Filmové milníky

Němý horor z roku 1920 režiséra Roberta Wiena, považovaný za vrchol německého filmového expresionismu. Silně ovlivnil film noir i pozdější horory. Scénář Hanse Janowitze a Carla Mayera vytváří typickou tísnivou atmosféru – psychiatrická léčebna, podivné poutě, záhadné vraždy. Výtvarně film definují deformované kulisy, ručně malované stíny a výrazné masky, na nichž se podílela expresionistická skupina Der Sturm.

Snímek „Gertie the Dinosaur“ (1914) má mnoho prvenství. Nejenže je to první snímek, kde vystupuje dinosaurus, ale také se označuje za první komediální animovaný film. Zpočátku byly kresby autora Winsora McCaye součástí jeho vaudevillového představení, kde s Gertie interagoval před živým publikem. Později byly dotočeny hrané scény, které dotvořili jednoduchý příběh. Film inspiroval mnoho výrazných tvůrců a animátorů, jako byli Buster Keaton (například ve filmu Láska kvete v každém věku se objevují podobné scény s dinosaurem) nebo Walt Disney. Zdroj hudby: David Erskine, Lester's music from his vaudeville act.

Existuje významnější dokumentární film, než je Muž s kinoaparátem? Snímek zapadá do tehdy relativně populárního žánru „symfonie velkoměsta“, nicméně jeho experimentální forma a stylistické prostředky pozvedly dílo nad konvenční kategorizaci. Dziga Vertov se pokusil vytvořit autentické dílo, které hovoří ryzím filmovým jazykem, prosté jazyka literárního či divadelního, a jak snímek na začátku divákovi zdůrazňuje, nevyužívá herce, scénář či mezititulky. K vytvoření celkového příběhu z jednotlivostí mu tedy dopomáhá zejména práce s kamerou (za níž stál autorův bratr), montážní střihové postupy příznačné sovětským filmovým avantgardistům a veškeré možné trikové efekty, jako například zpomalený pohyb, vícenásobná expozice nebo třeba i „stop-motion“ animace. Abych tedy odpověděl na otázku výše – patrně neexistuje. Hudba: The Cinematic Orchestra.

Film, který položil základy westernového žánru. Revoluční němý snímek (1903) režiséra Edwina S. Portera, který se stal jedním z prvních významných narativních filmů v historii kinematografie. Příběh sleduje skupinu zlodějů, kteří přepadnou vlak, a napínavé pokusy o jejich dopadení. Film je známý svými inovativními střihy, paralelní akcí a ikonickými scénami, jako je přepadení vlaku a legendární závěrečný výstřel směrem k divákovi.

25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit. (oficiální text distributora)

Princezna Nikotína (Princess Nicotine; or, The Smoke Fairy) z roku 1909 má poměrně ztřeštěný námět, ale skrývá v sobě pár zajímavých milníků. Je to první film, ve kterém se objevuje reklama, respektive „product placement“, na tabákové výrobky. Ten důležitější se ale týká speciálních efektů. Autorem filmu byl ilustrátor J. Stuart Blackton a společně s kameramanem Tonym Gaudiem ve filmu využily postupy pro vytvoření efektu malinké víly, kterými tehdejší diváctvo ohromili. Mezi tyto triky patří například simulace hloubky ostrosti s využitím zrcadla, dvojitá expozice nebo velké rekvizity. Hudba: Mozart's Piano Sonata No. 13 in B-flat major, K. 333, Movement 3, interpret: Bernd Krueger.

Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat (L’Arrivée d’un train en gare de La Ciotat, 1895) je krátký dokumentární film bratří Lumièrů, natočený pomocí jejich vlastního přístroje kinematografu, který sloužil zároveň jako kamera, kopírka i promítačka. Snímek zachycuje běžnou situaci – příjezd parního vlaku na nádraží v přímořském městečku La Ciotat, kde rodina Lumièrů vlastnila vilu. Film byl poprvé veřejně promítán v roce 1896 a rychle se stal jedním z nejznámějších titulů rané kinematografie. Pro tehdejší publikum byl mimořádně působivý především realistický pohyb vlaku směrem ke kameře, který podle dobových svědectví vyvolával silné emoce a úžas nad „oživeným obrazem“. Snímek je dnes považován za ikonický příklad tzv. actualités – krátkých záznamů reality, které položily základy dokumentárnímu filmu i samotnému filmovému vyprávění.

Minuta a 16 sekund. Takovou stopáž má nejstarší dochovaný vánoční film Santa Claus z roku 1898. Snímek ze Spojeného království nemá nijak složitý příběh: Santa Claus přinese dárečky. V tak krátké stopáži ale tvůrce snímku George Albert Smith využil inovativní filmařské postupy. Za pomocí dvojité expozice totiž vyobrazil na plátně paralelní akci, což bylo na onu dobu nevídané. Hudba: The Nutcracker, Op. 71, Act 2: No. 14c, Pas de deux. Variation II "Dance of the Sugar Plum Fairy", dirigent: Sir Simon Rattle, orchestr: Berliner Philharmoniker, skladatel: Petr Iljič Čajkovskij.

Příběh vypráví o mladém lékaři, který objeví tajemství života a pokusí se díky němu vytvořit dokonalého člověka. Věci však nejdou podle plánu. Frankenstein J. Searle Dawleyho z roku 1910 je vůbec první filmovou adaptací románu Mary Shelley. Relativně krátký snímek vznikl ve společnosti Thomase Edisona během pouhých čtyř dnů, s rozpočtem okolo 500 dolarů a pětidolarovou denní mzdou pro herce. Film byl dlouho považován za ztracený – kopie se našla až v 70. letech ve Wisconsinu – a podle některých dobových tvrzení čelil i kritice za údajnou „propagaci čarodějnictví“. Na rozdíl od pozdějších verzí zde doktor Frankenstein nestlouká tělo z mrtvol, ale stvoří bytost chemickou reakcí. Ikonická scéna zrodu monstra vznikla tak, že byla figurína spálena a záběr byl následně puštěn pozpátku.

Mysteriózní horor (1972). Vagóny obchází děsivá smrt. Linka do pekla vyjíždí v 8:15. Připravte se! Anglický antropolog, profesor Saxton (Christopher Lee) objevuje v čínské pustině fosilii zvláštního tvora podobného člověku a rozhodne se převézt jej do své rodné země. Při transportu legendární Transsibiřskou magistrálou však dojde k řadě nevysvětlitelných událostí, vrcholících smrtí několika pasažérů. Společně s doktorem Wellsem (Peter Cushing) se musí profesor pokusit vypátrat zdroj vražd. A to dříve, než se v expresu rozpoutá opravdová hrůza.

Realitní makléř Hutter cestuje z Wisborgu do Transylvánie, kde nevědomky prodá nemovitost zlověstnému hraběti Orlokovi. Když se probudí se stopami po kousnutí na krku a pozná Orlokovu pravou identitu, nemůže Hutter zabránit hraběti v zavlečení moru a smrti do Wisborgu. Hutterova žena Ellen cítí blížící se tragédii a vidí jedinou možnost, jak město zachránit… Film F. W. Murnaua, první filmové zpracování Stokerova románu „Dracula“ (1922), je ikonou hororového žánru. Jeho působivost není založena na inscenovaném násilí ani na umělé atmosféře, ale na kontrastu mezi strnulostí upíra Nosferatu a energií mladého Huttera, a na protikladu opuštěného karpatského hradu a biedermeierovské atmosféry městečka Wisborg. Jednou za zajímavostí spojených s filmem je zákaz jeho promítání ve Švédsku kvůli „přílišné hrůze", omezení trvalo do roku 1972.

Mickey se snaží řídit parník putující po řece, ale přísný kapitán Pete mu to po chvilce zatrhne a tak se Mickey musí poohlédnout po jiné činnosti. Po tom, co na tichou palubu lodi přijde Minnie, se na ní roztočí pořádná zábava v podobě veselé muziky, hrané na nejrůznějších věcech, které přijdou pod ruku...

Buster Keaton, akrobat s kamennou tváří zvaný Frigo, ve svém nejslavnějším filmu, kde mu sekunduje stejnojmenná lokomotiva...

Pilot Jeff Trent nevěří vlastním očím, když během běžného letu narazí na kosmickou loď, patřící mimozemšťanům z daleké planety. Ti přiletěli na Zem, aby zabránili lidstvu v sestrojení zbraně schopné zničit veškerý vesmír. Bohužel, všechny pokusy o nekonfliktní řešení jsou marné, a tak vetřelci musí přistoupit k radikálnímu řešení – použijí Plán č. 9. Oživí všechny nedávno zemřelé obyvatele Země a s pomocí takto vzniklé zombie armády se pokusí lidstvo zastavit. Svou invazi začnou na hřbitově nedaleko místa, kde bydlí Jeff se svou rodinou. Odvážný pilot je tak první, kdo se musí agresorům postavit...