Eva Soukeníková

Po třech letech se v úterý na společném jednání setká česká a slovenská vláda. Na zámku Nová Horka na Novojičínsku chtějí prohloubit vzájemnou spolupráci. Minulý kabinet Petra Fialy (ODS) přerušil společná zasedání kvůli rozdílnému pohledu na pomoc válkou zasažené Ukrajině. Jenže napravení vztahů se Slovenskem s sebou nese i hlubší propojení s Maďarskem Viktora Orbána. Zavřít se do pomyslné V3 se ale premiéru Andreji Babišovi (ANO) nechce.

Vládní koalici hnutí ANO, SPD a Motoristů se z minulosti vrací duch covidu. Promítá se to do odlišného postoje ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a představitelů SPD ohledně Národní očkovací strategie. Zatímco ministr by rád zvyšoval proočkovanost české populace, SPD – a to i Vojtěchova náměstkyně Karla Maříková – má ke strategii řadu výtek. V lecčems se jí dokonce daří dostat na svou stranu i premiéra Andreje Babiše (ANO).

Maďarský premiér Viktor Orbán necelé tři týdny před parlamentními volbami zbrojí. V Budapešti přivítal své mezinárodní přátele a spojence, aby Maďarům ukázal, že není v takové izolaci, jak se o něm tvrdí. S podporou přispěchaly i české vládní špičky, které Orbána podporují i přes zprávy o mimořádné blízkosti Maďarska s Ruskem. Premiér Andrej Babiš (ANO) nebo zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) ale signalizují, že podpora to není bezpodmínečná.

Vládní koalice nakonec v úterý ve Sněmovně nepodá poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Novinářům to odpoledne řekl místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO). S úplným zrušením poplatků se podle Tomia Okamury dál počítá od roku 2027, jak šéf SPD potvrdil v úterý dopoledne s tím, že voliči hnutí to chtějí.

Napjatý vztah mezi prezidentem a vládní koalicí trvá. Nejenže se oproti zvyklostem tento týden premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodl, že na červencový summit NATO pojede místo prezidenta, ale spory s Hradem se projevují i v parlamentu. Sněmovní výbor podpořil omezení pravomoci pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vládní poslanci připouštějí, že se chtějí vůči Pavlovi vymezit.

Svobodní měli po volbách v klubu SPD navrch nad dalšími menšími stranami, které se do Sněmovny vyvezly na zádech hnutí Tomia Okamury. Jenže po rezignaci Markéty Šichtařové dnes v klubu SPD zůstává jen jediný Svobodný – jejich předseda Libor Vondráček. Pro stranu je to problém, Svobodní mohli do ideologicky bližšího partnerství s Motoristy, jenže teď jsou odkázaní na SPD.

Kdo je českým ministrem životního prostředí? Přestože oficiálně jde o Igora Červeného (Motoristé), resort rozhodně neřídí jako jasný lídr. Jde spíše o kolektivní vedení, ve kterém hraje klíčovou roli poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Ten ale ve skutečnosti není zaměstnancem ministerstva a ani nefiguruje v jeho oficiální struktuře. Přesto jej ale teď v Bruselu čeká ministerské jednání.

„Na rozdíl od minulé vlády neustále pracujeme, já na všechno dohlížím a všechno šlape.“ Zhruba takto zní mantra premiéra Andreje Babiše (ANO), který se po čtyřech letech v opozici vrátil zpět k moci. Po prvních třech měsících fungování vlády s hnutím SPD a Motoristy sobě je jasné, že 71letý premiér srší energií, zůstala mu ale pověstná těkavost. Primárně se sice věnuje evropské politice a zdravotnictví, zasahuje ale i do všemožných jednotlivostí.

Během minulého volebního období byla dostatečně dlouhá doba na to, aby vláda začala vymáhat dotace po Agrofertu. „Pro všechny by to bylo lepší,“ říká ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). V rozhovoru pro Radiožurnál a web iROZHLAS.cz popisuje i to, jak mu misi na resortu komplikuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). „Přál bych si, aby zákon o střetu zájmů umožňoval, aby ministrem mohl být i farmář pobírající dotace,“ říká také.

Vládní koalice chystá změny v plánovaných stavbách větrných elektráren. SPD a Motoristé sobě vystupují radikálně proti nim a chtějí výrazné omezení či dokonce zrušení akceleračních zón – území, kde má být rychlejší a snazší stavba obnovitelných zdrojů energie. Hnutí ANO je v minulém volebním období sice ve Sněmovně podpořilo, teď ale chystá úpravy, na kterých už začala pracovat pracovní skupina třech ministerstev.

Vztah mezi menší vládní stranou Motoristé sobě a prezidentem Petrem Pavlem se v posledních týdnech výrazně vyhrotil. Web iROZHLAS.cz a Radiožurnál nabízí analýzu zostření celé situace.

Pozice vládních zmocněnců zřejmě ještě nikdy nebyly tak exponované. Tradičně jde o koordinátory důležité agendy mezi více resorty, vládní Motoristé sobě teď tuto funkci v případě Filipa Turka použili k nátlaku na prezidenta, aby jej jmenoval ministrem. Hlavní vládní síla, hnutí ANO, s pozicemi zmocněnců ráda pracuje a snaží se do nich dávat ty „nejkompetentnější“ kádry, Motoristé však dopředu deklarují, že v Turkově případě jde o dočasné řešení.

Novým předsedou ODS je dosavadní místopředseda strany a exministr dopravy Martin Kupka. Na kongresu v Praze získal od 528 delegátů celkem 327 hlasů, což dělá 62procentní podporu. Jeho protikandidát Radim Ivan získal 138 hlasů. „Je to jasné slovo kongresu. Ano, to je předseda, kterému chceme věřit, který povede ODS dál,“ uvedl Kupka. Jako 1. místopředsedu zvolili občanští demokraté starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka.

V Praze začal českou hymnou dvoudenní kongres občanských demokratů. Odcházející předseda ODS Petr Fiala před jeho zahájením podpořil jako svého nástupce místopředsedu strany Martina Kupku. Fiala nehodlá kandidovat za dva roky na prezidenta, současná hlava státu Petr Pavel podle něj zvládá funkci dobře. Byla by škoda, kdyby se rozhodl nepokračovat, řekl. Neurčitě se vyjádřil ke spekulacím o své možné kandidatuře do Senátu.

Politik, jehož jméno se celým Českem skloňovalo letos asi nejvíc. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se letos po čtyřech letech vrátil do premiérského křesla. Jeho rok 2025 byl ve znamení výrazné kampaně, volebního vítězství, skládání vlády i řešení střetu zájmu.

Traktory, petardy i zelenina létající vzduchem. Až deset tisíc farmářů z celé Evropské unie protestuje v belgické metropoli Bruselu, kde ve čtvrtek na summitu jednají unijní lídři. Zemědělci v ulicích vyjadřují výhrady k rozpočtovým plánům. Nelíbí se jim také chystaná obchodní dohoda o volném obchodu s blokem jihoamerických zemí Mercosur. Demonstrace se účastní i zhruba 150 českých zemědělců.

Jednotliví ministři se teprve zabydlují na svých resortech, už teď ale máme představu, jaké vztahy uvnitř vlády si staronový premiér narýsoval. Klíčovou roli bude hrát 1. vicepremiér vlády Karel Havlíček a právě Andrej Babiš (oba ANO), kteří si mezi sebe rozdělili dohled nad podstatnou částí ministerstev ANO i SPD i další důležité agendy. Trochu jinou hru pak ale plánují ve vládě hrát Motoristé sobě.

Při skládání vlády jsou prioritou pozice ministrů, zástupci trojkoalice ANO, SPD a Motoristů sobě ale mluví už i o pozicích náměstků na jednotlivých resortech či poradců a vládních zmocněnců. Právě tam by své uplatnění mohl najít místopředseda ANO Robert Králíček, který nezískal ani žádnou z důležitých sněmovních pozic. Jak popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál, rád by se věnoval vnitřní bezpečnosti a ministerstvům vnitra a obrany.

Motoristům plán, jak zlomit odpor prezidenta ke jmenování Filipa Turka do vlády, nevyšel. I tak ale doufají, že navržená rošáda, i když ji hlava státu neakceptuje, jim nakonec může pomoci zachovat si tvář před voliči i stranickou jednotu. Musí ale našlapovat opatrně. Jejich kádrová rezerva vypadá tak, že zatímco na zahraničí mohou Motoristé nabídnout více jmen, na životní prostředí se dlouhodobě profiloval jen předseda strany Petr Macinka.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se chce důsledněji zaměřit na neziskový sektor. Plánuje zřídit registr dotací, označit zahraniční financování, odpolitizovat školství a zaměřit se chce i na „zelené“ neziskovky. Koho by se to týkalo konkrétně? Tyto kroky mohou mířit na jednu z největších českých neziskovek Člověk v tísni, politici vznikající vlády ale zmiňují i další. Zároveň si ale vykládají různě, co to „politická neziskovka“ vlastně je.

Premiér, poradce, šerpa nebo ministr? Ve vznikající vládě Andreje Babiše (ANO) se formuje zahraničněpolitický tým, který bude ostře sledovaný na domácí i mezinárodní scéně. Nejen proto, že chce být nová koalice víc slyšet na evropské úrovni. Ale i z toho důvodu, že se budoucí kabinet bude muset postavit k pokračující ruské válce na Ukrajině. Radiožurnál a iROZHLAS.cz nastiňuje, na co se nová garnitura zaměří a kdo ji bude tvořit.

V červenci 2018 odcházela po pouhých 13 dnech z pozice ministryně spravedlnosti kvůli plagiátorskému skandálu. V mezidobí zůstala Taťána Malá poslankyní, hnutí ANO ji podrželo a nyní se stala dokonce šéfkou klubu. Povede 80 poslanců ANO a bude odpovídat za jejich disciplínu. „Nepatřím mezi velké fandy Tomia Okamury. Předsedou Sněmovny ho ale zvolí celá koaliční ‚stoosmička‘,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Místopředseda hnutí ANO a poslanec Robert Králíček by se mohl stát novým vládním poradcem pro bezpečnost. Tento post nyní zastává Tomáš Pojar. Králíček pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz potvrdil, že o pozici mluvil s šéfem hnutí ANO a zřejmě budoucím premiérem Andrejem Babišem a měl by o ni zájem.

Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se stále na některých věcech v programovém prohlášení neshodne. Pokusí se to vyřešit ve středu. V pondělí to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Konkrétnější ale nebyl. Pavlovi v pondělí šéf ANO nastínil vyjednávání o programu. Až bude programové prohlášení hotové, dostane ho podle Babiše právě prezident.

Kauzy politiků i celých stran jsou oblíbené téma předvolebních kampaní či antikampaní. Aktuálně soud projednává kauzu Dozimetr, která se pojila hlavně s hnutím STAN, zasáhla ale i do TOP 09 nebo ANO. Před třemi lety navíc aféra výrazně oslabila podporu Starostů, z čehož těžili Piráti. A ti cítí příležitost i letos. Právě aféry s policejním či soudním přesahem připomíná a analyzuje úterní Volební deník.

Zajímavé momenty z kampaně jsou to, čeho si lidé před volbami všímají dost možná nejvíc. Ať už to jsou cílené kroky politických marketérů, nebo kouzlo nechtěného. Co politické strany letos vymyslely, aby přilákaly lidi k volebním urnám, ale i to, kdo za jednotlivými kampaněmi stojí, je tématem úterního Volebního deníku.

Kandidáti do českých sněmovních voleb za poslední dvě dekády zestárli, ukazuje analýza kandidátních listin. Pondělní Volební deník se proto zaměřil na to, jaké strany nasadily nejstarší kandidáty, kdo má ty nejmladší, ale i jak je to na listinách se zastoupením žen. Nejvíce jich mají Piráti, ale ze čtrnácti krajských lídrů mají pouze jedinou ženu.

Za tři týdny už bude mít Česko po volbách a bude jasno o nových poměrech ve Sněmovně, stejně jako ohledně nového vládního kabinetu. Z průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz vyplývá, že je pro Čechy nejpřijatelnější variantou jednobarevný kabinet hnutí ANO, vyslovilo se pro ni 41 procent respondentů. Na druhém místě skončila koalice ANO a SPD (37 procent) a až s odstupem třetí někdejší pětikoalice Spolu, STAN a Pirátů (31 procent).

Předvolební kampaně už zdaleka nejsou jen billboardy a setkání na náměstích. Politici komunikují se svými voliči nebo se snaží přesvědčit ty nové i v online světě. Volební deník Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz se tentokrát věnuje TikToku, letos jde totiž o první české volby, kdy tuto sociální síť nějakým způsobem využívají všechny politické strany, které podle průzkumů mají šanci na vstup do Sněmovny.

Předseda ANO Andrej Babiš vyvezl své hnutí do svého přechodného bydliště, Moravskoslezského kraje, kde letos kandiduje a kde odstartovali ostrou fázi kampaně a představili program. Právě dlouho odkládanému zveřejnění hlavních bodů, které chce ANO u vlády změnit a jež vyvolalo ostrou odezvu u jejich hlavního rivala koalice Spolu, se věnuje pátý díl Volebního deníku Radiožurnálu a iROZHLAS.cz.

Ještě nedávno platili za stranu s podporou na hranici smrtelných pěti procent, aktuálně míří ke dvoucifernému výsledku a tím jejich ambice nekončí. Chtějí překonat SPD i STAN a skončit třetí. Středeční díl Volebního deníku, ve kterém političtí reportéři Radiožurnálu a iROZHLAS.cz shrnují nejdůležitější předvolební dění, se věnuje právě Pirátům, kteří v úterý zahájili horkou fázi kampaně.

Nejen děti se vracejí po prázdninách do školy, i politici zamířili z parného léta rovnou do horké fáze předvolební kampaně. Složení nové Poslanecké sněmovny, a tedy i vlády, budou voliči vybírat 3. a 4. října. Podle předvolebních průzkumů má na vstup do Sněmovny šanci rekordní počet stran a hnutí.

Menstruační potřeby by od ledna měly být zdarma dostupné na dívčích toaletách základních a středních škol. Některým zřizovatelům škol, tedy obcím a krajům, ale stále vadí, že by je měli platit. Stěžuje si na to třeba Svaz měst a obcí nebo Karlovarský kraj. Potřebná vyhláška je připravená, vznikla po několikaměsíční diskusi s resortem školství, neziskovými organizacemi i s kraji a obcemi.

Opominutí základní obezřetnosti, rizikový postup či možný trestný čin. Tak komentují auditoři přijetí bitcoinového daru ministerstvem spravedlnosti, kvůli kterému v pozici ministra skončil Pavel Blažek, dříve z ODS. Resort odpoledne zveřejnil celou první část externího auditu. „Celý ten proces neprobíhal dostatečně koordinovaným způsobem, což mělo vést k tomu, že ministerstvo nemělo dar přijmout,“ řekla Radiožurnálu ministryně Eva Decroix (ODS).

Poslance v jednacím sále sněmovny na léto vystřídali dělníci. Hlavní jednací místnost v Thunovském paláci, kde dolní komora parlamentu sídlí, prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Řemeslníci vyměňují třeba koberce nebo renovují poslanecké lavice. Úpravy ale musí být šetrné, historické prostory jsou národní kulturní památkou.

Před čtyřmi lety s hnutím ANO rozvázal spolupráci, stal se náměstkem ministra školství Petra Gazdíka (STAN), nakonec si ale do stáje Andreje Babiše našel cestu zpět a jako nestraník vede ANO v největším volebním kraji: Středočeském. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Robert Plaga přibližuje svou vizi českého školství i to, za jakých okolností by se na vládě nepodílel. „Zrušení inkluze je naprostý nesmysl. Pojďme ji ale zrevidovat,“ vyzývá.

Nejprve se v pondělí pozdě večer Starostové sladí na jednání předsednictva, v úterý je poté čeká schůzka s ODS. Dvě nejsilnější vládní strany si mají co vyříkávat. Starostové se cítí podvedeni občanskými demokraty, kteří se je dle jejích slov snaží namočit do bitcoinové kauzy přes náměstka na ministerstvu spravedlnosti Karla Dvořáka (STAN). Vinu odmítají a naopak ukazují na koordinaci mezi politiky ODS a ANO ve víkendových televizních diskusích.

Vláda Petra Fialy je rozdělená v pohledu na kauzu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Ten letos přijal pro stát dar 468 bitcoinů – v přepočtu za jednu miliardu korun – od člověka odsouzeného za obchod s drogami. Zatímco ministři za hnutí STAN označují transakci za „mírně řečeno velmi nestandardní“, Blažkovi kolegové z ODS kauzu odmítají komentovat.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) kvůli kauze přijatých bitcoinů v hodnotě miliardy korun od odsouzeného dealera drog oznámil demisi. Odchod připustil před novináři už několik hodin předtím. Zdůraznil sice, že si trvá na čistotě transakce, ale prý nedomyslel veřejný obraz takového obchodu. Kauzu darování kryptoměny se pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Sigma osamělý vlk Petr Fiala, Lowkey Alpha Andrej Babiš. Čeští politici si v poslední době, hlavně na sociální síti TikTok, osvojili slovník mladé generace. Jeho původ je ale často v internetové kultuře, která se vyznačuje nadřazeností nebo nenávistí k ženám. Takzvaná manosféra je na sítích mimořádně populární, i u voličů, kteří by mohli výrazně zahýbat volebními výsledky.

Dvanáct měsíců, po kterých si leckdo s pojmem strategická komunikace státu, zkráceně stratkom, zřejmě spojí armádního plukovníka Otakara Foltýna. Toho loni v květnu do funkce koordinátora jmenovala vláda. V rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz Foltýn bilancuje uplynulý rok, hodnotí svoji práci a reaguje na kritiku politiků.

Ostré výroky, komunikační karty, hokej jako hodnota. Zanedlouho to bude rok od snahy zavést v Česku to, co je třeba ve Velké Británii nebo Finsku desítky let běžné – tedy že třeba krizové situace stát řídí jednotným komunikačním kanálem. Strategická komunikace státu, zkráceně stratkom, se u nás ale za posledních dvanáct měsíců téměř synonymicky spojuje s jedním mužem – Otakarem Foltýnem, kterého vláda jmenovala jejím koordinátorem.

Česká televize v pátek nevpustila některé reportéry na brífink generálního ředitele Jana Součka. Mimořádné setkání bylo totiž podle ní pouze pro zvané novináře. Veřejně si stěžovaly Deník N a Seznam Zprávy. „Česká televize by si neměla vybírat, komu bude poskytovat informace,“ ohradil se proti postupu média veřejné služby šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

Jaro sotva začalo, podzim se ale velmi rychle blíží – alespoň politickým pohledem. Česko čekají důležité sněmovní volby. Strany už proto sestavují své kandidátky, domlouvají lídry a řeší, s jakými tématy oslovit voliče. U koalice Spolu, hnutí ANO či Pirátů je takřka hotovo, jiné strany zatím své krajské lídry tají či probíhá proces jejich výběru. Radiožurnál a iROZHLAS.cz přinášejí jejich přehled.

Třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu si lidé v neděli připomínají v Praze na Staroměstském náměstí. Několik nevládních organizací tam uspořádalo akci Společně za Ukrajinu. Lidé zaplnili více než dvě třetiny náměstí. Promluvil k nim i prezident Petr Pavel. „Nelze dopustit kompromitaci mezinárodního práva a dát agresorovi odměnu,“ řekl Pavel. Stovky lidí se u příležitosti třetího výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu sešly také v Brně.

Poslanci se příští týden vrátí k projednání revize sociálních dávek. Podle vládní novely by se měly sloučit příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a přídavek na dítě v jednu takzvanou superdávku. Lidi by tak podávali jen jednu žádost. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) má ambici změny prosadit tak, aby platily už od letošního července.

Narodili se v jiném těle, než ve kterém chtějí být. V Česku ale musejí trans lidé, kteří chtějí úředně změnit pohlaví, podstoupit kastraci. Tuto podmínku sice loni zrušil Ústavní soud, úprava zákona ale stále chybí. Hotová má být ale podle soudu do června. Návrh už je na světě, v lednu ho představili poslanci KDU-ČSL a ODS. Některé části novely ale kritizuje opozice i neziskové organizace.

Toaletní papír, mýdlo a taky menstruační potřeby. Tak by mohlo vypadat povinné vybavení toalet na základních a středních školách. Umožnila by to změna hygienické vyhlášky. Resorty zdravotnictví a školství jsou na případné nutné legislativní kroky připravené, čeká se na politickou dohodu.

Tancování, převleky, ale i snaha přiblížit politiku mladým. Stále víc českých vrcholných politiků využívá ke komunikaci sociální síť TikTok. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost přitom dál varuje, že čínská síť představuje bezpečnostní riziko.

Oběti nezákonných sterilizací už nemohou žádat o odškodnění. Začátkem roku vypršela tříletá zákonná lhůta. Šlo většinou o romské ženy, kterým lékaři od sedmdesátých let minulého století provedli úkon, po kterém už nemohly mít děti. Často ale ani nevěděly, o jaký zákrok jde. Nezákonné sterilizace se ale u nás dělaly i v novém tisíciletí. V Poslanecké sněmovně teď leží dva návrhy na to, aby oběti mohly o odškodnění žádat další dva roky.

Velmi dlouhá jednání, často i do noci, obstrukce a nepředvídatelnost. Tak v tomhle volebním období nezřídka vypadají schůze Poslanecké sněmovny. Někteří poslanci se kvůli tomu rozhodli, že v podzimních sněmovních volbách už kandidovat nebudou. Pro své nástupce ale chtějí ještě stihnout prosadit změny v jednacím řádu.

V seriálu Radiožurnálu se ohlížíme za letošními příběhy, které silně rezonovaly. Politik Ivan Bartoš prožil mimořádně náročný rok. Kvůli dvěma pro Piráty neúspěšným volbám rezignoval na funkci předsedy strany. A dva dny na to premiér Petr Fiala z ODS oznámil jeho odvolání z pozice ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci.

Šéf ODS a premiér Petr Fiala se znovu postavil do čela koalice Spolu a chce ji vést do příštích sněmovních voleb. V jeho straně ale v posledních týdnech vystoupila kriticky některá oblastní sdružení ODS, kterým se směřování nelíbí. Veřejně se vymezila ta v Berouně, Praze 8 či v Moravskoslezském kraji. To je ve straně, která je jinak na veřejné komunikování vnitřních záležitostí skoupá, neobvyklé. Má Fiala podporu své ODS?

Nové vedení Pirátů a změny ve straně spustily odliv některých členů. Novým předsedou Pirátů se v sobotu stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib, který zároveň prosadil reformu fungování strany. V reakci na to už desítky členů či registrovaných příznivců ukončují nebo pozastavují své členství ve straně. Například bývalí místopředsedové Pirátů Marcel Kolaja, který byl donedávna i europoslancem, a Jana Michailidu.

Předsedou Pirátů se v sobotu stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib. Porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Hřib obdržel 454 hlasů z 866, Wagenknecht 401 hlasů. Hřibovi se podařilo prosadit i změnu stranických stanov, kterou podmiňoval své setrvání v čele Pirátů.

Piráti si zvolí nové vedení. O předsednický post se hlásí celkem šest kandidátů, mezi nimi už ale není dosavadní předseda Ivan Bartoš. Ten stranu s přestávkami vedl od roku 2009. „Piráti potřebují nový impulz. Je potřeba napnout plachty ke sněmovním volbám,“ říká odcházející šéf Pirátů v rozhovoru pro Radiožurnál.

Kormidlo Pirátské strany v sobotu převezme nový předseda, a to takřka po patnácti letech. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš v září rezignoval po neúspěchu Pirátů v krajských a senátních volbách, spolu s ním i celé předsednictvo. Pak strana odešla i z vládního angažmá do opozice. V sobotu si Piráti budou vybírat mezi šesti kandidáty na předsedu.

Bývalý pražský primátor a nynější náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib se uchází o post nového předsedy Pirátů. Spolustraníkům v sobotu nabídne svou reformu vnitřního fungování strany a vizi, jak nalákat zpět voliče. „Chci stranu vycentrovat, aby Piráti byli hlavní politickou silou liberálního středu,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Pokud jej spolustraníci nezvolí předsedou, v jiné pozici ve vedení být nechce.

V září neuspěl s obhajobou senátního křesla, nyní se Lukáš Wagenknecht podruhé pokusí stát předsedou Pirátů. V lednu 2022 proti Ivanu Bartošovi neuspěl, nyní si věří více. Vnitřní spory ve straně nechce navenek řešit, do volby jde s vizí Piráti 2.0, kdy by měla být česká ekonomika postavená na podnikatelích či střední třídě a adresné pomoci sociálně ohroženým.

Členkou Pirátů je jen měsíc a půl, nyní ale chce stranu v krizi vést jako předsedkyně po končícím Ivanu Bartošovi. „Předseda by měl být někdo, kdo bude vnímat, že ve straně jsou různé proudy a bude s nimi hovořit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál senátorka Adéla Šípová a nastiňuje svou vizi vedení strany.