Dokument Plus

Časosběrný dokumentární seriál mapuje nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání zasahuje.

Časosběrný dokumentární seriál mapuje nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání zasahuje.

Časosběrný seriál mapuje na ploše jednoho školního roku nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin. Poslechněte si první díl, jak se z žáka stane učitel.

Karlovarský filmový festival slaví 60 ročníků. Vznikl překotně, za pouhé dva měsíce, v pohraničí, odkud bylo právě odsunuto německé obyvatelstvo – a od prvního záběru byl součástí ideologického projektu. Prošel dobou, kdy centrum neslo jméno Moskva a ceny dostávaly severokorejské snímky. Přežil normalizaci, trezory i emigraci těch nejlepších. Dokument mapuje těchto šest dekád archivními nahrávkami a svědectvím lidí, kteří u festivalu strávili podstatnou část svého života.

Mluvil tak, jak žil. Tak by se dalo ve stručnosti vystihnout zjištění nového dvoudílného dokumentu Českého rozhlasu Plus Audiostopa Václava Havla. Poslouchejte druhý díl.

Mluvil tak, jak žil. Tak by se dalo ve stručnosti vystihnout zjištění nového dvoudílného dokumentu Českého rozhlasu Plus Audiostopa Václava Havla. Poslouchejte první díl.

Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem?

Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem?

Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem?

Na frekventované křižovatce u vršovického Edenu zemřela v říjnu 2024 mladá cyklistka. Vjela do cykloboxu, rozsvítila se zelená, za ní se rozjel nákladní vůz. Vzápětí skončila pod jeho koly. Dokument Ondřeje Šebestíka zpětně rekonstruuje její portrét skrze vzpomínky nejbližších nebo pomocí úryvků z jejích textů. Nehoda přitom otevírá širší téma: jak se město staví k lidem na kole a proč je bezpečná jízda stále spíš přáním než skutečností.

Karlovarský kraj je celosvětově unikátní lokalitou, jejíž přírodní bohatství láká návštěvníky z celého světa. Lázeňství má za sebou ovšem turbulentní roky, po kterých nemohlo zůstat stejné. Jak se lázeňské domy vyrovnaly s odlivem ruských turistů, příchodem uprchlíků z Ukrajiny, pandemií a změnami ve společnosti? Odpovědi hledá dokument Terezy Hronové „Proměny léčivého kraje“.

Závěrečný díl dokumentární série přináší detailní pohled do zákulisí zahraničního vysílání Radio Prague International. Jak probíhá ranní porada sedmi jazykových redakcí, co řeší němečtí, francouzští či španělští redaktoři, jak se vysílá do zemí, kde je stanice blokovaná, a proč posluchači z druhé strany světa stále posílají své příběhy či sbírají legendární QSL karty?

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu se po většinu své existence spoléhalo na krátké vlny, které dokázaly přenést československý signál přes oceány. A přestože bylo určeno výhradně pro cizinu, vznikl i program, který si našel oblibu mezi domácími posluchači – Interprogram Radia Praha. Jak fungovalo krátkovlnné vysílání, odkud se vysílalo a proč se z vedlejšího produktu stala rozhlasová legenda?

Zahraniční vysílání Rádia Praha mělo informovat svět o dění v Československu. Mezi lety 1948 až 1989 však plnilo i jinou roli – šířit komunistickou ideologii, reagovat na globální konflikty a ovlivňovat veřejné mínění v zemích, kde se lámal světový řád. Jak tyto vlivové operace fungovaly a proč byly tak účinné?

O svém pradědovi od mala věděla, že ho za 2. světové války zatklo gestapo, a to za účast v protinacistickém odboji. Alespoň to pravila rodinná legenda. Sám praděda Jaroslav Malák přitom o svých „válečných letech“ moc nemluvil. Novinářka a dokumentaristka Lucie Korcová začala pochybovat, jak to celé bylo. Nacistická justice totiž Malákovi udělila relativně nízké tresty. Na jakých odbojových akcích se vlastně podílel? A nemohl zradit své spolubojovníky?

Souboj generačních stereotypů, který se odehrává už několik let na sociálních sítích a v médiích, nepolevuje. Poválečná generace, takzvaní baby boomers, schytává od mladších kritiku kvůli podpoře fosilních paliv, destrukci ekonomiky, necitlivosti vůči menšinám a vysloužili si nálepku „boomeři“.