Frau Štěpánka

Chtěla bych s dcerou k moři, ale nemá nám kdo hlídat Binga, zmínila se mi loni kamarádka Kristýna. „Tak já s ním budu na chatě,“ nabídla jsem jí. Netušila jsem, do čeho jdu.

Jejich ředitel jim dal něco, co na mnoha školách stále chybí: důvěru a prostor tvořit. Od šestnácti už pracují na projektech, ke kterým se jiní dostanou až po škole.

Čivava vedle mě usnula a hlasitě chrápe. Holubice se ke mně opatrně přibližuje a vrká. Kočka s každým okem jiným si mě zvědavě prohlíží. Tak začíná návštěva u Heleny.

Pro některé děti je to první týden mimo domov. Poprvé mají kolem sebe dospělé, kteří je vyslechnou, obejmou a uvaří jim teplé jídlo.

Našli ho zesláblého tak, že nemohl chodit. O dva týdny později jsem za Mirečkem přijela do útulku. Čekala jsem vystrašeného psa. Přiběhl s míčkem v tlamě a dováděl jako štěně.

Stačí jedna chyba. Jedna zpráva. Jeden telefonát. A můžete přijít o peníze i klid. Odborník na kyberbezpečnost Aleš Špidla varuje, že obětí podvodu se může stát každý z nás.

Zmizelých 100 kubíků vody začalo řešit víc lidí, než jsem čekala. Čtenáři posílají další vysvětlení a na místě se objevují první konkrétní změny.

10 let jezdím na chatu. Ročně spotřebuji jeden kubík vody. Loni mi přišla faktura na sto kubíků. Vodoměr je cca čtyřicet metrů od chaty. Na pozemku, který mi nepatří. A není zabezpečený.

Školačka z jihočeského Rudolfova chtěla poděkovat za poválečnou pomoc. Nakreslila obrázek, který se stal první pohlednicí UNICEF a položil základ tradici, která trvá dodnes.

Pětiletá Viktorka trpí spinální svalovou atrofií, která jí postupně oslabuje svaly. Každý den tvrdě cvičí, aby je posílila. Nemoc změnila život celé rodině, včetně staršího bráchy Saši.

Pokousané ruce, vyděšení psi a štěňata, u kterých nešlo poznat, ke které kojící feně patří. Jitka z útulku DogPlanet popisuje první dny po odchytu v množírně.

Dno talíře, zelený kachel a kůži s mosaznou ozdobou na koně-tzv. faléru. To jsme našli během pár minut v zaniklé obci s netradičním názvem Starosti.

Jsou to tři kluci a schovávají se za sebe. Strašně se bojí. Do mělnického útulku DogPlanet jeli z  útulku U Šmudliny na Tachovsku přes 2 hodiny. Po cestě si ustlali na dekách a hned usnuli.

Přinesla mi domácí vajíčka. Doprovázel ji hluchý dalmatin Charlie. Závěr rozhovoru Hanka proplakala.

Je zvláštní stát na místě, kde kdysi žili lidé a dnes tu jsou jen ruiny. Do dvou zaniklých sudetských obcí jsem se vydala na koni i Jeepem. Mezi základy domů se stále objevují stopy života.

Na hodinu se stávám paní Allison. V ruce držím její palubní lístek a procházím výstavou, která oživuje cestu z anglického Southamptonu do New Yorku.

„Maminka na pokraji sil prosí o pomoc.“ Takhle začínal příspěvek, na který jsem narazila na facebookové stránce Rádia Patriot. Příběh mě zaujal, a tak jsem Janu oslovila.

Baťovské domky dodnes utvářejí tvář Zlína. Na první pohled idyla, ve skutečnosti život pod dohledem. Nájemníci museli hlásit návštěvy, dodržovat přísná pravidla a obstát při kontrolách.

„Makejte, nebojte se toho! Zkuste se mnou chytnout tempo, jinak je to k prdu!“ zní sálem. Cycling se známou českou kaskadérkou a nově i účastnicí StarDance, je jízda!

Dnešní rodiče dbají na bezpečnost dětí v autě. Často ale narážejí na nepochopení starší generace. „To jsou zase nějaké výmysly. My jsme jezdili nepřipoutaní a přežili jsme,“ slýchají často.

Iveta hledá parťáka pro svého Joeyho. Ve Voříškově měla vybranou Virginii. Jenže ji si vybrala Aljaška. Obě fenky jsou z množírny.

Největší roubený patrový dům s podstávkou na Českolipsku prošel ledasčím. Od rychtářského sídla přes JZD až po kulturní památku.

Než k nim vlezu, nasazuji si návleky. Skáčou metr vysoko, olizují a okusují mi ruce. Jeden leží bojácně v přepravce. Poprvé jsem v kontaktu se psy, kteří ještě nedávno živořili v množírně.

Jejich koncert musí začít Plynojemem a skončit Žižkovskou písní práce. Rituály Patroly Šlapeto se nevyplácí porušovat.

V pondělí bylo v Úštěku kvůli natáčení režiséra Martina Scorseseho skoro všechno zavřené. Jednou z výjimek byla Hradební kavárna. Vyrážím do ní s mapkou v ruce, abych nebyla ‚v záběru‘.

V obchodním centru Nový Smíchov jsou fronty hned u vchodu. Prodávají se tam ztracené balíčky a nikdo neví, co v nich je. Rozhodla jsem se to vyzkoušet.

V severočeském městečku se už desítky let natáčejí slavné filmy. Letos tu ale panuje obzvlášť velký rozruch: jdou fámy, že do Úštěka přijede samotný Leonardo DiCaprio.

To, co bývalo tichým veřejným prostorem, je dnes součástí turistické trasy centrem Prahy. Proměna je to nenápadná, zato viditelná v detailech.

Káča je jedenáctiletý kříženec. Po příchodu do Voříškova na sebe nenechala sáhnout. Při pokusu o kontakt cvakala zuby a panicky se bránila.

V Praze nic podobného nezažiju, tak jsem odjela na sever Čech, do Veliké u Kravař. Masopustní průvod plný masek a smíchu mě hned vtáhl do dění. Potkala jsem báječné lidi, kteří se umí bavit.

Když jsem v lednu na Facebooku viděla fotku nemocného štěněte, hned jsem poslala pár stovek na jeho léčbu. O pár dnů později jsem s Vašíkem šla na procházku. Pejskův stav není dobrý.

Uliana se stará o seniory, kteří chtějí zůstat ve svých domovech. Pomáhá jim s hygienou, doprovází je k lékaři, na nákup nebo na procházku. Bývá jediným člověkem, na kterého se mohou spolehnout.

Když se v bytě paní Hanky objeví pečovatelky z Charity, první, kdo je zkontroluje, není seniorka, ale kočka Minda von Doudleby. Teprve když uzná, že je vše v pořádku, dovolí začít s péčí.

O peníze jde až v první řadě, říká se. Co když ale pro někoho práce znamená víc – identitu a pocit, že je stále potřebný?

Za Vlčího úplňku vyrážím na komentovanou procházku Novým Světem s průvodkyní Kristýnou. Vypráví o jeho slavných obyvatelích i temné historii Hradčan.

Vydávám se do mělnického útulku za Bohoušem. Je to retrívr, který se bojí lidí. Kupuju mu pamlsky a těším se na něj. To, že nevyleze ani z boudy, jsem ale nečekala.

Po narození měla jen čtvrtinu váhy svých sourozenců. Zatímco oni rostli, Freya bojovala o každý nádech. Přežila jen díky lidem, kteří to nevzdali.

Po 6 letech práce jsem dostala výpověď. Důvod? „Nejsi dostatečně technicky zdatná,“ řekl mi šéf.

Pamatujete? Vládce hor Krakonoš překročí vrcholky hor, rozhází květiny a vše zahalí kouřem z dýmky. Jako podkres zní nezapomenutelná hudba Vadima Petrova.

Projela jsem Mexiko, Guatemalu a Belize. Viděla mayské pyramidy, džungli i tuk-tuky proplétající se úzkými uličkami. Na závěr jsem dorazila do Belize – ostrova, kde život zpomalil.

Rozvod děti zasahuje víc, než si dospělí dokážou představit. Na slavnostním otevření Family Hubu jsem cítila, jak důležité je jim dát prostor pro bezpečí, klid a pochopení.

Před pěti lety se Veronika Blahuta dozvěděla vážnou diagnózu. Partner ji opustil a na vše zůstala s malým synem sama. Dnes pomáhá ženám, které procházejí podobnou cestou.

Zorce a Lídě je 94 let a poznaly se už ve čtrnácti. Jedu za nimi do Mukařova, do Domova pro seniory kardinála Berana. Oběma nesu kytičku pro potěšení.

Z úspěšné manažerky se stala pěstitelka levandule. Riskla všechno: postavila firmu na zelené louce a dokázala, že česká příroda může mít světovou sílu.

Vidět moře. Oslavit narozeniny vnoučat. Fandit Baníku. Poslechnout si živě oblíbenou kapelu. Držet za ruku milovaného člověka. Sanitka splněných snů pomáhá lidem naposledy prožít to, co milují.

Thriller Dana Browna – Tajemství všech tajemství – se odehrává v Praze, a jeho první stopy vedou na místo, které znají jen zasvěcení: Bastion u Božích muk.

„Nemohli jsme si toho všimnout dřív?“ ptali se Lubomírovi rodiče, když ho odvážela sanitka. Ještě dnes se maminka Dana při vzpomínce rozpláče.

Myslela jsem, že elektromobily nejsou pro mě. Že jsou moc moderní, moc závislé na zásuvkách. Jenže pak jsem jeden poprvé řídila – a začala přemýšlet jinak.

Voříškov je útočištěm a místem pro nové začátky. Žije v něm Argo, velký pastevecký dobrák, a Marley, bull kříženec s bolavými zády i srdcem.

Každá pražská hospoda má svůj příběh – někdy pravdu, jindy legendu. Kdo čepoval první plzeň, kde pil Neruda „na sekeru“ a v jaké se vařily polévky pro hladové studenty?

Ve Voříškově našla útočiště stará kobylka Babuňa – bez jména, čipu i dokladů. Potřebuje speciální botičky a hodně trpělivosti.

V domě, kde kdysi voněl chléb, znovu stojí pec. František a Líba v Úštěku otevřeli pekárnu Do Žita – místo, kde se u jednoho dlouhého stolu poznávají lidé, kteří by se jinak minuli.

Mozkový nádor ho připravil o zrak, ale ne o odvahu. Lubomír se nevzdal – denně trénuje mozek, učí se znovu vnímat svět kolem sebe a věří, že světlo se jednou vrátí.

Můj den v útulku začíná u misek s granulemi a končí u psa, který trpělivě čeká, že si pro něj někdo přijde. Mezi hlukem a úklidem se tu rodí malé naděje v každém kotci.

Pavel už rok žije ve stanu. Ve farní charitě začal pomáhat druhým a ukazuje, že cesta zpět z ulice existuje – když vám někdo dá šanci.

Krásné, sebevědomé a plné života – ženy, které prošly nebo právě procházejí léčbou rakoviny prsu, předváděly šaty s odvahou a úsměvem. Jejich příběhy ukazují sílu, odvahu i každodenní boj.

Děti se učily u kamen, pomůcky si schovávaly do kufrů a škola si zahrála i ve filmu Rebelové. Letos slaví 130 let a její historie odráží proměny české společnosti.

Cukrovka 1. typu nemusí být překážkou k plnohodnotnému životu. Honza Hrušovský ukazuje, že moderní technologie i pozitivní přístup dávají diabetikům svobodu a naději.

Podpora v nezaměstnanosti není dovolená na cizí účet. Stačí ale zmínka o úřadu práce a člověk je hned ‚vyžírka‘. Proč v nás tahle závist tak silně rezonuje?

U plotu tehdy nechal někdo dva psy. Nick už našel rodinu, Cid stále čeká – na někoho, kdo hledá hravého, přátelského a mazlivého pejska.