Před 7 dny
Speciální projekt herečky Evy Holubové a její dcery Karolíny odhaluje s nadhledem i hloubkou zákoutí mezilidských vztahů. Společně s Jiřím Valáškem a Matějem Paprčiakem rozehrávají na pódiu modelové situace, které diváky zavedou do běžných – ale často neřešených – životních situací. Jak tato jedinečná forma divadelní terapie funguje, prozradila Eva Holubová v rozhovoru pro Kulturu FM. Kdo byl iniciátorem projektu a jak se vám pracuje v týmu s mladými kolegy? Iniciátory jsme byli my všichni — tedy já, Karolína Holubová, doktor klinické psychologie Jiří Valášek a Matěj Paprčiak. Každý z nás má v projektu svou vlastní roli. Karolína jako moderátorka citlivě vyvažuje balanc mezi přednáškou a show. Doktor Jiří Valášek zajišťuje odborné zázemí a hlídá, aby vše stálo na profesionálních základech. Já jsem glosátorka, taková „žena z lidu“. A Matěj Paprčiak se mnou tvoří zábavnou část programu a zároveň jedná s RedHead Music, kteří jsou našimi koproducenty. Na jakých tématech stavíte? Na tématech duševní hygieny, mezilidských vztahů a komunikace. Momentálně se zaměřujeme především na vztek — proto název „Psychohrátky aneb co dělat, když jsme naštvaní“. Termíny show jsou k nalezení na stránkách Holubice Agency. Co bychom měli vědět o svém duševním zdraví… a zapomněli jsme se na to zeptat? Zapomínáme, že duše je nedílnou součástí našeho zdraví. A že o ni musíme pečovat stejně svědomitě jako o tělo. Vyčerpá vás někdy představení tak, že chcete „zalézt do své ulity“ a s nikým se nepotkat? Určitě ano. Tohle povolání je o vydávání obrovského množství energie. Snažit se lidem vykouzlit úsměv na tváři je naplňující, ale zároveň velmi vyčerpávající. Takže ten pocit „zalézt si do ulity“ mám po téměř každém vystoupení. Jakou psychoterapii používáte sama na sebe? Co na vás zabírá? Ráda trávím čas v přírodě s našimi čtyřnohými miláčky. Pomáhá mi smích s přáteli, lidská pospolitost. A také inspirace uměním — hudbou, literaturou. A samozřejmě i to, že sama dělám show o duševním zdraví. Kdo nebo co je pohonem vašeho „dělání humoru“? Asi jsem prostě taková. Snažím se brát ze všeho to pozitivní a udržovat si nadhled. Ne vždy má člověk pocit, že se mu daří, a občas něco pokazí… Pro mě je důležité znovu najít sílu jít dál. A právě tenhle vnitřní pohon mi pomáhá brát věci s humorem. Co vám Psychohrátky daly a vzaly? Je to skvělá show. Jezdíme ji už několik let a já se pořád dozvídám nové věci — hlavně sama o sobě. Nejdůležitější je uvědomit si, že duševní pohoda je proces. Není to cíl, do kterého se jednou dostanete a máte hotovo. Je to nekonečná práce. A i když slyším určité informace po stopadesáté, stále si je znovu a znovu zpracovávám — protože čím víc se o to člověk zajímá, tím dál se dostává. Lenka Vašková
Před 21 hodinami
