Fryštát

Už dva roky čekají lidé z Karviné a okolí na to, zda ministerstvo kultury vyhlásí území zaniklého města Stará Karviná za památkovou zónu. Ta by měla ochránit proslulý karvinský šikmý kostel sv. Petra z Alkantary a jeho okolí před vybudováním obří průmyslové zóny. Místo toho, aby konečně padlo rozhodnutí o vyhlášení památkové zóny, tak se stát s městem dohodl na tom, že památkáři vypracují zredukovanou variantu památkové zóny. Místní se proti tomu bouří.

Roztříštění lebky, pád do šachty, zasypání uhlím. Těžba černého uhlí si vyžádala tisíce mrtvých, přesné číslo zatím nikdo nezná. „Určit počet obětí za zhruba 250 let těžby v Ostravsko-karvinském revíru, to je docela komplikovaná záležitost,“ potvrzuje historik Aleš Zářický z Ostravské univerzity. Udušení plyny, rozdrcení těla horninou, uhoření, takové údaje nyní badatelka Libuše Salomonovičová vypisuje z matrik, aby zabité havíře spočítala: „Zatím jsem došla k číslu v řádech nižších tisíců, ale zdaleka nejsem u konce.“ Jisté je pouze to, že v hornictví už nikdo další nezahyne, neboť hlubinné dobývání uhlí v České republice skončilo 31. ledna 2026.

Oblast Staré Karviné v okolí známého šikmého kostela má šanci na ochranu. Ministerstvo kultury řeší návrhy na prohlášení místa za památkovou rezervaci. Podle plánů kraje i investora by zde přitom měla vzniknout průmyslová zóna.