Ex libris

Filmy pro děti byly za dob československého komunismu jednou z mála oblastí kinematografie, která vzkvétala a kde vznikaly trvalé hodnoty. Aspoň tak to vypadá při zběžném pohledu do vánočních programů českých televizí. Přes všechny úspěchy a mezinárodní věhlas to ale český hraný film pro děti neměl za éry státního filmu vždy jednoduché.

Stručný záznam o přijetí u císaře, ale také o počasí, choleře v rodině nebo o tom, že krejčímu zaplatil 59 zlatých za nové šaty. I takové zápisky obsahují Každodeníčky a zápisky Františka Palackého z posledních jedenácti let jeho života. Ke 150. výročí jeho úmrtí ho v roce 2026 vydal Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR.

Knížka o věcech. Většinou všedních, které používáme, nebo známe. Tak lze stručně charakterizovat publikaci s názvem Záchod, džíny, hostie publicisty, knihovníka a bohemisty Jana Lukavce, kterou v roce 2025 vydalo nakladatelství Pulchra.

Karel Kryl bývá v české paměti spojen především s protestem proti komunistickému režimu, se srpnem 1968, exilem a s písněmi, které se staly symbolem odporu proti lži a násilí. Pavel Hošek ve své knize „Jako anděl s polámanými křídly. Duchovní profil Karla Kryla“ ukazuje, že takové čtení zachycuje jen jednu část jeho osobnosti.

Co když se Rusko nezastaví na Ukrajině a napadne některou zemi Severoatlantické aliance? Válka velkých rozměrů není příliš pravděpodobná. Ale omezený průnik na periferii NATO, snaha testovat, jestli Aliance ještě vůbec funguje, to není žádné sci-fi. Jak by taková situace mohla vypadat a co by se stalo, pokud by v ní Rusko uspělo?

Proč Západ vládne. Tedy zatím. Nad tím se zamýšlí britský archeolog a historik Ian Morris. Část světa, kterou pokládáme za západní, se dostala na vrchol díky průmyslové revoluci v 19. století. Východ, hlavně Čína a Indie, ale v posledních dekádách nabírají na síle. A brzy se tak může dostat do vedení.

„Stromy jsou rostliny schopné k nám promlouvat a existují lidé, kteří se snaží jim porozumět,“ píše Marie Hrušková v knize Vztah ke stromům v zemích Koruny české. Sama k takovým lidem rozhodně patří. Stromům, zvláště těm památným, zasvětila celý život, napsala o nich řadu knih a připravila množství televizních i rozhlasových pořadů.

Také si myslíte, že je naše doba bláznivá? A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme „manuál“. Přesněji, má jej slovenský šachista, filozof a teolog Ján Markoš. Jeho knihu „Síla rozumu v bláznivé době“ přečetl, ukázky z ní vybral a pro pořad Ex libris okomentoval Libor Dvořák. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v únoru 2023.)

Lesními bratry jsou nazýváni protikomunističtí odbojáři v pobaltských zemích. Jejich odpor trval až do poloviny 50. let 20. století a sovětská vláda na něj odpovídala krvavým terorem. Tuto přehlíženou kapitolu v dějinách pobaltských zemí odkrývá historik Rafał Wnuk a zachycuje osudy lidí, kteří v sobě našli odvahu bojovat proti Sovětskému svazu.

Mezi novodobými papeži nenajdeme mnoho těch, kteří by se mezi lidmi těšili takové oblibě jako papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio. V čele katolické církve stál 12 let a byl prvním neevropským papežem. Narodil se 17. prosince 1936 v Argentině. Během svého působení ve Vatikánu prolomil mnohá tabu, za což si vysloužil kritiku ze strany konzervativního křídla katolické církve.

Jaký byl život v Protektorátu Čechy a Morava? Většinou si vybavíme několik zásadních událostí, o kterých se píše v učebnicích. Stanné právo, hrdinství odbojářů, atentát na Reinharda Heydricha a po něm krutá odplata v podobě heydrichiády, transporty Židů do Terezína a dál do vyhlazovacích táborů, a konečně Květnové povstání v roce 1945. Jsou to dějiny zdálky, shrnuté do několika nutně zkratkovitých obrazů.

Román přeložil Libor Dvořák a představí ho v pořadu Ex libris společně s autorem.

„Energie, kterou máte v sobě a kterou vyzařujete, přitahuje podobně smýšlející lidi. To není osud, to jen něco vysíláte do světa, nějak na něj působíte, čímž poutáte okolí, které má podobné zájmy, podobnou povahu, podobné nastavení a přístup k životu,“ je přesvědčená neuropsycholožka Lenka Krámská, která působí v pražské Nemocnici Na Homolce. Knižní rozhovor s podtitulem Tajemství duše ukrytá v mozku od Aleny Beníškové vydalo nakladatelství Rosier.

Silvie Richterová v knize Humor jako zvláštní rozměr vědomí dokumentuje na příkladech z Haškova Švejka, jak odlišné mohou být příčiny smíchu.

Kniha Nenapsané paměti představuje životní dráhu jednoho levicově orientovaného intelektuála meziválečného a poválečného Československa. Přestože její hrdina, výtvarník a literát Adolf Hoffmeister pocházel z rodiny dobře situovaného pražského právníka, po zážitku z konce první světové války se rozhodl hájit levicové ideály.

Byl možná lidový, ale nikoliv lidský, připomíná historik Michal Stehlík. Autor rozsáhlé životopisné publikace s názvem Zápotocký – Příliš mnoho životů je hostem pořadu Ex libris.

O tom pojednává publikace Svépomocný průvodce long covidem. Pro Ex libris ji pročetl Milan Mundier, který sám tímto onemocněním trpí.

Vysvětluje ruský novinář Dmitry Glukhovsky v knize My - Deník pádu.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.

Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.

Žijeme v dramatické době, kdy se hroutí nebo jsou zpochybňovány dosavadní domnělé jistoty, jako je trvalý mír v Evropě, pevné partnerství Evropy a Spojených států nebo volný mezinárodní obchod. Ti, kdo by v této souvislosti ohrnovali nos nad pohledem do historie, by dělali chybu.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila skladatelovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu. (Vysíláme v repríze.)

Komunistický převrat v únoru 1948 se dotkl prakticky všech oblastí života v Československu. Kuchařky, tedy knihy kuchařských receptů, nebyly výjimkou. Právě jim se věnuje literární historička Lenka Pořízková ve své knize Kuchyně ve službách lidu. Vydávání kuchařek v letech 1945 až 1989. Sleduje v ní, jak centrálně řízené hospodářství ovlivnilo obsah, grafickou úpravu nebo materiálovou kvalitu kuchařských knih a jaký vliv mělo uvolňování, nebo naopak utužování režimu.

Není to tak dávno, co se o Německu mluvilo jako o ekonomické lokomotivě, která svou výkonností táhne zbytek Evropy. Teď se naopak Němci děsí toho, že zažijí už třetí rok za sebou ekonomický pokles. Jak se Němci do současných hlubokých ekonomických problémů dostali? Nejen to vysvětluje kniha Kaput. Konec německého zázraku. Jejím autorem je komentátor Wolfgang Münchau a v češtině ji v roce 2025 vydalo nakladatelství Bourdon.

Za poslední čtvrtstoletí určitě nebyla ve vrcholné politice vlivnější žena než Angela Merkelová. Dlouholetá německá kancléřka zároveň patřila k vůbec nejdůležitějším politikům bez ohledu na pohlaví. Její paměti nazvané Svoboda, které byly vydané na konci listopadu v řadě jazyků včetně češtiny, tedy musí přečíst každý, kdo se o evropské nebo světové dění zajímá.

Reportérka, polonistka a fotografka Ilona Wiśniewska přijíždí do oblasti Qaanaaq, kde nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili, natož aby ho prodali. Leckdy ale cítí bezmoc. Už 70 let jsou sice občany Dánska, ale zdaleka si tak nepřipadají. Co doopravdy si původní obyvatelé Grónska přejí a jak se jim žije v době klimatických změn, zjišťovala Wiśniewska v knize Mihotání.

Je přímo symbolem amerického snu, i když původem Američanem není. Jen málokdo dokázal uspět v několika tak rozličných oblastech, jako je kulturistika, herectví i politika. A nejen uspět, ale dosáhnout až na samotný vrchol. Teď se nám exguvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger představí jako spisovatel.

Dvousvazkové deníkové zápisky Václava Tilleho, profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z let 1927–1937, představují pozoruhodný a cenný historický pramen. Popisují nejen každodennost dobového vědce, ale trefně a neotřele glosují život tehdejší intelektuální a kulturní elity.

Spisovatel a novinář Aleš Palán napsal knihu rozhovorů, ve které shromáždil řadu příkladů, kdy k takové situaci skutečně došlo. Alespoň z pohledu jeho respondentů, kterým v nalezení té správné cesty ze složité životní situace, a nebo zkrátka "jen" v nasměrování osudu, pomohla právě kniha, na kterou dodnes vzpomínají. V Ex libris vám některé z jejich příběhů nabídneme. Z rozhovorů o nečekané síle čtení vybírala Lenka Kopecká.

Bývalá první dáma USA Michelle Obamová nabízí návod. Po úspěchu svých memoárů, které v Česku vyšly pod názvem Můj příběh, o sobě znovu dala vědět prostřednictvím knihy Světlo v nás: Jak si poradit v nejisté době. K jejímu napsání inspirovaly Obamovou dramatické události, které v letech 2020 a 2021 poznamenaly společenské a politické dění ve Spojených státech. Ať už to byla pandemie koronaviru, smrt George Floyda či útok příznivců prezidenta Donalda Trumpa na budovu amerického Kapitolu. Všechny tyto události otřásly americkou demokracií v jejích samotných základech. Demokracie se otřásá i na mnoha dalších místech. Jak ve světě plném otřesů obstát, to z knihy Michelle Obamové vyčetl a zprostředkoval Milan Mundier.

Donald Trump přivedl Spojené staty až na pokraj destrukce NATO, odmítl uznat výsledek voleb v roce 2020 a pokusil se o puč. Nejen o tom je kniha novinářů Petera Bakera a Susan Glasserové Ten, který rozděluje (The Divider: Trump in the White House, 2017 – 2021, česky dosud nevyšlo).

Která choroba konkurovala španělské chřipce? Jak se Adolf Hitler zasloužil o americkou vědu? O tom všem, a ještě o mnoha dalších věcech je kniha Potenciál migrace, kterou představí dnešní Ex libris a Veronika Kindlová.

Padouch, nebo hrdina? I tak by se dal v nadsázce charakterizovat spor, který se už 600 let vede o osobnost husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Jak se v české veřejnosti vyvíjel pohled na jednu z nejvýznamnějších postav naší historie, shrnuje v knižním eseji Spory o Jana Žižku historik Petr Čornej. Knihu v roce 2023 vydal Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici.

Okupace českých zemí nacistickým Německem nebyla jen silovou záležitostí, ale také ideologickým projektem. Nešlo jen o fyzické vysídlení neárijských obyvatel, nacisté potřebovali i přepsat a vymazat české dějiny. Jaké postupy využívali, zmapoval Jiří Němec z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jeho výzkum vyšel v 2023 jako kniha s názvem Odcizené dějiny. Protektorátní politika dějin a konstrukce říšské myšlenky,

O málokterém tématu koluje tolik mýtů, nepřesností nebo otevřených lží, jako o migraci. Nešíří je přitom jen populisté, ale i řada z těch, kteří se uprchlíků či migrantů zastávají. Na problematiku migrace z nejrůznějších úhlů pohlíží kniha nizozemského univerzitního profesora Heina de Haase, která zatím vyšla pouze anglicky a jejíž název můžeme do češtiny přeložit "Jak migrace ve skutečnosti funguje". Pro Ex libris ji pročetl, citace přeložil a okomentoval Ondřej Houska.

Protestovat proti nacistickým rasovým teoriím o nutnosti dbát na čistotu nadřazené árijské rasy, a přitom prosazovat nucené sterilizace handicapovaných, alkoholiků nebo recidivistů. Jak to jde dohromady? Před 90 lety vyšel v Československu sborník Za rovnocennost evropských plemen, kde to dohromady šlo.

A který předpověděl osudy střední Evropy mezi Hitlerem a Stalinem.  Publikaci Josef Guttmann a osudy střední Evropy mezi Hitlerem a Stalinem vydal ÚSTR. Nabízí odpovědi na to, proč se Guttman nezařadil mezi mýtické a komunisty opěvované postavy jako Gottwald, Zápotocký nebo Šverma? Proč měl být navždy vygumován z historie? A tento přímo detektivní příběh měl i pro něj překvapivé rozuzlení. Publikaci za vás přečetl Jan Sedmidubský.

Skoro šestisetstránková publikace přináší deníkové zápisky třináctiletého chlapce, záznamy z táborové kroniky z roku 1927 a hlavně deníky z let 1934-37, tedy z doby, kdy Foglarovi vycházejí první knihy a stává se úspěšným a známým spisovatelem. Publikaci představí Pavel Hlavatý.

Patrně žijeme ve zlomové době. Na scénu přichází umělá inteligence, Čína si říká o pozici světového hegemona a také prožíváme energetickou krizi. Co ji způsobilo a jak se k ní postavit? A jaká je ta správná cesta pro Českou republiku? Nad tím se zamýšlí autoři knížky „Na vlnách změny: Česká energetika a geopolitický zlom“ Tomáš Vlček a Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Knížku vydalo v roce 2023 nakladatelství Books and Pipes.

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo.

Víte, co znamená pojem Achillova pata? Nejspíš ano. A víte, jak vznikl? Možná, anebo také ne. Pokud jste si vybavili opatrnou milující maminku, která své dítko drží za patičku a namáčí do vody zajišťující nezranitelnost, nejspíš budete překvapeni. Kniha Milana Slezáka Achillova pata a jiné lapálie, kterou vám představíme v pořadu Ex libris, je takových překvapení plná.

Kniha Manifest za tmu je o umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu na planetě Zemi. Každý z nás tuší, jak jsou světlo i tma pro život lidí, zvířat, stromů a rostlin důležité, ale v běžném denním rytmu si tuto skutečnost do detailu neuvědomujeme. Přemíra umělého osvětlení má na nás negativní vliv a více tmy by nám všem jen prospělo. Bez ohledu na to, jakému světlu se večer vystavujeme, narušujeme přirozenou vlnu melatoninu.

Bohemistů na světových univerzitách rozhodně nepůsobí velké množství. Ale existují tací, kteří v tomto oboru dosáhli světové úrovně. Patří mezi ně italský historik Francesco Caccamo. Před několika lety napsal knihu nazvanou La Cecoslovacchia al tempo del socialismo reale. Regime, dissenso, esilio – tedy, v českém překladu: Československo v době reálného socialismu. Režim, disent, exil, kterou vydalo římské nakladatelství Dante Alighieri.

Jak se mohlo stát, že se tolik obyčejných lidí podílelo s nebývalou brutalitou na zločinech v koncentračních a vyhlazovacích táborech? Ve své knize Obvinění z Dachau se na tuto otázku pokouší odpovědět americký novinář a dramatik Fern Overbey Hilton.

Polský novinář a bohemista Michał Zabłocki je autorem knihy s titulem Zemský ráj jen na pohled a podtitulem Krutá pravda o Češích očima našich polských sousedů. V Polsku vyšla v roce 2019 a o rok později jsme si ji mohli přečíst také u nás.

Zlatou éru tramping prožil v období první republiky, ale ani dnes není něčím zapomenutým. Vydalo nakladatelství Academia. Připravil Eduard Burget. (repríza)

Češi během svých dějin prožili řadu bolestivých událostí, můžeme říci národních katastrof. Ostatně podobně jako řada jiných národů. Mnoho významných intelektuálů, kteří přemýšleli o dějinách, to vedlo k sepsání knih a statí, v nichž se snažili odpovědět na otázku „Co jsou Češi“, abychom použili název, který dal své známé knize filozof Jan Patočka.

Kniha amerického terapeuta, právníka a mediátora Billa Eddyho Proč volíme psychopaty a jak to zastavit popisuje, jak vysoce konfliktní osobnosti získávají moc, jak jim v tom zabránit a také jak tyto osobnosti včas rozeznat.

Promítl do nich své zkušenosti podnikatele, obecního zastupitele, člena českých spolků a obecně nemalou část svého života. Knihu lze chápat jako určitý bedekr i jako sondu do sociálních, hospodářských a urbánních dějin metropole, jejíž dynamický růst pisatel pamětí zažil. V Ex libris tentokrát představí knihu editor Kublových pamětí Viktor Velek.

Před nedávnem obě komory našeho parlamentu schválily právní normu, které se říká Magnitského zákon. O co jde? Kde se zákon vzal a kdo byl Magnistkij? O tom všem je kniha finančníka Billa Browdera s názvem Zmrazeno – Případ Magnitského s podtitulem Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv.

George Marshall je britský odborník na komunikaci, bojovník za ochranu lesů a deštných pralesů, spisovatel a také stavitel vlastního domku v Oxfordu. „Zajímám se hodně o životní prostředí a změnu klimatu,“ dočtete se v textu nazvaném Ani na to nemyslete. Copak to není totéž? Jedním z důležitých komunikačních odhalení v Marshallově knize je, že právě není.

Nad tím se zamýšlí Američan rumunského původu Edward Luttwak v knížce Státní převrat s podtitulem Praktická příručka. Jak tedy na státní převrat? Poradí Milan Slezák, který knihu přečetl.

Tak to alespoň tvrdí ve svých posledních dvou knihách spisovatel Umberto Eco. Mají název Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. Vyšly v jednom svazku, který přečetla a pro pořad Ex libris okomentuje Daniela Vrbová.

Eseje bestsellerové italské spisovatelky Eleny Ferrante se tentokrát dotýkají samotného Danta Alighieriho, jednoho z nejvýznamnějších italských básníků a autora Božské komedie. Spisovatelka v něm našla něco, co se sama rozhodla následovat. I ona totiž byla posedlá hledáním formy svého psaní.

Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí. Ve své knize Výpravy na Východ začíná svým působením ve 30. letech 20. století v Paříži, pokračuje Moskvou přes severní Afriku až na Balkán.

Mrazivou výpověď o tom, jak byly tyto státy násilně připojeny a kulturně transformovány do stalinského Sovětského svazu po druhé světové válce. Přečetl Pavel Hlavatý.

Za druhé světové války řídila na Ukrajině Komunistická tajná služba NKVD formování partyzánského odboje vůči nacistům. Knihu přečetl Libor Dvořák.

Takové bylo počínání sovětských vojáků na Ukrajině v letech druhé světové války. Knížku Alexandra Goguna Stalinova komanda přečetl a v pořadu Ex libris představí Libor Dvořák.

V magazínu představuje třídílnou publikaci historika Jaroslava Rokoského: Útěk z Leopoldova. V roce 1952 z této obávané věznice uteklo šest politických vězňů. „Šestice mladých mužů běží po poli, zhluboka dýchají, věří, že neuslyší střelbu. Za zády utíkají o život neznámo kam. Za Svobodou,“ stojí v úvodu knihy útěk z Leopoldova věznice, odboj. Ukázky z knihy čte Ivana Machalová, připravila Veronika Kindlová.