Gabriela Boška

V roce 2022 vešel v platnost zákon, který českým ženám konečně umožnil oficiálně užívat nepřechýlenou variantu jejich příjmení.

Že jednotlivci působící v manosféře nenávidí ženy, není novinka. Nový dokument od Netflixu Louis Theroux: V nitru manosféry nicméně konečně ukazuje i druhou stránku tohoto internetového „hnutí“ – nenávist k sobě samým.

Spoiler alert! Pokud se chystáte koukat na 5. řadu Stranger Things, ale ještě jste se k tomu nedostali, doporučuju si někam uložit odkaz a vrátit se k článku později.

Rozhodla jsem se vybrat pár knih, na kterých se mi v roce 2025 nejlépe pracovalo, na které jsem hrdá a malinko přiblížit čtenáři redakční proces.

Ohledně AI už se nemluví jen o dopadech na životní prostředí, ale lidé si všímají i toho, jak generativní AI vykrádá žijící (i nežijící) umělce a ohrožuje tak jejich živobytí.

Před nějakou dobou mi jedna moje známá naznačila, že čtu příliš mnoho těžké literatury. Ne tím, že bych četla objemné knihy o pěti stech a více stranách, ale spíše tematicky.

Populární kulturou minulý týden otřáslo vydání dvanáctého studiového alba Taylor Swift. The Life of a Showgirl slibovalo návrat ke „gel-pen writing“, jak sama nazývá svoje odlehčené, zábavné skladby, a pohled za oponu The Eras Tour. Povedlo se?

V lednu 2022, rok před první verzí ChatGPT, vydal server Futurism článek o mužích, kteří verbálně napadají své AI přítelkyně. Jsou AI chatboti prostředím, kde si muži trénují agresi, kterou pak přenášejí na ženy?

Snadný přístup k interrupcím se často obhajuje příběhy o extrémních dopadech na zdraví žen, kterým se jí nedostalo, když ji potřebovaly. Ale kde jsou příběhy žen, které nemohly na potrat, dítě donosily, ale nebylo to jejich rozhodnutí?

Bookstagram, BookTok, Goodreads. Pokud vám tyto pojmy něco říkají, nejspíš jste slyšeli i o knihách, které se po sociálních sítích šíří jako požár australskou buší. Já je ale nečtu. Vybírám si zásadně mimo trendy.

Za originalitu šel by lecjaký kritik umění světa kraj, a šel by bosý. Vše se točí kolem otázky: „Přináší to něco nového?“ Jenže já se čím dál častěji ptám: opravdu ještě něco nového existuje?