Glosa Plus

Bývalý britský ministr a velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson opustí Sněmovnu lordů. Podle nedávno odtajněných dokumentů totiž Mandelson úzce spolupracoval s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem už v době, kdy zastával funkci eurokomisaře pro obchod. Britská vláda teď připravuje zákon, který by Mandelsona mohl zbavit i jeho šlechtického titulu.

Poté, co jsem po převratu vyměnil fotoaparát za psací stroj, jsem si už nikdy doma nevyvolal film ani nezvětšil fotografii. Bakelitový tank na vyvolávání filmů ale stále mám a nevyhodil jsem ani zvětšovací přístroj, i když docela překáží. Nevyhodil jsem ale ani psací stroje, přestože je jasné, že s touto digitální dobou jsou nekompatibilní.

Dnes vám povím, proč hned tak brzy nepůjdu na nový film o agentovi 007 Bondovi Není čas zemřít. Možná si řeknete, co je nám do toho. Já se ale dostanu k jakémusi snad moudrému zobecnění. Nejdřív ale k té bondovce. Moc jsem se na ni těšil, nicméně můj kamarád Jiří mě předešel a se svou přítelkyní se do kina dostal už den po premiéře.

Jednu dobu jsem se znal s většinou politiků a se všemi, kteří byli důležití. Je zvláštní, že si nevzpomínám na nic důležitého, co mi řekli. Buď jsem nedával pozor, anebo o ničem důležitém nebyla řeč. Význam politiků se podle mě přeceňuje. Protože se ale přeceňuje, politici si připadají významní. A podle toho se i chovají. Jako by měli vliv na víc než jen na běžnou agendu, jako by na bedrech nesli osud společnosti a světa.

Co chvíli čtu někoho lamentovat, že nejsou lidé. Připomnělo mi to, jak jsme se kdysi bavili na průpovídce: „Dejte mi na to lidi a já vám to udělám“. Dnes to, zdá se, kdekomu přijde jako samozřejmost. Místo toho, abychom udělali, co je třeba, ohlížíme se po někom, kdo by to udělal. A nově se tvrdí, že lidé nejenže nejsou u nás, ale brzy prý dojdou i lidé z okolních zemí. Kdo pak tady bude pracovat? A správná odpověď? Roboti.

Nedávno mě moje známá poprosila, jestli bych nepohlídala dcerku její známé, kterou normálně hlídá ona, ale zrovna nemůže.„No jasně, vezmu ji na chalupu, natrháme si jabka…“

Možná máte náběh na škytavku, když někdo před vámi řekne slovo výročí. Jenže v těchto dnech uplynulo 30 let od jiné události, než byl vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 19. srpna 1991 vrcholil v tehdy ještě Sovětském svazu puč proti reformnímu vůdci Michailu Gorbačovovi.

Ještě nikdy se nestalo, že by nám na pozemek přiletěl čáp. Až teď v neděli. Objevili se navečer dva a jeden z nich dosedl na betonový sloup elektrického vedení. Druhý kroužil kolem. Jako by ve vzduchu čekal, až si partnerka či partner odpočine. Pak ale také přistál, hned na sloupu vedlejším.