Evropa Plus

Ceny energií každý den rapidně rostou nahoru. Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy, zásobníky se vyprazdňují, ekonomika se teprve začala vypořádávat s dopady pandemie covidu-19 a hodnota emisních povolenek se zvyšuje. I když jde o globální jevy, výsledný dopad to má hlavně na koncového zákazníka. Tomu totiž hrozí, že za energie zaplatí mnohonásobně víc než v předešlých letech. Už teď se mluví o krizi a to zima ještě ani nezačala. Shrnutí uplynulého týdne nabízí Evropa Plus.

Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“

Lídři evropské sedmadvacítky se sešli se zástupci šestice zemí západního Balkánu. Ve slovinském Brdu mluvili hlavně o společných vztazích a také o integračním procesu balkánských zemí. „Po summitu je jasné, že rozhovory se Severní Makedonií a Albánií zatím nebudou pokračovat. Myslím si, že summit nepřinesl žádný zásadní posun ve smyslu přiblížení zemí západního Balkánu ke vstupu do EU,“ říká Vladimír Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity.

Čtyři polská vojvodství, tedy obdoby českých krajů, zrušila své dřívější deklarace odsuzující hnutí sexuálních menšin. Otevírá jim to cestu k získání peněz z evropských fondů na pomoc zaostalejším regionům. Například v případě Malopolského vojvodství kolem Krakova to znamená možnost čerpat v příštích šesti letech až 2,5 miliardy eur, tedy více než 60 miliard korun.

„Události je dnes stále složitější předvídat a je také složitější prosazovat své zájmy na globálním poli jako osamocený aktér. O to důležitější pro nás Evropany je, abychom dokázali stát při sobě,“ prohlásila Angela Merkelová v roce 2018 v projevu o budoucnosti EU. Vyzvala poslance k odložení národního egoismu a většímu vzájemnému pochopení. „Tolerance je duší Evropy a dělá z nás Evropany. Jedině tak můžeme začít chápat zájmy a potřeby jiných jako zájmy a potřeby vlastní.“

Evropa zatím zvládla podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové krizi způsobenou pandemií koronaviru také díky tomu, že Unie postupovala společně. Má naočkovaných přes 70 procent dospělé populace a o vakcínu se Evropa také podělila s okolním světem. Šéfka Evropské komise to vyzdvihla ve Zprávě o stavu Unie, kterou přednesla v Evropském parlamentu.

V Bosně a Hercegovině žije stále několik tisíc migrantů z Blízkého východu a severní Afriky. Mnozí z nich přežívají v improvizovaném obydlí bez zdravotní péče a v nedostatečných hygienických podmínkách. Denně se pokoušejí dostat do Chorvatska. Policie na hranicích je pak násilně vrací zpět. Počet migrantů se navíc nejspíš zvýší poté, co moc v Afghánistánu převzalo radikálně islamistické hnutí Tálibán. Je na to západní Balkán připravený? Zvládnou se úřady o uprchlíky postarat?