EDUin

Učím prakticky, mluvíme třeba o sázkách, říká polský učitel matematiky.

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Prostředí škol by mělo reagovat na to, jak se mění děti, paradoxně to ale nejvíc brzdí rodiče. Lektor, kurátor a autor vzdělávacích projektů Ondřej Horák o výstavě Ruce za zády a ticho, věnované českému školství.

Stát by měl zajišťovat férové hrací pole. Bylo by efektivnější, aby pod jednoho zřizovatele spadalo více škol, ale musíme zajistit, aby se tím nezvýšily nerovnosti, myslí si Prokop.

Nejdůležitějším aspektem mé metody je výchova k lidskosti, říká matematik, didaktik a pedagog Milan Hejný. Musíme děti učit být především slušnými lidmi, a to v každém předmětu.

Osobnost ředitele má zásadní vliv na to, jak učitelé přemýšlejí i jak se chovají, říká bývalá ředitelka a spoluzakladatelka Trvalé obnovy školy (TOŠ) Hana Vellánová.

O etice bychom měli diskutovat už ve fázi vývoje umělé inteligence, nečekat až na problémy, které to způsobí, říká filosof a etik technologií Mark Coeckelbergh.

Přinášíme příběh chlapce, kterému podpora asistentky pedagoga umožnila, přes prvotní odmítání ze strany školy, úspěšné začlenění do vzdělávacího procesu.

Ředitelé by měli ve školách vytvářet podpůrné prostředí pro žáky i pedagogy. Mají na to ale sami prostor a čas? A jak to změnit?

Maturant se pokusil Cermatu a MŠMT zprostředkovat zkušenost téměř nevidomého žáka s didaktickým maturitním testem, úředníci jeho podněty nevzali v potaz. Jak hodnotí vzdělávací systém student, který je sám aktivní v politice na komunální úrovni?

Oba synové paní Málkové mají diagnostikovaný syndrom ADHD. Společným úsilím rodiny a školy se dnes starší syn bezproblémově vzdělává na druhém stupni základní školy a mladší navštěvuje svou spádovou mateřskou školu.

O podobě gymnaziálního a středního odborného vzdělávání, revizi kurikula na základních školách a roli znalostí při vzdělávání jsme mluvili s Dominikem Dvořákem z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy.

Výklad takzvané inkluzivní vyhlášky někdy vede k tomu, že ve speciální škole odmítají žákovi poskytnout podporu tak, jak ji má přiznanou. Přinášíme příběh Michala, jehož rodiče se dlouhodobě snaží o nápravu, a dostávají se tak do konfliktu se školou.

Jak učit o klimatické změně? Důležitá součást klimatického vzdělávání je porozumění tomu, co a proč se děje. Reagovat na klimatickou změnu nepůjde bez toho, aby se společnost poměrně hodně proměnila, říká metodička vzdělávání.

Nejdříve základní školy ve Středočeském kraji bojovaly s kapacitou základních škol, nyní se silnější populační ročníky hlásí k přijímacím zkouškám na střední školy a situace se opakuje.

Skončili jste v přijímacím řízení na střední školy pod čarou? Nezoufejte. Podejte si odvolání a zkusit můžete také druhé kolo přijímaček. Informace o něm najdete na webových stránkách jednotlivých krajských úřadů.

Českou debatu provází poslední rok diskuse kolem revize kurikula pro základní vzdělávání. Hledání optimální podoby vzdělávacího obsahu se neobejde bez vášnivých debat o tom, co je podstatné zachovat a jak definovat očekávané výstupy vzdělávání.

Rozkol v pracovní skupině pro oblast Umění a kultura, který nastal při přípravě revize kurikula pro základní školy (Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání), přitáhl mediální pozornost k předmětům výtvarná a hudební výchova.

Zatímco ještě před pár lety se všichni žáci učili psát stejně, dnes si školy mohou volit, zda budou vyučovat tradiční vázané písmo, nebo dětem nabídnou jednu z variant nevázaného písma a to vázané je naučí pouze číst.

Marie Jílková je poslankyně za KDU-ČSL, stranu, která v parlamentu nejčastěji vytahuje kartu „tradiční rodiny“. Zároveň je ale sama mámou dvou dětí, která při rodičovské dovolené pracovala.

Doučování na přijímací zkoušky na střední školy je zvlášť ve velkých městech v současné době velmi vyhledávané. Bez intenzivní přípravy se dnes deváťáci, kteří se snaží dostat na žádané střední školy, prakticky neobejdou.

Sněmovna bude brzy ve třetím čtení rozhodovat o přijetí novely zákona o pedagogických pracovnících.

Pojetí školní zralosti, jak je známe dnes, vzniklo zhruba před padesáti lety v období normalizace, která měla mimo jiné vliv i na podobu školy.

Po dvou letech pilotování dostalo na ministerstvu školství zelenou zavedení tzv. středního článku podpory. Systémový prvek, který by fungoval v nyní prázdném místě mezi školou a ministerstvem, je součástí Strategie 2030+.

Touha po všeobecném vzdělání a nedostatek míst na gymnáziích chtě nechtě obrací pozornost rodičovské veřejnosti k dostupným alternativám.

KAM CHODÍ VÍTR SPÁT je série reportáží z pěti malotřídních škol, které byly v roce 2022 součástí projektu EDUin na podporu malotřídek v periferních oblastech.

Rozhovor s Janou Hrubou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína.

Chybějící systém financování výstavby veřejné infrastruktury, jejíž potřebnost je vyvolána novou bytovou výstavbou a s ní spojeným dynamickým přírůstkem obyvatelstva, způsobuje zásadní problémy v mnoha oblastech.

„Za ty tvoje prachy bych do třídy jenom nakouknul …“, sdělil mi na třídním srazu před pár lety ex-spolužák, tehdy kantor na základní škole. No, a to bylo, prosím, ještě před tím, než se učitelům začalo přidávat!

Ve třídách základních škol by se měly potkávat co nejrůznější děti, tvrdí vzdělávací experti. Je to podle nich důležité pro společenskou soudržnost i pro osobnostní růst dětí. Mnozí rodiče i učitelé jsou jiného názoru.

Chybí střední školy. Nebo vlastně nechybí – v absolutním měřítku, ale chybí školy, o které děti a jejich rodiče stojí.

Už za týden se rozjedou zápisy prvňáků na základní školy. Čím dál víc rodičů se přitom odmítá smířit se vzdělávací nabídkou, kterou jim chystají jejich spádové základní školy. Počet žáků soukromých škol se za posledních deset let ztrojnásobil.

EDUin dnes zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladů školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků.

Kam chodí vítr spát je série reportáží z pěti malotřídních škol, které byly v roce 2022 součástí projektu EDUin na podporu malotřídek v periferních oblastech.

MŠMT se chystá zrušit známkování v prvních třech ročnících základní školy. Co tato změna přinese? Ke slovu by se mělo dostat tzv. kriteriální hodnocení, které ocení znalosti, dovednosti či pokroky žáka v rámci předmětu.

Úřad podle něj připravuje i kroky k řešení nerovností.

Ministerstvo školství je rozhodnuté zrušit známkování v prvních třech ročnících základní školy. Co budou mít děti napsané na vysvědčení místo číslic, vysvětluje ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT Michal Černý.

Osobnost vzdělávání: Rozhovor s Milanem „Mikinem“ Appelem vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína.

Blíží se přijímačky na střední školy, k nimž se letos chystá nejsilnější ročník za 29 let. Už loni přitom bylo i pro jedničkáře těžké dostat se na maturitní obory a letos to bude ještě náročnější.

OSOBNOST VZDĚLÁVÁNÍ: Rozhovor s Janou Nováčkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína.

Aktuální podoba návrhu je diskriminační pro některé školy.

Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci).

Přečtěte si společné vyjádření organizací ve vzdělávání k plánované institucionalizaci pozice asistent pedagoga v základním školství.

Přečtěte si podrobnou analýzu situace ve středním školství. Jaký je zájem o obory, nezaměstnanost a zpětný pohled absolventů středních škol?

Představa o vzdělávacím systému řízeném racionálně (tedy na základě dat) je v posledních letech všeobecně oblíbená.

Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin.

Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí.

Leží mu na srdci, aby se děti ve škole naučily pořádně číst a psát, ale nemyslí tím pravopis a slabikování. Angažoval se v hlavních iniciativách, které proměňovaly český svět vzdělávání od devadesátých let.

Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti.

Na podzim uspořádal Institut úzkosti své 3. veřejné slyšení, tentokrát na téma vzdělávání. Dosáhly naše současné vzdělávací systémy hranice svých možností? Nevyplývají některé z problémů současného světa právě z toho, co a jakým způsobem (se) učíme?

Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá.

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu?

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu?

Práce se spravedlností je pro mě jednou z největších výzev ve vzdělávání, říká dětská psycholožka Janette Motlová.

Vesnička na každém kilometru a velký počet malotřídek – to je realita českého venkova.

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu?

Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.

Před sedmi lety založila školu, o které rodiče žáků říkají, že si ji „vymodlili“. Třicet procent žáků má nějakou poruchu učení nebo zdravotní hendikep. I s takto rozdanými kartami je ale církevní škola Filipka v lecčems napřed.

Když dítěti dávám ke konzumaci obsah, kterému nerozumí, ale zabaví se jím, zakládám na komplexní problém, říká odbornice Adéla Lábusová.

Na obou stupních by bylo dobré trochu polevit, shodují se garantky z Národního pedagogického institutu.