Dělníci života

Jeden z nejtěžších a nejbolestivějších úrazů v domácnosti má jednoduché řešení – chladnou vodu. A z dítěte hlavně nic nesvlékat, radí instruktor první pomoci Vít Samek.

Jaké jsou nejčastější kožní problémy a kdy se u dětí objevují? Vlivem znečištění prostředí a používání přípravků s nevhodnými látkami se například zvýšil výskyt atopických ekzémů u miminek. Jak tedy správně pečovat o dětskou pokožku – co vůbec nepoužívat a co by neměly obsahovat dětské přípravky na kůži? Kdy jsou vyrážky neškodné a kdy je třeba zpozornět a řešit onemocnění s lékařem/lékařkou nebo lékárníkem/lékárnicí?

Pokud dítě v bezvědomí nedýchá nebo dýchá nedostatečně, hrozí nedokysličení těla, zejména mozku. Jde o sekundy. Resuscitace je ale jiná než u dospělých. Podrobně ji vysvětlí a ukáže instruktor první pomoci Vít Samek.

Přechodní pěstouni se starají o novorozence a batolata pouze na určitou dobu – od několika měsíců až po celý rok. Jejich angažmá končí, když se situace v původní rodině vylepší, nebo se najde náhradní rodina. K jedněm z nich jsme se zajeli podívat a dozvědět se víc než zajímavé podrobnosti z pěstounské péče. Radka a Roman Švecovi se postarali už o 11 dětí a Alžběta Hlásková původně s metodou přechodného pěstounství začala a inspirovala další rodiny (teď své zkušenosti předává dál jako poradkyně ). Alžběta mimo jiné hovoří o tom, jaký neblahý vliv má na děti ústavní péče a jaký by měl být člověk, který by se chtěl pěstounem nebo pěstounkou stát.

Instruktor první pomoci Vít Samek shrnuje lakonicky: U úrazu hlavy je nejdůležitější stav vědomí. Pokud se dítě bouchne do hlavy a okamžitě se ozve pláč, bezvědomí nenastalo. Pokud se pláč neozve, je problém. Jak zvládnout rychlou a účinnou první pomoc?

Renata Kosíková je dula a laktační poradkyně, která učí bezplenkovou metodu, nebo – jak ji sama s lehkou nadsázkou nazývá – komunikační vylučovací metodu. Jak se ji maminky společně s miminky mohou naučit a jde to opravdu úplně bez plenek? Jaké výhody a nevýhody mají další způsoby: papírové a látkové plenky?

Vdechnutí cizího předmětu je strašák všech rodičů. Nejdříve se dítě brání kašlem – pokud se mu předmět nepovede dostat ven, musíte zasáhnout. Naučte se dva účinné manévry. Teprve při neúspěšných pokusech zavolejte záchrannou službu.

Laktační psychóza nesouvisí přímo s kojením, ale spíše s dobou, kdy je žena bezprostředně po porodu a kojí. Jde tedy o název poněkud nešťastný – správně bychom ji měli nazývat poporodní psychóza. Vzniká z únavy, nevyspalosti, úzkosti, rozvíjí se až k bludům a paranoiditě, kterou nelze přehlédnout. Má velmi rychlý proces a u většiny žen, jež jí onemocnění, se dá předvídat. Jak takové ženě pomoci?

Rizikovými faktory pro spuštění poporodních depresí jsou hormonální změny, nová zodpovědnost o dítě, únava, ztráta běžného denního režimu.

Nedostatek mléka, nepřisátí dítěte nebo bolest. Nejčastější problémy, s kterými se čerstvé maminky ohledně kojení potýkají. Přitom jde o věci, které se dají celkem snadno vyřešit. Více informací a další rady ohledně kojení se dozvíte zde: https://www.stream.cz/delnici-zivota/deti-v-cesku-bez-materskeho-mleka-proc-se-koji-mene-a-mene-a-jake-to-ma-dusledky-64470527

Ročně dojde k 300 000 dětským úrazům, které vyžadují lékařskou péči. Uměli byste pomoci svému dítěti, když jde o minuty? Jak se zachovat v případě úrazu hlavy, vdechnutí cizího předmětu, popálenin, laryngitidy nebo nutné resuscitace? S první pomocí radí Vít Samek.

Psychickou nevyrovnanost pociťuje v prvních týdnech po porodu většina žen. Není divu – únava, hormonální změny, velká zodpovědnost za dítě, nevyspalost atd. mohou zapříčinit tzv. poporodní blues. Maminky mají úzkosti, jsou podrážděné. Pokud však tyto stavy vedou až k apatii, nezájmu o dítě a neschopnosti postarat se o něj, jedná se o poporodní deprese. Výjimečně se objevuje i poporodní psychóza.

Tentokrát se v Dělnících života podíváme na téma, které dřív anebo později začne řešit většina rodičů – na spánek dětí. Kdy je ten nejlepší čas na uspávání, kolik hodin v kuse má dítě spát, jaké jsou nejčastější mýty o dětském spánku a co je vlastně pro dětský spánek nejdůležitější?

Správné polohování a manipulace s dítětem se podceňují, přitom přispívají ke zdravému fyzickému i mentálnímu vývoji dítěte a podle fyzioterapeutů jsou stejně důležité jako spánek. Na příkladu maminky Lucie a jejího Kvida si ukážeme, jak by mělo polohování správně probíhat – radí dula Monika Morštajnová a fyzioterapeutka Petra Fialová. Tři základní instrukce by se měla naučit celá širší rodina.

Kojení je nejlepší výživa, jakou může dítě od narození dostat. Odborníci doporučují plně kojit do půl roku života dítěte, s příkrmy klidně i ve věku přes dva roky a více. Realita je však v Česku úplně jiná. S jakými problémy ohledně kojení se matky setkávají nejvíce? Proč se obecně tak málo kojí a jaké to má pro ženu i dítě následky? A s jakými odsudky se ve spojení s kojením v Česku setkávají?

Kromě hormonálních a fyzických změn, kterými žena prochází v šestinedělí, otevřeme psychologické téma, které stále ještě zůstává tak trochu tabu – když se totiž žena cítí úplně jinak, než jak se očekává, a často zažívá tzv. poporodní blues. V druhé sérii se budeme věnovat ale i tématům ryze praktickým, jako je kojení, mytí, výběr plenek nebo očkování dětí.

0:43 Adélin první císařský řez 3:45 Příprava na druhý císařský řez po 13 letech 5:51 Teoretický postup operace 7:26 Průběh operace – nevhodné pro citlivé povahy 9:30 Lota je na světě 12:35 Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Na Bulovce 16:40 Průběh po porodu a Adélino hodnocení

Jak vypadá jeden den lékařky Táni Glosové, která pracuje v Gynekologicko-porodnické klinice na pražské Bulovce? Co všechno obnáší její opravdu pestrá a náročná práce? Každá minuta je drahá a lékařka se tu v podstatě nezastaví. Najde si ale čas i na krátký rozhovor, ve kterém zmíní několik zajímavých zkušeností i téma kritiky, která se snáší na české porodnictví.

Domácí porody jsou v českém porodnictví velmi kontroverzním tématem a vzbuzují největší emoce. Podívejte se na intimní příběhy dvou rodin. Natočeno v roce 2019. 0:00 Představení rodiček, info k domácím porodům 7:00 Šimůnkovi – příprava na porod 13:11 Gregorovi – příprava na porod 15:05 Šimůnkovi – porod 21:28 Gregorovi – porod 28:08 Po porodu

Hypnoporod absolvovala manželka prince Williama, Kate Middleton, a od té doby se o něm více mluví i u nás. O co jde? Absolvovali jsme kurz s lektorkou Michaelou Klementovou, která rodičky na hypnoporod připravuje. Co je třeba udělat pro to, aby porod proběhl ve své nejpřirozenější podobě, při plném vědomí rodičky, kdy hluboce vnímá sebe sama i dítě, a zároveň v klidu a bez strachu?

Porodnice v Rakovníku se ještě v poměrně nedávné době potýkala s velkými problémy, počet porodů klesl na 317 za rok, což už je kritická hranice. Primář MUDr. Radek Poláček se před sedmi lety rozhodl pro radikální řešení. Zájem o porodnici i její úroveň dokázal pozvednout – jednak vstřícným a proklientským přístupem k rodičkám i otcům, jednak moderními metodami. Změny přinesly neuvěřitelný úspěch.

V Česku je komunitních porodních asistentek zatím velmi málo, ačkoliv si maminky jejich pomoc nemohou vynachválit. S Barborou Březinovou jsme strávili celý den, abychom si udělali představu, jak taková práce vypadá. Asistentka poskytuje rodičce souvislou péči před porodem, při něm i po něm a navazuje s ní velmi úzký vztah. Má zdravotnické vzdělání, přímo u porodu však zasahovat nesmí.

Tři maminky, tři nedonošená miminka, tři dojemné příběhy z Hořovic. Nemocnice, která leží uprostřed polí, zajišťuje špičkovou péči o ty nejmenší novorozence v Oddělení šestinedělí a neonatologie. U jeho vzniku stála před čtyřmi lety primářka MUDr. Milena Dokoupilová. Navrhovala tu prakticky veškeré detaily a především myslela na to, aby tu měly maminky uspokojující zázemí.

Dula je zkušená průvodkyně, která je pro rodičku velkou oporou i důvěrnou společnicí, dalo by se říci až ochránkyní, aby se budoucí maminka cítila v bezpečí. Dula však není zdravotnicí či porodní asistentkou, nesmí zasahovat do porodního procesu. Být dulou znamená mít volnou profesi, která nenese žádný akreditovaný kurz posvěcený Ministerstvem zdravotnictví.

Na jeden z nejdůležitějších a nejintimnějších životních okamžiků nám dovolili nahlédnout Simona a Lukáš Pfefferovi, kteří v době natáčení čekají druhého syna Matěje. Můžete tak spoluprožít jejich očekávání, průběh před porodem i během porodu a nakonec velkou radost a štěstí s příchodem nového života.

Proč stojí umělé oplodnění tolik peněz? Jde lékařům spíše o byznys, nebo je na prvním místě pomoc bezdětným párům? Jaká jsou rizika darování vajíček a jaké jsou motivace dárkyň? Jak funguje náhradní matka? Diskutuje MUDr. Tomáš Čepelák, vedoucí lékař reprodukční kliniky Unica, a Lucie Partyková, maminka na mateřské a dárkyně vajíček.

S neplodností se u nás potýká každý pátý pár, přičemž postihuje stejné procento žen i mužů. A ti se jako na jedinou naději upínají na umělé oplodnění, tedy IVF (in vitro fertilizaci), která probíhá na klinikách asistované reprodukce. Jak celý proces funguje a jakou psychickou zátěží musí pár projít? A vtírá se i zcela pragmatická otázka – kolik stojí touha mít dítě?

Změny v českém porodnictví jsou naprosto nutné. Provází je ovšem vyhrocená diskuze, extrémy, velké emoce a strach. Kde jsou slabiny českého porodnictví a jaké má přednosti? Kdy se změn v porodnictví můžeme dočkat? Diskutují přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Na Bulovce, prof. MUDr. Michal Zikán, Ph. D., a Mgr. Natálie Sedlická, MSc., psychoterapeutka a porodní asistentka.

V novém seriálu ukážeme všechny varianty porodů v Česku a s nastávajícími maminkami strávíme jedny z nejintimnějších chvil života. Podívejte se na jejich jednotlivé příběhy a mimo jiné zjistíte, jak se rodí s dulou, co to je hypnoporod, jak probíhá porod doma a proč jsou domácí porody stále na hranici zákona. Sami si na konci můžete zodpovědět otázku, zda je kritika českého porodnictví oprávněná.