Glosátor

V roce 1928 se u pražského soudu Adolf Hitler žaloval novináře Emila Straussera za urážku na cti. Strausser tehdy varoval před nebezpečím nacismu – a měl pravdu. Když nacisté později obsadili Prahu, byl mezi prvními, pro které si gestapo přišlo.

Byl to kluk z plakátů, „pěkná tvářička“, kterou tisíce dívek milovaly. Michal Penk měl svět u nohou – desky, hity i románek s Ivetou Bartošovou. O pár let později seděl zničený v autě a zvažoval sebevraždu, ztracený v drogovém pekle.

Z New Havenu odjel jako úspěšný malíř, domů se vrátil jako vdovec se zlomeným srdcem. Samuel Morse přišel o Lucretii, protože koňský posel byl příliš pomalý. Myšlenka na rychlý způsob komunikace ho už neopustila – a zrodil se zárodek telegrafu.

Byla výjimečná osobnost první republiky – novinářka, fejetonistka, intelektuálka i žena, která se nebála postavit zlu. Milena Jesenská žila naplno, často na hraně, ale vždy autenticky. Její osud je příběhem talentu, vzdoru, lásky i občanské odvahy.

Prodali domy, sbalili děti a v sokolovnách si nechali slíbit ráj na zemi. V kyrgyzské stepi je ale místo utopie čekaly nemoci, hlad, popravy a masové hroby. Když utopie o spravedlivém světě narazila na Stalinův teror.

Když inženýři vystavěli přehradu nad Dyjí, zrodila se největší vodní stavba své doby. A současně zanikl Bítov, malá vesnice pod hradem, která musela ustoupit pokroku. Její věž ještě roky čněla nad vodou jako připomínka toho, co zmizelo.

Při vzpomínkách z 28. října 1918 vidíme hlavně Masaryka, Kramáře a další „otce zakladatele“. Jen málokdo si vzpomene na Isidora Zahradníka – bývalého strahovského kněze, který toho dne na Václaváku jako první nahlas vyhlásil zrod republiky.

Josef Urválek, státní prokurátor stalinistického režimu, se stal symbolem justičního teroru. V politických procesech ponižoval obžalované, vyžadoval tresty smrti a hřměl fanatickými tirádami, zatímco obžalovaní čekali na předem napsaný rozsudek.

Tadeáš Haenke – český botanik, který obeplul svět, přežil ztroskotání lodi a jako první Čech vstoupil na australskou půdu – patří k nejodvážnějším vědcům své doby. V bolivijských mokřadech spatřil obří Viktorii královskou. Domů se už nikdy nevrátil.

Jeho dětství provázela tma, chudoba a hlad. Mládí zase lumpárny, soudy a vězení. A přesto právě z těch nejtemnějších let vzešel spisovatel, který dal světu nesmrtelné hrdiny Vinnetoua a Old Shatterhanda.

Jako Grigorij Saakasvili z kultovního seriálu „Čtyři z tanku a pes“ byl miláčkem dětí i dospělých v celém východním bloku. Málokdo ale ví, že za úsměvem dobráckého Gruzínce se skrýval příběh židovského chlapce, který ve válce ztratil otce.

Z nechtěného dítěte svobodné porodní asistentky se stala hvězdou francouzské komedie, múzou Viscontiho i ikonou emancipovaných žen. Milovala muže, cigarety a svobodu tak urputně, až ji to stálo majetek, vztahy i zdraví.

Ivana Pavlová měla před sebou zářnou kariéru: z plzeňské baletky se stala přes noc filmovou hvězdou, když jako šestnáctiletá získala hlavní roli Hanky ve Starcích na chmelu. Nabídky na další filmy odmítala, cítila se víc tanečnicí než herečkou.

Natalie Portmanová vyrůstala daleko od rodného Jeruzaléma, ale už jako dítě věděla, že chce v životě něčeho dosáhnout. Brzy se stala modelkou a měla i svoji slavnou roli ve filmu Leon. Vyrostla z ní jedna z nejdisciplinovanějších hereček.

Ambiciózní herečka se ze skotského Glasgow dostala mezi londýnskou elitu: Maureen Swanson začínala jako křehká baletka, ale skončila jako hraběnka z Dudley, která se z lásky vzdala filmové kariéry.

Jako mladá matka přebalovala dítě nad právnickými skripty, pak se stala první ženou v čele ministerstva financí. Alena Schillerová působí jako ztělesnění příběhu „holky z venkova, co to dotáhla daleko“. Současně ale stojí ve stínu Babišových kauz.

Ze syna učitele a sekretářky vyrostl muž, který změnil podobu rocku i představu o tom, jak může vypadat stáří umělce. Mick Jagger přežil drogy, skandály, rozchody, smrt blízkých i vlastní operaci srdce – a přesto zůstává na pódiu plný energie.

Kluk z Příšovic, co miloval počasí, houby a šepot stromů, prošel optikou, železnicí, maloměstskou žurnalistikou i esoterickými kurzy, než skončil v noci na Barrandově jako nejbizarnější věštec Česka.

Sára Aaronsohnová vyrůstala v zaprášené osadě Zichron Ja'akov a z křehké dcery židovských pionýrů se stala žena, která se uprostřed genocidy Arménů rozhodla, že Osmané musí padnout – i za cenu vlastního života.

V dětství ho málem zabila španělská chřipka, v mládí ho ze škol vyhazovali za provokace, v dospělosti se stal tváří francouzského filmu. Jean Marais utekl z pařížských bulvárů do klidné Provence, ale do posledních let se vracel na jeviště.

„Věřím v Boha a ve své pistole,“ odpověděl prý, když se ho Josef Mašín ptal, v co vlastně věří. Tato věta přesně vystihuje život Václava Morávka, jenž se stal symbolem českého odboje.

Narodil se s obličejem, který si lidi pamatovali – a kariérou, na kterou se rychle zapomnělo. Jarka Pižla byl komikem, jehož grimasy bavily republiku, přesto skončil u dveří nočních podniků. A pak přišla role, která ho udělala nesmrtelným.

Její příběh začíná ve městě, kde se o modelingové kariéře jen četlo v časopisech. A končí na přehlídkových molech, která zná celý svět. Mezi tím je ale mnohem víc: odloučení, rozpad manželství, nalezená láska i návrat k sobě samé po třech dětech.

Pavel Poulíček byl jednou z nejvýraznějších tváří televizní revoluce devadesátých let. Tehdy působil nezlomně – sympatický, sebejistý, neustále na vrcholu. Jenže za obrazovkou se odehrával jiný život, který už tak úspěšný nebyl.

Vznikla jako symbol ambice, technologického pokroku a české hokejové euforie. Jenže za leskem O2 areny se skrývá příběh plný politických střetů, skrytých dluhů a obřích rozhodnutí, která poslala jednu z nejbohatších firem v zemi ke dnu.

Když se v 80. letech začaly nad Žižkovem zvedat ocelobetonové tubusy nové televizní věže, Praha netušila, že právě sleduje vznik jedné z nejkontroverznějších staveb své historie. Projekt procházel politickými tlaky, protesty i pietními spory.

Pro generace divaček zůstal navždy princem Mojmírem z černobílé Popelky. Měřil dva metry, měl uhrančivý pohled a svět mu ležel u nohou. Jenže stačilo jedno špatné rozhodnutí – vstup do kapely Plameny – a z miláčka národa se stala „tvář režimu“.

Když v listopadu 1989 zpívala před stotisícovým davem, lidé plakali dojetím. Málokdo ale tušil, jaké osobní peklo má za sebou. Od nuceného odchodu ze scény až po rok 1971, kdy po potratu v osmém měsíci těhotenství prožila klinickou smrt.

Dlouhá léta byla považována za ideál francouzské krásy. Její rty a plachý pohled definovaly celou jednu generaci filmových diváků. Za touto fasádou se však skrývala hluboká nejistota, která ji v mládí dovedla až k nepovedenému estetickému zákroku.

Byl idolem 70. let, jeho plakáty zdobily dívčí pokoje a v hitparádách šlapal na paty Gottovi. Pak přišel ústup ze slávy, emigrace do Řecka a tvrdá práce v přístavu. Život Boba Frídla byl jako na houpačce.

V roce 1968 ho Západ obdivoval jako liberála, který se odvážil odsoudit sovětskou invazi do Československa. O pár let později se však Nicolae Ceaușescu změnil v tyrana posedlého vlastním kultem osobnosti. Jeho vláda přinesla Rumunsku bídu a utrpení.

Téměř čtyři dekády po nejhorší jaderné katastrofě v historii se Pripjať změnila v město duchů. Lidská tragédie však paradoxně vytvořila jednu z největších evropských přírodních rezervací. Místo lidí teď v ulicích hlídkují vlčí smečky.

Čtrnáctiletá Nadia Comăneci získala jako první gymnastka v historii absolutní známku 10.0. Zatímco svět tleskal „Zlaté dívce“, doma se její život měnil ve zlatou klec. Její příběh je o dospívání pod dohledem tajné policie, drilu a touze utéct.

Narodila se v Praze, ale dětství prožila jako dcera diplomata v Libyi, Americe a na Kypru. Právě v cizině našla Marta Hrachovinová (1955) lásku k mateřskému jazyku. Tatourčila celý její další osud – stala se herečkou a pedagožkou.

Blahoslav Forman, starší bratr slavného režiséra Miloše Formana, byl učitel a skautský vedoucí, který zasvětil život výchově mládeže. V červnu 1960 vedl výpravu čáslavských dětí do Nízkých Tater, která se mu bohužel stala osudnou.

V březnu 2013 byly dvě mladé Češky, Hana a Antonie, uneseny na neklidné pákistánské hranici. Jejich cesta do Indie se změnila v dvouletou noční můru. Prošly peklem, zatímco o jejich osudu vyjednávaly tajné služby i humanitární organizace.

Hollywood jí ležel u nohou, ona jím přesto pohrdla. Poté, co čelila ponižujícím nabídkám producentů a skryté nenávisti, Senta Bergerová v roce 1968 sbalila kufry a opustila Ameriku.

Byla první, kdo v Československu založil profesionální divadlo určené výhradně dětem. Míla Mellanová zasvětila život snu, kterému zpočátku málokdo věřil. Na své scéně vychovala skvělou generaci herců v čele s Rudolfem Hrušínským.

Veřejnost ho znala jako zářivého tanečníka a idola mnoha žen. Skutečný život Vlastimila Harapese byl ale mnohem složitější. Zatímco na jevišti Národního divadla ztělesňoval mužné hrdiny, jeho celoživotním partnerem byl dramatik Josef Topol.

Proslavil se jako král komedie s gumovým obličejem, který v 90. letech lámal kasovní rekordy. Zatímco se diváci smáli jeho grimasám ve filmech jako Maska nebo Blbý a blbější, Jim Carrey v soukromí sváděl temný boj s depresí.

Každý všední podvečer ho známe jako klidného průvodce soutěží AZ-kvíz. Doma v Brně ale Aleš Zbořil svádí jiný boj. Svému otci trpícímu těžkou demencí dnes a denně s láskou opakuje milosrdnou lež, aby ho ochránil před obřím žalem.

Čtyřicet let byla oporou činohry Národního divadla a její noblesní projev milovaly generace diváků. Pro kariéru obětovala téměř vše; osud jí nedopřál děti a skutečné partnerské štěstí našla až ve zralém věku.

Býval hvězdou devadesátých let, tváří pořadu Rande a s Markétou Mayerovou tvořil pohádkový pár. Pak přišel strmý pád: rozvod, ztráta majetku a šokující obvinění z pašování drog za miliardy.

Dětství poznamenané odchodem matky, jedenácti stěhováními a přísnou výchovou. V patnácti letech utekla z domova, aby mohla studovat umění. Dnes ji známe jako herečku z Ordinace a filmu Miss Hanoi, úspěšnou podnikatelku a scénografku.

Pro miliony lidí byla navždy nezaměnitelným hlasem Včelky Máji. Málokdo však tušil, jaké tragédie skrývala herečka Aťka Janoušková za svým dětským hlasem a drobnou postavou. Nacisté jí vzali rodiče , tragická nehoda v Mongolsku zase životní lásku.

Davům byl znám jako démonický Dracula a bulváru jako milovník žen. V soukromí ale Daniel Hůlka bojoval s depresemi, panickými úzkostmi a démony. Teprve setkání se smrtí a pozdní otcovství proměnilo bouřliváka ve starostlivého tátu, který našel klid.

Měl to být druhý Gott. Měl hlas, talent a na začátku 70. let i raketový start. Jenže Pavel Bartoň brzy zjistil, že Československo o druhého Gotta nestojí, když má originál.

Z ošuntělých barů v Ohiu vybudoval pornografické impérium v hodnotě stovek milionů dolarů. Vydělal jmění na skandálech, jako byly nahé fotografie Jackie Kennedyové, a posouval hranice vkusu až k nechutnosti.

V socialistickém Československu se nenakupovalo, ale „shánělo“. Kdo sehnal automatickou pračku nebo barevnou televizi, měl vyhráno – tedy jen do chvíle, než se spotřebič poprvé porouchal. Výrobky za tisíce korun byly často zmetky už z továrny.

„Nejdřív bylo představení, pak teprve soukromý život. Dělala jsem to špatně.“ Legendární Yvetta Simonová přiznala, že kariéra u ní byla vždy na prvním místě. Zaplatila za to daň v podobě zkrachovalých manželství a osamělosti.

Jan Werich vzpomínal, že měla „broskvové chloupky“, které ve světlech ramp tvořily svatozář. Kolegové jí pro její častý údiv přezdívali „Divíšek“. Nina Bártů byla jednou z prvních hvězd Osvobozeného divadla, přesto její kariéra zamířila pryč z Prahy.

Začínala jako nadějná krasobruslařka, která reprezentovala Československo na olympiádě. Po útěku před nacisty se stala chráněnkou mocného hollywoodského magnáta Herberta Yatese.

Jeho největší dílo se zrodilo ze zoufalství a v závodě se smrtí. George Orwell, sužovaný tuberkulózou na odlehlém skotském ostrově, se doslova upsal k smrti, aby dokončil román 1984.

Ještě v roce 1946 byl Josef Zika jen pohledným hajným, který si užíval života v divokých hvozdech Českého lesa. Komunistický puč v roce 1948 vše změnil. Z milovníka dobrodružství se stal odhodlaný odbojář a jeden z nejhledanějších převaděčů.

Svět ho znal jako Mistra napětí, bodrého génia s černým humorem, který se mihl v každém svém filmu. Alfred Hitchcock však za maskou bonvivána skrýval temné démony. Děsivé zážitky z dětství v něm vypěstovaly strach i krutost, kterou pocítily herečky.

Zatímco její manžel Reinhard Heydrich řídil z Pražského hradu teror v protektorátu, Lina Heydrichová si v luxusním sídle v Panenských Břežanech budovala vlastní říši. S pomocí židovských vězňů proměnila zámek v místo strachu a ponižování.

Uprostřed moravských lesů a polí tiše chátrají monumentální betonové pilíře a zarostlé náspy. Jsou to jizvy po jednom z nejambicióznějších projektů Třetí říše – exteritoriální dálnici A88, která měla spojit Vídeň s Vratislaví.

Celý svět ho znal jako Jamese Bonda, ale on sám „toho zatraceného Bonda nenáviděl“. Pro Seana Conneryho byla ikonická role agenta 007 zlatou klecí, která mu přinesla nesmrtelnost, ale zároveň ho málem zničila.

Na plátně byla oslnivou sexbombou 80. let, idolem, o kterém snily tisíce mužů. V soukromí však Maria Probosz prožívala peklo plné násilí, strachu a závislosti. Její životní příběh je o zničeném talentu, toxických vztazích a hledání lásky.

Blanka Waleská, herečka s éterickým půvabem a podmanivým hlasem, desítky let skrývala tajemství, které by ji v tehdejším Československu mohlo zničit. Její životní partnerkou byla žena, vlivná ředitelka Divadelního ústavu Eva Soukupová.