Greenpeace

Vláda schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí bez peněz na program Nová zelená úsporám. Toto rozhodnutí ohrozí podporu desítek tisíc domácností a přenese náklady energetické transformace na lidi, místo aby je nesli znečišťovatelé.

Malá skupina bohatých vlastníků půdy a průmyslových zemědělských podniků si v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) přivlastňuje rozhodující část zemědělských dotací.

Greenpeace ČR se připojila k výzvě více než 140 nevládních organizací upozorňujících na rizika části vládního programového prohlášení. Bez nezávislých organizací, kontroly a aktivních občanů není možné chránit přírodu, klima a demokratické principy.

Aktivistky a aktivisté Greenpeace ČR v polovině prosince vyvěsili na budovu MŽP banner s nápisem Braňme přírodu. Bylo to upozornění, že Česko si zaslouží kompetentního ministra životního prostředí. Akce se v roli lezkyně zúčastnila i Lenka Hélová.

Uhlobaron Pavel Tykač nedávno oznámil, že zavře tři ze svých uhelných elektráren: Počerady, Chvaletice a Kladno. Média tato zpráva oběhla s určitou dávkou obav. Budeme mít dostatek energie? Nezboří se svět (a česká energetika)? Právě naopak!

Žádáme prezidenta Petra Pavla, aby nedopustil, že v čele MŽP stane někdo, kdo by jakýmkoli způsobem ohrozil jeho roli v ochraně klimatu, vody, krajiny a zdraví lidí. Má prezident republiky na něco takového podle Ústavy České republiky právo?

Posláním Ministerstva životního prostředí má být péče o přírodu a zdravé prostředí pro lidi. Přesto se po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny nejčastěji objevuje jméno kandidáta, který otevřeně deklaruje, že chce ochranu přírody rozvrátit.

Rok po ničivých povodních zůstávají mnohé obce bez ochrany a lidé stále platí škody. Extrémní počasí bude kvůli klimatické krizi častější, proto je nutné, aby se na řešení spravedlivě podílely i fosilní korporace, které klimatickou krizi spůsobují.

Vedra, která zastihla Česko, nejsou náhodná. Jsou přímým důsledkem klimatické krize způsobené spalováním uhlí, ropy a plynu. Zatímco fosilní korporace inkasují miliardové zisky, lidé čelí zdravotním rizikům, ztrátám úrody i škodám na majetku.

Už za pár dní se uskuteční poslední kolo vyjednávání o globální plastové dohodě. Má přinést řešení krize, která se každým rokem zhoršuje. Svět je zaplaven plastem. Jednání, jež mají tento problém řešit, jsou ale zaplavená lobbisty fosilního průmyslu.

Dnes je Světový den životního prostředí. Je to příležitost se zamyslet nad tím, jak můžeme naší planetě pomoci. Letos se pozornost soustředí na problém, který nás obklopuje víc, než si myslíme. Planeta se dusí v plastovém znečištění - a my s ní.

Rozhodnutí o tom, že těžba v uhelném velkolomu Bílina definitivně skončí výrazně dříve, než původně hrozilo, je na spadnutí.

Po celém světě dnes miliardáři, oligarchové a korporace využívají své bohatství k umlčování odpůrců, rozvracení desítek let sociálního a environmentálního pokroku a k manipulaci systému ve prospěch svých zisků na úkor lidí a životního prostředí.

Zálohy na PET lahve a plechovky, jejichž zavedení podporuje 76 % lidí v Česku, se stanou realitou. I přesto, že zákon o obalech nestihne projít parlamentem do voleb. Neschopnost českých politiků totiž vykompenzuje Evropská unie. Ostatně jako vždycky.

Pokud chceme, aby Evropa zůstala konkurenceschopná a bezpečná, neptejme se, zda si můžeme dovolit dekarbonizovat, ale zda si můžeme dovolit od dekarbonizace upustit.

26. dubna Evropská komise představila dlouho očekávanou Dohodu o čistém průmyslu, neboli Clean Industrial Deal (CID) Chybí v ní plán pro řešení hlavní příčiny vysokých a nestabilních cen energií - ukončení závislosti na dovozu fosilních paliv.

Před třemi lety jsme se probudili do výbuchů, hluku letadel a poplašných telefonátů příbuzných. Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu.

Lex plyn ve čtvrtek prošel Hospodářským výborem, který doporučil několik jejích pozitivních úprav. I přes tyto dílčí změny ale zůstává hlavní problém návrhu: stále umožňuje uhlobaronům, jako je Pavel Tykač, čerpat dotace z kapes spotřebitelů.

Rok 2024 přinesl řadu úspěchů. Podařilo se zabránit ničení vzácných starých lesů, vznikají nová chráněná území, uhelný byznys má čím dál větší problémy a příroda v Česku se začne nejenom více a lépe chránit, ale i obnovovat.

Lesy ČR dostaly trest za kácení bez povolení v Krušných horách. Teď chystají správní žalobu a říkají, že povolení nepotřebovaly, protože lesní zákon má přednost před ochranou přírody. Pokud uspějí, ohrozí to vzácné české lesy.

Poslanci a poslankyně mají na stole děravý energetický zákon, tzv. Lex Plyn. Pokud „díry“ v zákoně před schválením neopraví, může být zneužitý pro dotování zisků uhlobaronů na úkor lidí.

Vláda ČR po téměř dvou letech příprav konečně schválila aktualizovaný Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Dokument je ale málo ambiciózní a obsahuje nižší emisní cíle. Další dva strategické dokumenty padly pod stůl.

Severočeské doly, které spadají pod skupinu ČEZ, požadují po klimatických aktivistech a aktivistkách stovky tisíc korun za omezení provozu dolu při protestu v roce 2018. Soud jim nyní vyhověl. Je ale absurdní, že něco takového soud musel vůbec řešit.

Těžba na uhelném velkolomu ČSA nyní definitivně končí. Je to dobrá zpráva. A tečka za inspirativním příběhem o záchraně Horního Jiřetína, který měl rypadlům ustoupit a který se zlovůli fosilního průmyslu bránil bezmála dvacet let.

Konference COP29 se letos uskuteční od 11. do 22. listopadu v ázerbájdžánském Baku. V tomto kritickém roce se musí světoví lídři domluvit na novém finančním balíčku na podporu nízkoemisního rozvoje a klimatické odolnosti zemí globálního jihu.

Když v roce 2016 opustil oválnou pracovnu Bílého domu Barack Obama a usedl do ní Donald Trump, mnozí očekávali velké změny. Jednou z prvních bylo schválení ropovodu Dakota Access, megaprojektu společnosti Energy Transfer.

Podle nedávno zveřejněné studie organizace Fakta o klimatu by rychlejší výstavba obnovitelných zdrojů mohla významně snížit ceny elektřiny na českém trhu. Udržování uhelné energetiky by naopak vedlo k vyšším cenám elektřiny a celkovým nákladům.

Státní podnik Lesy ČR obviňuje Greenpeace, že vidí jejich hospodaření v Krušných horách fanaticky a jen svojí optikou. Pojďme se tedy podívat, jak to vidí Ministerstvo životního prostředí, ČIŽP či Ústecký kraj. Nebude to ale pro Lesy ČR hezké čtení.

Extrémní deště zasáhly většinu území Česka. Svým rozsahem nemají dnešní povodně obdoby, a tak je namístě se ptát – co je způsobilo? A může za to i klimatická změna?

Již několik let kritizujeme hospodaření Lesů ČR v unikátních starých bučinách v Evropsky významné lokalitě v Krušných horách. Už kdysi to nebyl žádný zázrak. Ale teď je to čím dál horší.

Představte si, že vezmete auto na technickou a naměří vám víc než dvojnásobek emisí, které stanovuje zákon. Řeknete si, že to nevadí a budete jezdit dál? Vy nejspíš ne, ale je tu jedna firma, která přesně tohle udělala - uhelná elektrárna Počerady.

Vláda konečně připravila strategické dokumenty, které se zabývají energetikou a změnou klimatu. Na poslední chvíli ale před jejich schválením couvla kvůli možnému zdražování. Jsou obavy na místě? A co s tím vláda může dělat?

Na konci června se už tradičně konala valná hromada skupiny ČEZ. Představitelé společnosti na ní oznámili zásadní zprávu: firma skončí s uhlím dříve, než původně plánovala.

Naše příroda čelí vážnému ohrožení. Počet rostlinných a živočišných populací v Evropě rychle klesá. Pouze 15 % přírodních stanovišť je v dobrém stavu, což znamená, že mnoho živočišných i rostlinných druhů doslova přichází o domov.

Před rokem se státy světa dohodly, že je třeba více chránit oceány, a schválily na půdě OSN přelomovou Globální oceánské úmluvu. Ta však zatím nevstoupila v platnost. A neratifikovalo ani Česko.

Nakupování na internetu je sice pohodlné a časově úsporné, ale má svou cenu. Podle nového reportu švédské pobočky Greenpeace jsou Amazon, Zalando a další velcí hráči v sektorech e-commerce a potravinářství spojeni s ničením starých lesů ve Švédsku.

V červnu tohoto roku nás čekají volby do Evropského parlamentu. Koho vlastně volíme a jak mohou volby změnit směřování Evropské unie?

Na 18. dubna připadá český „overshoot day“ neboli den překročení kapacity Země. Ten globální nás čeká 25. července. Co to znamená a jak můžeme toto skóre vylepšit?

Majestátní stromy, melodie ptačího zpěvu se ozývá v korunách stromů, lesní zvířata se hemží v podrostu a ptáci v korunách nad námi - není divu, že nás staré lesy okouzlují.

Lesy pokrývají přibližně 40 % rozlohy Evropy a vytvářejí zelenou a svěží krajinu. Když se však začtete do statistik, ukáže se temnější realita jejich stavu. Zde je pět věcí, které jste o současném stavu evropských lesů pravděpodobně nevěděli.

Svět se kvůli touze po zisku propadá do stále hlubší krize. Nikým neregulovaný finanční sektor totiž podkopává snahy o ochranu biodiverzity a klimatu.

Stav přírody a její pestrosti se zhoršuje nejrychlejším tempem v lidských dějinách.

Ministr zemědělství Marek Výborný si převzel výzvu Nekácejte.cz, pod kterou se podepsalo zhruba 41 tisíc lidí. Bohužel pan ministr a jeho resort stále zpochybňují nutnost ochrany starých lesů i jejich schopnost ukládat uhlík.

Zemědělci v celé Evropě se potýkají s řadou problémů, které je donutily vyjít do ulic a začít protestovat.

Po dvou týdnech skončila výroční globální klimatická konference COP28, která se konala v Dubaji. Hlavním tématem jednání konference bylo odvrátit globální oteplení a udržet jej v souladu s cílem Pařížské dohody a nepřekročit hranici 1,5 °C.

Na konferenci COP28 v Egyptě padnou klíčová rozhodnutí o budoucnosti planety. Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace, která se jednání účastní, v rozhovoru sdílí své pohledy na dění.

Od 1. ledna bude platit pozměněná vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a ohřev vody. Dotkne se i vás? A jak?

Svět čelí největší klimatické výzvě v historii. Lídři na COP28 musí ukončit éru ropných a plynárenských korporací, které škodí planetě a odmítají za to nést odpovědnost.

Dnes, 17. listopadu, v den výročí sametové revoluce, se studenti vysokých škol spojí v boji za klima. Třídenní stávka, která začala již ve středu, má symbolicky propojit minulost a současnost.

Měli bychom mít možnost žalovat fosilní korporace za to, že způsobily klimatickou krizi a mají vliv na úmrtí obyvatel? Je to vůbec v českém právním kontextu možné?

Je to právě osm let od chvíle, kdy vláda Bohuslava Sobotky prolomila limity těžby na dole Bílina. Letos těžební firma získala zatím neprovomocné povolení k těžbě minimálně do roku 2035. Zvrátit to teď může ministr životního prostředí Petr Hladík.

Letos v březnu se celý svět na půdě OSN dohodl na přelomové Globální oceánské úmluvě, které má chránit velkou část světových oceánů a vytvořit síť rezervací na 30 % rozlohy volných moří do roku 2030. Stihne se to?

Po roce se opět koná konference Green Deal Summit. Mezi partnery této akce, kterou pořádá vydavatelství Economia, se řadí ČEZ, Komerční banka a v minulosti to byl například i Shell.

Evropa hraje klíčovou roli ve snižování emisí skleníkových plynů. Má smysl v Evropě snižovat emise, když země jako Čína stále staví nové uhelné elektrárny. Zde je 6 důvodů, proč ano.

Před deseti lety vylezla skupina aktivistů a aktivistek Greenpeace z lodi Arctic Sunrise na vrtnou plošinu Prirazlomnaja, aby zde pokojně protestovali proti těžbě ropy v Arktidě. O pár hodin později mířily aktivistům do obličeje střelné zbraně.

Skupina mírových aktivistů, vizionářů a pacifistů z kanadského Vancouveru vyplula 15. září 1971 na moře, aby protestovala proti americkým jaderným testům u ostrova Amčitka na Aljašce. Tak začala historie Greenpeace a moderního ekologického hnutí.

Předpovědi vědců z oboru klimatologie se začínají velmi přesně vyplňovat. Stojí za to poznamenat, že vědci bohužel dopady klimatické krize z opatrnosti spíše podhodnocovali, ale přesně jak vědecké scénáře zmiňovaly, klimatická krize je tady.

Greenwashing je marketingová strategie, která spočívá v tom, že společnosti prezentují své produkty, služby nebo aktivity jako ekologicky šetrné, přestože ve skutečnosti mají negativní dopad na životní prostředí.

Stoletá voda zaplavila před 21 lety, 15. srpna 2002, mimo jiné i areál Spolany Neratovice. Paradoxně rok předtím organizace Greenpeace varovala, že chemička není proti povodním dostatečně zabezpečená. Řádění živlu tak vedlo k havárii a krizi.

Severočeské doly (spadají pod skupinu ČEZ) chtějí prodloužit těžbu v Bílině do 2035 a při snížení těžebního tempa i déle. Zástupci ČEZ navíc na valné hromadě hovořili o možnosti, že si firma zažádá ještě o další prodloužení těžby.