Hasan Rúhání

Mojtaba Chameneí se stal novým nejvyšším vůdcem Íránu osm dní poté, co jeho otce Alího zabil americko-izraelský úder. Jmenování proběhlo rychle a hladce – a přesně v tom tkví problém. Zatímco režim slaví kontinuitu, země se potácí pod tíhou války, ekonomických ran a otázky, která visí ve vzduchu: co má společného revoluce z roku 1979 s dynastickým nástupnictvím? Článek Írán má nového vůdce. Problémy starého režimu ale nezmizely se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Íránští představitelé údajně zvažují odvolání ajatolláha Alího Chameneího z funkce nejvyššího vůdce Íránu poté, co se země stala terčem náletů Izraele a Spojených států, uvedly v neděli pro The Atlantic dva zdroje zapojené do diskusí, informoval v neděli večer list Jerusalem Post. "Každý ví, že Chameneího dny jsou sečteny," šíří se prý v Teheránu. Klíčovou roli by prý mohl sehrát bývalý prezident Hasan Rúhání, panují ale obavy, že situace by se mohla vyvinout v pravý opak.

Soupeři USA sice dostávají v posledních letech na frak, ovšem ne všechny zásluhy si může přičíst Bidenova diplomacie. A jedno strašidlo opět nenápadně zvedá hlavu.

Írán a Kuba jsou od sebe sice 11 tisíc kilometrů, ale úzce je spojuje úhlavní nepřítel v podobě USA a nyní také strach z Trumpových sankcí. V následujících měsících se z obou zemí možná stanou nejbližší přátelé.

Rusko učiní další krok k většímu sblížení s Íránem. Naopak odcizení se Západem se prohlubuje dalším embargem na dovoz potravin z těchto zemí.

První ruské jaderné hlavice byly dopraveny do Běloruska, oznámil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu Vladimir Putin.

Írán dnes oznámil uzavření Francouzského institutu pro výzkum v Íránu (IFRI), který sídlí v centru Teheránu. Íránské úřady tak reagují na karikatury, které ve středu zveřejnil francouzský satirický časopis Charlie Hebdo a které zesměšňují íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Kdybychom nebyli pohlceni válkou, sledovali bychom napjatě dění v Íránu. Už dva měsíce trvají protesty, jimž nikdo nedává velkou šanci na politickou změnu. Demonstrace ovšem trvají, jejich intenzita se stupňuje a tamní společnost se mění.

Íránský zpěvák Ebí je známým odpůrcem iránského režimu. Koncert byl součástí pětidenní akce v centru Stockholmu.

Některé oblasti v Íránu zasáhlo enormní sucho. Například v provincii Chúzestán umírají tisíce zvířat a někteří místní zemědělci už kvůli suchu museli opustit své farmy.

Podle data výroby a označení strojů zařazených stále do výzbroje Iránského vojenského letectva by bylo snadné jej podcenit. Jaká je jeho skutečná síla?

Írán má oficiálně nového prezidenta – ultrakonzervativního Ebrahíma Raisího, chráněnce ajatolláha Chameneího. Nad budoucností země i mezinárodních vztahů visí velký otazník.

Jihozápad Íránu zažívá nevídané sucho, kvůli kterému trpí tamní obyvatelé žízní. Malá podpora vlády v řešení krizové situace vyhnala do ulic několik dní za sebou Íránce ve více než třiceti městech po celé zemi.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oznámila to v sobotu íránská státní televize. Podle dosavadních výsledků dostal v prvním kole hlasování zhruba 62 procent hlasů. Raísího vítězství už předtím naznačil stávající prezident Hassan Rúhání, k zisku mandátu mu poblahopřáli na sociálních sítích i jeho soupeři.

Vítězem prezidentských voleb se stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní šedesátiletý soudce Ebráhím Raísí. V sobotu to oznámila íránská státní televize. Podle dosavadních výsledků Raísí dostal v prvním kole hlasování zhruba 62 procent hlasů. Raísího vítězství už předtím naznačil stávající prezident Hassan Rúhání, k zisku mandátu mu poblahopřáli na sociálních sítích i jeho soupeři.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. S odkazem na definitivní výsledky to dnes oznámilo ministerstvo vnitra, podle nějž Raísí získal v prvním kole skoro 62 procent hlasů. Raísímu k zisku mandátu už poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři. Volby však provázel malý zájem voličů, k urnám jich přišlo necelých 49 procent, nejméně od založení islámské republiky v roce 1979.

Reformističtí kandidáti na íránského prezidenta byli z voleb vyřazeni, zbývají jen konzervativci a pragmatici. O vítězství šéfa íránské justice Ebrahíma Raisího pochybuje jen málokdo.

Výběr prezidenta Íránu, mocnosti vyrábějící rakety s doletem na hranice Evropy a asi i schopné vyrobit jadernou bombu, sleduje celý svět. Hlava státu přece určuje íránskou politiku. Jenže to je jen zdání. Volby jsou z velké části divadlo a prezident loutkou jiných. Byť někdy je jeho volba důležitá.

K radikálnímu kroku, jak bojovat s vysokou spotřebou elektřiny, se odhodlal Írán. Těžbu kryptoměn umístil na seznam nelegálních činností. Stalo se tak poté, co se tento asijský stát opakovaně potýkal s výpadky dodávek elektřiny. Informoval o tom server BBC.

Írán v úterý oznámil, že po sabotáži v jeho jaderném zařízení, začne obohacovat uran na 60 procent, což je zatím nejvyšší hodnota. Prezident Hasan Rúhání to ve středu označil za reakci Teheránu na izraelskou akci v Natanzu. Izrael akci, která způsobila rozsáhlý výpadek elektřiny v jaderném zařízení, nepopírá.

Íránský prezident Hasan Rúhání rozhodnutí Teheránu obohacovat uran na 60 procent označil za "odpověď vašemu zlu". Informovala o tom agentura AP. Úterní rozhodnutí Íránu, které představuje zásadní porušení jaderné dohody z roku 2015, dnes kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který ho považuje za "provokativní prohlášení".

V íránském jaderném provozu v Natanzu došlo o víkendu k incidentu. Komplex, který se nachází v poušti v centrální provincii Isfahán, je klíčovou částí tamního jaderného programu, který znepokojuje Izrael.

Továrna na obohacování uranu v Natanzu měla výpadek elektřiny. Íránci tvrdí, že viníkem je Izrael.

Až o devět měsíců zpátky by se měl dostat íránský jaderný program po útoku v Natanzu. Írán ale tvrdí, že zničené centrifugy nahradí novějšími a modernějšími.

V íránském jaderném provozu v Natanzu, kde se spustily nové odstředivky, které umožňují rychlejší obohacování uranu, došlo v neděli k potížím s dodávkami elektřiny. Podle šéfa íránského jaderného programu Alího Akbara Sálehího šlo o následek teroristického útoku. Podle předchozího vyjádření íránských úřadů nedošlo k úniku jaderného materiálu a nejsou ani oběti.

Podle svého právníka je stíhaná za protisystémovou propagandu a za to, že se v roce 2009 zúčastnila demonstrace před íránským velvyslanectvím.

Írán začne znovu plnit závazky jaderné dohody z roku 2015, pokud Spojené státy zruší sankce proti jeho zemi. Řekl to prezident Hasan Rúhání, který se dnes setkal s irským ministrem zahraničí Simonem Coveneyem, uvedla agentura AP. Conveney působí jako zprostředkovatel pro jadernou dohodu. Sankce proti Íránu obnovila administrativa Donalda Trumpa, která se v roce 2018 z dohody stáhla.

Ministři zahraničí Francie, Británie, Německa a USA se shodli, že by Írán nikdy neměl mít jadernou zbraň. V prohlášení vydaném po čtvrtečním jednání uvedli, že si přejí, aby se Írán vrátil k závazkům z dohody z roku 2015. USA poté sdělily, že jsou ochotné jednat o návratu k dohodě o omezení íránského jaderného programu, kterou jednostranně vypověděly.

Ministři zahraničí Francie, Británie, Německa a USA se shodli, že jejich společným zájmem je zajistit, že Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň. V prohlášení vydaném po dnešním jednání uvedli, že si přejí, aby se Írán vrátil k závazkům týkajícím se jeho jaderného programu. Írán v posledních dnech ohlásil několik zásadních kroků, jimiž dále odstupuje od mezinárodní jaderné dohody z roku 2015.

Na místě vraždy íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha se našly zbraně „s logem a označením izraelské vojenské výroby“. Oznámila to v pondělí íránská televize Press TV s tím, že vědce zabila palba ze zbraně ovládané přes satelit. Izrael ale stále trvá na tom, že neví, kdo je za vraždu Fachrízádeha odpovědný.

Vdova po zavražděném íránském fyzikovi Mohsenovi Fachrízádehaovi v televizi prohlásila, že se toužil stát mučedníkem, a přání se mu splnilo. Na Fachrízádeha, který patrně vedl íránský program jaderných zbraní, byl v pátek u Teheránu spáchán atentát. Íránci z útoku obviňují Izrael. Židovský stát tradičně mlčí.

Írán vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby odsoudila páteční vraždu prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha a aby podnikla kroky proti pachatelům.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás pogratuloval Joeu Bidenovi ke zvolení americkým prezidentem. V prohlášení také naznačil, že palestinské vedení opustí svůj tři roky trvající bojkot Bílého domu. Íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že nová americká vláda by měla využít své příležitosti a napravit chyby prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Reuters.

Od začátku bojů stoupl počet mrtvých na arménské straně na 280. Jiný zdroj udává až 320 mrtvých.

Na teheránském hřbitově Behesht Zahra byly od začátku pandemie koronaviru pohřbeny tisíce lidí. V Íránu oficiálně zemřelo s covidem-19 více než 22 tisíc lidí, z nichž polovina žila v hlavním městě.

Íránský soud poslal na devět let do vězení Íránce, který v květnu zavraždil svou čtrnáctiletou dceru, když jí v době, kdy spala, usekl srpem hlavu. Matka dívky pro něj žádala trest smrti. Případ, který podle íránského práva spadá do kategorie činů spáchaných k očištění rodinné cti, v Íránu vyvolal rozhořčení. Prezident Hasan Rúhání už v květnu požádal vládu o zpřísnění trestů ze vraždy příbuzných.

Teherán souhlasil s tím, že umožní inspektorům navštívit dvě jaderná zařízení, která jsou podezřelá ze skladování a používání nenahlášeného jaderného materiálu. Informovala o tom Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Spolupráci s organizací dnes po schůzce s šéfem MAAE potvrdil i íránský prezident Hasan Rúhání, uvedla agentura Reuters.

V íránské provincii Alborz došlo k prudkému šíření nemoci covid-19.

Svět překonal další koronavirovou hranici: poprvé přibyl milion nově potvrzených případů za méně než sto hodin. Vyplývá to ze statistik agentury Reuters, Univerzity Johnse Hopkinse i serveru Worldometer, podle nichž už bylo zaznamenáno přes 14,5 milionu nakažených.

Deset dní bylo Česko, vyjma některých před určených regionů, bez roušek. Nyní se vrací na Kutnohorsku. Podobně povinné zakrývání nosu a úst zavádí řada zemí po celém světě včetně těch, kde se roušek už stihli zbavit.

Velitel íránských revolučních gard Hossein Salámí představil ve středu zařízení, které má být schopno detekovat nejen lidi nakažené virem SARS-CoV-2, ale i celé oblasti, které jím jsou zamořené. Informovala o tom agentura Tasním. Země je s 76 389 potvrzenými případy a 4777 oběťmi ze všech blízkovýchodních států nejvíce postižená pandemií.

Írán se připravuje zavést v nejbližších 24 hodinách tvrdá opatření na potlačení epidemie Covid-19. V zemi je už potvrzeno 27 017 případů nákazy, která si vyžádala 2077 obětí. Počet mrtvých i nakažených navíc každý den skokově narůstá.

V Íránu podlehlo koronaviru již 1556 lidí a 20.610 se jím nakazilo. Podle agentury Reuters to dnes ohlásily místní zdravotnické úřady. Počet mrtvých tak za den vystoupal o 123. Írán je jednou z nejhůře zasažených zemí světa, prezident Hasan Rúhání však dnes prohlásil, že by tam krize měla polevit do dvou až tří týdnů.

V Íránu od soboty přibylo více než 1200 lidí nakažených novým koronavirem. Virus tam do dneška zabil 724 lidí, což znamená od soboty více než sto nových úmrtí. Čerstvé údaje zveřejnilo íránské ministerstvo zdravotnictví. Írán má z blízkovýchodních zemí stále nejvíc nakažených i mrtvých.

Setká mimo jiné s prezidentem Hasanem Rúháním a ministrem zahraničí Džavádem Zarífem.

Írán potrestá ty, kdo jsou zodpovědní za sestřelení ukrajinského letadla. V televizním projevu to v úterý řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Letadlo sestřelila íránská protivzdušná obrana minulou středu, o život přišlo všech 176 lidí na palubě. Rúhání řekl, že tragická událost bude pečlivě prošetřena.

Ukrajina rodinám obětí z ukrajinského dopravního letadla, které sestřelil Írán, vyplatí 200 000 hřiven (v přepočtu 190 000 Kč), další odškodné pak pozůstalým po členech posádky vyplatí ukrajinské aerolinky Ukraine International Airlines (UIA). V sobotu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk s tím, že ukrajinští diplomaté nyní usilují o to, aby kompenzace pozůstalým poskytl také Írán.

Zabitý íránský generál Kásim Sulejmání hrdinsky bojoval proti teroristům a nebýt jeho, byla by Evropa v obrovském nebezpečí, uvedl ve středu na Twitteru íránský prezident Hasan Rúhání. Sulejmání zemřel minulý pátek při útoku amerického dronu u bagdádského letiště.

V Teheránu se v pondělí uskutečnil smuteční obřad za zabitého velitele jednotek Kuds Kásima Solejmáního a další, které v pátek usmrtily rakety Spojených států u letiště v Bagdádu. Teheránské ulice mezitím zaplnily davy truchlících. Ostatky íránského velitele a dalších čtyř členů íránské Revoluční gardy byly převezeny do Teheránu netradičním způsobem. V kartonových krabicích na palubě letadla s cestujícími.

V Teheránu se uskutečnil smuteční obřad za zabitého velitele jednotek Kuds Kásema Solejmáního.

Írán bude v odplatě za smrt generála Kásima Sulejmáního Američany trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah. Prohlásil to vysoce postavený velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Írán si podle něho vyhrazuje právo se Spojeným státům za smrt Solejmáního pomstít.

Íránský prezident Hasan Rúhání představil rozpočet na příští rok ve výši 39 miliard dolarů. Uvedl, že je navržen tak, aby země dokázala čelit sankcím, uvaleným na Teherán Spojenými státy. Íránští představitelé ale nezveřejnili s jak velkým exportem ropy počítají a za jakou cenu. Rúhhání otevřeně přiznal, že počítá, že se příští rok domluví půjčka z Ruska ve výši pěti miliard dolarů, uvedl list The Guardian.

Íránský režim zasáhl proti protestům s brutalitou, která podle odborníků nemá obdoby. Poprvé přiznal několik mrtvých.

Íránský prezident Hasan Rúhání v neděli oznámil, že země objevila naleziště ropy, které by podle odhadů mohlo obsahovat kolem 53 miliard barelů ropy. Ropné pole se má nacházet na jihu Íránu a pokud se jeho existence a rozsah potvrdí, zvětší se íránské ropné zásoby zhruba o třetinu, připomněla agentura AP.

Írán začne ve středu plnit plynem 1044 odstředivek v továrně Fordo, uvedl pro státní televizi prezident Hasan Rúhání. Jedná se o další krok proti jaderné dohodě z roku 2015, od které loni odstoupily USA.

Íránský prezident prohlásil, že za útokem nestáli teroristé, ale nejmenovaná "regionální vláda". Svědčí o tom prý videozáznam z útoku.

Ceny ropy v pátek pokračují v poklesu a ztráty si zřejmě připíšou i za celý týden. Hlavním důvodem jsou informace, že Saúdská Arábie obnovuje produkci po útocích rychleji, než se čekalo, a také obavy investorů o další vývoj poptávky po ropě kvůli zpomalujícímu růstu čínské ekonomiky.

Saúdská Arábie nevylučuje vojenskou odpověď na útok na své rafinérie. Saúdskoarabský ministr zahraničí Adil Džubajr řekl ve čtvrtek stanici BBC, že země stále počítá se všemi možnými odpověďmi na útok na svá ropná zařízení, a to včetně vojenského. Rijád z útoku z půlky září, ke kterému se přihlásili vzbouření jemenští šíitští Húsiové, viní Írán. Ten odpovědnost popírá.

Íránský prezident Hasan Rúhání varoval, že jeho země nedopustí, aby někdo narušil její hranice.