Filmové milníky

Princezna Nikotína (Princess Nicotine; or, The Smoke Fairy) z roku 1909 má poměrně ztřeštěný námět, ale skrývá v sobě pár zajímavých milníků. Je to první film, ve kterém se objevuje reklama, respektive „product placement“, na tabákové výrobky. Ten důležitější se ale týká speciálních efektů. Autorem filmu byl ilustrátor J. Stuart Blackton a společně s kameramanem Tonym Gaudiem ve filmu využily postupy pro vytvoření efektu malinké víly, kterými tehdejší diváctvo ohromili. Mezi tyto triky patří například simulace hloubky ostrosti s využitím zrcadla, dvojitá expozice nebo velké rekvizity. Hudba: Mozart's Piano Sonata No. 13 in B-flat major, K. 333, Movement 3, interpret: Bernd Krueger.

Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat (L’Arrivée d’un train en gare de La Ciotat, 1895) je krátký dokumentární film bratří Lumièrů, natočený pomocí jejich vlastního přístroje kinematografu, který sloužil zároveň jako kamera, kopírka i promítačka. Snímek zachycuje běžnou situaci – příjezd parního vlaku na nádraží v přímořském městečku La Ciotat, kde rodina Lumièrů vlastnila vilu. Film byl poprvé veřejně promítán v roce 1896 a rychle se stal jedním z nejznámějších titulů rané kinematografie. Pro tehdejší publikum byl mimořádně působivý především realistický pohyb vlaku směrem ke kameře, který podle dobových svědectví vyvolával silné emoce a úžas nad „oživeným obrazem“. Snímek je dnes považován za ikonický příklad tzv. actualités – krátkých záznamů reality, které položily základy dokumentárnímu filmu i samotnému filmovému vyprávění.

Minuta a 16 sekund. Takovou stopáž má nejstarší dochovaný vánoční film Santa Claus z roku 1898. Snímek ze Spojeného království nemá nijak složitý příběh: Santa Claus přinese dárečky. V tak krátké stopáži ale tvůrce snímku George Albert Smith využil inovativní filmařské postupy. Za pomocí dvojité expozice totiž vyobrazil na plátně paralelní akci, což bylo na onu dobu nevídané. Hudba: The Nutcracker, Op. 71, Act 2: No. 14c, Pas de deux. Variation II "Dance of the Sugar Plum Fairy", dirigent: Sir Simon Rattle, orchestr: Berliner Philharmoniker, skladatel: Petr Iljič Čajkovskij.

Příběh vypráví o mladém lékaři, který objeví tajemství života a pokusí se díky němu vytvořit dokonalého člověka. Věci však nejdou podle plánu. Frankenstein J. Searle Dawleyho z roku 1910 je vůbec první filmovou adaptací románu Mary Shelley. Relativně krátký snímek vznikl ve společnosti Thomase Edisona během pouhých čtyř dnů, s rozpočtem okolo 500 dolarů a pětidolarovou denní mzdou pro herce. Film byl dlouho považován za ztracený – kopie se našla až v 70. letech ve Wisconsinu – a podle některých dobových tvrzení čelil i kritice za údajnou „propagaci čarodějnictví“. Na rozdíl od pozdějších verzí zde doktor Frankenstein nestlouká tělo z mrtvol, ale stvoří bytost chemickou reakcí. Ikonická scéna zrodu monstra vznikla tak, že byla figurína spálena a záběr byl následně puštěn pozpátku.

Mysteriózní horor (1972). Vagóny obchází děsivá smrt. Linka do pekla vyjíždí v 8:15. Připravte se! Anglický antropolog, profesor Saxton (Christopher Lee) objevuje v čínské pustině fosilii zvláštního tvora podobného člověku a rozhodne se převézt jej do své rodné země. Při transportu legendární Transsibiřskou magistrálou však dojde k řadě nevysvětlitelných událostí, vrcholících smrtí několika pasažérů. Společně s doktorem Wellsem (Peter Cushing) se musí profesor pokusit vypátrat zdroj vražd. A to dříve, než se v expresu rozpoutá opravdová hrůza.

Realitní makléř Hutter cestuje z Wisborgu do Transylvánie, kde nevědomky prodá nemovitost zlověstnému hraběti Orlokovi. Když se probudí se stopami po kousnutí na krku a pozná Orlokovu pravou identitu, nemůže Hutter zabránit hraběti v zavlečení moru a smrti do Wisborgu. Hutterova žena Ellen cítí blížící se tragédii a vidí jedinou možnost, jak město zachránit… Film F. W. Murnaua, první filmové zpracování Stokerova románu „Dracula“ (1922), je ikonou hororového žánru. Jeho působivost není založena na inscenovaném násilí ani na umělé atmosféře, ale na kontrastu mezi strnulostí upíra Nosferatu a energií mladého Huttera, a na protikladu opuštěného karpatského hradu a biedermeierovské atmosféry městečka Wisborg. Jednou za zajímavostí spojených s filmem je zákaz jeho promítání ve Švédsku kvůli „přílišné hrůze", omezení trvalo do roku 1972.

Mickey se snaží řídit parník putující po řece, ale přísný kapitán Pete mu to po chvilce zatrhne a tak se Mickey musí poohlédnout po jiné činnosti. Po tom, co na tichou palubu lodi přijde Minnie, se na ní roztočí pořádná zábava v podobě veselé muziky, hrané na nejrůznějších věcech, které přijdou pod ruku...

Buster Keaton, akrobat s kamennou tváří zvaný Frigo, ve svém nejslavnějším filmu, kde mu sekunduje stejnojmenná lokomotiva...

Pilot Jeff Trent nevěří vlastním očím, když během běžného letu narazí na kosmickou loď, patřící mimozemšťanům z daleké planety. Ti přiletěli na Zem, aby zabránili lidstvu v sestrojení zbraně schopné zničit veškerý vesmír. Bohužel, všechny pokusy o nekonfliktní řešení jsou marné, a tak vetřelci musí přistoupit k radikálnímu řešení – použijí Plán č. 9. Oživí všechny nedávno zemřelé obyvatele Země a s pomocí takto vzniklé zombie armády se pokusí lidstvo zastavit. Svou invazi začnou na hřbitově nedaleko místa, kde bydlí Jeff se svou rodinou. Odvážný pilot je tak první, kdo se musí agresorům postavit...