patří mezi nejvýraznější herce své generace. A přesto každý den naráží na důsledky, které v něm zůstaly od roku 1989. Neviditelné, ale zásadní.

Herec George Wendt, kterého celý svět znal jako Norma z baru Na zdraví, zemřel právě v den, kdy uplynulo 32 let od odvysílání posledního dílu seriálu. Náhoda, osud, nebo symbolické rozloučení?

Prezident podepsal nový systém sociálních dávek. Na první pohled vypadá spravedlivě, ale jakmile se podíváte blíž, uvidíte velké nesrovnalosti. Invalidní manželé se ocitají pod hranicí chudoby a nepracující rodiny dostanou více. Kde se stala chyba?

Kowloon Walled City bylo nejdivočejší město světa. Nad hlavami létala letadla. A lidé i tak dokázali přežít tam, kde pravidla neplatila.

Zvenku vila. Zevnitř stroj na mizení lidí. Navštívili jsme místo, kde kdysi rozhodoval o životě a smrti Stalinův nejvěrnější – Lavrentij Berija. Až příliš mnoho věcí tu zůstalo.

Tma spustí v lidském mozku starodávný poplach. Nevidíme, nevíme, domýšlíme si. A přestože už dávno nežijeme v jeskyních, tenhle strach v nás zůstal. Možná není nelogický. Možná je to přesně ten důvod, proč jsme přežili.

Tenhle příběh zná skoro každý. Čmelák prý nemůže létat, ale protože to neví, tak prostě letí. Hezké. Motivační. Ale nepravda. Co když je to celé jinak? A co když právě tenhle omyl říká o nás víc, než si myslíme?

Mám svoje kopřivy, starý plastový box a trochu chuti udělat si radost. Vlastní pěstební systém, co mi každý rok zajistí mladé kopřivy na nádivku. A ta? Ta je podle mě-řezníka, mojí maminky a babičky. Bez moderních nesmyslů, ale s vůní dětství.

Moje čtrnáctiletá dcera se mě zeptala: „Tati, co bylo dřív – vejce, nebo slepice?“ A tak jsme se spolu ponořili do otázky, která zní jako vtip, ale odpověď má. Hledali jsme ji spolu.

Číst rady Elona Muska je jako poslouchat motivační kazetu, kterou někdo přetočil na maximum rychlosti a pak pustil pozpátku. A stejně vám radí, ať si ji pustíte znovu.