Uvažujme, že existuje objektivní normativní řád založený na lidské přirozenosti. I za tohoto předpokladu zůstává zásadní otázka, jak lze jeho obsah převést do konkrétních právních a morálních závěrů.
Rozhodující přínos Justiniánova Corpus iuris civilis pro dnešní kontinentální právo samozřejmě není v přenosu právních norem, ale v přenosu pojmového a metodického rámce, v němž se právo vykládá.
Interpretace práva správním orgánem je postupný, vcelku komplexní proces, v němž se normativní text promítá do individuálního rozhodnutí se závaznými právními účinky.
Česká politická kultura prochází v posledních letech, zejména těch „postcovidových“, viditelnou proměnou, která zjevně nese znaky morálně-politické krize.