Henry Ertner

Jazyk a identita na BKGE, konference, která přivedla vědce z východní Evropy na dva dny do Oldenburgu.

Poslední den exkurze  Univerzity  Augsburg  byl  věnován  rozsáhlé  prohlídce  Prahy,  která  nás  zavedla na mnoho významných míst  a  historických  pamětihodností.

Po návštěvě Masarykova ústavu jsme zamířili do historických prostor Karolina. S trochou štěstí a pomocí ochotného zaměstnance se nám podařilo najít místnosti archivu, kde nás srdečně přivítala Dr. Jana Ratajová.

Dr. Jan Chodějovský nás vstřícně provedl fascinujícími sbírkami Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky.

Exkurze „Němčina jako Heritage Language“ Univerzity Augsburg se uskutečnila od 30. října do 1. listopadu 2025 v Praze a účastníkům nabídla hluboké vhledy do role německého jazyka a kultury i jejich historických kořenů ve střední Evropě.

V zimním semestru roku 2025 se na Univerzitě Augsburg pod vedením Dr. des. Henryho Ertnera koná seminář „Němčina jako Heritage Language“.

Naslouchat, vzpomínat a stavět mosty: Moje zkušenost ze semináře ASA o útěku, vyhnání a smíření v česko-německém prostoru.

Paměť, porozumění, smíření: Přednáška Davida Heydenreicha k 80. výročí brněnského pochodu smrti ukázala, jak odpovědnost tvoří budoucnost.

Hranice rozdělují i spojují. Právě linie Odra–Nisa ukazuje, jak poctivé vyrovnání se s minulostí může otevřít skutečné smíření a novou budoucnost pro Evropu.

Ženy, které staví mosty. Výstava ukazující jak odvaha a soudržnost po vyhnání a ztrátě všeho otevírají cestu k otevřené, smířlivé budoucnosti.

Vernisáž „Kulturní mosty v Evropě“ Šlechta z Čech a Moravy po roce 1945 propojuje historii a současnost v domě Gutenberg v Lichtenštejnsku.

Rukopis „Mysterium Mensch“ je výjimečný dokument, který byl kompletně přepsán v čisté podobě, tedy bez jakýchkoli vlastních interpretací či úprav.

„Phantastisches Böhmen“ v Sudetoněmeckém domě se setkávají duchové a hrady Sudet se vzpomínkou, smířením a kulturním dědictvím.

Baskytara z Bubenreuthu dobývá svět. Jak vyhnaný houslař ze Sudet vytvořil zvuk Beatles.

Letos uplynulo 80 let od vyhnání tří milionů sudetských Němců. Rodina Hampel našla po roce 1945 nový domov ve Wallu. Nyní se deset sourozenců vydalo hledat stopy své minulosti do Česka.

Mezi mlčením a návratem, jak byly němčina a čeština v rodinných příbězích po generace potlačeny, a přesto znovu ožívají.

Rodina Ertnerových mluví dvěma jazyky – německy a česky. Tento příběh je o válce, ztrátě, identitě a snaze budovat mosty mezi Českem a Německem, mezi minulostí a budoucností.

Zajížďka na Zadov se stala cestou do mého dětství a uvědoměním, že jsem červenou pilulku spolkl už dávno.

Jak moc se musíme zmenšit, abychom přežili? Zamyšlení o přizpůsobení, ztrátě jazyka a identity, o rodinných příbězích a o tom, jak přerušit řetězec „zmenšování se“ skrze porozumění a smíření.

Dr. Peter Becher hovořil v Domě německého východu o svém otci Walteru Becherovi, o své vlastní životní dráze a o celoživotním díle věnovaném česko-německému porozumění a kulturní spolupráci.

Výstava „Ferdinand Porsche a další průkopníci“ v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově ukazuje kořeny mobility v Čechách a na Moravě, od výroby jízdních kol až po Porsche a Volkswagen.

1 300 Němců z Příbrami hnáno pochodem smrti do pražského Strahovského stadionu, mnoho jich zemřelo, mezi nimi i malý Horst. Dodnes chybí pamětní deska. Připomínat, odpouštět a žít smíření.

Temný zrcadlový obraz českých dějin – Postoloprty 1945 – znamená trauma, které působí dodnes. Co bylo zamlčeno, žije dál, v dětech, vnoučatech, v nás. Léčení začíná tím, že se na to podíváme.

V roce 1945 letěl Almar Reitzner jako sudetský Němec a navigátor RAF do Prahy, viděl týrání, mučení, vraždy a mlčel, aby o tom mohl později podat zprávu.

Dr. Kateřina Portmann mluvila v Heiligenhofu o strachu, vině a třetí republice. Jako jediná žena, jako Češka, jako hlas upřímnosti. Přednáška, která jde hlouběji než dobro a zlo.

Dítě, které vyrůstalo dvojjazyčně a přesto bylo označeno za nepřítele. Dr. Ottfried Pustejovsky vyprávěl o útěku, násilí, naději a o vnitřní síle odpustit.

„Jen kapesník na pláč“ – výraz, který použil dr. Kotzian a který výstižně shrnuje podstatu jeho přednášky. Hovořil o vyhnání, ranách roku 1945 a s tichou důstojností vyzýval k lidskosti a smíření.

Rýbrcoul žije, jako pověst, jako vzpomínka, jako spojení. Navzdory vyhnání a ztrátě jazyka zůstala jeho postava zachována. V Česku se proměnil v Krakonoše, hrdinu televizních pohádek. Postava, která ukazuje, že identita žije v příbězích.

Co umí umělá inteligence v humanitních vědách a co už ne? Mezinárodní konference v Praze ukázala možnosti, limity a nové cesty překladu, modelování a spolupráce člověka se strojem.

Prof. Dr. Gustav Pirchan byl pražský historik, občan Československa, sudetoněmecký profesor Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1945 zemřel v internačním táboře v Terezíně.

Prof. Jürgen Kocka hovořil v Praze o komplexní německé kultuře vzpomínání, o nacistických zločinech, o Němcích jako obětech, o vyhnání a o vzestupu populismu. Jeho úvahy jsou cenným příspěvkem k obraně demokracie.

Prof. Dr. Samerski vypráví o loupežníku Hotzenplotzovi, Otfriedu Preußlerovi a ztracené vlasti.

Identita a jazyk jsou neoddělitelně spojeny: jazyk utváří naše myšlení, odráží náš původ a pomáhá nám vyjádřit naši jedinečnost. Je ústředním nástrojem na cestě k sebepoznání a formování identity.

Příběh o vyhnání, domově a lásce, která přetrvala desetiletí. Jak byli Hans a Edith z Vrchlabí (Hohenelbe) odloučeni, znovu se našli – a jak hluboce ovlivnili můj život.

S vděčností a radostí za příležitost představit moji doktorandskou práci „Deutsch als Heritage Language im Riesengebirge“. Colloquium Carolinum otevřelo nové perspektivy – díky inspirativním příspěvkům, zajímavým setkáním a překvapivým postřehům.

Dr. Ortfried Kotzian se ve své přednášce v Heiligenhof věnoval nucené migraci v dějinném i současném kontextu a varoval před zapomínáním a zneužíváním migrace jako politického nástroje.

Renomovaný historik Prof. Dr. Arnold Suppan na setkání s názvem „80 let od konce druhé světové války a vysídlení sudetských Němců – vzpomínání a učení se“.

Dr. Ortfried Kotzian ve své přednášce ukazuje, jak málo známe německo-českou minulost – a proč je důležité ji pochopit pro společnou budoucnost.