Ekonomický server FinTag.cz

„Technologie jsou dnes jednoznačnou součástí investičního byznysu,“ říká v podcastu FinTag Head of Amundi's International Partner Networks & Joint-Ventures, General Management Committee member Olivier Mariée.

Zatímco hypoteční trh ožívá, realitní trh v Česku zůstává v chabé kondici. To přinese další růst cen nemovitostí, ale i nájmů. O tom, ale i o inflaci a ekonomice hovoří v podcastu FinTag hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Hypoteční a realitní trh jsou spojené nádoby, říká v podcastu FinTag Jakub Seidler. Jestliže tedy v posledních letech zamrzl hypoteční trh kvůli vysoké inflaci, negativně se to promítlo i do výstavby nových bytů. Avšak zatímco zájem o hypotéky spolu s ustupující inflací z dvojciferných hodnot postupně ožívá, tak stavebnictví a spolu s ním realitní trh žádným oživením neprochází. Naopak české stavebnictví vykázalo například letos v březnu nejhlubší propad ze všech zemí Evropské unie. „No a nyní, pokud nám začne hypoteční sazba dále klesat, poptávka domácností začne zase růst, tak se opět dostaneme do té dlouhodobé situace na tuzemském trhu, kterou je omezená nabídka nemovitostí, která je problematická více než dekádu. A to z titulu velice dlouhých stavebních řízení a toho, že nabídka nepostačuje poptávce. Což přináší samozřejmě tu tendenci zvyšování cen nemovitostí,“ přibližuje, co se nejspíš stane v budoucích měsících, Jakub Seidler.   Změna na tuzemském realitním trhu je podle něj navíc běh na dlouhou trať. Jakkoli vítá aktuální plán vlády na zlepšení dostupnosti bydlení v Česku, bez zásadnější transformace nemovitostního trhu se Česko podle něj z místa nepohne. „Nerovnováha na nemovitostním trhu u nás je tak velká, že nepůjde změnit několika málo kroky. […] Je zde potřeba nejspíš větší transformace. To i co se týče těch administrativních brzd ve stavebních řízeních. To je asi to jediné, co nám dokáže dlouhodoběji nemovitostní trh dostat do lepší situace,“ vysvětluje. Více již zítra na www.fintag.cz!!!

„Pan premiér je určitě nejsilnější část celé té vlády, takže s ním se mi spolupracuje výborně. Je to sečtělý, inteligentní, rozvážný člověk,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček.   A pokračuje: „Samozřejmě, že kvalita těch ostatních členů vlády není tak vysoká jako kvalita pana premiéra. Ale s mnohými lidmi z té vlády se dá také velice dobře spolupracovat.“ Podle něj vláda Petra Fialy [ODS] prochází asi nejtěžším volebním obdobím v novodobé historii České republiky. Řešení problémů jí přitom komplikuje skutečnost, že se skládá z pěti stran. Proto se podle Štěpána Křečka, který jinak působí jako hlavní ekonom společnosti BHS, často až příliš dlouho hledají řešení problémů, na kterých se shodne všech pět vládních koaličních stran. „Když se ale podíváme na ty výsledky vlády, tak ty jsou fakticky velice dobré,“ tvrdí Štěpán Křeček s tím, že příští rok snad už odpadne i jeden z největších problémů Česka, jímž je vysoká inflace. Mezi úspěchy vlády Petra Fialy řadí Štěpán Křeček zvládnutí konce pandemie covidu bez ztrát a zbytečné zátěže lidí. Dále to, jak se vláda vypořádala s energetickou krizí. A hlavně oceňuje, jak se postavila k ruskému vpádu na Ukrajinu. „Celá Evropská unie oceňuje, že jsme se jako první spolu s Polskem zorientovali v tom konfliktu na Ukrajině. Že jsme věděli, co znamená Rusko. Že jsme se Rusku postavili a zformovali proti němu odpor,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Štěpán Křeček. Podle něj bylo v této věci "hrozné" prvotní váhání Německa. Ale právě Polsko a Česko se staly zeměmi, které podle jeho názoru přiměly celou Evropskou unii k tomu, aby se postavila na správnou stranu. „Zpětně nám dali všichni za pravdu. Myslím, že ta zahraniční politika se velice povedla. Celé to české předsednictví byl velký úspěch. V Bruselu na to všichni dodnes vzpomínají velice dobře,“ tvrdí Štěpán Křeček. Za úspěch vlády dále považuje i to, že se pustila prostřednictvím svého takzvaného konsolidačního balíčku do stabilizace veřejných rozpočtů. Ostatně až příliš rozhazovačná politika státu v minulosti byla, spolu s covidem a Putinovou válkou, jedním z hlavních příčin inflace v Česku. „Důsledky té inflační epizody jsou dramatické. Lidé přišli zhruba o třetinu úspor. Což nesou zvlášť velice těžce ti, kteří se celý život připravovali na penzi. Je to určitě nefér vůči úsporám lidí, co se tady stalo. A já tedy doufám, že se nic takového už opakovat nebude a ta inflace už v příštím roce vyprchá,“ tvrdí Štěpán Křeček. I když v podcastu FinTag připouští, že konsolidační balíček zpomalí českou ekonomiku a může opět akcelerovat inflaci, tak podle něj půjde jen o krátkodobý efekt. Dlouhodobě konsolidační balíček inflaci naopak zkrotí, myslí si. Do ekonomiky totiž půjde méně peněz na dluh. Nižší přebytek peněz tak nepotlačí na další růst cen. „Určitě jsou v balíčku i slabá místa, která se negativně projeví do peněženek lidí. Třeba, že se vrátí platba za obnovitelné zdroje energie. […] Lidé třeba toto nepřivítají. A ty ceny energií vzrůst mohou,“ popisuje poradce premiéra, co mají lidé čekat v příštím roce. Také ale zdůrazňuje, že zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bylo přechodné opatření po dobu energetické krize. Znovuzavedení platby by tedy nemělo nikoho překvapit. A zejména pak ne firmy, které tento krok hlavně kritizují. „My jsme se stali ekonomikou, která je silně nároková. To se netýká jenom občanů, ale i firem. Mnohé z nich si zvykly na doping zvaný dotace. […] Firmy by měly uspět v tržním prostředí na základě svých kvalit, ale ne, že čerpají dotace,“ říká v

„Alfons Mucha byl všestranný umělec, jenž měl navíc tu schopnost, že své umění dokázal přetavit v něco, co se dalo komerčně použít,“ říká v podcastu FinTag [http://www.fintag.cz] člen investiční komise Portu Gallery a ředitel společnosti Mittrade Michal Čejka. Právě společnost Portu Gallery, která zprostředkovává alternativní investice i do umění, nově zakoupila takzvanou sbírku Lendl, Fuxa, Mucha. Hodnota sbírky, která čítá bez dvou kusů všechny Muchovy plakáty, ale i přes dvě stovky dalších Muchových děl, se odhaduje na 250 milionů korun. „K dílům Alfonse Muchy nezbytně získáte osobní vztah. V jeho dílech je spousta zjevných i skrytých symbolů. Najdete jich o to víc, když víte, co a kde máte hledat. Vždyť Mucha byl svobodný zednář, který v někdejším Československu dosáhl vůbec nejvyššího zednářského postavení,“ pokračuje Michal Čejka. Právě Čejka jako člen investiční komise Portu Gallery, která je součástí investiční skupiny Wood & Company, doporučil koupi sbírky Muchových děl od Richarda Fuxy. Ten ji přitom zhruba před deseti lety koupil od tenisty Ivana Lendla. Sbírka vznikala, když Lendl svého času navštívil syna Alfonse Muchy Jiřího v jeho „všemi neřestmi" pověstném bytě na pražských Hradčanech. Právě tam mu podle Michala Čejky učarovaly plakáty Alfonse Muchy. „U Jiřího Muchy koupil první plakát. A také je začal systematicky sbírat. Dnes sbírka zahrnuje 119 plakátů z celkových 121. Přičemž jeden je v jiné sbírce a není na prodej. O tom druhém chybějícím, který ve sbírce není, se neví, kde je,“ vysvětluje Čejka. Chybějícím sběratelským kusem je plakát amerického klavíristy českého původu Rudolfa Frimla. Ve sbírce Lendl, Fuxa, Mucha ale nejsou jen plakáty. Richard Fuxa Lendlovu sbírku doplnil o dalších více než 200 děl Alfonse Muchy. Pomáhal mu v tom kurátor Karel Srb. Portu Gallery Investments koupila sbírku Muchových děl s jasným záměrem, kterým je kolekci za tři až pět let prodat se ziskem. Zhodnotit ji chce nákupem dalších Muchových děl, ale i příjmem a renomé z chystaných mezinárodních výstav, jak FinTag [https://www.fintag.cz] potvrdil ředitel Portu Gallery Martin Jaroš. „Při podrobném prozkoumávání té sbírky jsme si uvědomili, že se dostáváme k naprosto jedinečné sbírce na světě. A vlastně i největší sbírce, která je komerčně prodejná. Největší sbírku má samozřejmě Mucha Foundation. Tu má vnuk Alfonse Muchy John Mucha. Tato sbírka ale je ze své podstaty neprodejná. Do ní se vlastně jen nakupuje,“ vysvětluje v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Michal Čejka. Portu Gallery přitom nabízí podíl ze zisku na následném prodeji sbírky i široké veřejnosti. Symbolicky v den letošních oslav české státnosti, 28. října, nabídne případným zájemcům úpis podílů na vlastnictví sbírky od jedné koruny výše. Úpis poběží do 28. listopadu. Cílová částka, kterou chce takto Portu Gallery získat, činí... Více na www.fintag.cz !!!

„Stagnující ekonomika v Německu se docela jistě promítá i do výkonu české ekonomiky. To, co mě naplňuje optimismem, je ale reakce německé vlády,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz] prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj. Podle něj německá vláda na aktuální ekonomické problémy země [https://www.fintag.cz/2023/10/05/nemecky-vyvoz-dal-propada-dovoz-z-ruska-do-srn-je-937/] okamžitě reaguje. Snižuje daně pro firmy, které se transformují. Odpouští jim poplatky za emisní povolenky a vybraným firmám nabízí významné dotace. V Česku se ale postupuje, jak říká v podcastu FinTag  [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]Jan Rafaj, docela opačně. „Mně se nelíbí ta necitlivost vlády k českým a specificky českým firmám,“ říká s tím, že nechápe, jak si členové vlády a politici obecně dovolí kritizovat i úspěšné a solidní firmy za to, že vytvářejí zisky, z nichž státu odvádějí daně. Podle Jana Rafaje Němci žijí v úplně jiném mentálním nastavení, než žijí čeští občané. Tvrdí, že v Německu stojí na prvním místě práce a ten, kdo ji poskytuje. Němci totiž dobře vědí, že pokud mají práci, a zejména tu dobře placenou, tak se nemusejí spoléhat na stát. A vědí to i tamější politici. Proto se místo přemýšlení o tom, jak zvýší dávky pro potřebné, starají o to, jak podpoří firmy, které by tyto potřebné zaměstnaly. Blíže se vyjadřuje i ke konsolidačnímu vládnímu balíčku a dalším krokům vlády Petra Fialy [ODS]: „Mně se nelíbí, když vláda říká, že firmy vyšší daně z příjmů zvládnou [https://www.fintag.cz/2023/09/25/to-nejhorsi-mame-za-sebou-rekl-fintag-premier-petr-fiala/]. Ano, zvládneme dva procentní body u daně z příjmů navíc. Zvládneme i znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje. Je to ale podobné, jako když vaříte tu pověstnou žábu v té vodě. Pomaličku budete přidávat na teplotě, až tu žábu nakonec uvaříte. Tedy, kde je ten konec? Kde je ta vize…?“ Vize Česku podle něj v mnoha oblastech stále chybí. Problém spočívá v trhu práce, podpoře výzkumu a vývoje, digitalizaci, a nyní hlavně v zaspání v oblasti energetické koncepce. „Elektřina se do Česka dovážet bude. Tím, jak jsme zaspali v budování nových zdrojů, tak matematicky nevychází to, co si plánujeme ve spotřebě elektřiny a co jsme schopni vyrobit. Toto nastane někdy kolem roku 2030, ale může to být dříve i později. I kdybychom začali nyní s dostavbou Dukovan, vezme to roky,“ vysvětluje Jan Rafaj. https://www.fintag.cz/2023/10/18/vlada-schvalila-konec-uhli-v-cechach-co-bude-dal-jiste-neni/ I proto by byl opatrný s politickými rozhodnutími typu zákaz využívání uhlí a spalování uhlí pro výrobu elektřiny. A nejde podle něj pouze o nedostatek nových zdrojů, které mají nahradit ty nevyhovující jak z hlediska technické životnosti, tak zelené politiky. Zanedbaná je celá energetika, tvrdí. „My jsme dnes v situaci, že tu energii ani nedokážeme rychle nakupovat ze zahraničí. […] Ono to není o tom, že energii nakoupíte a v plechovkách dovezete. Musíte ji sem dostat přes přenosovou síť. A ta naše má už dnes velká omezení. Energetika teď stojí na prvním místě... Více již 23.10. 2023 na www.fintag.cz !!!

Původně měl být podcast FinTag.cz s bývalým ministrem vnitra a místopředsedou vlády Martinem Pecinou o dění v České poště. Nakonec v něm ale došlo i na válku na Ukrajině, byznys s ropou i na stav české demokracie po více než 30 letech od převratu. Podle Martina Peciny hovořit dnes o tom, že je Česká pošta v hrozném stavu, není seriózní. Podle jeho názoru jsou veřejné služby, které Českou republiku stojí podstatně více peněz, než ji stojí ztrátová Česká pošta. „Já si myslím, že Česká pošta je stále v podobném stavu, pořád dělá podobnou ztrátu. A tu ztrátu způsobuje možná špatné řízení, ale hlavně to, že poskytuje veřejnou službu. A tu službu, holt, stát musí zaplatit,“ říká Martin Pecina v úvodu podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. Tvrdí, že Česká pošta by mohla být zisková jen za předpokladu, kdyby měla z rozhodnutí státu monopol na ziskové činnosti. Pokud ho nemá, státu podle jeho názoru nezbývá nic jiného, než poštu dotovat. Blíže se vyjadřuje i k chystanému rozprodeji nemovitostí pošty. Pochybuje o jeho prospěšnosti. Podle něj platí, že chce-li pošta šetřit, měla by rušit hlavně ty pobočky, v jejichž budovách platí nájem. Nikoli ty, které vlastní a nájem v nich neplatí. „Pokud jsem se díval v Ostravě, které pobočky se budou rušit, tak jsou to ty pobočky, kde je pošta ve vlastním. A tak si myslím, že rozprodej majetku je jeden z účelů, proč se pobočky ruší. Tedy proto, aby se nemovitosti daly prodat. Rád se budu mýlit, ale zatím to tak vypadá,“ tvrdí. Zároveň upozorňuje, že restrukturalizaci, kterou vláda odhaduje na osm miliard korun, pošta nejspíš zafinancuje z úvěru. Podle něj to značí úroky ve výši cca 700 milionů korun ročně. To za situace, kdy Česká pošta už jeden pětimiliardový úvěr splácí. Drahé potraviny a dopady inflace... Martin Pecina v minulosti působil i jako šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. FinTag.cz se ho proto zeptal, jak hledí na vtažení úřadu do aktuálních sporů ministra zemědělství Zdeňka Nekuly [KDU-ČSL] s maloobchodními řetězci ve věci drahých potravin. „Já nerozumím tomu, jak je možné, že máme dražší potraviny než v Německu. Že je máme dražší než v Polsku, to ještě pochopím, ale že je máme dražší než v Německu, to mi hlava nebere. Takže asi nějaká porucha v tom tržním prostředí je,“ říká Martin Pecina. Podle něj ale možná více než ÚOHS má větší páky na nápravu Ministerstvo financí ČR [MF ČR], které může zasáhnout do problému na základě zákona o cenách. Ať už MF ČR, nebo ÚOHS by do problému vysokých cen potravin v Česku podle jeho názoru zasáhnout měl. Co se týče inflace, říká, že pro české firmy je o něco menší problém než pro domácnosti. A dodává, že „největší radost“ z inflace musí mít vláda, protože té "inflace v zásadě maže dluhy“. Z hlediska spolumajitele a ředitele firmy, která dodává technologie pro terminály a sklady pohonných hmot, pak upozorňuje na to, že vysoká inflace firmám způsobuje potíže hlavně v podobě vysokých úroků České národní banky [ČNB]. Ty totiž firmám zdražují úvěry v korunách. „Proto jsem nevítal, byť si pana Jiřího Rusnoka vážím a je to, snad mohu říci, kamarád, když ČNB zvedala úrokové sazby. A naopak jsem byl rád, když nastoupil jako guvernér pan Aleš Michl. A řekl, že úroky zvedat nebude. To kvůli tomu, že nás jako firmy vysoké úroky a drahé úvěry drtí,“ vysvětluje. V podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] se Martin Pecina vyjadřuje i k podnikání jako takovému. Poruchy v dodavatelských řetězcích se nyní podle jeho slov zmenšily, ještě loni ale byly katastrofické. „Z lhůt v délce 14 dnů se staly lhůty dodání i v délce roku a půl. A to už je samozřejmě problém,“ tvrdí.

„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/] Alec Murray, vedoucí portfoliových manažerů společnosti Amundi US se sídlem v Bostonu. FED podle něj kvůli inflaci dál zvedne úrokové sazby. Výsledkem bude podle jeho slov hospodářská recese na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Americké finanční trhy podle něj zatím počítají jen se zpomalením ekonomiky, přesto už se i na ni připravují. „Inflaci bude chtít FED srazit již v letošním roce. Zaměstnanost se vyvíjí dobře, má k tomu tedy silnou pozici. Máme za sebou období silných stimulů ze strany vlád i centrálních bank. To je však pryč. Výsledek je, že dojde k větší diferenciaci těch aktiv, kterým se bude dařit, a kterým už ne,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Head of Equity Client Portfolio Managers z Amundi US Alec Murray. Měnová politika FED tak podle něj zůstane klíčová i v letošním roce. Úroky půjdou na hladinu pěti procent. Negativní dopady pocítí většina investičních aktiv a celá ekonomika, která na konci loňského roku rostla o 2,4 procenta [https://www.fintag.cz/2023/02/24/ekonomika-usa-rostla-ve-4-ctvrtleti-o-27-ne-o-29/]. Což je podle Murraye solidní výsledek. „Dopady politiky FED už nebudou tak silné jako loni. [...] Nesmíme ale zapomínat, že jdeme z dlouhé periody globalizace do další periody deglobalizace,“ dodává v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. INFLATION REDUCTION ACT JE PRO AMERIKU DOBRÝ V něm se blíže vyjadřuje k celkové kondici americké ekonomiky a náhledu na nový protiinflační zákon Inflation Reduction Act [IRA], jehož důležitou součástí je i zákon CHIPS. „V obou případech mají zákony za cíl zejména posílit nízkouhlíkovou ekonomiku a vývoj technologií a posunout výrobu zpět do USA z Číny. Zejména co se týče technologií jako jsou čipy, baterie a podobně. A to značí zlepšení soběstačnosti USA,“ říká. Připouští, že IRA je samozřejmě kontroverzní pro Evropu, zejména v oblasti podpory elektroaut a výroby baterií. Odkazuje ale na současná jednání mezi USA a EU, jak věc řešit ke spokojenosti obou stran. V této souvislosti komentuje nedávné rozhodnutí AUDI otevřít v USA novou továrnu na výrobu elektroautomobilů. https://www.fintag.cz/2023/02/24/audi-zvazuje-vyrobu-v-usa-chce-vyuzit-program-ira/ „Evropští výrobci automobilů, jako je BMW, již vyrábějí auta v USA. Zákon o snižování inflace poskytuje finanční pobídky k výrobě elektrických vozidel v USA. Zda jsou tyto pobídky dostatečné k tomu, aby přiměly evropské výrobce k výstavbě dalších závodů v USA, se teprve uvidí," tvrdí Alec Murray. Podle něj je program IRA je ale velice dobrý pro USA. Jednak přivádí do USA nové... Celý text na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!

„Průměrné zhodnocení našeho fondu je 20 až 30 procent. Investice směřujeme hlavně do vývoje nových léčiv,“ říká v podcastu FinTag.cz Jaromír Zahrádka, ředitel fondu i&i Bio, do kterého dává peníze i Evropský investiční fond [EIF]. Podle něj investice do perspektivních léčiv v samém počátku jejich vývoje přinášejí 20 až 40% zhodnocení. Investice do diagnostických projektů ve zdravotnictví přináší 10 až 15% zhodnocení. Diagnostika pak slouží v portfoliu i&i Biotech Fund [i&i Bio] obdobně jako dluhopisy v klasickém portfoliu. Tyto projekty nevyžadují tolik peněz a jsou méně rizikové. i&i Bio ale investuje i do lékařských prostředků. „i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Jaromír Zahrádka. Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB] [https://www.fintag.cz/2021/09/30/akademicky-fond-ii-biotech-fund-investuje-do-biomediciny/]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun. „Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka. i&i Bio má nyní za sebou jeden rok činnosti a další čtyři roky před sebou, kdy bude investovat a vyhledávat nové technologie. V dalších pěti až sedmi letech ze zainvestovaných společností vystoupí. Jedná se tedy o desetiletý fond s možností prodloužení na dvanáct až 13 let. I&I BIO V PŘEPOČTU SPRAVUJE NECELÝCH 1,2 MILIARDY KORUN Fond aktuálně spravuje zhruba 47 milionů eur [cca 1,14 mld. Kč]. Prozatím investoval do 15 projektů. Z nich asi nejvýznamnější je investice do nového léku na onkologická onemocnění. „Vývoj léčiv je dlouhý, náročný, drahý a poměrně riskantní proces. Od začátků, kdy se látka začne testovat na zvířatech až po uvedení na trh, je pravděpodobnost úspěchu deset a možná i pod deset procent. To záleží podle... Více na FinTag.cz!!! [https://www.fintag.cz]

Doplatky za léky na předpis šplhají do vyšších stovek korun za balení. „Existují ale i alternativy se stejně účinnou látkou a doplatkem i o 50 procent nižším,“ říká v podcastu FinTag.cz.cz analytik společnosti Marketing Insight René Henc. Tuzemský trh s léky na předpis, za které pojištěnci v lékárnách doplácejí, analyzovala výzkumná agentura na přelomu loňského a letošního roku. A zjištění jsou u některých lékových kategorií více než překvapivá. „Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků. „Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun, tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující. ROZDÍLY V DOPLATCÍCH ZA STEJNĚ ÚČINNOU LÁTKU JSOU I 50% Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění. „Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc. Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou, ale i o více než polovinu nižším doplatkem. VÝŠE DOPLATKU ZA LÉKY OVLIVŇUJE DODRŽOVÁNÍ LÉČBY Často i zbytečně vysoké doplatky za předepsané léky, jak ukázal výzkum, zasahují nejen peněženky pacientů v momentě úhrady léku, ale ovlivňují i přístup k nastavené farmakoterapii... Více na FinTag.cz [//www.fintag.cz]!!!

„Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ říká v podcastu FinTag.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák ve vztahu k podílu na obnově Ukrajiny. Zároveň se i ptá, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny. Až skončí válka na Ukrajině, začne se podle Jaroslava Hanáka intenzivně jednat o tom, které země Ukrajině pomohou s její obnovou. Česko by podle jeho názoru nemělo stát stranou už kvůli tomu, že přijalo přes 440 tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu podporuje i vojensky. „Jsou tam ale otázky, které si zatím nedokážu zodpovědět. Za prvé, kdo všechno a jak bude obnovu Ukrajiny platit. To je nesmírně zásadní věc, protože to jsou stovky a stovky miliard. Jde o nepředstavitelné peníze. A mě zajímá, jak se na tom bude podílet Ukrajina. Budou to půjčky, závazky. Anebo budeme dávat dohromady nějaké fondy,“ ptá se v podcastu FinTag.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák. A pokračuje: „Pak je tu další zásadní otázka. Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“ V PŘÍPADĚ EVROPSKÉ UNIE VYJADŘUJE OBAVY. A TO KVŮLI TOMU, ŽE PŘÍSTUP NĚMECKA A DALŠÍCH UNIJNÍCH ZEMÍ NEBYL VŮČI UKRAJINĚ V ZAČÁTKU KONFLIKTU TAK VSTŘÍCNÝ, JAKO BYL PŘÍSTUP STÁTŮ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY, ALE HLAVNĚ USA A BRITÁNIE. „Takže, kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka, protože podle toho bude zařazena i Česká republika. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ tvrdí Jaroslav Hanák. CO SE TÝČE ENERGIÍ, VLÁDA JE VELICE POMALÁ V začátku podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] se Jaroslav Hanák vyjadřuje k aktuální situaci ve firmách z hlediska zvládání vysokých cen energií, ale i dalších problémů... Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!